Dokážeme zachránit ledovce? Švýcaři je přikryli ovčí vlnou a výsledek předčil očekávání
Švýcarští vědci zkoušejí nečekanou zbraň proti tání ledovců: ovčí vlnu. Přikrývky z přírodního materiálu podle prvních výsledků chrání led stejně účinně jako plastové plachty. Experiment navíc může najít využití pro surovinu, které se ve Švýcarsku každoročně velká část vyhodí.
Švýcarské ledovce dostaly neobvyklou přikrývku. Vědci na jeden z nich položili ovčí vlnu a celé léto sledovali, zda dokáže zpomalit tání stejně dobře jako běžné plastové plachty. První výsledky experimentu, o němž informovala agentura Reuters, předčily očekávání.
Ochranné plachty nejsou v Alpách žádnou novinkou. V létě se pokládají na vybrané části ledovců, aby odrážely sluneční záření a omezovaly pohlcování tepla. Obvykle se však vyrábějí ze syntetických materiálů, které mohou do prostředí uvolňovat znečišťující mikrovlákna.
Projekt Keep It Wool, za nímž stojí ekologická organizace Summit Foundation a Lausannská univerzita, proto hledá přírodnější alternativu. Volba padla na ovčí vlnu, která je biologicky rozložitelná a ve Švýcarsku jí navíc každoročně končí 40 až 70 procent jako odpad.
Babí léto není jen krátkým návratem teplých dnů. S ubývajícím světlem se lidské tělo už začíná přepínat do podzimního režimu: mění se spánek, nálada, hormonální aktivita i fungování imunity. Právě přelom léta a podzimu proto může být vhodnou chvílí upravit denní režim, pohyb i jídelníček.
Biohacking: Tělo už ví, že přichází podzim. Babí léto spouští překvapivé změny
Enjoy
Ledovec přikryli vlnou. Výsledek je překvapil
S nápadem přišli čtyři studenti magisterského studia. Letos v červnu položili na ledovec Tsanfleuron v západním Švýcarsku dvě prototypové vlněné přikrývky od švýcarské společnosti Fisolan. Pokryly plochu 200 metrů čtverečních.
Vědci pak během léta každé dva týdny měřili, jak rychle pod vlnou ubývá led, a výsledky porovnávali s běžnou geotextilní pokrývkou. Ukázalo se, že oba materiály omezují tání stejně účinně.
„Myslel jsem si, že nebude dostatečně odolný,“ přiznal Niklaus Saegesser ze společnosti Fisolan, kterého překvapilo, jak dobře vlna v náročných horských podmínkách vydržela.
S výsledkem je spokojený také student Elliot Gaffiot. „Teď máme výsledek, který můžeme vidět, a dokonce si na něj sáhnout. Fungovalo to neuvěřitelně dobře,“ řekl.
Sucho letos na Mikulovsku révu místy téměř zastavilo. Bobule jsou menší, vína bude méně, kvalita hroznů ale může být velmi dobrá. Hlavní enolog Vinařství Fučík Jan Koubek v rozhovoru popisuje, proč vinaři dnes musejí být také krajináři, jak se kvůli klimatu mění odrůdy na Moravě, proč nestačí sledovat cukernatost a proč je pro něj kyselina páteří vína.
Morava má za sebou extrémní sucho. Vína bude méně, ale může být skvělé, říká vinař
Enjoy
Rekordní vedra připravují ledovce o ochranný sníh
Experiment přichází v době, kdy švýcarské ledovce čelí mimořádně náročnému létu. Rekordní vedra způsobila, že ochranná sněhová pokrývka zmizela o několik týdnů dříve než obvykle. Odkrytý led tak taje déle a rychleji.
Úbytek ledovců přitom neznamená jen změnu horské krajiny. Podle odborníků může přispívat také k nebezpečným sesuvům hornin. Jeden z nich loni zdevastoval švýcarskou vesnici Blatten. S úbytkem ledu souvisejí rovněž rizika katastrofálních přívalových povodní, jaká minulý týden zasáhla Himálaj.
Vlněné přikrývky samy ledovce nezachrání
Přestože se první pokus vydařil, jeho autoři upozorňují, že ovčí vlna není řešením globálního oteplování. Ochranné plachty dnes pokrývají jen přibližně 0,02 procenta plochy švýcarských ledovců.
Vlněné přikrývky tak mohou pomoci chránit vybraná místa a nahradit část syntetických materiálů. Jedinou skutečně účinnou dlouhodobou cestou ke zpomalení úbytku ledovců však podle vědců zůstává snižování emisí skleníkových plynů, které vznikají především spalováním fosilních paliv.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
