Americký federální obchodní soud pozastavil platnost takzvaných recipročních cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Dolar na zprávu o pozastavení cel reagoval posílením.
Americká investiční banka Goldman Sachs zvýšila pravděpodobnost recese ve Spojených státech z 35 na 45 procent.
Na americká cla doplatí celý svět, nikdo nebude vítězem. Ani Donald Trump, ačkoli se za něj nyní považuje. Svou vlajkovou loď totiž udělal z politiky, o kterou ani jeho voliči příliš nestojí. Podpora Američanů i politiků jeho vlastní strany navíc není tak jednoznačná, jak to může nyní jevit.
Tržní kapitalizace americké technologické společnosti Apple klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun) na 3,06 bilionu dolarů (68 bilionů korun). Odpovídá tomu pokles akcií, které odepsaly 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní kapitalizace vyjadřuje finanční hodnotu firmy podle celkové hodnoty všech akcií v oběhu. Server listu Financial Times upozornil, že pro obchodní model Applu představují problém nová cla, která oznámil americký prezident Donald Trump.
Americké akcie se první obchodní den po oznámení plošných cel na dovoz do Spojených států propadly. Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu. Jde o největší jednodenní pokles od globální pandemie v roce 2020, uvedla agentura AP. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta na 16.550,60 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta na 40.545,93 bodu.
Zbrojovka Colt CZ kvůli clům, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, zdraží některé své produkty. Plánuje také přesměrovat část exportu na jiné trhy. Zavedení cel bude mít reálný dopad na hospodaření celé Colt CZ Group SE, zejména na provozní zisk EBITDA. Společnost ale neočekává, že by Trumpův krok zásadně ovlivnil celkové výnosy.
Americké akcie se v úvodu prvního obchodování po oznámení cel na dovoz do Spojených států propadají. Index technologického trhu Nasdaq Composite kolem 16:00 středoevropského času ztrácel asi 4,5 procenta na 16.803 bodů, širší index S&P 500 pak ve stejnou dobu odepisoval 3,6 procenta na 5466 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, vykazoval pokles o 3,3 procenta na 40.812 bodů.
Britský deník Financial Times si klade otázku, jak tým amerického prezidenta Donalda Trumpa vypočítával jednotlivým zemím celní sazby. A dochází k závěru, že postupoval podivně. Američanům bylo přitom řečeno, že reciproční cla budou jednoduchá.
Americký prezident Donald Trump představil rozsáhlý balíček recipročních cel, na zboží z Evropské unie bude činit 20 procent a na zboží z Číny 34 procent. Trump v živě přenášeném vystoupení z Bílého domu oznámil, že minimální základní clo pro všechny obchodní partnery má činit deset procent. Cly chce podpořit americkou výrobu.
Reciproční cla, která se chystá zavést administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, sníží export z Německa do Spojených států o méně než tři procenta. Uvedl to německý institut Ifo, který vzal v úvahu dorovnání amerických cel na úroveň cel obchodních partnerů Spojených států u každého zboží. Pokud by Evropská unie nepřistoupila k žádným protiopatřením, export z Německa by klesl o 2,4 procenta.
Obvinění od Západu, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem ⚔️⚔️⚔️ skutečné války, řekl podle ruských médií Lavrov.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil, že kvůli růstu cen 🛢️🛢️🛢️ pohonných hmot vláda znovu přistoupí k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude, uvedl dnes Babiš v televizi Prima v pořadu Partie Terezie Tománkové. "Nebudeme snižovat spotřební daň," prohlásil Babiš k možnosti takto snížit ceny pohonných hmot, které vzrostly v důsledku eskalace konfliktu na Blízkém východě.
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
