Zajímá nás
Lukáš Kovanda: MOL i Orlen levně nakupují, draze prodají. Vše Fialovi přímo pod nosem
Marže největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, polského Orlenu, vzrostly v březnu mohutně, podobě jako maďarského MOL. Fialova vláda při krocení cen pohonných hmot tak trochu „mířila vedle“.
Rafinační marže polské společnosti Orlen vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba pětinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 7,70 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 39,30 dolaru za barel. V lednu marže činila jen 4,8 dolaru za barel.
Za zcela mimořádným nárůstem marže stojí zejména to, že Orlen, největší provozovatel čerpacích stanic v ČR, nadále ve velkém odebírá ruskou ropu Ural. Ta se kvůli sankcím Západ ocitá v ojedinělé slevě.
Orlen po ruské invazi na Ukrajinu ukončil nákup ruské ropy na spotovém (okamžitém) trhu, ale nadále odebírá ruskou ropu nasmlouvanou v rámci dlouhodobých kontraktů. Využití ruské ropy tak během března snížil z necelých 50 na zhruba 30 procent, jak vyplývá z dnešních slov generálního ředitele Orlenu Daniela Obajteka pro polský tisk.
Ruská ropa Ural se ještě po většinu minulého týdne prodávala v rekordní slevě, zhruba 30 dolarů na barel, oproti okamžitému kontraktu na severomořskou ropu Brent, jejíž cena představuje obecné, globální měřítko. V pátek se však tato sleva snížila na zhruba 20 dolarů na barel. A kolem této úrovně se pohybuje i dnes.
Sleva Uralu oproti Brentu v posledních dvou obchodních dnech klesá, neboť Brent samotný zlevňuje, ale také proto, že Rusko je zjevně úspěšnější při hledání kupců své ropy. Tu kupují například čínské nebo indické podniky. Jejich prvotní obava ze západních sankcí vůči Rusku a případně i jeho obchodním partnerům poněkud polevuje. Současně také nacházejí způsoby, jak nákupy maskovat. Například okamžité nákupy vydávají za výsledek dlouhodobých kontraktů, nasmlouvaných ještě před invazí Ruska na Ukrajinu a zavedením souvisejících sankcí.
Kromě Orlenu, jenž v Česku provozuje přes 420 čerpacích stanic, převážně pod značkou Benzina, zaznamenal v březnu mohutný nárůst rafinačních marží také maďarský MOL. Ten v Česku provozuje 304 čerpacích stanic a je tak jejich druhým největším provozovatelem, právě po Orlenu.
Rafinační marže společnosti MOL vzrostly v březnu dokonce zhruba desetinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti MOL 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel.
Rafinační marže maďarské společnosti MOL vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba desetinásobně, vyplývá z dat agentury Bloomberg. 
Fialova vláda v krocení cen benzínu šlápla vedle. Společnosti MOL i přes „kontroly“ razantně rostou marže
Money
Zcela mimořádné navýšení i hodnoty rafinační marže společností Orlen i MOL dávají alespoň částečně za pravdu těm, kteří během rekordního nárůstu cen pohonných hmot v ČR během letošního března upozorňovali, že je z podstatné míry výsledkem maržové politiky rafinérií, distributorů pohonných hmot a samotných čerpacích stanic.
V reakci na tuto kritiku vláda premiéra Petra Fialy přistoupila ke kontrole marží čerpacích stanic. Porovnává je s cenami, jež se ustavují na surovinové burze v Rotterdamu. Žádná závažná – tedy plošná a systémová – odchýlení marží oproti běžnému standardu vládní úředníci podle svých slov zatím neodhalili.
Mimořádné rafinační marže společností Orlen i MOL ale signalizují, že alespoň z části tuzemští motoristé či dopravci v březnu za pohonné hmoty platili zcela nestandardně více, než by odpovídalo reálným nákladům a běžným maržím.
Přední světové automobilky v loňském roce prudce zvýšily své zisky, a to navzdory negativním dopadům nedostatku čipů a dalších součástek na jejich výrobní aktivity. Souhrnný provozní zisk 16 největších světových automobilových koncernů zvýšil o 168 procent na 134 miliard eur (zhruba 3,3 bilionu korun).
Navzdory čipové krizi si loni automobilky sáhly na rekordní zisky. Vyplatilo se jim zaměřit na luxusní auta a nezlevňovat
Money
Tím, že se Fialova vláda zaměřila pouze na srovnání marží čerpacích stanic s cenami na rotterdamské burze, soustředila se pouze na část komplexní problematiky. Dá se tedy říci, že do značné míry „mířila vedle“. Pokud by problematiku uchopila komplexněji a analyzovala cenotvorbu a maržovou politiku společností typu Orlen či MOL, zahrnujících celý dodavatelský řetězec, od rafinérií po čerpací stanice, zjevně by musela dospět k jinému než uvedenému závěru.
Mezi Čechy rychle roste zájem o vytápění dřevem, jehož cenu srazil kůrovec. Důvodem je válka na Ukrajině a dramatický růst cen plynu a elektřiny.
Lukáš Kovanda: Češi znovu objevují topení dřevem. I kvůli válce na Ukrajině
Názory
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
