Česká ekonomika letos poroste pod dvě procenta. Je to méně než průměr EU, zní z Bruselu

Evropská komise výrazně snížila odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,9 procenta. Ještě v únoru přitom odhadovala, že poroste o 4,4 procenta.

Česká ekonomika letos poroste pod dvě procenta, odhaduje ve své prognóze Evropská komise. Růst tuzemské ekonomiky bude slabší než průměr Evropské unie. Výrazně jej podle komise bude brzdit nejistota a zvyšování cen. Ještě v únoru, před ruskou invazí na Ukrajinu, EK odhadovala, že tuzemská ekonomika poroste tempem 4,4 procenta. 

Příští rok Brusel očekává růst české ekonomiky o 2,7 procenta. To už je o čtyři desetiny procentního bodu více než průměr celé sedmadvacítky.

Komise snížení výhledu zdůvodnila narušenými dodavatelskými řetězci, které zapříčinila ruská invaze na Ukrajinu a koronavirová uzávěra v Číně, stejně jako zvýšená míra inflace, kterou mají na svědomí vyšší ceny energií a zboží.

Inflace by měla vrcholit v letošním druhém kvartálu. Za celý rok bude v průměru činit 11,7 procenta, v roce 2023 pak podle komise zpomalí na 4,5 procenta díky posílení domácí měny a stabilizaci cen energií. I tak ale její míra výrazně převýší odhadovaný letošní unijní průměr 6,8 procenta.

Hlavním motorem růstu podle EK zůstává domácí poptávka. A to přesto, že vysoká inflace výrazně stlačí reálné disponibilní příjmy domácností. Podpoří ji totiž výdaje zhruba 400 tisíc uprchlíků, kteří se do ČR uchýlili před ruskou invazí na Ukrajinu.

Ceny energií by se mohly snižovat už na podzim, musí se ale změnit podmínky trhu

Money

Odstřihnout se od evropského trhu s elektřinou by byl pro Českou republiku krok úplně vedle. ČR potřebuje evropskou solidaritu nejenom v elektřině, ale i v plynu a nebo v dodávkách ropy. Evropa v minulém desetiletí ušetřila 34 miliard eur díky společnému evropskému obchodování s elektřinou. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

ČTK

Přečíst článek

Česká národní banka počátkem tohoto měsíce zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošek, pro příští rok ho naopak mírně zlepšila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V únorové prognóze odhadovala pro letošek růst o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta.

Pomaleji poroste celá sedmadvacítka

Letošní růst ekonomiky Evropské unie bude proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajině. Unijní exekutiva nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky členských zemí o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války v únoru předpovídala čtyři procenta.

Komise výrazně zvýšila také odhadovanou hodnotu inflace, která by letos měla v EU průměrně dosáhnout 6,8 procenta. V únoru přitom očekávala 3,9 procenta. Prognózu představil komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

V příštím roce by měla ekonomika EU vykázat růst o 2,3 procenta, což je o polovinu procentního bodu pod dřívějším odhadem. Pro 19 zemí eurozóny počítá letos i příští rok komise se shodnými růstovými údaji jako pro celou unii.

Evropská ekonomika se stále vzpamatovává z dopadů koronavirové krize a ekonomové původně očekávali, že se jí letos podaří dosáhnout stabilního růstu.

„Válka způsobila prudký růst cen energií a dále přerušila dodavatelské řetězce, takže nyní očekáváme, že vyšší inflace vydrží déle,“ prohlásil eurokomisař Gentiloni.

Hospodářství EU podle něj naproti tomu může těžit ze silného loňského oživení, relativně nízké nezaměstnanosti a také očekávaných pozitivních dopadů investic z mimořádného fondu obnovy.

Gentiloni podotkl, že prognóza je do značné míry nejistá kvůli těžko předpovídatelnému vývoji ruské agrese vůči sousední zemi. Otazník je zvláště nad cenami energií, neboť evropský blok se snaží kvůli počínání Moskvy snažit závislosti na ruské ropě a plynu. V Bruselu o možném embargu na dovoz ruské ropy už po několikáté jednají zástupci členských zemí bloku.

USA a EU: Dramatický nárůst cen potravin budeme řešit společně

Politika

Spojené státy a Evropská unie budou společně hledat cestu z potravinové krize, která světu hrozí kvůli válce na Ukrajině a omezením exportu potravin z některých zemí, píše server CNBC.

pej

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Zákaz vývozu pšenice z Indie zdraží chleba i v Česku, stát může i 60 korun

Názory

Výrobní ceny v tuzemském zemědělství letos v dubnu rostly nejvýrazněji v dějinách České republiky a současně v celé historii měření od roku 1992. Oproti loňskému dubnu se totiž zvýšily o 35,3 procenta.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek