Spořicí účty v eurech jsou jako ufo. Mají úročení, které nikdo neviděl
Nakupovat euro při dobrém kurzu je jedna věc, výhodně je pak uložit, je ale věc druhá. Tuzemské spořicí účty v eurech ke zhodnocení zrovna příliš nepomohou. Nevydělají si totiž ani na poplatky týkající se běžných euroúčtů. Přečtěte si, jak vypadají spořicí účty v eurech v Česku.
Diverzifikace je dobrý způsob, jak ochránit své úspory a investice. Princip je jednoduchý – nedávat všechna vejce do jednoho košíku, jak upozorňují dobří investiční poradci, ale říkávaly to dávno už i naše babičky. A platí to i o rozložení úspor do více měn. „Střadatelé by obecně měli mít své úspory ve více měnách. Zřizovat si tedy vedle korunového účtu také účet eurový a účet dolarový, případně i účty v dalších měnách. Diverzifikují tak totiž riziko propadu jedné konkrétní měny,“ upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj je právě teď ten nejlepší čas na založení eurového účtu.
Spořicí i termínované euroúčty klamou názvem
Řada bank působících v Česku má ve své nabídce dokonce tedy i spořicí účty v eurech a dalších měnách. Jedná se ale o trochu zavádějící produkt. Mít totiž v názvu termín „spořicí“ a nemít tam ani mizivou sazbu, která by alespoň minimální zhodnocování umožňovala, je paradox. Příliš lidí je podle vyjádření všech oslovených bankovních domů proto nevyužívá. To potvrzují i sami zástupci bank: „Zájem o spořicí účty je minimální vzhledem k tomu, že sazby Evropské centrální banky jsou výrazně nižší než ČNB, a tak i zhodnocení na vkladech v eurech se aktuálně pohybuje na úrovni 0,05 procent ročně,“ poznamenává Tereza Kaiseršotová z Raiffeisenbank.
Většina spořicích účtů v eurech je ovšem úročena ještě méně, a to téměř nulovou sazbou 0,01 procenta. Nováček trhu Max Banka má spořicí účet v eurech dokonce se sazbou nula.
Éra posilující koruny vůči euru nahrává nákupům evropské měny. Začínají to ostatně doporučovat, jak někteří investoři, tak i analytici. Navíc dnes je doba, kdy založit si účet v eurech či jiné cizí měně není až tak složité a mnohdy to jde i online na pár kliknutí. Prošli jsme proto nabídku jednotlivých bank v Česku a řekneme vám, na co si dát pozor.
Stále více Čechů má účet v eurech. Taky o něm uvažujete? Srovnali jsme nabídky bank
Money
Podobně pak jsou na tom s 0,01 procenta ročně i termínované účty v eurech. U těch si i při takto mizivé sazbě ještě banky kladou dokonce i podmínky minimálního vkladu ve stovkách eur. Třeba Moneta Money Bank chce, abyste si při založení uložili nejméně 1500 eur.
Některé banky „eurospořáky” pro jistotu zatím ani nenabízejí. V nabídce je nemá například ani Česká spořitelna, Komerční banka či Saxo Bank, které jinak korunové spořicí účty mají a zaměřují se na movitější klientelu. Kormerční banka nicméně nabízí místo eurospořáků v cizí měně alespoň krátkodobé a střednědobé termínované vklady. Úročení se pohybuje od 0,01 do 0,5 procenta ročně podle doby, na kterou si peníze uložíte. Nejlépe úročený vklad s roční sazbou 0,5 procenta je ten v amerických dolarech a na pět let, euro i na takto dlouhou dobu banka úročí jen sazbou 0,01 procenta. Minimální výše vkladu je navíc 1000 euro nebo 1000 amerických dolarů.
Hledání smyslu
Zakládat si euroúčty, respektive spořicí účty v euru, má smysl především pro ty, kdo mají pravidelné příjmy v cizí měně nebo hodlají alespoň nějakou dobu pracovat či studovat v zahraničí. Pokud si totiž založíte účet a necháte na něm prostředky ležet, tak i v případě, že vám je neukusují poplatky, peníze na účtu další peníze nepřinesou a jejich hodnota díky inflaci dále klesá.
Mít spořicí účet v eurech v současnosti také smysl příliš nedává, jedině snad jako rezerva, na kterou nechcete sáhnout, ale chcete ji mít ihned k dispozici. To ovšem diskvalifikuje termínované účty v eurech, kde jsou peníze téměř neúročené a ještě i po určitou dobu vždy nedostupné.
Alternativa pro toho, kdo se nebojí riskovat
Jednou z mála alternativ pro alespoň nějakou práci eurových úspor jsou pro drobné střadatele crowdfundingové operace v eurech. Může to být třeba na platformách, které podporují financování startupů či malých firem nebo investice do realitních projektů. Přes tento způsob investování můžete zhodnotit svá eura třeba i o deset až dvanáct procent ročně. Musíte ale pochopitelně brát v úvahu, že peníze máte v projektu uložené až do konce daného projektu, tedy třeba rok či dva. Nemůžete si je tak ani předčasně vybrat.
V některých crowdfundingových projektech vám nicméně mohou měsíčně přicházet alespoň výnosy z vaší investice. Další věcí, kterou je třeba brát v úvahu, je pak pochopitelně určitá míra rizika, protože se nejedná o bankovní produkty s garancí pojištění vkladů. Současně si musíte také sami ohlídat zdanění výnosů.
Biofarma v Lotyšsku, která potřebuje doplnit sezónní zemědělskou techniku, aby mohla rozšířit své farmářské podnikání. Činžák v Německu, který chce odkoupit další část bloku, zrekonstruovat a prodat apartmenty. Hotýlek v anglickém Ulverstonu nebo koupě bytového domu v Plzni, britském Canterbury či Vídni, které také potřebují renovaci. I tak mohou vypadat investice do realit, na které dosáhne „obyčejný“ smrtelník bez milionových úspor. Díky realitním crowdfundingovým platformám k tomu dnes už stačí jen minimální prostředky pro investici, a to od jedné tisícikoruny či stovky euro výše.
Investovat do nemovitostí jde i bez milionů na účtu. Jak funguje realitní crowdfunding
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.