Česko je blíž euru. Podle Evropské komise plní tři ze čtyř podmínek

Skupina ekonomů, bývalých centrálních bankéřů a expertů na energetiku se otevřeným dopisem obrátila na premiéra Andreje Babiše kvůli plánovanému rozdělení společnosti ČEZ. Signatáři varují, že výkup minoritních akcionářů by mohl zbytečně odčerpat peníze potřebné na investice do energetiky, a navrhují jiný postup. Dopis publikujeme v plném znění, protože se týká budoucnosti největší tuzemské energetické firmy, role státu v ČEZ i možného dopadu na veřejné finance, spotřebitele a český kapitálový trh.

V Praze dne 22. června 2026

Vážený pane premiére,

valná hromada ČEZ dne 1. června 2026 otevřela cestu k rozdělení ČEZ na státní „výrobní část“ a pro nezasvěcené nejasně popsanou „dceřinou společnost ČEZ“ k prodeji. Jasně však zaznělo, že do dceřiné společnosti budou včleněny obchod, distribuce elektřiny a plynu, které jsou v majetku ČEZ. A právě potenciální prodej distribučních sítí a jeho důsledky nás vedly k napsání tohoto dopisu.

Jsme si vědomi toho, že vláda avizovala ve svém programovém prohlášení stoprocentní kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ s tím, že to také usnadní očekávané masivní investice do budování nových zdrojů elektrické energie (plynových, jaderných atd.) a do energetické infrastruktury. Jsme přesvědčeni, že 70% kontrola nad výrobou je zcela dostatečná, a že naopak výkup zbylých 30 % od minoritních akcionářů státu zkomplikuje všechny tyto investiční plány. V zásadě vidíme tři základní scénáře.

Zaprvé, „do not fix, what´s not broken“, aneb dosavadní kontrola státu nad ČEZ, ať už nad výrobou či distribucí, je dostatečná, a zvyšování podílu státu nebude mít žádný vliv na cenu elektřiny ani na energetickou bezpečnost. Výkon a dividendy ČEZ naopak poskytují dostatečné prostředky pro financování jaderných bloků a transformaci energetické soustavy. V neposlední řadě vidíme výhodu současného „corporate governance“ v tom, že kontrola státu je dostatečná, zároveň veřejně obchodovaná část akcií přispívá k transparenci řízení takto velké firmy. Zkušenosti s řízením čistě státních podniků existují a nejsou vesměs dobré.

Zadruhé, v souladu s usnesením valné hromady ČEZ dojde k oddělení obchodu, distribuce elektřiny a plynu. Výnos použije ČEZ na výkup minoritních akcionářů, pravděpodobně se zajímavou prémií k současné ceně akcií. Cena akcií ČEZ je již teď na velmi vysokých úrovních, a to hlavně v porovnání se srovnatelnými evropskými energetikami, což je výsledkem spekulace několika málo českých „family office“ v souvislosti s očekáváním výkupu. Jak jsme uvedli výše, dojde zbytečně k utracení významných finančních prostředků, které by mohly být použity k investicím do jaderného programu schváleného ČEZ, ale i programu útlumu uhelných zdrojů, výstavby plynových elektráren, rekonstrukce kogeneračních jednotek či posilování energetické infrastruktury (v rozsahu cca 2100 mld. Kč v dnešních cenách) a snížit tak tlak na státní rozpočet a daňové poplatníky.

