Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Pomoc se zadrhla. Maďaři blokují balík peněz pro Ukrajinu. Jaké mají důvody?

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell
European Parliament from EU /Creative Commons / CC BY 2.0
 ČTK

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliard eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale podle zdrojů blokuje Maďarsko.

Další podpora Ukrajiny je hlavním tématem dnešního jednání unijních ministrů obrany. Borrell doufá, že se ministrům podaří brzy veškeré problémy překonat, aby se pomoc do Kyjeva dostala co nejdříve. „Situace na bojišti je kritická a naše pomoc může být významná,“ řekl Borrell.

Jednání unijních ministrů obrany se zúčastní i šéf NATO Jens Stoltenberg. Česko zastupuje ministryně Jana Černochová. Ministři se prostřednictvím videohovoru spojí s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem.

Evropská unie v březnu rozhodla o zvýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (124 miliard korun), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance fund, UAF) v rámci EPF se tehdy na jednání v Bruselu shodli unijní ministři zahraničí, tedy i Maďarsko. Právě ale čerpání z tohoto fondu nyní Budapešť podle diplomatických zdrojů blokuje. A blokuje i několik dalších návrhů souvisejících s pomocí Ukrajině.

Co vadí Maďarům?

Celkem by mohlo nyní na Ukrajinu podle Borrella směřovat právě 6,7 až 6,9 miliardy eur, zdroje z EPF ale podle něj nyní „nejde plně mobilizovat“. „Mají obavy například kvůli tomu, jak na Ukrajině zacházejí s maďarskými menšinami,“ odpověděl následně šéf unijní diplomacie na dotaz, proč Maďarsko čerpání peněz blokuje. „Souvisí to s obranou jejich národních zájmů. Bránit národní zájmy chce každý, na to má právo,“ dodal. Zdůraznil ale, že bránit národní zájmy je jedna věc, druhou věcí jsou pak důsledky, které blokování určitého rozhodnutí může mít.

O jaké peníze detailně jde, Borrell neupřesnil. O problémech s vojenskou pomocí pro Ukrajinu informoval i bruselský server Politico. Chování Maďarska podle něj vyvolává „rostoucí zděšení mezi ostatními zeměmi EU“. „To, co se děje, je nehorázné,“ citoval list nejmenovaného vysoce postaveného diplomata.

Členským státům rovněž vadí i to, že Maďarsko neustále mění argumentaci, proč různé dohody či proplácení peněz blokuje. Nejdříve Budapešti vadilo, že na ukrajinském seznamu sponzorů války byla i maďarská OTP Bank, tu ale Kyjev nakonec vyřadil. V pondělí maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto zmínil podle diplomatů novou výhradu, a sice, že Ukrajina diskriminuje maďarské společnosti.

Členským státům EU podle Politica s Maďarskem dochází trpělivost, nemohou ale příliš dělat, protože rozhodnutí o Evropském mírovém nástroji musí být jednomyslné a Maďarsko ho tedy může blokovat. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil postoj Maďarska za „strukturální problém“ pro celý unijní blok. „Musíme být transparentní ohledně toho, jaká je a byla pozice Maďarska. Podívali jsme se na to a zjistili jsme, že asi 41 procent rezolucí EU ohledně Ukrajiny bylo zablokováno Maďarskem. Evropský mírový nástroj je zablokován, přístupové rozhovory Ukrajiny s EU se rovněž staly rukojmím Maďarska a mohl bych pokračovat. Téměř všechny naše diskuze a potřebná řešení a rozhodnutí ze strany EU blokuje pouze jedna země,“ uvedl v pondělí v Bruselu Landsbergis.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski

Sikorský: Polské jednotky v Kyjevě nevylučuji, Putin se nás musí bát

Polsko by podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského nemělo vyloučit vyslání svých vojáků na Ukrajinu. Šéf polské diplomacie to řekl v rozhovoru, který zveřejnila média. Sikorski neupřesnil, jakou roli by polští vojáci na Ukrajině měli zastávat, píše Reuters. Spojenci ze Severoatlantické aliance zemi napadené Ruskem dodávají zbraně a finanční pomoc, vyslání vojáků se ale zdržují.

Přečíst článek

Americká střela dlouhého dosahu vzduch-země JASSM-ER

Polsko dál zbrojí. Nakoupí střely dlouhého dosahu vzduch-země JASSM-ER

Polsko koupí americké střely dlouhého dosahu vzduch-země JASSM-ER. Hodnota této smlouvy o nákupu nové výzbroje pro polské bitevní letouny, kterou dnes podepíší zástupci polské a americké vlády, bude 735 milionů dolarů (16,7 miliardy korun). Televize TVN24 na svých internetových stránkách uvádí, že střely JASSM-ER mají oproti těm využívaným v letounech F-16 v současnosti trojnásobný dosah.

Přečíst článek

Denis Šmyhal

Evropští lídři míří do Prahy na jednání o bezpečnosti. Dorazí i ukrajinský premiér Šmyhal

Na večerní schůzku k bezpečnostní spolupráci do Prahy dorazí i ukrajinský premiér Denys Šmyhal či zástupci Spojených států. Hlavním cílem pracovní večeře, která se odehraje v 19:00 v Kramářově vile, bude další zlepšení koordinace pomoci Ukrajině, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Jednání se bude týkat muniční pomoci, protivzdušné obrany Ukrajiny či spolupráce v obranném průmyslu.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Ukrajinci

Češi dali Ukrajině víc peněz než Francouzi. Macron je na jednání přesto nepozval

Přečíst článek