Fialova vláda v krocení cen benzínu šlápla vedle. Společnosti MOL i přes „kontroly“ razantně rostou marže
Rafinační marže maďarské společnosti MOL vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba desetinásobně, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel. Za zcela mimořádným nárůstem marže stojí zejména to, že MOL nadále odebírá ruskou ropu Ural. Ta se kvůli sankcím Západům ocitá v ojedinělé slevě.
Například indickým odběratelům obchodníci nabízeli koncem března ruskou ropu Ural se slevou zhruba 45 dolarů oproti ceně ropy Brent, která v té době stála kolem 110 dolarů za barel. Ještě v první polovině března přitom sleva Uralu oproti Brentu byla mírnější, činila jen kolem dvaceti dolarů na barel.
Společnosti MOL nebývale narosta marže
Společnost MOL provozuje čtyři rafinérie a dva petrochemické závody v rámci integrovaného řízení dodavatelského řetězce v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku. V Česku provozuje 304 čerpacích stanic, takže je v tuzemsku jejich druhým největším provozovatelem.
Ruský energetický gigant Gazprom v pátek oznámil odchod z Německa. Děje se tak uprostřed sporu mezi oběma zeměmi kvůli naléhání Moskvy na převedení plateb za plyn z eur na rubly, píše Reuters. 
Gazprom se stahuje z Německa. Hrozilo mu znárodnění
Zprávy z firem
Zcela mimořádná rafinační marže společnosti MOL dává alespoň částečně za pravdu těm, kteří během rekordního nárůstu cen pohonných hmot v Česku během letošního března upozorňovali, že je to z podstatné míry výsledkem maržové politiky rafinérií, distributorů pohonných hmot a samotných čerpacích stanic. V reakci na tuto kritiku vláda premiéra Petra Fialy přistoupila ke kontrole marží čerpacích stanic. Porovnává je s cenami, jež se ustavují na surovinové burze v Rotterdamu. Žádná závažná – tedy plošná a systémová – odchýlení marží oproti běžnému standardu vládní úředníci podle svých slov zatím neodhalili.
Historicky vysoká rafinační marže společnosti MOL ale signalizuje, že alespoň z části tuzemští motoristé či dopravci v březnu za pohonné hmoty platili zcela nestandardně více, než by odpovídalo reálným nákladům a běžným maržím.
Dodávky plynu plynovodem Jamal, kterým surovina teče z Ruska do Německa, se v pátek ráno takřka zastavily. Burzovní cena plynu v EU přitom vyskočila až na 133 eur za megawatthodinu, jako plyne z dat Bloombergu. To je nejvyšší úroveň od 11. března, tedy za poslední tři týdny. Z cenového vývoje plynu je patrný návrat citelné nervozity na trh.
Hra na nervy? Plynovod Jamal se téměř zastavil, ceny plynu vyletěly nahoru
Money
Tím, že se Fialova vláda zaměřila pouze na srovnání marží čerpacích stanic s cenami na rotterdamské burze, soustředila se pouze na část komplexní problematiky. Dá se tedy říci, že do značné míry „mířila vedle“. Pokud by problematiku uchopila komplexněji a analyzovala cenotvorbu a maržovou politiku společností typu MOL, zahrnujících celý dodavatelský řetězec, od rafinérií po čerpací stanice, zjevně by musela dospět k jinému než uvedenému závěru.
Akcie společnosti MOL během března vzrostly na budapešťské burze poměrně výrazně, o bezmála dvacet procent. To svědčí o tom, že investoři jsou si dobře vědomi enormní ziskovosti současné maržové politiky maďarské společnosti.
Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.
Lubomír Lízal: Řešení závislosti na ruském plynu? Přestaňme ho využívat na výrobu elektřiny
Leaders
Nižší rychlost rovná se nižší spotřeba. Debata o snížení rychlostního limitu na německých dálnicích je kvůli ukrajinské krizi znovu na stole. Dvě ze tří koaličních stran ve vládě by omezení rychlosti na 120 kilometrů v hodině podpořily. 
Německou dálnicí rychlostí 120 km/h. Debata o snížení rychlostního limitu je kvůli Rusku znovu na světě
Politika
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
