Americký federální obchodní soud pozastavil platnost takzvaných recipročních cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Dolar na zprávu o pozastavení cel reagoval posílením.
Na americká cla doplatí celý svět, nikdo nebude vítězem. Ani Donald Trump, ačkoli se za něj nyní považuje. Svou vlajkovou loď totiž udělal z politiky, o kterou ani jeho voliči příliš nestojí. Podpora Američanů i politiků jeho vlastní strany navíc není tak jednoznačná, jak to může nyní jevit.
Tržní kapitalizace americké technologické společnosti Apple klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun) na 3,06 bilionu dolarů (68 bilionů korun). Odpovídá tomu pokles akcií, které odepsaly 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní kapitalizace vyjadřuje finanční hodnotu firmy podle celkové hodnoty všech akcií v oběhu. Server listu Financial Times upozornil, že pro obchodní model Applu představují problém nová cla, která oznámil americký prezident Donald Trump.
Americké akcie se první obchodní den po oznámení plošných cel na dovoz do Spojených států propadly. Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu. Jde o největší jednodenní pokles od globální pandemie v roce 2020, uvedla agentura AP. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta na 16.550,60 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta na 40.545,93 bodu.
Zbrojovka Colt CZ kvůli clům, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, zdraží některé své produkty. Plánuje také přesměrovat část exportu na jiné trhy. Zavedení cel bude mít reálný dopad na hospodaření celé Colt CZ Group SE, zejména na provozní zisk EBITDA. Společnost ale neočekává, že by Trumpův krok zásadně ovlivnil celkové výnosy.
Americké akcie se v úvodu prvního obchodování po oznámení cel na dovoz do Spojených států propadají. Index technologického trhu Nasdaq Composite kolem 16:00 středoevropského času ztrácel asi 4,5 procenta na 16.803 bodů, širší index S&P 500 pak ve stejnou dobu odepisoval 3,6 procenta na 5466 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, vykazoval pokles o 3,3 procenta na 40.812 bodů.
Britský deník Financial Times si klade otázku, jak tým amerického prezidenta Donalda Trumpa vypočítával jednotlivým zemím celní sazby. A dochází k závěru, že postupoval podivně. Američanům bylo přitom řečeno, že reciproční cla budou jednoduchá.
Americký prezident Donald Trump představil rozsáhlý balíček recipročních cel, na zboží z Evropské unie bude činit 20 procent a na zboží z Číny 34 procent. Trump v živě přenášeném vystoupení z Bílého domu oznámil, že minimální základní clo pro všechny obchodní partnery má činit deset procent. Cly chce podpořit americkou výrobu.
Reciproční cla, která se chystá zavést administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, sníží export z Německa do Spojených států o méně než tři procenta. Uvedl to německý institut Ifo, který vzal v úvahu dorovnání amerických cel na úroveň cel obchodních partnerů Spojených států u každého zboží. Pokud by Evropská unie nepřistoupila k žádným protiopatřením, export z Německa by klesl o 2,4 procenta.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.