Francie je příliš velká na krach. A možná už i na záchranu
Za hořícími barikádami ve Francii se skrývá vážnější hrozba, a to dluhová krize druhé největší ekonomiky eurozóny. Výnosy desetiletých dluhopisů vyskočily na 5,1 procenta, státní dluh se blíží 120 procentům HDP a do roku 2030 musí Paříž přefinancovat přes bilion dolarů. Před výbušnou krizí, která by mohla otřást celou Evropou, varuje i nobelista Paul Krugman.
Podobu mnohatisícových demonstrací, hořících barikád a vyrabovaných obchodu má nyní Francie v očích světové veřejnosti. Jenže za nepokojí, které se ze země rozlévají i do dalších zemí Evropy je stále rostoucí hrozba dluhové krize druhé největší ekonomiky Evropy.
Finanční trhy se obávají nejhoršího a francouzský dluh je ve výprodeji. Poslední aukce vládních dluhopisů vynášela na desetileté splatnosti už 5,1 procenta a nic nenaznačuje, že by se trend měl zastavit.
Nepomohlo ani to, že horká kandidátka na prezidentku, Marine Le Penová slibuje že rozpočet na příští rok, který konečně přináší škrty a úspory v rozsahu 54 miliard eur, nechá projít a neshodí přitom celou vládu. Navíc slibuje do roku 2030 snížit každoroční deficit o 140 miliard eur a stlačí rozpočtový deficit pod tři procenta HDP. Úroky však dále rostou.
Francouzské nepokoje začínají být problémem i pro finanční trhy. Výnosy desetiletých státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2002, index CAC 40 za poslední měsíc ztratil 4,5 procenta a investoři sledují, zda politická krize neohrozí rozpočtové škrty a už tak slabý ekonomický růst.
Co čeká Francii dál? Nepokoje znervózňují trhy a další protesty se blíží
Trhy
Situaci vidí jako kritickou i levicový nobelista Paul Krugman, který jinak vysoké státní dluhy bagatelizuje. „Současná situace ve Francii je skutečně znepokojivá. Nejde přitom jen o záležitost samotné Francie. Členství Francie v eurozóně s sebou nese riziko výbušné dluhové krize – a taková krize by mohla mít zničující dopad na evropskou jednotu,“ napsal na počátku října.
Situace je opravdu vážná. Francie má do roku 2030 splatný dluh ve výši více než bilion dolarů, který nabrala v dobách skoro nulových úroků. Přefinancování by mohlo zdražit obsluhu dluhu o 59 procent. Vyplývá to z čerstvé studie vypracované na žádost francouzského ministerstva financí. Příští rok má francouzská vláda v plánu prodat rekordní objem dluhopisů v hodnotě přibližně 380 miliard dolarů na trhu, kde se vytratily kdysi spolehlivé zdroje poptávky a skoro nikdo nekupuje a všichni prodávají, píše třeba americký deník Wall Street Journal.
Francie po víkendové vlně násilností a rabování zavádí noční zákazy vycházení v Paříži, Lille a dalších městech. Opatření mají zabránit opakování nepokojů, při nichž demonstrace proti drahotě přerostly v útoky na obchody a střety s policií. Poškozeny nebo vyrabovány byly přibližně tři tisíce podniků. Premiér Sébastien Lecornu slibuje obnovení pořádku všemi dostupnými prostředky a nevylučuje ani vyhlášení výjimečného stavu, píše Reuters. 
Francie zavádí zákaz vycházení v Paříži i dalších městech. Vláda nevylučuje výjimečný stav
Politika
Země přitom nebývala vždy takto dramaticky zadlužená. Ještě na počátku století se státní dluh pohyboval nad šedesáti procenty. Začal růst kvůli zvýšeným státním výdajům v době finanční krize a další obří skok, nyní už nad sto procent HDP, má na svědomí vláda Emmanuela Macrona, který nastupoval do Elysejského paláce s nadějemi, že utrácení a zadlužování země dostane bezpečně pod kontrolu. Neuspěl, státní dluh narostl po covidové krizi skoro na 120 procent HDP. A dluhová krize je na spadnutí. A nezdá se, že vláda je, nebo v dohledné době bude, schopna rostoucí dluh zkrotit.
Marine Le Penová sice slibuje škrty, ale jak to dopadne, není zdaleka jisté. Stále trvá na zrušení Macronem prosazeného prodloužení důchodového věku z 62 na 64 let, na dalších výdajích a snižování daní. A její pravděpodobný budoucí premiér Jordan Bardella mluví o tom, že dluh je třeba řešit ve spolupráci s ECB a centrálními bankami zemí eurozóny, které ho velký kus drží. Její protikandidát, krajně levicový Jean-Luc Mélenchon, dokonce jasně sděluje ECB, že má francouzské dluhopisy spálit. Což v obou případech finanční trhy určitě neuklidňuje.
Od rozpočtu a migrace až po příšerný zápach v tiskové místnosti – zde je přehled od kolegů ze serveru Politico z říjnového zasedání Evropské rady.
Politico: 21 věcí, které jsme se dozvěděli na summitu lídrů EU
Politika
Jako druhá největší ekonomika v eurozóně možná Francie překročila hranici mezi tím, že je „příliš velká na to, aby zkrachovala“, a tím, že je „příliš velká na to, aby ji bylo možné zachránit“, napsal ve svém již zmíněném komentáři Krugman. Stručně řečeno, je až příliš snadné nastínit opravdu nepříjemný scénář francouzské krize, která by v Evropě vyvolala značné rozpory a mohla vést až k rozpadu EU.
Trhy zatím stále hodnotí možnost, že by se Francie stala insolventní v nejbližších pěti letech jako velmi nízkou, s pravděpodobností něco přes jedno procento. Opatrnost je ale na místě.
A měli bychom to vnímat zejména v Česku, kde stále máme nízký státní dluh pod padesát procent. Ale ten zjevně poroste. O kolik, to teprve uvidíme. Národní rozpočtová rada odhaduje, že v roce 2034 budeme na 55 procentech, což je hranice pro dluhovou brzdu. Ale takoví Řekové se ze 40procentního zadlužení v roce 1983 dokázali dostat na sto procent za deset let.
