Jaderná energetika je riskantní a tak drahá, že se nevyplatí, míní institut DIW Berlin
Všechny jaderné projekty, o kterých se v dnešní době kvůli energetické a klimatické krizi debatuje, nejsou ekonomicky a ani technicky životaschopné a smysluplné, do centra pozornosti se naopak dostávají mnohem výhodnější obnovitelné zdroje. Ve své aktuální analýze to uvádí výzkumný hospodářský institut DIW Berlin.
„Atomová energie byla, je a zůstane technologicky riskantní a nerentabilní. Nic na tom nemění ani údajně inovativní koncepty reaktorů, které ve skutečnosti mají původ v době úsvitu jaderné energetiky na přelomu 50. a 60. let minulého století,” řekl Christian von Hirschhausen, který v DIW Berlin vede výzkumnou sekci energie, dopravy a životního prostředí. Poznamenal, že vedle klimatické neutrality svět potřebuje i plutoniovou neutralitu.
V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ vydá za obnovu zařízení přes 2,3 miliardy korun, bude to skoro o půl miliardy víc než v uplynulém roce. Investicemi chce zajistit, aby bylo možné provozovat dukovanské bloky nejméně 60 let, tedy do roku 2047. Vyplývá to z informací, které řekli zástupci společnosti ČEZ.
Dukovany až do roku 2047. ČEZ do jaderné elektrárny investuje 2,3 miliardy
Money
„Nejde o to snížit jen emise oxidu uhličitého, ale také o redukci nebezpečného plutonia s dlouhým poločasem rozpadu v radioaktivním odpadu,” uvedl von Hirschhausen.
Žádný průlom nečekejte
Výzkumníci z DIW Berlin se zaměřili na různé typy reaktorů od lehkovodních přes malé modulární po množivé. Obzvláště malé modulární reaktory (SMR) považují zastánci jádra za budoucnost nukleární energetiky. Zájem o ně má i česká energetická společnost ČEZ, která chce první takový reaktor postavit v Temelíně a další pak v Dětmarovicích na Karvinsku a v Tušimicích na Chomutovsku.
SMR, které mají výkon obvykle do 300 MW, ale nejsou podle DIW Berlin nijak inovativní, protože technologicky vycházejí z 50. let 20. století. „Tržní poptávka je omezená. I přes desetiletí trvající výzkum nebyl do komerčního provozu spuštěn takřka žádný malý modulární reaktor. Navíc neexistuje žádný perspektiva, že by se značné nevýhody podařilo vyrovnat masovou produkcí,” uvedli výzkumníci. Doplnili, že by to v takovém případě vyžadovalo výstavbu několika tisíc stejných reaktorů.
Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.
Jaroslav Míl: Sedm bodů, které zachrání českou energetiku
Názory
Konkurenceschopnost a především bezpečnost nevidí DIW Berlin ani u množivých reaktorů. Jako příklad institut uvedl reaktor v Kalkaru v Severním Porýní-Vestfálsku. Tato jaderná elektrárna nebyla nikdy zprovozněna a nyní slouží jako zábavní park.
„Technicky nelze očekávat v jaderné energetice žádný významný průlom,” řekla Claudia Kemfertová z DIW Berlin. „Atomová energie je zdaleka tou nejdražší a mnohem dražší než ta z obnovitelných zdrojů,” dodala.
Poslední tři německé jaderné elektrárny mohou fungovat až do 15. dubna 2023, nebudou tak trvale odstaveny ke konci letošního roku, jak Německo původně plánovalo. Schválili to poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárci tak podpořili rozhodnutí vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze odložit kvůli energetické krizi trvalé zastavení výroby elektřiny z jádra.
Němci ustoupili. Jaderné elektrárny pojedou až do jara
Politika
V Německu jsou nyní v provozu poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původně se počítalo s jejich odstavením ke konci loňského roku, kvůli energetické krizi ale poslanci na návrh vlády jejich chod prodloužili do 15. dubna. Ačkoli opozice a také vládní liberálové žádají delší udržení provozu, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítá.
O ukončení výroby energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Budoucnost Německo vidí v obnovitelných zdrojích, které vláda označuje i za záruku energetické bezpečnosti. Do roku 2030 chce proto země získávat 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. V loňském roce to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
