Dluhopisomat funguje na trhu od roku 2018. Původně to byl inzertní portál, kde bylo možné nalézt informace o dluhopisech. Výrazně se podílel na transformaci trhu firemních dluhopisů.
Úročení těch nejvýhodnějších spořicích účtů v tuzemských bankách začíná téměř všude už jen čtyřkou. Jedinou výjimkou je v tomto ohledu ještě ČSOB, kde při splnění podmínek se úspory klientům stále úročí 5,5 procenty. Tento produkt ale není pro každého. Přečtěte si, co musíte splnit, abyste na takovou sazbu dosáhli a jaké nejvyšší úročení můžete dostat v ostatních bankách.
Na monitory českých hráčů se s největší pravděpodobností řítí nový hit. A zpozornět by měli především „šotouši“. Vznikající hra Back in Servise je totiž přenese do role řidiče pražského metra. A že si projekt zaslouží pozornost, dokazuje i crowdfundingová kampaň na Startovači. Projekt na platformě už získal více než 245 tisíc korun. A to do konce kampaně zbývají téměř dva měsíce.
Takzvaný investiční crowdfunding, tedy skupinové financování firem a jejich projektů, mohou ode dneška nabízet pouze platformy s licencí od České národní banky (ČNB).
Do nemovitostí může investovat každý, kdo má pár set volných korun a chce se do této perspektivní investiční branže pustit. Investice do nemovitostí totiž nejsou, jak si možná někdo představuje, žádná velká věda. V této oblasti je možné dosáhnout solidního zhodnocení vložených peněz i s poměrně malým vkladem.
V loňském roce většina tradičních investičních nástrojů včetně akcií, nemovitostí nebo podílových fondů pod vlivem inflace, problémů s dodavatelskými řetězci i rostoucích úrokových sazeb ztrácela na hodnotě. Populárnější se tak stávají investice s pevným výnosem.
Nakupovat euro při dobrém kurzu je jedna věc, výhodně je pak uložit, je ale věc druhá. Tuzemské spořicí účty v eurech ke zhodnocení zrovna příliš nepomohou. Nevydělají si totiž ani na poplatky týkající se běžných euroúčtů. Přečtěte si, jak vypadají spořicí účty v eurech v Česku.
V Evropě postupně začne platit regulace i pro obor realitních mikroinvestic, tedy takzvaného realitního crowdfundingu. Evropský parlament kvůli tomu schválil v roce 2020 speciální nařízení, které už vloni vstoupilo v platnost. Teď je přechodové období, kdy do příštího roku se musí všechny země EU připravit tak, aby regulace mohla fungovat a všechny platformy mohly stihnout požádat o licenci. To vše by mělo vnést do nového realitního byznysu větší jistotu a důvěru, říká ředitel realitní platformy BrikkApp Jan Večerka.
Biofarma v Lotyšsku, která potřebuje doplnit sezónní zemědělskou techniku, aby mohla rozšířit své farmářské podnikání. Činžák v Německu, který chce odkoupit další část bloku, zrekonstruovat a prodat apartmenty. Hotýlek v anglickém Ulverstonu nebo koupě bytového domu v Plzni, britském Canterbury či Vídni, které také potřebují renovaci. I tak mohou vypadat investice do realit, na které dosáhne „obyčejný“ smrtelník bez milionových úspor. Díky realitním crowdfundingovým platformám k tomu dnes už stačí jen minimální prostředky pro investici, a to od jedné tisícikoruny či stovky euro výše.
Sázka Komerční banky na fintechovou platformu Upvest před dvěma lety se dnešní optikou jeví jako tutovka. Platforma, která propojuje developery s drobnými investory, hladce překonala vytyčené cíle a její úplné začlenění do struktury Komerční banky tak probíhá dříve, než bylo původně v plánu.
Největší tuzemská crowdfundingová platforma Hithit loni zaznamenala pokles zájemců, kteří chtěli jejím prostřednictvím získat od veřejnosti peníze na své projekty, bylo jich ale více než v posledním předcovidovém roce. Celkem loni do poloviny prosince lidé na projekty jejich tvůrcům přispěli více než 97 miliony korun. Pozitivní je, že každým rokem stoupá podíl úspěšných žadatelů o finance, loni dosáhla 60 procent, řekla serveru newstream.cz mluvčí platformy Denisa Čermáková.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
