Kalousek u Prouzy: Zadlužování bude trápit i tetu z Orlických hor
Vládní rozpočtová politika je asociální. Česko projídá svou budoucnost a míří k nárazu. Zadlužování nejvíc ohrozí seniory a děti, uvedl exministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru s ekonomem a šéfem Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomášem Prouzou. Nové podcasty Prouza bude pravidelně přinášet server newstream.cz.
Česká republika se propadá do nebezpečné dluhové spirály, ze které se nelze jednoduše „proinvestovat.“ Současná rozpočtová politika navíc není sociální, ale hluboce asociální, protože v konečném důsledku připraví ty nejzranitelnější o dostupnou lékařskou a sociální péči. V podcastu Prouza to prohlásil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj stát v dobách ekonomického růstu nezodpovědně spotřebovává své rezervy, místo aby se chystal na nevyhnutelnou demografickou krizi.
Český státní dluh v současnosti dosahuje 3,7 bilionu korun a do konce roku se přiblíží hranici čtyř bilionů, což v přepočtu představuje přes 360 tisíc korun na každého obyvatele včetně novorozenců. Vláda navíc na další rok plánuje schodek dosahující bezmála dalších 400 miliard korun. Podle moderátora a ekonoma Tomáše Prouzy toto téma ve veřejném prostoru paradoxně nikoho příliš nevzrušuje, protože Česku zatím věřitelé bez problémů půjčují a opticky nevypadáme hůře než jiné státy.
Miroslav Kalousek však upozorňuje, že klíčovým problémem není samotná výše dluhu ve vztahu k HDP (přes čtyřicet procent, pozn. red.), ale extrémní rychlost, jakou se dluh navyšuje. Zadlužování přirovnal k zákeřné nemoci, která v počátku nebolí, ale její odkládaná léčba bude o to drastičtější.
Jedním z nejvíce alarmujících důsledků je rapidní nárůst nákladů na samotnou obsluhu státního dluhu. Zatímco před pandemií covidu-19 platilo Česko na úrocích z dluhu zhruba 40 miliard korun ročně, nyní je to třikrát tolik.
Skupina kolem Trinity Bank finančníka Radomíra Lapčíka dokončila převzetí kancelářského komplexu Riverside Karlín od rakouské CA Immo. Banka to oznámila na LinkedInu a obchod označila za největší letošní realitní transakci v Česku. Podle dřívějších informací Newstreamu se jeho hodnota pohybovala kolem 300 milionů eur, tedy zhruba 7,3 miliardy korun.
Lapčík dotáhl realitní obchod roku. Trinity získala karlínský Riverside
Reality
„Parlament si může odhlasovat, že bude dávat méně na důchody, ale nemůže si odhlasovat, že nezaplatí úroky z dluhu. To je první výdaj, který rozpočet musí zaplatit,“ zdůraznil Kalousek. Peníze pak chybějí v základních veřejných službách.
Zatímco majetnější lidé si zdravotní či sociální péči v případě krize zaplatí ze svého, pro sociálně slabé občany to bude znamenat ztrátu dostupnosti lékařské péče. Proto by to mělo zajímat i příslovečnou „tetu z Orlických hor”.
„Protože teta z Orlických hor je závislá na veřejných službách, minimálně na sociálních a zdravotních službách. To jsou služby, které potřebujeme my všichni. A stojí obrovské peníze. Zadlužování není sociální politika, protože se rozdávají peníze. Zadlužování je asociální politika, protože ve svém důsledku ohrožuje ty nejslabší a nejzranitelnější,“ varoval bývalý šéf státní kasy.
Stát jako přefakturant a zubní pasta mimo tubu
Za jádro rozpočtového problému označili diskutující neúměrně vysoký podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů. Povinné výdaje stanovené zákony a závazky dnes pohlcují 96 až 97 procent veškerých daňových příjmů státu.
„Stát je v tomto vztahu jenom přefakturant. Dostane peníze a pošle je tam, kde má dávno uzavřený závazek. Na všechny další priority – obranu, dopravu, vzdělání – si musí půjčit,“ popsal Kalousek. Aby se systém stabilizoval, musí se tento poměr stlačit zpět k 80 procentům, což se neobejde bez nepopulárních legislativních změn.
Vzniklý strukturální deficit přirovnal Kalousek k zubní pastě: „Večer ji na kartáček vytlačíte raz dva, ale zkuste ji pak nacpat do tuby zpátky. Dostat ho zpět je mnohem těžší, protože to nejde jinak, než že někdo méně dostane nebo někdo více zaplatí.“ Tento stav podle něj odstartoval na podzim roku 2020, kdy se dočasná krizová opatření a snižování daní přetavily v trvalý balvan schodků.
Třicet let buduje jeden z nejbohatších Čechů, developer Radim Passer, jednu úzkou lokalitu blízko centra hlavního města, pražskou Brumlovku. Místo plné kanceláří, sídlí tam například ČEZ. Nyní se Passer posunul i k bydlení, v nově stavěné budově Orion nabídne kromě 28 tisíc metrů kanceláří také 134 nájemních bytů. 
Jsem Pánu Bohu vděčný, že mohu pro Prahu stavět nové budovy, říká miliardář Radim Passer
Reality
Mýtus o proinvestování a účet za cizí oběd
Kalousek odmítl vládní narativ, že se Česko z dluhů „proinvestuje.“ Upozornil, že žádná z plánovaných velkých státních investic není finančně návratná do rozpočtu.
Odkázal přímo na fiskálně strukturální plán schválený vládou a vypracovaný experty Ministerstva financí, podle kterého mají i nejefektivnější investice multiplikátor nanejvýš 0,7. Z každé investované koruny se tedy do hospodářství vrátí 70 haléřů a do veřejných rozpočtů se přerozdělí jen 34 procent z této částky. „Návratnost je asi taková, jako když si koupíte láhev piva a pak se radujete z návratnosti za vratnou láhev,“ glosoval Kalousek .
Zároveň dodal, že Česko si v době hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti nepůjčuje na rozvoj, ale na běžný každodenní konzum. „Říkáme budoucnosti: My jsme si dali dobrý oběd, po něm zbyl jenom účet a vy ten účet zaplaťte i s úroky. To už morálně ospravedlnitelné není,“ uvedl na adresu přenášení dluhů na děti a budoucí generace.
Nejohroženější skupinou však podle Kalouska paradoxně budou dnešní pětapadesátníci (silná generace tzv. Husákových dětí). Ti v polovině 30. let vstoupí do penze, systém ztratí plátce a v důsledku obří dluhové služby nebudou peníze na jejich zdravotní a pečovatelské potřeby.
Jaký vývoj Česku hrozí?
A jak by se dala negativní trajektorie zvrátit?
Poslechněte si díl podcastu Prouza s exministrem financí Miroslavem Kalouskem. Video se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ho také na vašich oblíbených podcastových platformách i na YouTube.
Český výrobce dveří Doornite vstupuje na pražskou burzu. Z prvotního úpisu získal 26 milionů korun, přestože očekával více. Spolumajitel Pavel Šatný ale věří v další růst. Firma investuje do automatizace, proniká do velkých developerských projektů a chce zvýšit výrobní kapacitu o pětinu. Největší překážkou už přitom není výroba, ale nedostatek řemeslníků. Do jihlavského závodu proto přivezla i první pracovníky z Filipín.
Filipínci jsou vynikající pracovníci, jsme za ně rádi, říká Pavel Šatný z Doornite
Zprávy z firem
