Příslušníci generace takzvaných baby boomerů by měli v Německu platit zvláštní solidární daň, aby pomohli stabilizovat důchodový systém. Navrhli to odborníci Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW).
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1.
ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Fialův kabinet má po prezidentské volbě jedinečnou šanci prosadit navýšení věku odchodu do důchodu. To se děje i v řadě jiných zemích EU. Česko by tak nebylo výjimkou. A penzijnímu systému by zvýšení věkové hranice významně pomohlo.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ve středu uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Pokud se tak stane, nebude ČR v rámci EU žádnou výjimkou. Byť je pravda, že dle nyní platné legislativy jednotlivých zemí EU by měl být v roce 2033 průměrný věk odchodu do důchodu v Unii stále jen 65,5 roku.
Firmám chybí lidi. Zejména u dělnických pozic je situace rok od roku horší. Lidé z nižšími příjmy totiž místo práce raději volí variantu předčasného důchodu.
Státní rozpočet na letošní rok vyšel se Sbírce zákonů. V účinnost má vstoupit v sobotu. Tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. Prezident Petr Pavel rozpočet podepsal dnes. První rozpočet, který předložila a prosadila koaliční vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, nakonec rozpočet skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Poslanec Robert Králíček (ANO) po zhruba dvou měsících končí jako vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost.
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Ve válce, kterou před čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo nejméně 204 626 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala.
V kuvajtských rafineriích🏭🏭🏭 Míná al-Ahmadí znovu vypukl požár po útoku drony. Oznámila to podle agentury AFP státní ropná společnost KPC. Oběti hlášeny nejsou.
Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu EU zopakovala, že Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda unijních vrcholných schůzek António Costa na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána uvedl, že nikdo nemůže vydírat Evropskou radu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Ve schválených závěrech dnešního bruselského summitu také ostře odsoudili íránské údery na okolní země a shodli se, že chtějí předejít opakování migrační vlny z roku 2015.