V Česku v nadcházejícím roce skončí éra sedmi hubených let. Mzdy v očištění o inflaci konečné definitivně dorovnají úroveň roku 2019, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovadna. Jak se tedy Čechům bude dařit příští rok?
Hypoteční rok 2023 nebyl zrovna jednoduchý. Byl ve znamení velmi mírného tání a neustálého vyhlížení poklesu sazeb. Žádný zázrak se ale nekonal a nejspíš se k němu neschyluje ani v nejbližších týdnech. Příští rok bude ovšem o dost dynamičtější než ten letošní. Větší pokles sazeb se očekává snad až v druhé polovině 2024. Vyplývá to z ankety mezi hypotečními experty tuzemských bank a poradenských společností, kteří pro newstream.cz zhodnotili letošek a podělili se o svou hypoteční prognózu pro příští rok.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl v pátek novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.
Další ostře sledované zasedání Fedu je tady a nic na tom nemění fakt, že ke zvýšení úroků tentokrát velmi pravděpodobně nedojde. Ve hře bude totiž nová prognóza a ta hodně napoví, kde chce americká centrální banka tento cyklus ukončit a kde vidí dlouhodobou rovnovážnou úroveň oficiální úrokové sazby. Obojí může dost zásadně ovlivnit dolarovou výnosovou a tím i nepřímo ostatní trhy. Konec konců poslední obchodní seance jako by již takové chování indikovaly.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní rok. Nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o tři procenta.
Růst výrobních cen může podle analytiků i v dalších měsících zpomalovat. Zároveň však nepředpokládají návrat k cenám před pandemií. Upozorňují také, že vývoj výrobních cen bude argumentem proti zvýšení úrokových sazeb České národní banky na srpnovém zasedání její bankovní rady. Podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu v červnu dál zpomalil meziroční růst cen většiny výrobců, v zemědělství se prohloubil pokles cen.
Několik významných bank v poslední době zhoršilo výhled vývoje čínské ekonomiky na letošní rok, naposledy tak učinila americká investiční banka Goldman Sachs. Oživení druhé největší ekonomiky světa po uvolnění protipandemických opatření totiž ztrácí dynamiku, upozornil zpravodajský server CNBC.
Ministerstvo financí (MF) v jarní prognóze zhoršilo výhled inflace pro letošní rok. Průměrná roční inflace by se podle rezortu měla udržet jen těsně pod 11 procenty. Oproti lednové prognóze ministerstvo zlepšilo odhad vývoje české ekonomiky. Namísto poklesu ministerstvo očekává mírný růst.
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky v letošním roce klesne o 0,5 procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. Uvedl to ve své jarní prognóze Mezinárodní měnový fond.
Energetická krize a inflace pošle letos českou ekonomiku do recese. Hrubý domácí produkt (HDP) podle odhadu poradenské společnosti Deloitte klesne o 1,1 procenta. Za celý rok by průměrná inflace měla dosáhnout 8,5 procenta. Deloitte také varuje, že stát na daních vybere méně, než nyní kabinet Petra Fialy očekává.
Čínské akcie by se mohly propadnout i o dalších dvacet procent, tvrdí analytici Morgan Stanley, kteří publikovali pro Čínu nelichotivý ekonomický scénář. Pokud čínská vláda neposkytne dostatečnou finanční podporu ke stabilizaci čínského trhu s nemovitostmi, HDP razantně zpomalí, nezaměstnanost vzroste a akcie se výrazně propadnou, varují ekonomové.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států požádal o dodání dalších raket na protivzdušnou obranu. Těch má Ukrajina kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí.
Ceny ropy odpoledne prudce klesají, severomořský Brent se dostal pod 95 dolarů za barel. Děje se tak po zprávě íránské státní televize, že případná dohoda se Spojenými státy by mohla znovu otevřít námořní trasu v Hormuzském průlivu, uvedla agentura Reuters.
Ministerstvo pro místní rozvoj nabídne dalších šest miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení. Sedm miliard, které mohly obce čerpat od roku 2024, se rychle vyčerpalo. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) se šest miliard podařilo najít v operačních programech, kde zůstal přebytek.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve čtvrtek opět o desítky haléřů klesnou. Litr benzinu v Česku oproti dnešku zlevní o 40 haléřů na 44,16 koruny. Naftu pak čerpací stanice budou moci prodávat nejvýše za 40,85 koruny za litr, což je o 58 haléřů méně než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Míra nezaměstnanosti ve Finsku stoupla v dubnu na 10,6 procenta, což je nejvyšší údaj nejméně od roku 2000. Příčinou je válka na Blízkém východě, která brzdí oživení oslabené severské ekonomiky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil finský statistický úřad.
Státní podnik LOM Praha plánuje pořízení nového turbovrtulového letounu L‑410 NG pro výcvik vojenských dopravních pilotů. Akvizice by se mohla uskutečnit v nejbližších týdnech. ČTK to dnes v Brně řekl ředitel společnosti Jiří Protiva. Letoun vyrábí Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) soudí, že experti z vládních rad budou mít v novém uspořádání lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou. Nadresortnost zůstává zachována, sdělil po schůzce s odborníky, z nichž někteří opustili jednání předčasně.
Dolní komora ruského parlamentu přijala návrh zákona, který povoluje centrální bance a dalším finančním institucím včetně místní největší banky Sberbank přímo odrážet útočící drony.
Zástupci členských států EU potvrdili ✔ klíčovou obchodní dohodu s USA, která mají zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z Ameriky. Uvedly to unijní zdroje. Dohodu, které bylo dosaženo v takzvaném trialogu 20. května, musí ještě potvrdit Evropský parlament a formálně i Rada EU, která zastupuje členské státy.
Maďarští poslanci odhlasovali zrušení odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury AFP tak učinili krátce před tím, než měl být 2. června završen proces odchodu Maďarska z této instituce, který trvá rok. O odstoupení od ICC rozhodla předchozí vláda premiéra Viktora Orbána, jehož strana Fidesz ale v dubnu prohrála volby.