Americký federální obchodní soud pozastavil platnost takzvaných recipročních cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Dolar na zprávu o pozastavení cel reagoval posílením.
Na americká cla doplatí celý svět, nikdo nebude vítězem. Ani Donald Trump, ačkoli se za něj nyní považuje. Svou vlajkovou loď totiž udělal z politiky, o kterou ani jeho voliči příliš nestojí. Podpora Američanů i politiků jeho vlastní strany navíc není tak jednoznačná, jak to může nyní jevit.
Tržní kapitalizace americké technologické společnosti Apple klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun) na 3,06 bilionu dolarů (68 bilionů korun). Odpovídá tomu pokles akcií, které odepsaly 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní kapitalizace vyjadřuje finanční hodnotu firmy podle celkové hodnoty všech akcií v oběhu. Server listu Financial Times upozornil, že pro obchodní model Applu představují problém nová cla, která oznámil americký prezident Donald Trump.
Americké akcie se první obchodní den po oznámení plošných cel na dovoz do Spojených států propadly. Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu. Jde o největší jednodenní pokles od globální pandemie v roce 2020, uvedla agentura AP. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta na 16.550,60 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta na 40.545,93 bodu.
Zbrojovka Colt CZ kvůli clům, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, zdraží některé své produkty. Plánuje také přesměrovat část exportu na jiné trhy. Zavedení cel bude mít reálný dopad na hospodaření celé Colt CZ Group SE, zejména na provozní zisk EBITDA. Společnost ale neočekává, že by Trumpův krok zásadně ovlivnil celkové výnosy.
Americké akcie se v úvodu prvního obchodování po oznámení cel na dovoz do Spojených států propadají. Index technologického trhu Nasdaq Composite kolem 16:00 středoevropského času ztrácel asi 4,5 procenta na 16.803 bodů, širší index S&P 500 pak ve stejnou dobu odepisoval 3,6 procenta na 5466 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, vykazoval pokles o 3,3 procenta na 40.812 bodů.
Britský deník Financial Times si klade otázku, jak tým amerického prezidenta Donalda Trumpa vypočítával jednotlivým zemím celní sazby. A dochází k závěru, že postupoval podivně. Američanům bylo přitom řečeno, že reciproční cla budou jednoduchá.
Americký prezident Donald Trump představil rozsáhlý balíček recipročních cel, na zboží z Evropské unie bude činit 20 procent a na zboží z Číny 34 procent. Trump v živě přenášeném vystoupení z Bílého domu oznámil, že minimální základní clo pro všechny obchodní partnery má činit deset procent. Cly chce podpořit americkou výrobu.
Reciproční cla, která se chystá zavést administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, sníží export z Německa do Spojených států o méně než tři procenta. Uvedl to německý institut Ifo, který vzal v úvahu dorovnání amerických cel na úroveň cel obchodních partnerů Spojených států u každého zboží. Pokud by Evropská unie nepřistoupila k žádným protiopatřením, export z Německa by klesl o 2,4 procenta.
Rusko se nepřipravuje k žádnému střetu s Evropou. Dnes to podle agentury Interfax prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň řekl, že Rusko ví o tom, že pobaltské republiky porušují práva rusky hovořících obyvatel, na což ale Moskva odpovídá humanitárními prostředky.
Polsko očekává, že Spojené státy zveřejní své úmysly o ustanovení trvalé americké vojenské základny na polském území v prosinci. Tehdy by měl Pentagon totiž schválit revizi americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) prověří své rozhodnutí v kauze navážení odpadů na hořící heřmanickou haldu v Ostravě. Úřad to dnes oznámil v tiskové zprávě. MŽP dříve prověřování kauzy odebralo České inspekci životního prostředí (ČIŽP) a následně ho ukončilo bez nalezení viníka.
Prestižní francouzská literární Goncourtova cena vyloučila ze svého soutěžního seznamu román C’était ça ou mourir (Buď to, nebo zemřít) kvůli podezření, že byl napsán za použití umělé inteligence. Toto tvrzení autor díla, kanadský spisovatel Thélyson Orélien, odmítl. Podle vedení ceny je však pravděpodobné, že velká část díla vznikla za použití AI.
Německý automobilový koncern Volkswagen musí kvůli možným problémům s řízením svolat po celém světě zhruba čtyři miliony 🚗 vozů, včetně více než milionu automobilů značky Škoda. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt, který se odvolává na své zdroje.
Mezinárodní ocelářská skupina ArcelorMittal se v důsledku série ruských raketových útoků rozhodla ❌ zastavit provoz v největší ukrajinské ocelárně. Firma v dnešní tiskové zprávě uvedla, že závod se za posledních pět týdnů stal terčem čtyř raketových útoků a že za současné situace není možné jeho provoz bezpečným a udržitelným způsobem obnovit.
Nizozemsko chce ❌ zrušit povinnost naplňovat před zimou zásobníky plynu na stanovenou úroveň. Země letos kvůli tomuto nařízení Evropské unie utratila za doplnění zásob téměř jednu miliardu eur (24,3 miliardy korun). Současný systém EU podle Nizozemska nutí vlády plnit úkol, který by měl zajišťovat trh, napsala agentura Bloomberg.
Evropská komise chce ještě letos nabídnout členským státům EU znovu k využití až téměř 2️⃣0️⃣ miliard eur (488 miliard korun) z nevyužitého rámce obranných úvěrů SAFE. Uvedl to dnes mluvčí EK Thomas Regniers tím, že část prostředků má být využita na společné projekty s Ukrajinou.
Společnost OKD zahajuje v areálu Dolu ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku výstavbu velkokapacitního bateriového úložiště elektrické energie téměř za 2️⃣0️⃣0️⃣ milionů korun. Provoz úložiště, které bude poskytovat služby výkonové rovnováhy a obchodní flexibilitu, začne ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Britské firmy budou moci využívat 💻 data z bojiště na Ukrajině k vývoji nových modelů umělé inteligence (AI) pro roje dronů, uvedla dnes britská vláda. Dohoda mezi britským premiérem Andym Burnhamem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským umožňuje přístup k databázi snímků a videozáznamů získaných pomocí bezpilotních leteckých systémů na Ukrajině.