Náhodná čísla? List Financial Times přemýšlí, kde Trump vzal hodnoty cel pro jednotlivé země
Britský deník Financial Times si klade otázku, jak tým amerického prezidenta Donalda Trumpa vypočítával jednotlivým zemím celní sazby. A dochází k závěru, že postupoval podivně. Američanům bylo přitom řečeno, že reciproční cla budou jednoduchá.
„Reciproční, to znamená, že oni to provádějí nám a my to provedeme jim,“ řekl ve středu prezident Donald Trump. „Velmi jednoduché, jednodušší už to být nemůže,“ dodal.
Redaktoři listu si dali práci a prošli čísla pro prvních 24 zemí na seznamu. Výpočty dělali ručně, protože nemohli uvěřit tomu, co vidí, a nechtěli si pomáhat umělou inteligencí.
Podle jejich zjištění v Bílém domě postupovali následovně: vzali si číslo obchodního deficitu USA s konkrétní zemí a vydělili ho celkovým objemem zboží dovezeného z této země. Získané číslo rozdělili na polovinu, a tak získali takzvanou reciproční celní sazbu. Trump nyní říká, že Spojené státy budou účtovat jen poloviční clo proti tomu, co dané země účtují Spojeným státům. Proto ani nelze hovořit o čistě recipročním clu, protože neodpovídá clu protistrany.
V prvních hodinách po oznámení poškozují Trumpova nová cla nejvíce americké akcie a dolar, méně pak akcie asijské a evropské. Zato libra, euro, jen, ale i česká koruna posilují.
Trump ukázal rovnici, podle které vypočítal cla pro jednotlivé země. Hodnoty pro Česko nesedí
Money
Jako příklad si redaktoři zvolili Bangladéš. Spojené státy loni z této asijské země dovezly zboží za 8,4 miliardy dolarů (190 miliard korun), obchodní deficit činil 6,2 miliardy dolarů. Tedy 6,2 děleno 8,4 dává 0,738. Podle Bílého domu tak Dháka účtovala Washingtonu 74procentní clo, a to „včetně měnových manipulací a obchodních bariér“. Spojené státy zavedou na dovoz bangladéšského zboží poloviční sazbu, tedy 37 procent.
Britský list k tomu napsal, že z takového výpočtu by zamrazilo i leckterého hackera. Připomíná teorii komparativní výhody Davida Ricarda, který se podle redaktorů Financial Times musí obracet v hrobě. Zmíněná teorie říká, že pro zemi, která dokáže vyrobit více zboží ze stejného množství výrobních zdrojů, je výhodnější specializovat se na tento druh zboží a přebytky vyměnit za ty druhy zboží, u kterých má absolutní výhodu někdo jiný. Financial Times připomíná, že v USA se na rozdíl od Bangladéše nepěstují třeba banány.
„Nejspravedlivější věc na světě“
Konkrétní „reciproční“ celní sazba tvoří zhruba polovinu současné obchodní nerovnováhy, protože „prezident je shovívavý a chce být ke světu laskavý,“ řekl Trumpův poradce novinářům z New York Post. „Čísla (pro cla podle zemí) vypočítala Rada ekonomických poradců... na základě konceptu, že obchodní deficit, který máme s kteroukoli danou zemí, je součtem všech obchodních praktik, součtem všech podvodů,“ řekl úředník Bílého domu a nazval to „nejspravedlivější věcí na světě“.
Analytici z Budget Lab na Yaleově univerzitě podle listu zjistili, že středeční cla zvýšila efektivní sazbu v USA o dalších 11,5 procentního bodu na 22,5 procenta. To je nejvyšší úroveň od roku 1909.
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem za nešťastná a nesprávná. Neočekává, že by měla na Česko přímý dopad, ale jejich nepřímý dopad může být velmi silný, uvedl předseda vlády pro Deník.cz. Evropa je připravená s USA jednat, ale zároveň je připravena jasně odpovědět, doplnil.
Fiala: Evropa je připravena odpovědět na americká cla
Politika
Světová obchodní válka se stupňuje. Spojené státy včera oznámily nejvýraznější navýšení cel za poslední století. Přitom už dosavadní cla Trumpovy administrativy zvedla průměrnou celní sazbu uplatňovanou ze strany USA nejvýše od přelomu 30. a 40. let minulého století.
Lukáš Kovanda: Trumpova cla mohou Česko dostat na pokraj recese
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
