Ruský ropný průmysl jede dál. Navzdory sankcím těží víc než před válkou
Rusko navzdory sankcím zvyšuje svoji těžební aktivitu. Celková hloubka jeho ropných vrtů byla loni nejvyšší za uplynulé minimálně více než jedno desetiletí.
Rusko v loňském roce vytěžovalo své ropná ložiska nejvíce za uplynulé minimálně více než jedno desetiletí. Vyplývá to z dat agentury Bloomberg (viz graf níže). Celková hloubka ropných vrtů v Rusku stoupla na více než 28 tisíc kilometrů. Jedná se o nejvyšší údaj minimálně od roku 2009, od kdy jsou daná data k dispozici. Například o deset dříve, v roce 2012, činila celková hloubka ropných vrtů v Rusku jen zhruba 20 tisíc kilometrů.
Rekordní těžební aktivita na ropných polích dokládá, že ruský ropný průmysl ve své faktické aktivitě víceméně pokračuje jako před válkou a před zavedením souvisejících západních sankcí. Těžební produkce zatím není nahlodána ani odchodem některých západních společností.
Rusko sníží příští měsíc těžbu ropy o 500 tisíc barelů denně, což je zhruba o pět procent. Oznámil to ruský vicepremiér Alexandr Novak. Snížení těžby přichází poté, co západní státy zavedly embarga a cenové stropy na ruskou ropu a ropné produkty v reakci na loňský útok ruských sil na Ukrajinu. Ceny ropy na světovém trhu na Novakovo prohlášení zareagovaly růstem.
Ruská odveta za cenové stropy, v březnu sníží těžbu ropy o půl milionu barelů denně
Money
Rusko už opustily největší světové ropné koncerny jako BP, Shell nebo Exxon Mobil. Ze země v důsledku loňské invaze na Ukrajinu odešli také klíčoví západní poskytovatelé těžebních služeb a technologií, jako jsou společnosti Halliburton nebo Baker Hughes.
Jiní ovšem zůstávají.
V Rusku tak své ropné know-how nadále uplatňují, byť s určitým omezením, firmy jako Schlumberger nebo Weatherford International. Právě jejich pokračující přítomnost v zemi představuje jeden z klíčových důvodů, proč ruský ropný průmysl „jede dál“. Rusko je zatím také schopno nahrazovat západní technologie dovozem ze zemí, které označuje jako „přátelské“, nebo od alternativních dodavatelů, jako jsou ti čínští.
Ruská produkce ropy klesla v období po únorové invazi na své dno v dubnu 2022, kdy činila 10,05 milionu barelů denně. Pak se však do konce loňska postupně navýšila na 10,9 milionu barelů, přičemž poblíž této úrovně zůstala i letos v lednu. To potvrzuje, že Rusku se daří svoji produkci obnovovat a zatím tak celkem zdárně čelit západním sankcím. Jejich účinek by se ovšem mohl dostavit v delším časovém období, jestliže Rusko definitivně „dožene“ stále nedostatečný přístup k západním technologiím a ztráta západních trhů.
Měsíční příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v lednu v důsledku západních sankcí sestoupily na nejnižší úroveň od srpna 2020. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů ruského ministerstva financí.
Sešup dolů, ruské příjmy z ropy a plynu klesly nejníže od roku 2020
Money
Veškeré ztráty, které druhá největší ruská banka VTB utrpěla v loňském roce, způsobily sankce ze strany západních zemí. Uvedl to podle agentury Reuters šéf banky Andrej Kostin. Jde o neobvyklé přiznání, že snaha západních zemí potrestat Moskvu za útok na Ukrajinu ochromila část ruského finančního sektoru, píše Reuters.
Přiznání šéfa ruské banky: Za naše ztráty mohou západní sankce, ochromily finanční sektor
Money
Další komentáře Lukáše Kovandy čtete zde
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
