Jaderná energetika je riskantní a tak drahá, že se nevyplatí, míní institut DIW Berlin
Všechny jaderné projekty, o kterých se v dnešní době kvůli energetické a klimatické krizi debatuje, nejsou ekonomicky a ani technicky životaschopné a smysluplné, do centra pozornosti se naopak dostávají mnohem výhodnější obnovitelné zdroje. Ve své aktuální analýze to uvádí výzkumný hospodářský institut DIW Berlin.
„Atomová energie byla, je a zůstane technologicky riskantní a nerentabilní. Nic na tom nemění ani údajně inovativní koncepty reaktorů, které ve skutečnosti mají původ v době úsvitu jaderné energetiky na přelomu 50. a 60. let minulého století,” řekl Christian von Hirschhausen, který v DIW Berlin vede výzkumnou sekci energie, dopravy a životního prostředí. Poznamenal, že vedle klimatické neutrality svět potřebuje i plutoniovou neutralitu.
V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ vydá za obnovu zařízení přes 2,3 miliardy korun, bude to skoro o půl miliardy víc než v uplynulém roce. Investicemi chce zajistit, aby bylo možné provozovat dukovanské bloky nejméně 60 let, tedy do roku 2047. Vyplývá to z informací, které řekli zástupci společnosti ČEZ.
Dukovany až do roku 2047. ČEZ do jaderné elektrárny investuje 2,3 miliardy
Money
„Nejde o to snížit jen emise oxidu uhličitého, ale také o redukci nebezpečného plutonia s dlouhým poločasem rozpadu v radioaktivním odpadu,” uvedl von Hirschhausen.
Žádný průlom nečekejte
Výzkumníci z DIW Berlin se zaměřili na různé typy reaktorů od lehkovodních přes malé modulární po množivé. Obzvláště malé modulární reaktory (SMR) považují zastánci jádra za budoucnost nukleární energetiky. Zájem o ně má i česká energetická společnost ČEZ, která chce první takový reaktor postavit v Temelíně a další pak v Dětmarovicích na Karvinsku a v Tušimicích na Chomutovsku.
SMR, které mají výkon obvykle do 300 MW, ale nejsou podle DIW Berlin nijak inovativní, protože technologicky vycházejí z 50. let 20. století. „Tržní poptávka je omezená. I přes desetiletí trvající výzkum nebyl do komerčního provozu spuštěn takřka žádný malý modulární reaktor. Navíc neexistuje žádný perspektiva, že by se značné nevýhody podařilo vyrovnat masovou produkcí,” uvedli výzkumníci. Doplnili, že by to v takovém případě vyžadovalo výstavbu několika tisíc stejných reaktorů.
Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.
Jaroslav Míl: Sedm bodů, které zachrání českou energetiku
Názory
Konkurenceschopnost a především bezpečnost nevidí DIW Berlin ani u množivých reaktorů. Jako příklad institut uvedl reaktor v Kalkaru v Severním Porýní-Vestfálsku. Tato jaderná elektrárna nebyla nikdy zprovozněna a nyní slouží jako zábavní park.
„Technicky nelze očekávat v jaderné energetice žádný významný průlom,” řekla Claudia Kemfertová z DIW Berlin. „Atomová energie je zdaleka tou nejdražší a mnohem dražší než ta z obnovitelných zdrojů,” dodala.
Poslední tři německé jaderné elektrárny mohou fungovat až do 15. dubna 2023, nebudou tak trvale odstaveny ke konci letošního roku, jak Německo původně plánovalo. Schválili to poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárci tak podpořili rozhodnutí vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze odložit kvůli energetické krizi trvalé zastavení výroby elektřiny z jádra.
Němci ustoupili. Jaderné elektrárny pojedou až do jara
Politika
V Německu jsou nyní v provozu poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původně se počítalo s jejich odstavením ke konci loňského roku, kvůli energetické krizi ale poslanci na návrh vlády jejich chod prodloužili do 15. dubna. Ačkoli opozice a také vládní liberálové žádají delší udržení provozu, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítá.
O ukončení výroby energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Budoucnost Německo vidí v obnovitelných zdrojích, které vláda označuje i za záruku energetické bezpečnosti. Do roku 2030 chce proto země získávat 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. V loňském roce to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
