Příslušníci generace takzvaných baby boomerů by měli v Německu platit zvláštní solidární daň, aby pomohli stabilizovat důchodový systém. Navrhli to odborníci Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW).
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1.
ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Fialův kabinet má po prezidentské volbě jedinečnou šanci prosadit navýšení věku odchodu do důchodu. To se děje i v řadě jiných zemích EU. Česko by tak nebylo výjimkou. A penzijnímu systému by zvýšení věkové hranice významně pomohlo.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ve středu uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Pokud se tak stane, nebude ČR v rámci EU žádnou výjimkou. Byť je pravda, že dle nyní platné legislativy jednotlivých zemí EU by měl být v roce 2033 průměrný věk odchodu do důchodu v Unii stále jen 65,5 roku.
Firmám chybí lidi. Zejména u dělnických pozic je situace rok od roku horší. Lidé z nižšími příjmy totiž místo práce raději volí variantu předčasného důchodu.
Objem rozvojové pomoci, kterou poskytují rozvinuté státy, zaznamenal loni rekordní 📉 pokles, a to o 23,1 procenta oproti roku 2024. Dnes to podle agentury AFP sdělila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Hlavním důvodem je razantní snížení pomoci ze strany USA, které tak učinily kvůli vlastním rozpočtovým škrtům a napjaté geopolitické situaci, dodala OECD.
Volkswagen ❌ přestane ve Spojených státech vyrábět svůj nejvýznamnější elektromobil. Automobilka to podle agentury Reuters zdůvodnila náročným obdobím pro americký trh s elektrickými vozy.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen se 👎 ohradil proti poslednímu vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Grónsko, autonomní část Dánského království, označil za velký a špatně spravovaný kus ledu. Nielsen tak učinil v rozhovoru s agenturou Reuters. Trump v minulosti opakovaně hovořil o tom, že Spojené státy chtějí převzít kontrolu nad Grónskem, což zdůvodňoval bezpečnostními zájmy.
Izrael plánuje co nejdříve zahájit přímá jednání s Libanonem, uvedl dnes izraelský premiér 👴 Benjamin Netanjahu. Zaměří se na odzbrojení proíránského hnutí Hizballáh a navázání míru mezi oběma zeměmi, píše agentura Reuters. Prohlášení přichází poté, co Izrael navzdory příměří dohodnutému mezi USA a Íránem ve středu provedl nejsilnější ostřelování Libanonu od začátku války.
Podle generálního tajemníka NATO 👨 Marka Rutteho dělají spojenci téměř vše, co Američané žádají v souvislosti s podporou americko-izraelských útoků proti Íránu. Ohradil se tak proti kritice od prezidenta Donalda Trumpa. Je nicméně pravdou, že některé země zpočátku „trochu váhaly“ s poskytováním podpory Spojeným státům, připustil dnes Rutte během projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu.
Německo obnovilo přímá jednání s Íránem, kterými chce přispět k dosažení míru na Blízkém východě. Na mimořádné tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř 👨 Friedrich Merz. Dodal, že Německo je připraveno pomoci se zajištěním volné plavby Hormuzským průlivem, angažovat se ale bude až po uzavření mírové dohody.
Společnosti Orlen Unipetrol a MOL ❌ odmítly jakékoliv pochybení při stanovování svých cen pohonných hmot. Jejich velkoobchodní ceny podle nich vycházejí ze situace na trhu. Vyplývá to z reakce obou firem na dnešní kritiku premiéra Andreje Babiše (ANO), který firmy vyzval ke zlevnění.
Izrael ☝️ vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu, informovala agentura AFP. Proíránské hnutí Hizballáh mezitím podle AFP oznámilo, že na jihu Libanonu u města Bint Džubajl se odehrávají přímé střety jeho bojovníků s izraelskou armádou.
Státem určená maximální cena nafty na pátek je 📉 nižší, než za jakou ji většina provozovatelů čerpacích stanic nakoupila. Tvrdí to Unie nezávislých petrolejářů. Pumpy podle ní nyní prodávají zásoby, které koupily dříve ještě za vysoké ceny. Čerpadláři tak podle unie budou muset současné zásoby prodávat pod cenou, případně přestat naftu prodávat či ignorovat cenové stropy. Ty podle petrolejářů výrazně poškozují tuzemský trh.
Cena takzvané fyzické ropy, tedy k okamžitému dodání, je v Evropě na rekordu. Cena severomořského typu Forties překročila 1️⃣4️⃣6️⃣ dolarů za barel, ukazují dnes data společnosti LSEG. Rekordní cena podle analytiků naznačuje, že trh nevěří v rychlé obnovení lodní dopravy klíčovým Hormuzským průlivem, uvedla agentura Reuters. Od cen fyzické ropy se odvíjejí také aktuální ceny benzinu a nafty.