Reklama

Svaz: Energetická krize může v konečném důsledku Evropu jen posílit

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Svaz průmyslu a dopravy ČR
 ČTK

Současná energetická krize by stejně jako předchozí krizová období mohla podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) posunout evropskou integraci a posílit Evropu. Žádná krize by ale neměla zcela rušit fungující systémy, řekl viceprezident svazu Radek Špicar. Zároveň představil tři pilíře pro předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, které začne za šest týdnů.

Reklama

Pilíře SP stojí podle Špicara na otevřené a odolné EU, která bude také konkurenceschopná a udržitelná s dynamickým trhem práce. Špicar uvedl, že pilíře do značné míry odrážejí pracovní materiál vlády k předsednictví, což je podle něj velmi dobrá zpráva. Kabinet konečné priority představí podle vyjádření ministrů těsně před zahájením předsednictví.

Špicar věří, že snahy o rozrůznění dodavatelských tras pro zemní plyn a ropu, jež urychlil rusko-ukrajinský konflikt, může v konečném výsledku přinést pro všechny evropské země výhody. Finanční krize mezi lety 2008 a 2009 jasně podle Špicara ukázala, že na problém takového rozsahu unie nebyla připravená. To stejné se stalo v roce 2015 při migrační krizi a následně v souvislosti s pandemií koronaviru. Nepotvrdily se ale černé scénáře, že takto složité období povede ke zhroucení EU, naopak se podařilo fungování posunout kupředu, řekl Špicar.

Zajištění energetické bezpečnosti a posun ke klimatické neutralitě Evropy ale musí podle SP zohledňovat dopady na konkurenceschopnost průmyslu. Špicar zdůraznil, že tzv. Zelená dohoda pro Evropu musí být nastavena realisticky s přihlédnutím k energetické krizi i válce na Ukrajině.

ukrajinský voják

Z čeho Ukrajina financuje svou obranu? Válečné dluhopisy, měnový fond, EU či Světová banka

Celkem 7,53 miliardy dolarů (asi 169 miliard korun) dosud získala Ukrajina na financování zejména vojenské obrany proti ruské agresi trvající bezmála dva měsíce. Z čeho peníze pocházejí? Nejvíce zatím Kyjev získal z prodeje válečných dluhopisů, a to 1,53 miliardy dolarů. Výrazně ale přispěly i Mezinárodní měnový fond, ukrajinská centrální banka, EU či Evropská investiční banka, vyplývá z analýzy agentury Bloomberg. V číslech ale například nejsou zahrnuty tři miliardy dolarů pomoci od USA, ani pomoc z ČR.

Přečíst článek

Krize si podle Špicara žádá specifická opatření nestandardního charakteru, ale nemělo by to znamenat přijímání opatření nastavených systémů. „Nerušme například vnitřní trh s energiemi a princip fungování trhu na burze, ale připravme v rámci rozvolněného režimu veřejné podpory kompenzace vedlejších nákladů pro vysoce zasažené sektory,“ uvedl.

Reklama

V souvislosti s automatizací a digitalizací budou firmy podle Špicara propouštět velké množství pracovníků. Najdou pro ně nová uplatnění, otázka bude jejich schopnost přizpůsobení se novým pozicím. Vhodná by byla podpora vlády, alespoň na úrovni financování. Mohly by být využity finance z Národního plánu obnovy, řekl Špicar.

ČR by v rámci předsednictví měla podle SP také apelovat na minimum regulací pro zaměstnavatele. V případě jejich zavedení by měly být co nejobecnější, aby se jim mohly jednotlivé země snáze přizpůsobit.

Ceny plynu na nizozemské burze klesly na předválečnou úroveň

Ceny plynu na nizozemské burze klesly na předválečnou úroveň

Ceny zemního plynu v Evropě klesly, díky rostoucím zásobám komodity a stabilním dodávkám z Ruska. Navíc riziko vyplývající z nových platebních pravidel Moskvy slábne. Srovnávací nizozemské futures na další měsíc míří k týdenní ztrátě asi sedm procent. Ve čtvrtek po uzavření nizozemské komoditní burzy tak ceny klesly na nejnižší úroveň od 23. února, den předtím, než Rusko napadlo Ukrajinu, uvedla agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Předsednictví bude trvat půl roku, česká vláda se chce věnovat zvládnutí uprchlické krize a poválečné obnově Ukrajiny, energetické bezpečnosti, posilování evropských obranných kapacit, strategické odolnosti evropské ekonomiky a odolnosti demokratických institucí.

Brusel pošle Česku na pomoc s ukrajinskými uprchlíky 680 milionů korun

Brusel pošle Česku na pomoc s ukrajinskými uprchlíky 680 milionů korun

Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Uvedla to mluvčí Evropské komise, podle níž kromě Česka získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.

Přečíst článek

Reklama

Související

Erika Piirmets, první dáma estonské digitalizace

Nemůžete čekat, že lidé digitalizaci uvěří, když nebude transparentní, říká první dáma estonské digitalizace

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme