V Česku v nadcházejícím roce skončí éra sedmi hubených let. Mzdy v očištění o inflaci konečné definitivně dorovnají úroveň roku 2019, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovadna. Jak se tedy Čechům bude dařit příští rok?
Hypoteční rok 2023 nebyl zrovna jednoduchý. Byl ve znamení velmi mírného tání a neustálého vyhlížení poklesu sazeb. Žádný zázrak se ale nekonal a nejspíš se k němu neschyluje ani v nejbližších týdnech. Příští rok bude ovšem o dost dynamičtější než ten letošní. Větší pokles sazeb se očekává snad až v druhé polovině 2024. Vyplývá to z ankety mezi hypotečními experty tuzemských bank a poradenských společností, kteří pro newstream.cz zhodnotili letošek a podělili se o svou hypoteční prognózu pro příští rok.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl v pátek novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.
Další ostře sledované zasedání Fedu je tady a nic na tom nemění fakt, že ke zvýšení úroků tentokrát velmi pravděpodobně nedojde. Ve hře bude totiž nová prognóza a ta hodně napoví, kde chce americká centrální banka tento cyklus ukončit a kde vidí dlouhodobou rovnovážnou úroveň oficiální úrokové sazby. Obojí může dost zásadně ovlivnit dolarovou výnosovou a tím i nepřímo ostatní trhy. Konec konců poslední obchodní seance jako by již takové chování indikovaly.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní rok. Nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o tři procenta.
Růst výrobních cen může podle analytiků i v dalších měsících zpomalovat. Zároveň však nepředpokládají návrat k cenám před pandemií. Upozorňují také, že vývoj výrobních cen bude argumentem proti zvýšení úrokových sazeb České národní banky na srpnovém zasedání její bankovní rady. Podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu v červnu dál zpomalil meziroční růst cen většiny výrobců, v zemědělství se prohloubil pokles cen.
Několik významných bank v poslední době zhoršilo výhled vývoje čínské ekonomiky na letošní rok, naposledy tak učinila americká investiční banka Goldman Sachs. Oživení druhé největší ekonomiky světa po uvolnění protipandemických opatření totiž ztrácí dynamiku, upozornil zpravodajský server CNBC.
Ministerstvo financí (MF) v jarní prognóze zhoršilo výhled inflace pro letošní rok. Průměrná roční inflace by se podle rezortu měla udržet jen těsně pod 11 procenty. Oproti lednové prognóze ministerstvo zlepšilo odhad vývoje české ekonomiky. Namísto poklesu ministerstvo očekává mírný růst.
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky v letošním roce klesne o 0,5 procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. Uvedl to ve své jarní prognóze Mezinárodní měnový fond.
Energetická krize a inflace pošle letos českou ekonomiku do recese. Hrubý domácí produkt (HDP) podle odhadu poradenské společnosti Deloitte klesne o 1,1 procenta. Za celý rok by průměrná inflace měla dosáhnout 8,5 procenta. Deloitte také varuje, že stát na daních vybere méně, než nyní kabinet Petra Fialy očekává.
Čínské akcie by se mohly propadnout i o dalších dvacet procent, tvrdí analytici Morgan Stanley, kteří publikovali pro Čínu nelichotivý ekonomický scénář. Pokud čínská vláda neposkytne dostatečnou finanční podporu ke stabilizaci čínského trhu s nemovitostmi, HDP razantně zpomalí, nezaměstnanost vzroste a akcie se výrazně propadnou, varují ekonomové.
Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít by měly část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí. V těch by mělo ale přibýt poradenských kontaktních míst. Z původních 115 by jich mělo být 205 v obcích s rozšířenou působností. Počítá s tím novela zákona o podpoře v bydlení, kterou dnes schválil Senát.
Americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody Bílinská kyselka, Zaječická hořká, Rudolfův pramen či Excelsior. Informovala o tom mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. Kvůli neschopnosti plnit své závazky, včetně splacení dluhopisů, hrozil zánik značek.
Ceny ropy dnes výrazně rostou poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že USA dnes pravděpodobně znovu zaútočí Írán. Šéf Bílého domu pohrozil útoky na elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu či zabráním íránského ostrova Charg. Ceny rostly již dopoledne po zprávách, že Írán a Spojené státy na sebe v noci znovu letecky zaútočily.
Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.