Příslušníci generace takzvaných baby boomerů by měli v Německu platit zvláštní solidární daň, aby pomohli stabilizovat důchodový systém. Navrhli to odborníci Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW).
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1. ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Fialův kabinet má po prezidentské volbě jedinečnou šanci prosadit navýšení věku odchodu do důchodu. To se děje i v řadě jiných zemích EU. Česko by tak nebylo výjimkou. A penzijnímu systému by zvýšení věkové hranice významně pomohlo.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ve středu uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Pokud se tak stane, nebude ČR v rámci EU žádnou výjimkou. Byť je pravda, že dle nyní platné legislativy jednotlivých zemí EU by měl být v roce 2033 průměrný věk odchodu do důchodu v Unii stále jen 65,5 roku.
Na komentář Dalibora Martínka o valorizaci důchodů přišla do redakce řada reakcí. Některé zde vybíráme.
Firmám chybí lidi. Zejména u dělnických pozic je situace rok od roku horší. Lidé z nižšími příjmy totiž místo práce raději volí variantu předčasného důchodu.
Jihokorejská prokuratura požaduje 1️⃣0️⃣letý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro bývalou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters. Zvláštní prokurátoři se Junovým případem zabývají od jeho loňského prosincového pokusu vyhlásit stanné právo.