Zatřetí, v souladu s programovým prohlášením vlády a s usnesením valné hromady dojde k oddělení obchodu a distribuce. Usnesení valné hromady nicméně výslovně nepředjímá umístění minoritní části nově vzniklé společnosti (49 %) na kapitálovém trhu. Považujeme za žádoucí, aby k takovému ujištění došlo, a to nejen kvůli potřebné podpoře likvidity kapitálového trhu, ale i s ohledem na již výše zmíněný aspekt transparentního „corporate governance“, který obchodování na veřejných trzích přináší. Mimo jiné by to dobře „pasovalo“ na chystanou reformu 3. důchodového pilíře, neboť tato nová společnost by byla jistě vítanou investicí pro reformované penzijní fondy, protože stát dosud prostřednictvím ERÚ garantuje investorům do distribučních sítí prakticky bezrizikovou návratnost kapitálu do výše 8,3 % ročně. Musíme si uvědomit, že již nyní v účastnických fondech čeští občané naspořili přes 300 mld. korun a tyto fondy vzhledem k nedostatku investičních příležitostí doma investují a financují tak naši konkurenci v zahraničí. Transakci lze strukturovat tak, že čeští občané a penzijní fondy budou mít k alokaci akcií distribuční firmy preferenční přístup. Firma tak sice bude prodána na kapitálovém trhu, ale zprostředkovaně českým občanům. Výnos z prodeje těchto 49 % nově vzniklé společnosti by se pak použil na všechny zmíněné nákladné investice v oblasti energetiky, a nikoli na zbytečný výdaj spojený s odkupem stávajících minoritních akcionářů ČEZ.

Jsme přesvědčení o tom, že druhá varianta je nevýhodná pro občany, daňové poplatníky a obecně spotřebitele elektrické energie České republiky, prospěla by zřejmě jen minoritním vlastníkům ČEZ.

Pokud vláda nenajde odvahu celý projekt změny pro řadu nevyjasněných otázek ukončit, je schůdnou alternativou řešení uvedené v bodě tři. Pane premiére, budete-li mít zájem, jsme připraveni Vám náš návrh, včetně dalších podpůrných argumentů, podrobněji popsat na osobním setkání.

V úctě,

v. r. Jaroslav Míl
v. r. Mojmír Hampl
v. r. Jiří Rusnok
v. r. Radim Dohnal
v. r. František Hrdlička
v. r. Michal Kurka
v. r. Jana Matesová
v. r. Jaromír Novák
v. r. Jiří Šťastný
v. r. Zdeněk Tůma

Aktualizováno

ČEZ chystá velké dělení. Novou dceřinku povede Cyrani

Zprávy z firem

Přípravy na zestátnění ČEZ nabírají konkrétnější podobu. Energetická skupina obsadila vedení nové dceřiné firmy ČEZ Energy, do níž vyčlení velkou část nevýrobního byznysu. V jejím čele stanou Pavel Cyrani a Daniel Beneš.

ČTK

Přečíst článek

Prezident Petr Pavel se kvůli účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře obrátil na Ústavní soud. Žádá předběžné opatření, které by mu umožnilo odjet na vrcholnou alianční schůzku ještě před konečným rozhodnutím o kompetenční žalobě. Premiér Andrej Babiš označil prezidentův postup za směšný a tvrdí, že Pavel si tím dělá kampaň.

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše o to, kdo má Českou republiku zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, má pokračování u Ústavního soudu. Prezident se na soud obrátil s kompetenční žalobou a zároveň požádal o předběžné opatření, které by mu otevřelo cestu na summit ještě před konečným verdiktem.

Vyplývá to z návrhu, který Ústavní soud zpřístupnil v přehledu plenárních věcí na svém webu. Soudcem zpravodajem se podle rozvrhu práce stal Pavel Šámal. O věci však bude rozhodovat celé plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.

Opozice stojí za Pavlem. Spor o summit NATO podle ní způsobil slabý Babiš

Politika

Opozice se staví za Petra Pavla ve sporu o summit NATO. Kompetenční žalobu označuje za logický krok a viní premiéra Andreje Babiše, že kvůli tlaku koaličních partnerů nechal konflikt s Hradem dojít až k Ústavnímu soudu.

nst

Přečíst článek

Summit NATO v Ankaře se uskuteční 7. a 8. července. Čas tak hraje v prezidentův neprospěch. Pokud by měl mít nález Ústavního soudu přímý dopad na složení české delegace, musel by soud rozhodnout mimořádně rychle. Předběžné opatření by ale teoreticky mohl vydat ještě před začátkem summitu.

