Pocta pro HolKu. Štvanická lávka míří do boje o prestižní architektonické ocenění
Pražská Štvanická lávka HolKa slaví mezinárodní úspěch. Královský institut britských architektů ji zařadil mezi 34 vítězných projektů RIBA International Awards for Excellence 2026. Lávka tak postupuje do dalšího boje o prestižní cenu RIBA International Prize, jejíž vítěz bude vyhlášen v říjnu v Londýně.
Pražská Štvanická lávka, známá také jako HolKa, slaví významný mezinárodní úspěch. Královský institut britských architektů RIBA ji zařadil mezi 34 vítězných projektů soutěže RIBA International Awards for Excellence 2026. Lávka se tak dostává do společnosti staveb z 15 zemí a čtyř kontinentů.
Všechny oceněné projekty nyní postupují do další fáze. Budou soutěžit o zařazení do užšího výběru RIBA International Prize, která patří k nejvýznamnějším oceněním současné architektury. Vítěz bude oznámen 15. října 2026 v Londýně při slavnostním předávání ceny RIBA Stirling Prize.
Letošní výběr podle serveru Building Review Journal ukazuje, jak může architektura reagovat na sociální, environmentální i urbanistické výzvy. Oceněné projekty se dotýkají klimatické změny, migrace, bydlení, rychlé urbanizace i infrastruktury. Společné mají to, že se nesnaží být pouze efektními stavbami, ale chtějí zlepšovat každodenní život.
Jaké projekty bojují o ocenění?
Vedle pražské Štvanické lávky se mezi oceněné dostaly například proměny starších objektů v nová kulturní, komunitní nebo obytná centra. V Norsku projekt Kunstsilo přestavěl bývalé obilní silo na muzeum současného umění. Ve Švýcarsku zase projekt Transformation Warmbächli využil někdejší sklad společnosti Chocolat Tobler pro družstevní bydlení.
Silným tématem letošního ročníku je také udržitelnost a práce s místními materiály. Francouzský projekt Château de Beaucastel využívá proudění vzduchu a stín k přirozenému chlazení vinařství. Indický projekt Parikrama reaguje na vysoké teploty pomocí zastíněných chodníků a přirozeného větrání. Australský Burnt Earth Beach House zase využívá ručně vyráběnou terakotu v náročném pobřežním prostředí.
Architektka Markéta Killi a kreativec Lars Killi hledali v jižní Evropě místo, které by mělo potenciál, ale ještě neleželo v hledáčku masového zájmu zahraničních kupců. Chtěli postavit rekreační vilu ve vysokém standardu, s jasným rozpočtem a v lokalitě, kde se investice může časem zhodnotit.
OBRAZEM: Český pár prodal dvě pražské nemovitosti a postavil si vilu mezi olivovníky
Reality
Mezi výrazné příklady udržitelné architektury patří také norský projekt The Plus od studia BIG – Bjarke Ingels Group. Uhlíkově neutrální továrna na nábytek a veřejný park využívají místní dřevo, solární energii i dešťovou vodu a mají snižovat energetickou spotřebu až o 90 procent.
Oceněné stavby zároveň ukazují, že architektura může posilovat komunitní život. V Ugandě vzniklo Centrum múzických umění Bidi Bidi v jednom z největších uprchlických táborů na světě. V Austrálii projekt Darlington Public School propojuje moderní školní prostředí s domorodým dědictvím.
„Letošní mezinárodní ceny RIBA odrážejí šíři a ambice současné architektury v tom nejlepším smyslu, a to prostřednictvím děl, která jsou celosvětově rozmanitá, ale spojuje je společný závazek zlepšovat životní podmínky lidí,“ uvedl předseda RIBA Chris Williamson.
Pro Prahu je zařazení Štvanické lávky mezi vítězné projekty výrazným oceněním. HolKa se tak dostává do mezinárodního výběru staveb, které podle RIBA ukazují, jak může promyšlený design měnit města i každodenní život jejich obyvatel.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
