Spořicí účty v eurech jsou jako ufo. Mají úročení, které nikdo neviděl
![Spořicí účty v eurech jsou jako ufo. Mají úročení, které nikdo neviděl](https://www.newstream.cz/uploads/article/660x464_fit/profimedia-0678988630.jpg)
Nakupovat euro při dobrém kurzu je jedna věc, výhodně je pak uložit, je ale věc druhá. Tuzemské spořicí účty v eurech ke zhodnocení zrovna příliš nepomohou. Nevydělají si totiž ani na poplatky týkající se běžných euroúčtů. Přečtěte si, jak vypadají spořicí účty v eurech v Česku.
Diverzifikace je dobrý způsob, jak ochránit své úspory a investice. Princip je jednoduchý – nedávat všechna vejce do jednoho košíku, jak upozorňují dobří investiční poradci, ale říkávaly to dávno už i naše babičky. A platí to i o rozložení úspor do více měn. „Střadatelé by obecně měli mít své úspory ve více měnách. Zřizovat si tedy vedle korunového účtu také účet eurový a účet dolarový, případně i účty v dalších měnách. Diverzifikují tak totiž riziko propadu jedné konkrétní měny,“ upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj je právě teď ten nejlepší čas na založení eurového účtu.
Spořicí i termínované euroúčty klamou názvem
Řada bank působících v Česku má ve své nabídce dokonce tedy i spořicí účty v eurech a dalších měnách. Jedná se ale o trochu zavádějící produkt. Mít totiž v názvu termín „spořicí“ a nemít tam ani mizivou sazbu, která by alespoň minimální zhodnocování umožňovala, je paradox. Příliš lidí je podle vyjádření všech oslovených bankovních domů proto nevyužívá. To potvrzují i sami zástupci bank: „Zájem o spořicí účty je minimální vzhledem k tomu, že sazby Evropské centrální banky jsou výrazně nižší než ČNB, a tak i zhodnocení na vkladech v eurech se aktuálně pohybuje na úrovni 0,05 procent ročně,“ poznamenává Tereza Kaiseršotová z Raiffeisenbank.
Většina spořicích účtů v eurech je ovšem úročena ještě méně, a to téměř nulovou sazbou 0,01 procenta. Nováček trhu Max Banka má spořicí účet v eurech dokonce se sazbou nula.
Éra posilující koruny vůči euru nahrává nákupům evropské měny. Začínají to ostatně doporučovat, jak někteří investoři, tak i analytici. Navíc dnes je doba, kdy založit si účet v eurech či jiné cizí měně není až tak složité a mnohdy to jde i online na pár kliknutí. Prošli jsme proto nabídku jednotlivých bank v Česku a řekneme vám, na co si dát pozor.
Stále více Čechů má účet v eurech. Taky o něm uvažujete? Srovnali jsme nabídky bank
Money
Podobně pak jsou na tom s 0,01 procenta ročně i termínované účty v eurech. U těch si i při takto mizivé sazbě ještě banky kladou dokonce i podmínky minimálního vkladu ve stovkách eur. Třeba Moneta Money Bank chce, abyste si při založení uložili nejméně 1500 eur.
Některé banky „eurospořáky” pro jistotu zatím ani nenabízejí. V nabídce je nemá například ani Česká spořitelna, Komerční banka či Saxo Bank, které jinak korunové spořicí účty mají a zaměřují se na movitější klientelu. Kormerční banka nicméně nabízí místo eurospořáků v cizí měně alespoň krátkodobé a střednědobé termínované vklady. Úročení se pohybuje od 0,01 do 0,5 procenta ročně podle doby, na kterou si peníze uložíte. Nejlépe úročený vklad s roční sazbou 0,5 procenta je ten v amerických dolarech a na pět let, euro i na takto dlouhou dobu banka úročí jen sazbou 0,01 procenta. Minimální výše vkladu je navíc 1000 euro nebo 1000 amerických dolarů.
Hledání smyslu
Zakládat si euroúčty, respektive spořicí účty v euru, má smysl především pro ty, kdo mají pravidelné příjmy v cizí měně nebo hodlají alespoň nějakou dobu pracovat či studovat v zahraničí. Pokud si totiž založíte účet a necháte na něm prostředky ležet, tak i v případě, že vám je neukusují poplatky, peníze na účtu další peníze nepřinesou a jejich hodnota díky inflaci dále klesá.
Mít spořicí účet v eurech v současnosti také smysl příliš nedává, jedině snad jako rezerva, na kterou nechcete sáhnout, ale chcete ji mít ihned k dispozici. To ovšem diskvalifikuje termínované účty v eurech, kde jsou peníze téměř neúročené a ještě i po určitou dobu vždy nedostupné.
Alternativa pro toho, kdo se nebojí riskovat
Jednou z mála alternativ pro alespoň nějakou práci eurových úspor jsou pro drobné střadatele crowdfundingové operace v eurech. Může to být třeba na platformách, které podporují financování startupů či malých firem nebo investice do realitních projektů. Přes tento způsob investování můžete zhodnotit svá eura třeba i o deset až dvanáct procent ročně. Musíte ale pochopitelně brát v úvahu, že peníze máte v projektu uložené až do konce daného projektu, tedy třeba rok či dva. Nemůžete si je tak ani předčasně vybrat.
V některých crowdfundingových projektech vám nicméně mohou měsíčně přicházet alespoň výnosy z vaší investice. Další věcí, kterou je třeba brát v úvahu, je pak pochopitelně určitá míra rizika, protože se nejedná o bankovní produkty s garancí pojištění vkladů. Současně si musíte také sami ohlídat zdanění výnosů.
Biofarma v Lotyšsku, která potřebuje doplnit sezónní zemědělskou techniku, aby mohla rozšířit své farmářské podnikání. Činžák v Německu, který chce odkoupit další část bloku, zrekonstruovat a prodat apartmenty. Hotýlek v anglickém Ulverstonu nebo koupě bytového domu v Plzni, britském Canterbury či Vídni, které také potřebují renovaci. I tak mohou vypadat investice do realit, na které dosáhne „obyčejný“ smrtelník bez milionových úspor. Díky realitním crowdfundingovým platformám k tomu dnes už stačí jen minimální prostředky pro investici, a to od jedné tisícikoruny či stovky euro výše.
Investovat do nemovitostí jde i bez milionů na účtu. Jak funguje realitní crowdfunding
Reality
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.