Rusko zvyšuje ropné obrátky a je na letošních maximech
Vývoz ropy z Ruska po moři se výrazně zvýšil a v týdnu do 10. března se dostal na letošní maximum 3,7 milionu barelů denně, uvedla agentura Bloomberg. Více se vyváží hlavně z klíčového tichomořského přístavu Kozmino, kde nakládku v předchozím týdnu brzdilo nepříznivé počasí. Nárůst za jediný týden tak činí 590 tisíc barelů denně. Vývoz ropy z Ruska podléhá sankcím, které na Moskvu za vojenskou invazi na Ukrajinu uvalily západní státy.
Výrazné zvýšení exportu přichází krátce poté, co Moskva obnovila svůj závazek vůči skupině OPEC+ odvrátit globální přebytek ropy a podpořit cenu suroviny omezením produkce. Skupina OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem.
Objem exportu byl za poslední týden o 420 tisíc barelů denně vyšší, než kolik Moskva svým partnerům slíbila, že bude v prvním čtvrtletí dodávat na trh. Čtyřtýdenní průměr překonal cílový objem o 80 tisíc barelů denně.
Na druhé čtvrtletí Kreml plánuje odklon od exportních cílů ve prospěch omezení produkce. Rusko svůj současný závazek omezovat produkci ropy v únoru nenaplňovalo, zatímco na začátku roku se jím řídilo téměř ze 100 procent.
Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických republikánů na prezidenta, nehodlá finančně podporovat Ukrajinu a je přesvědčen, že tak ukončí válku Ruska proti této zemi. Po návratu z návštěvy Spojených států, kde se sešel s Trumpem, to v rozhovoru pro televizi M1 řekl maďarský premiér Viktor Orbán.
Trump řekl Orbánovi, že když přestane podpora Ukrajiny, válka skončí
Politika
Hrubá hodnota vyvážené ropy se prudce zvýšila a dostala se na nejvyšší hodnotu od loňského října. Za uplynulý týden vzrostla na 1,86 miliardy dolarů (43,1 miliardy korun), a to navzdory mezinárodním sankcím navrženým tak, aby omezily schopnost prezidenta Vladimira Putina financovat válku na Ukrajině. Ta trvá už více než dva roky.
Minulý týden bylo v tichomořském přístavu Kozmino naloženo 11 tankerů. To je jen o jeden méně než rekordní počet zaznamenaný v týdnu do 4. února, a o pět více než v předchozím týdnu, kdy oblast zasáhla prudká bouře se silným větrem.
Vývoz ropy z Ruska do Asie se ve čtyřtýdenním období do 10. března zvýšil na 2,92 milionu barelů denně z 2,89 milionu v předchozím čtyřtýdenním období. Asi 1,37 milionu barelů ropy denně bylo naloženo na tankery mířící do Číny. Tato asijská velmoc dováží dalších zhruba 800 tisíc barelů ruské ropy denně přes ropovody, a to buď přímo z Ruska, anebo přes Kazachstán.
Vývoz ruské ropy na lodích, které měly jako destinaci indické přístavy, činil v průměru 1,08 milionu barelů denně. Čísla o vývozu do Indie a Číny ještě porostou, až budou moct do vývozních přístavů lodě, které teď neukazují informace o destinaci svého nákladu, upozornil Bloomberg.
Konflikt na Ukrajině by mohl přerůst v totální válku v Evropě a pravděpodobnost, že se ruské síly zapojí do nového střetu „výrazně“ vzrůstá, uvedl šéf ruské důstojnické akademie Vladimir Zarudnickij. Generálplukovník to napsal v článku pro časopis ministerstva obrany, uvedla agentura Reuters.
Eskalace konfliktu? Válku v Evropě nevylučujeme, uvedl šéf ruské důstojnické akademie Zarudnickij
Politika
Ekvivalent asi 320 tisíc barelů ruské ropy denně byl na plavidlech signalizujících jako destinaci egyptské přístavy Port Saíd nebo Suez. Případně se u této ropy očekává, že bude přeložena z jedné lodi na druhou u pobřeží Jižní Koreje. Náklad pak obvykle končí v přístavech v Indii nebo v Číně.
Zhruba 100 tisíc barelů denně ve čtyřtýdenním období do 10. března připadá na ropu z tankerů, u kterých není jasná destinace. Většina tohoto nákladu pochází z přístavů na západě Ruska a pokračuje přes Suezský průplav. Končit může v Turecku, případně se také překládá z jednoho plavidla na druhé. Většina takové překládky se nyní odehrává ve Středozemním moři, zejména u pobřeží Řecka.
Vývoz ruské ropy po moři do evropských zemí ustal. Když se na konci loňského roku zastavil vývoz do Bulharska, jediným trhem pro ruskou ropu v blízkosti přístavů na západě Ruska tak zůstalo pouze Turecko.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
