Boj o tankery. Na ruské ropě vydělávají řečtí rejdaři
V Evropské unii se vede spor o to, jak zamezit přepravě ruské ropy tankery, které vlastní členské země. Nejvíce jich má Řecko, jež nechce o výhodný byznys přijít.
Zásadní komplikací pro Rusko a jeho vývoz ropy může být omezení přístupu k tankerům, které vlastní firmy, jež mají sídlo v zemích EU. Ukrajina žádá, aby Brusel blokoval jejich použití pro přepravu ruské ropy.
Vznikající šestý balíček sankcí proti Kremlu, jenž počítá s embargem na ruskou ropu, naráží především na neochotu Maďarska vzdát se ruských uhlovodíků. K tomu se přidává neochota Řecka, Malty a Kypru, aby zakázaly přepravovat ruskou ropu v tankerech, které vlastní rejdaři, již mají sídlo v těchto zemích.
Zemní plyn bude Evropa potřebovat ještě řadu let. Dodávky ruského plynu lze postupně nahradit dodávkami plynu z jiných zemí, ale i investicemi do zelené energetiky, tedy obnovitelných zdrojů. ČTK to řekli oslovení odborníci. Evropská komise (EK) představila strategii, jejíž pomocí chce v příštích letech ukončit závislost EU na energiích z Ruska.
Zemní plyn bude Evropa potřebovat ještě řadu let
Money
Zejména pro Řeky to znamená velký byznys. Obávají se, že by embargo znamenalo výrazné poškození rejdařských firem a ztrátu konkurenceschopnosti na globálním trhu námořní dopravy.
Kyjev naopak tlačí na to, aby bylo Rusko odříznuto od zahraničních tankerů, jež přepravují ropu do celého světa. Společně s vývozem plynu tvoří export fosilních zdrojů 45 procent příjmů ruského rozpočtu. „Politici v EU mluví o penězích a my mluvíme o životech,“ stěžuje si na liknavý přístup Unie Oleg Ustenko, ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Nezisková organizace Global Witness, jež monitoruje porušování lidských práv ve světě, upozornila na to, že plavidla firem, jež sídlí v Řecku, na Kypru a Maltě, už z ruských přístavů mezi 24. únorem a 10. květnem vyvezla minimálně 150 milionů barelů ropy.
Dvě pětiny tankerů s ruskou ropou patří Řekům
Analýza webu Lloyd’s List, jenž se specializuje na informace z námořní dopravy, uvádí, že právě řečtí majitelé tankerů využívají „díru“ na trhu a vydělávají na přepravě ropy z ruských přístavů. V dubnu patřilo řeckým majitelům 76 ze 190 tankerů s ruskou ropou, což jsou dvě pětiny. Přitom před rokem to ve stejném měsíci bylo „jen“ třicet řeckých tankerů.
Ustenko tvrdí, že ruský vývoz ropy Kremlu stále vydělává miliardu dolarů denně, což je zhruba stejná suma, kolik Moskvu stojí jeden den války na Ukrajině.
„Umíte si představit, kolik střel a bomb si mohou koupit, aby bombardovali naše města, zabíjeli naše občany a znásilňovali naše ženy,“ apeluje poradce Zelenského na svědomí evropských politiků a byznysmenů. Zahraniční tankery jsou pro Kreml životně důležité pro export tekutého černého zlata. Jen Řecko vlastní 26 procent všech ropných tankerů, uvedla agentura Bloomberg.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno zastavila vývoz plynu do Finska. Oznámil to finský operátor Gasgrid.
Ruský plyn přestal proudit do Finska. Nahradí ho dodávky z Estonska
Politika
Aktivistka Mai Rosnerová z Global Witness zdůraznila, že Rusko samotné nemá dostatek kapacit, aby ve velkém prodávalo ropu do Číny a Indie, případně na další trhy. Bez pomoci západních obchodníků s energiemi, pojišťoven a přepravních společností by to nedokázalo. Pokud evropský byznys bude i nadále podporovat Putinův režim a pomáhat prodávat energie mimo Evropu, podkope tím snahy EU co nejdříve ukončit válku na Ukrajině, varovala.
Středomořské státy to ale vidí jinak. „Jsme proti ruské invazi a samozřejmě pro sankce. Tyto sankce by však měly být cílené, a nikoli selektivní, aby sloužily některým členským státům a druhé poškodily,“ ohradil se kyperský prezident Nicos Anastasiadis po schůzce s řeckým premiérem.
Současná energetická krize by stejně jako předchozí krizová období mohla podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) posunout evropskou integraci a posílit Evropu. Žádná krize by ale neměla zcela rušit fungující systémy, řekl viceprezident svazu Radek Špicar. Zároveň představil tři pilíře pro předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, které začne za šest týdnů.
Svaz: Energetická krize může v konečném důsledku Evropu jen posílit
Politika
Dalším hojně diskutovaným tématem je omezení pojištění ruského nákladu. Takový krok navrhuje například Německo nebo Spojené státy. Bez pojištění by samozřejmě export ruské ropy dále poklesl, uvedla Maria Shaginová z washingtonského think-tanku Center for a New American Security. Většinu nákladu tankerů, přes devadesát procent, pokrývá britská asociace pojistitelů International Group of P&I Clubs.
Rusko by sice mohlo najít i pojištění mimo Evropu, to by ale znamenalo další náklady na prodej ropy a větší riziko pro evropské rejdaře. Stejný postup se použil během sankcí na íránskou ropu.
Čtěte více na webu týdeníku Hrot
Izrael zvyšuje těžbu zemního plynu z moře a v nadcházejících měsících chce uzavřít smlouvu o dodávkách do Evropy, která se snaží omezit závislost na dodávkách této suroviny z Ruska, píše agentura Reuters.
Izrael zvýší těžbu plynu z moře. Má ho dost, aby Evropě pomohl z ruského vazalství
Politika
Tak za prvé, samozřejmě, že je v civilizovaném světě hokejový šampionát ve Finsku mnohem sledovanější, než jak bude sledováno, kterak Češi za šest týdnů povedou EU. Nějaké české „vedení“ nikoho na Západě nezajímá. Kromě bruselských myší. Kdybyste se v červenci zeptali na ulici Lisabonu deseti Portugalců, kdo vede Evropskou unii, nebude to vědět ani jeden. Na to sázím tisícovku.
Dalibor Martínek: Zkažená ruská duše. Proč i hokej je důležitější než české předsednictví EU
Názory
Pokud aktualizace dat na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze České národní banky, tak je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší úrokové sazby. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Rusnok: Když se potvrdí naše odhady, ČNB v červnu opět zvýší sazby
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
