Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Kdo jiný než ženy má dělat finanční poradenství? ptají se Nikola Havránková, Lucie Pěchová a Nikol Koštělová ze skupiny 4fin

Jaroslav Kramer

Marketing, obchod, reality, finance a klikaté kariérní cesty žen v těchto oblastech. Nejen tento výživný mix byl náplní dalšího dílu podcastu #FinŽeny, kam zavítaly tři zástupkyně skupiny 4fin, marketingová ředitelka 4fin holding Nikola Havránková, zemská ředitelka 4fin Better together Lucie Pěchová a také Nikol Koštělová, regionální realitní ředitelka Century 21, což je franšíza divize 4fin Reality.

Byznys skupiny 4fin je podle její marketingové šéfky Nikoly Havránkové stále dosti „kalhotový“, proto vítá jakoukoli příležitost ukázat, že ve strukturách společnosti je místo i pro schopné dámy, čehož důkazem jsou i její dvě spoludiskutérky.

„Častěji jsem v kontaktu s Lucií, protože hodně mé práce spadá do 4fin Better Together. Lucie je naše, jak my říkáme, nejmladší seniorní zemská ředitelka a jsme rádi, že to na tuto pozici svou pílí a prací dotáhla. Je v tom takovou průkopnicí a věříme, že další ženy budou následovat,“ říká Havránková.

Pěchová reaguje s tím, že posilování žen ve svém okolí chápe jako součást své profesní mise. „Beru trochu jako své poslání ponoukat ženy k tomu, aby se cítily sebevědoměji, aby věděly, že i ony mohou, když chtějí, a aby se nebály budovat kariéru a prosadit se,“ předkládá svůj pohled Pěchová.

Na adresu Nikol Koštělové Havránková poznamenává, že ji obdivuje pro eleganci, a to jak na osobní, tak pracovní úrovni. „Nikol sleduji z trochu jiného pohledu. Vždy se mi líbilo, že svou kariérou prochází s lehkostí a vždy jí to neskutečně sekne. Je také dobrým příkladem toho, že kariéru lze dělat bez toho, aniž by tím trpěl soukromý život, že není třeba u toho vysedávat v kanceláři do noci,“ doplňuje Havránková.

Pracujeme na finančně zdravějším Česku, říkají Michaela Perman, Zuzana Gabzdylová a Renata Vítková z České spořitelny

Co obnáší práce regionální ředitelky v největší tuzemské bance? Pozvání do podcastu #FinŽeny přijala hned trojice regionálních ředitelek České spořitelny, a to Renata Vítková, Zuzana Gabzdylová a Michaela Perman. Jaké byly jejich kariérní cesty? Co rozhodlo o tom, že na nabídku kývly? A co je jejich x-faktor?

Přečíst článek

Podle Koštělové se nedá říci, že by kariérou proplouvala vždy jen s lehkostí. „K manažerské pozici jsem se dostala, aniž jsem vlastně chtěla. Dlouhé roky jsem měla k dispozici jen minitým a teprve můj muž mě popostrčil k tomu, abych se do toho ponořila naplno. Takže spíše ta lehkost přišla až s určitým časem stráveným v byznysu. Teď se ale opravdu snažím, aby to nebylo na sílu,“ vysvětluje realitní expertka.

Výsledky jako cesta

K realitám to Koštělovou dle vlastních slov táhlo odnepaměti. „Reality mě vždy bavily, včetně investic do nich. Ty patří spíše do finančního světa, ale ten mi sám o sobě připadal vždy vzdálenější a pro ženy složitější. I proto se v realitním byznyse pohybuje více žen než v tom finančním, alespoň tedy na manažerských pozicích,“ dodává Koštělová.

Havránková byla naladěna vždy byznysově a bavila ji podpora podnikání. Proto uvítala příležitost být ve 4fin přímo u zrodu. „Dostala jsem příležitost budovat s majiteli firmu od začátku a podílet se na její prezentaci. To je svým způsobem moje dítě, ale zároveň i proto, že máme dvě nohy, tedy finance a reality, se na svou roli nedívám jen marketingově, je to pro mě i byznys, který musím znát,“ říká.

Pěchová se k světu financí dostala shodou okolností. Našla v tom však zalíbení, protože ji práce v tomto segmentu připadá smysluplná. „Hledala jsem něco, co bude dávat smysl mně, mým blízkým i klientům. Ve finančním poradenství jsem to našla. Spousta žen si pod tím představí čísla, matematiku a odradí je to. Podle mě jde ale o empatii a o schopnosti vymyslet řešení, díky němuž si lidé splní své sny. Na rovinu, kdo jiný než ženy má tohle dělat?“ táže se řečnicky.

video

Úspěch vyžaduje odvahu, houževnatost a otevřenost, říkají Lucie Simpartlová, Lada Kičmerová a Jitka Lucbauerová z Partners

Proč setrvávají skoro dvě dekády v jedné firmě? Díky čemu v ní uspěly? A čím je umí překvapit zástupci nastupující generace? Pozvání do podcastu #FinŽeny přijala trojice úspěšných dam z finanční skupiny Partners, a to partnerka Jitka Lucbauerová, zástupkyně CEO Lada Kičmerová a ředitelka Partners investiční společnosti a Partners Securities Lucie Simpartlová.

Přečíst článek

Podobně překvapivě může znít i přiznání Pěchové, že těžko snáší tlak. „Nenávidím tlak na výsledky, na plnění. Je to možná paradoxní v tomto světě orientovaném na výsledek, ale já se snažím k tomu přistupovat jinak. Spíš mě zajímají cíle a silné stránky lidí a výsledky vlastní práce vnímám jako cestu, nikoli cíl,“ vysvětluje.

Proč jste šéfkou

Všechny tři účastnice podcastu přiznávají, že na vlastní kůži poznaly sílu imposter syndromu. Ten sám o sobě umí vzít šanci na úspěch i těm nejschopnějším. Jakými recepty ho potlačit a na manažerskou roli si troufnout? Podle Koštělové je zásadní složení kolektivu. „Vždy se mi dařilo se obklopovat fajn lidmi, kteří mě dokázali inspirovat. Dodnes sázím na kvalitu místo kvantity a mí kolegové jsou zároveň mými dobrými přáteli,“ předkládá inspiraci.

Pěchová navazuje s tím, že dobré vztahy jsou v kariérách žen klíčové. „Můj byznys je postaven na vztazích a souhlasím, že důležitější než kvantita je kvalita, která se dlouhodobě selektuje,“ říká a přidává, že sama byla v otázkách sladění kolektivů flexibilní. „Uměla jsem se přizpůsobit různým individualitám. Nejdůležitější ale je, aby vás to bavilo,“ myslí si.

Pro obchod jsou klíčové zvídavost a cílevědomost, říkají Andrea Sedláková, Kristýna Čeplová a Kateřina Semschová

Jakou pozici v korporátním světě mají dnes call centra? Je lepší mít stálý tým obchodníků, nebo jej často obměňovat novými posilami? A jaké techniky si začínající operátoři a obchodníci osvojují, aby se uměli vyrovnat s častým odmítnutím? Nejen to bylo náplní dalšího dílu podcastu #FinŽeny. Pozvání do studia přijaly tři inspirativní lídryně skupiny Generali Česká pojišťovna, a to regionální ředitelka divize Distribuce Andrea Sedláková, manažerka skupiny SME rovněž v Distribuci Kateřina Semschová a manažerka call centra Kristýna Čeplová.

Přečíst článek

Havránková svou kariéru nazírá jako přirozené vyústění faktu, že není příliš „politickým člověkem“, který by mohl fungovat v korporátu, lidsky příliš komplikované struktuře. „Věděla jsem, že potřebuji být ve firmě, která je hodně vztahová. Takový je náš byznys i naše firma, ve které fungují týmy, které se znají třeba i z předchozích působišť. Tím pádem je tam hodně důvěry, což ale přináší i závazky tu důvěru nezklamat,“ uzavírá.

Vyplácí se v byznysu „hrát na ženskou kartu“?

Může být imposter syndrom v něčem prospěšný?

A na co ze své práce jsou dámy opravdu hrdé?

I o tom se diskutovalo v podcastu #FinŽeny. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na vaší oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify i Apple Podcasts.

Cover Story, užito se svolením

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

V našich profesích využijeme i zkušenosti z hudby a sportu, říkají Lenka Nekvapilová a Martina Janiuková ze skupiny Direct

V našich profesích využijeme i zkušenosti z hudby a sportu, říkají Lenka Nekvapilová a Martina Janiuková ze skupiny Direct

Přečíst článek

Finance jsou velmi technické, ale je to jízda, říkají Natálie Rosová a Barbora Růžičková z Bird & Bird

Přečíst článek

Pražská developerská naráží na realitu. Po šesti letech nemá žádné stavební povolení

Petr Urbánek, šéf PDS
PDS, užito se svolením
Dalibor Martínek

V roce 2020 vytvořila Praha příspěvkovou organizaci Pražská developerská společnost. Ta měla vytvořit prostředí pro výstavbu tisíců bytů, přednostně pro takzvané potřebné profese. Typicky pro policisty. Po šesti letech se společnost setkala s realitou trhu. Nyní usiluje o první stavební povolení.

Společnost chce v letošním roce předložit pražským stavebním úřadům žádosti o povolení pro 1500 bytů. Stavební řízeni na první balík bytů, celkem 450, už společnost úřadům poskytla v roce 2024. Stavební řízení stále probíhá.

Praha chce mít v roce 2028 stavební povolení pro asi tři tisíce nájemních bytů. „V současné době zpracováváme přes třicet projektů zhruba ve dvaceti lokalitách,“ uvedl ředitel pražské developerské Petr Urbánek.

Petr Hlaváček

Dalibor Martínek: Jak je to s metropolitním plánem? Ani jeho autor si není jistý

Petr Hlaváček je váženým architektem a politikem. Už druhé volební období, které se na podzim chýlí ke konci, má z pozice náměstka pro rozvoj hlavního města na starost tvorbu nového územního plánu. Jak to s ním vypadá? Sám autor si není jistý.

Přečíst článek

Kde se má stavět?

Aktuálně má příspěvková organizace v projektové přípravě před podáním žádosti o stavební povolení bytové projekty na Černém Mostě, v Dolních a Horních Počernicích, v Jinonicích, Vršovicích či Nových Dvorech u budoucí stanice metra D. Loni podala žádosti o povolení projektů Jalový Dvůr v Praze 4, Nový Zlíchov, Peroutkova a V Botanice v Praze 5, v Zenklově ulici na Palmovce v Praze 8 a pro první část výstavby v Dolních Počernicích.

Nejblíže k výstavbě je dům v Peroutkově ulici, který však po odvolání u ministerstva pro místní rozvoj musí znovu řešit stavební úřad. „Kdyby se někdo neodvolal, tak už jsme mohli soutěžit dodavatele,“ řekla primátorova náměstkyně Alexandra Udženija.

„Jsem rád, že se Pražské developerské společnosti podařilo nastartovat přípravu dostupného městského bydlení. Spolu s velkými projekty na Nových Dvorech by v optimálním průběhu mohlo hlavní město na konci roku 2028 mít povolení až pro tři tisíce nových bytů.“ Uvedl Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj.

Zdržení soutěží kvůli odvoláním jsou podle Udženiji jedním ze zásadních problémů, které prodlužují přípravu veřejných bytových projektů. Na místě by podle ní byla diskuse o zákoně o zadávání veřejných zakázek. „Měla by být nějaká celospolečenská debata o tom, kde končí transparentnost, kterou všichni tak chtěli, a kde začíná zkostnatělost," uvedla při představování městské výstavby.

Podle Hlaváčka by městská výstavba měla být o asi 35 procent levnější než soukromá. To je podle něj dáno především vysokými maržemi developerů. Ke zvýšení stability a jistoty na trhu má podle něj pomoci připravovaný nový pražský územní plán, který chce na zastupitelstvu nechat schválit v květnu.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

metropolitní plán

Praha může více než ztrojnásobit počet městských bytů. Levnější bydlení to automaticky nepřinese

Přečíst článek
Projekt na Smíchově

Další kus Smíchova zmizí pod jeřáby. U řeky vznikne čtvrť za šest miliard

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Jak je to s metropolitním plánem? Ani jeho autor si není jistý

Petr Hlaváček
ČTK
Dalibor Martínek

Petr Hlaváček je váženým architektem a politikem. Už druhé volební období, které se na podzim chýlí ke konci, má z pozice náměstka pro rozvoj hlavního města na starost tvorbu nového územního plánu. Jak to s ním vypadá? Sám autor si není jistý.

Územní plán není žádný cár papíru. Je to dokument, který určuje, co se na kterém území města může stavět. Je to politický dokument. Vyjadřuje vůli města k rozvoji. Má bránit házení klacků do nové výstavby, má dát jasný plán výstavby. Tady byty, tady park. Nový územní plán, v Praze se mu nadneseně říká metropolitní plán, vzniká už víc než čtvrt století. Politici si dávají na čas.

Ideální prostředí pro korupci

Poslední platný územní plán vznikl za primátorování Jana Kasla v roce 1999, před téměř třiceti lety. Už tehdy to mělo být jen provizorium, aby vůbec nějaký plán existoval. Od té doby se rozvoj města musí flikovat změnami územního plánu, ideální prostředí pro korupci.

Developeři čekají s čepicí v ruce na rozhodnutí úřadů, jak to tedy s konkrétními územími bude. Územní plán je pro ně klíčový dokument. Jestliže najdou v Praze nějaký pozemek, na kterém by se daly stavět byty, a už to je poměrně složité, potřebují razítko, že na tomto území se skutečně může stavět. Banka neslyší na příslib, že se dané území možná někdy v budoucnu stane stavební parcelou. Chce hned a na místě potvrzení, že jde o stavební pozemek. Jinak žádné peníze.

Natland kupuje projekt u metra. Na Zličíně plánuje stovky bytů

Investiční skupina Natland dál rozšiřuje své realitní portfolio. Nově koupila rezidenční projekt Zličín Gate v Praze, jehož hodnota se pohybuje ve vyšších stovkách milionů korun. V lokalitě u metra plánuje výstavbu několika stovek bytů a doprovodné infrastruktury. Jde už o třetí významnou realitní akvizici skupiny v posledních měsících.

Přečíst článek

Developeři jsou v kleštích. Hlaváček sedí na magistrátu už druhé volební období, a pořád slibuje nový územní plán. Je to prý hodně práce, desítky tisíc připomínek, s kterými je potřeba se vypořádat. Na začátku svého druhého volebního období Hlaváček sliboval, že do konce volebního období nový územní plán bude.

Nyní, koncem března, se modlí. Jeho funkční období se chýlí ke konci. V květnu územní plán předloží ke schválení vedení města. A po nespočtu konzultací s koaličními i opozičními partnery si není jistý, zda generální změna plánování rozvoje města projde přes současné vedení města. Prý, pokud by to nešlo v květnu, je ještě červen. Potom jsou prázdniny a na podzim volby. Hlaváček se modlí, developeři s ním.

Související