Alpy přišly o rekordní množství ledovců. Kvůli extrémnímu horku a suché zimě
Loňský rok byl v Evropě druhým nejteplejším v měřené historii a provázela ho řada klimaticky extrémních jevů. Kombinace vůbec nejteplejšího léta a suché zimy vedla k rekordnímu úbytku alpských ledovců. V klimatické zprávě za rok 2022 to uvedla agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Evropa podle ní zaznamenala vůbec nejvyšší počet hodin slunečního svitu, což na jednu stranu přineslo nebývalou produkci elektřiny ze solárních zdrojů, na druhé straně však zvýšené riziko pro lidské zdraví.
Loňské léto bylo v Evropě historicky nejteplejším obdobím, když o 1,4 stupně Celsia převýšilo průměr období 1991 až 2020. Letní vedra a nedostatek sněžení podle zprávy vedly k tomu, že Alpy přišly o vrstvu ledu odpovídající objemu pěti kilometrů krychlových.
Sucho ovšem netrvalo jen v zimě, ale i v létě, což způsobilo problémy například zemědělcům či vodní dopravě na evropských hlavních řekách. Dvě třetiny evropských řek měly loni podprůměrný stav hladiny a průměrná roční hodnota vlhkosti půdy byla druhá nejnižší za poslední půlstoletí.
Čínská megapřehrada Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang se v létě kvůli suchu zastavila, podobně jako další vodní elektrárny od Kalifornie po Německo. Je to tvrdou připomínkou, že obnovitelné zdroje nejsou všemohoucí, a velkou ironií, že se tak děje v době stále většího celosvětového volání po snižování emisí a přechodu k udržitelným zdrojům, napsala agentura Bloomberg.
Největší vodní elektrárna světa Tři soutěsky ztichla. Tvrdá připomínka, že obnovitelné zdroje mají své limity
Money
„Zpráva důrazně upozorňuje na alarmující změny našeho klimatu, včetně nejteplejšího zaznamenaného léta v Evropě, doprovázeného vlnami veder ve Středozemním moři a rekordními teplotami v Grónsku," uvedl šéf služby Copernicus pro klimatické změny Carlo Buontempo. Pochopení dynamiky evropského klimatu je podle něj klíčové pro snahu o zmenšení dopadů změn na evropský kontinent.
Přílišné horko ohrožuje zdraví
Extrémní jevy mohou mít podle klimatologů i negativní důsledky pro lidské zdraví. Například jižní Evropa podle zprávy loni zaznamenala nejvyšší počet dní, kdy byla vedra riziková pro zdraví. Uhlíkové emise z četných lesních požárů během letního období byly nejvyšší za posledních 15 let.
Ruská agrese na Ukrajině v loňském roce uspíšila snahy vlád po celém světě přejít na obnovitelné zdroje energie. 
Válka na Ukrajině uspíšila přechod k obnovitelným zdrojům, státy hodlají investovat miliardy dolarů
Money
Zpráva unijní agentury hovoří i o dopadech loňského počasí na evropskou energetiku, která se i v důsledku ruské invaze na Ukrajinu snaží urychlit přechod k obnovitelným zdrojům.
Fakt, že Evropa zaznamenala nejvíce slunečního záření za posledních 40 let, se pozitivně projevil na nadprůměrné produkci solárních elektráren. Naproti tomu suchozemské větrné elektrárny především v jižní a střední části Evropy produkovaly kvůli slabšímu větru méně elektřiny.
Letošní leden v Evropě byl podle dat o 2,2 stupně Celsia teplejší než průměr z posledních tří dekád, tedy mezi lety 1991 a 2020. Již tehdy přitom vědci upozorňovali na rostoucí průměrné teploty. Co je dobrá zpráva pro aktuální stav zásobníků plynu a spotřebu elektřiny, je podle agentury Bloomberg další varování o klimatické změně. V Česku teplota roste rychleji než v Evropě i celém světě.
Horký leden. V Česku roste průměrná teplota rychleji než jinde v Evropě
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
