Kreml přichází o peníze na válku. Rusové se vracejí k hotovosti
Rusové se kvůli výpadkům mobilního internetu i rostoucí nejistotě znovu vracejí k hotovosti. Od začátku roku přibylo v oběhu 1,56 bilionu rublů, tedy 423 miliard korun, nejvíce od pandemie. Pro Kreml je to problém: hotovost pomáhá firmám obcházet daně právě ve chvíli, kdy stát potřebuje peníze na financování války.
Rusové se po letech nástupu bezhotovostních plateb znovu vracejí k hotovosti. Důvodem jsou časté výpadky mobilního internetu, které znemožňují platby kartou, ale také snaha části podnikatelů vyhnout se daním v době, kdy se ruská ekonomika dostává pod stále větší tlak kvůli válce na Ukrajině.
Podle analýzy BBC, která vychází z údajů ruské centrální banky, se objem hotovosti v oběhu od začátku letošního roku zvýšil o 1,56 bilionu rublů, tedy 423 miliard korun. Jde o největší nárůst za stejné období od pandemie covidu-19.
Kreml v poslední době opakovaně odpojoval mobilní internet v rozsáhlých částech země. Vláda tvrdí, že tím reaguje na vlny ukrajinských dronových útoků. Praktickým důsledkem ale je, že lidé v mnoha případech nemohou platit kartou.
„Mít po ruce hotovost vám dává určitý pocit kontroly a bezpečí,“ řekla BBC žena z Moskvy, která si přála zůstat v anonymitě. „Pokud je ve městě nouzová situace, vím, že si i tak budu moci koupit základní potřeby, i kdyby mobilní síť přestala fungovat.“
Botswana varuje své občany před falešnými pracovními nabídkami v zahraničí. Podle tamního ministerstva zahraničí roste počet lidí, kteří jsou vylákáni ze země a následně donuceni bojovat za Rusko ve válce proti Ukrajině. Úřady mluví o alarmujícím nárůstu případů a o telefonátech od Botswaňanů přímo z frontové linie.
„Srdceryvné telefonáty z fronty.“ Botswana varuje, že její občané končí v ruské válce
Politika
Peníze mimo banky
Nynější vlna hotovostních výběrů navazuje na předchozí období nervozity během války. Rusové si hotovostní rezervy vytvářeli například po vyhlášení částečné mobilizace Vladimirem Putinem v září 2022 nebo během krátké vzpoury Wagnerovy skupiny v červnu 2023.
Tentokrát má ale návrat k hotovosti i další důsledek. Státu komplikuje výběr daní právě ve chvíli, kdy se Rusko potýká s rostoucím rozpočtovým deficitem a potřebuje peníze na financování války.
Ruské ekonomice sice pomohl nedávný růst cen ropy po válce USA a Izraele s Íránem, protože ropa a plyn tvoří zhruba čtvrtinu příjmů státního rozpočtu. Celkový růst ale zpomaluje. Ruské ministerstvo hospodářství v květnu snížilo odhad letošního růstu HDP na 0,4 procenta. To by znamenalo nejslabší růst od roku 2022.
Firmy tlačí na platby v hotovosti
Kreml se snaží zvýšit příjmy i přes daně. V lednu zvýšil DPH z 20 na 22 procent a zároveň snížil hranici, od které ji musí platit malé a střední podniky. Řada už tak oslabených firem se tím podle textu dostala na pokraj bankrotu.
Lékárny, restaurace, kosmetické salony i malé obchody se proto stále častěji snaží přimět zákazníky k platbám v hotovosti. Část příjmů pak nemusí vykázat. „Stánky na našem trhu zavírají jeden po druhém, protože se jejich provoz už nevyplácí. Většina těch, kteří ještě zůstali, žádá zákazníky, aby pokud možno platili hotově, takže přes pokladnu projde méně peněz,“ uvedla majitelka obchodu s oblečením na trhu v západoruském Pskově.
Na znepokojivý trend upozornil i finanční ředitel Sberbank Taras Skvorcov. Podle něj přibývá firem, které zaměstnancům vyplácejí část mezd neoficiálně „v obálkách“, aby se vyhnuly daňovým odvodům. Zároveň varoval, že zvýšené množství hotovosti se nevrací zpět do bankovního systému, ale zůstává v rukou lidí a firem.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie začínají citelně dopadat na běžný život v Rusku. Řidiči v řadě regionů čekají dlouhé hodiny u čerpacích stanic a domácí produkce nestačí pokrývat rostoucí poptávku. Moskva proto zakázala vývoz nafty, zvýší výrobu méně ekologických paliv a ještě během července začne pohonné hmoty dovážet.
Rusku dochází palivo. Zakazuje vývoz nafty a chystá se dovážet ze zahraničí
Trhy
Průzkum sdružení malých a středních podniků Opora Rossii z května ukázal, že zhruba šest procent podnikatelů kvůli vyšší daňové zátěži využívá různé „šedé“ praktiky. Patří mezi ně například nevydávání účtenek za platby v hotovosti.
Platby v hotovosti firmám umožňují podhodnocovat obrat a udržet se pod hranicí pro platbu DPH. Výplaty v hotovosti jim zase pomáhají vyhýbat se daním z mezd.
Peníze pod matrací
Do Ruska se tak vrací sovětský zvyk schovávat peníze „pod matraci“. Děje se to i navzdory vysokým úrokům z bankovních vkladů. Centrální banka drží sazby vysoko, aby brzdila inflaci poháněnou válečnými výdaji. Například roční termínovaný vklad ve výši 100 tisíc rublů u Sberbank je nyní úročen deseti procenty.
Ani to ale Rusy nepřesvědčilo, aby nechávali peníze v bankách. Podle údajů centrální banky v květnu vybrali z bankovních účtů 550 miliard rublů. Z toho 200 miliard rublů odešlo z termínovaných vkladů.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