Pavel chce, aby vláda oznámila jeho účast

Prezident v návrhu žádá, aby Ústavní soud vládě a ministerstvu zahraničí uložil povinnost bezodkladně oznámit organizátorům summitu, že součástí české delegace bude prezident republiky.

Pavel se domáhá také toho, aby zástupci vlády a ministerstva zajistili jemu i jeho doprovodu akreditaci a nijak nebránili jeho účasti na summitu ani ji nekomplikovali. Pokud by soud návrhu na předběžné opatření vyhověl, mohl by se samotnou kompetenční žalobou zabývat podrobněji až následně.

Dalibor Martínek: Macinka porazil Babiše. Nešlo o Ankaru, ale o vliv ve vládě

Názory

Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Zákon o Ústavním soudu pro kompetenční spory výslovně neupravuje možnost vydat předběžné opatření. Prezident se proto v návrhu snaží doložit, že takový postup možný je a že lze podpůrně využít občanský soudní řád.

Prezident: O účasti na summitu má rozhodovat hlava státu

V samotné kompetenční žalobě Pavel navrhuje, aby Ústavní soud určil, že o účasti prezidenta republiky na summitech NATO rozhoduje sám prezident. Zároveň chce, aby soud zrušil pondělní vládní usnesení o složení delegace pro summit v Ankaře.

„Dále navrhuji, vzhledem ke specifickému charakteru tohoto kompetenčního sporu, výslovně zakázat vládě, ministru zahraničních věcí i Ministerstvu zahraničních věcí, aby tomuto výkonu kompetence prezidenta republiky bránili či jej ztěžovali,“ stojí v návrhu.

Prezident v něm připomíná, že zastupování státu navenek považuje za svou ústavní pravomoc. Argumentuje také tím, že čeští prezidenti se summitů NATO v minulosti účastnili. Podle Pavla jde o „dlouhodobou, ustálenou a stejnorodou praxi“.

Pavel zároveň očekává součinnost vlády a ministerstva při zajištění akreditací i letecké přepravy. Ústavní soud žádá, aby o věci rozhodoval přednostně, s nejvyšší prioritou a po ústním jednání. To prezident pokládá za rychlejší postup než výměnu písemných vyjádření.

Babiš: Je to směšné, Pavel dělá kampaň

Premiér Andrej Babiš prezidentův postup ostře kritizoval. V diskusi serveru Blesk.cz označil Pavlovo chování ve sporu o účast na summitu NATO za směšné.

„Mluví se o něm, kampaň dělá skvělou, ale nepomáhá to zlepšení vztahů,“ uvedl Babiš na prezidentovu adresu. Podle předsedy vlády Pavel usiluje o zviditelnění před další prezidentskou volbou. Premiér zároveň zopakoval, že jednání v Ankaře nebude „zážitkový výlet“.

Vláda v pondělí rozhodla, že s Pavlovou účastí na summitu nepočítá. Českou misi má vést premiér Babiš. Součástí delegace mají být také ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničních věcí Petr Macinka.

Za sporem je širší boj o zahraniční politiku

Spor o Ankaru není jen otázkou jedné zahraniční cesty. Dotýká se širšího rozdělení pravomocí mezi prezidentem a vládou v zahraniční politice.

Pavel v návrhu shrnul dosavadní komunikaci s vládou a její postup kritizuje. Odklad rozhodnutí o složení delegace z 8. na 22. června označil za obstrukční jednání. Vláda podle něj postupovala ve zlé víře.

Babiš naopak tvrdí, že se prezident za předchozí vlády vžil do role lídra zahraniční politiky. Současný kabinet má podle premiéra dostatečné kompetence a chce zahraniční politiku aktivně vést sám.

Ústavní soud tak bude řešit nejen to, zda může Pavel odjet na summit NATO v Ankaře, ale také citlivou otázku, kdo má v podobných případech poslední slovo. Prezident, nebo vláda.