Dvě pětiny Čechů spoření na stáří neřeší. Podporovaný DIP by to mohl změnit

Na penzi si nespoří 42 procent Čechů, nejčastěji ti, kteří budou mít v budoucnu důchod nejnižší. Do penzijního spoření si ti, kteří spoří, uložili šest procent svých peněz, zatímco 65 procent financí drží pro případ nenadálé potřeby na běžném či spořicím účtu. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci pro kapitálový trh ČR provedla mezi tisícovkou respondentů počátkem roku agentura Perfect Crowd. Na penzi si podle průzkumu nespoří především mladší lidé a často také lidé se základním vzděláním, kteří mívají nejnižší příjmy, a tedy i penze.

Polovina z těch, kteří nyní investují, to dělá na pravidelné měsíční bázi. „Zde vidíme velký potenciál do budoucna. Lidé si již postupně zvykají investovat pravidelně a se zavedením nového penzijního produktu - tzv. Dlouhodobého investičního produktu (DIP) - očekáváme, že se bude objem prostředků, směřovaných do investic na dlouhodobé pravidelné bázi, dále zvyšovat,“ uvedla výkonná ředitelka asociace Jana Brodani.

Lákadlem je podle ní možnost odečíst si takto investované peníze k zajištění na důchod od základu daně. „Zatímco u penzijního spoření si z důvodu čerpání státního příspěvku lze od základu daně odečíst příspěvky až nad hranicí 12 tisíc korun ročně, respektive od 1. července 2024 nad 20 400 korun ročně, u DIP je to celá částka již od první koruny,“ dodala Brodani.

Nový produkt spoření na stáří má ambici naučit Čechy aktivně investovat

Money

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1. ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží. 

Věra Tůmová

Přečíst článek

Jak ukázal průzkum, 25 procent domácností vydrží bez příjmu maximálně jeden měsíc, 13 procent dokonce ještě méně. „To z části vysvětluje velký podíl těch, kteří penzi neřeší. Část domácností prostě nyní nemá volné prostředky. Právě u této části populace by spoření na penzi mělo nejvyšší přidanou hodnotu, aby v důchodovém věku nedošlo k výraznému snížení životní úrovně až k prostému zajištění základních životních potřeb. Částečným řešením je revize příjmů a výdajů a hledání, kde by se dalo aspoň trochu ušetřit,“ uvedl předseda asociace Martin Řezáč.

DIP stejně jako stávající důchodové spořicí produkty umožňuje daňovou úlevu. Ze základu daně je možné každý rok odečíst až 48 tisíc korun za předpokladu, že produkt bude jeho majitel využívat aspoň deset let a majetek, včetně výnosů, z něj nevybere před dosažením 60 let. Dlouhodobý investiční produkt tak umožňuje výhodnější investování například do akcií či dluhopisů a může přinést v delším horizontu vyšší zhodnocení než současné spořicí produkty.

Dlouhodobý investiční produkt. Jak má nové důchodové spoření fungovat a co za výhody lidem přinese

Money

Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, zní stále trochu jako zaklínadlo. Od 1. ledna 2024 má ale v České republice začít zlepšovat podmínky a motivace lidí ke spoření a investování na penzi. Jak tato novinka v praxi bude fungovat, je však ještě v mlze. Čeká se až zákon projde kompletním legislativním procesem a teprve podle finálně schválené verze zákona jej budou banky a finanční instituce implementovat do své nabídky, uvedl pro newstream.cz hlavní ekonomický stratég Komerční banky Michal Vytiska. Jisté ale je, že se rozšíří daňové zvýhodnění a státní podpora pro vybrané bankovní a investiční produkty. Shrňme si tedy základní fakta, o co půjde, a jaké změny přinesly do novely pozměňovací návrhy.

Věra Tůmová

Přečíst článek