Charles Giancarlo: V počátcích internetu jsme si uměli představit cokoli. Ale sociální sítě ne
Šéf společnosti Everpure Charles Giancarlo patří k veteránům technologického světa. V minulosti působil v Cisku, byl u rozvoje internetové infrastruktury a dnes vede firmu Everpure, která se snaží proměnit způsob, jakým podniky pracují s daty. A jedno ze tří vývojových center má v Praze. Proč? „Praha má řadu výhod. Vedle bezpečnosti a vstřícného pracovního práva to je především schopnost přitahovat talenty z celé Evropy,“ říká Charlie Giancarlo v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Nedávno jste oznámili akvizici společnosti 1Touch. Jakou roli má hrát ve vaší službě?
1Touch vyvinul technologii, která firmám umožňuje vytvořit kompletní katalog všech jejich dat – nejen těch, která mají uvnitř vlastní infrastruktury, ale i dat uložených v cloudových prostředích typu Amazon, Google nebo v SaaS platformách jako Salesforce či Workday. To je mimořádně důležité, protože většina organizací dnes vlastně přesně neví, kde všude jejich data jsou.
Jak je to možné?
Typický scénář je, že inženýr vytvoří kopii dat, uloží ji někam bokem a později odejde z firmy. Jenže ta data tam zůstanou a společnost o nich často nemá žádný přehled. Neví, odkud pocházejí, k čemu se vztahují ani jestli jde o aktuální verzi. 1Touch umí vytvořit nejen katalog dat, ale i takzvanou knowledge map, tedy mapu vztahů mezi nimi. Firma tak začne chápat, jak její data skutečně fungují. Pro nás je to důležité proto, že se posouváme od čistého storage byznysu k širší správě dat a jejich governance. A právě proto jsme změnili i název společnosti na Everpure.
Co ta změna symbolizuje?
Když jsme před zhruba sedmnácti lety začínali, měli jsme v podstatě jeden produkt zaměřený na ukládání dat. Byl velmi výkonný, jednoduchý a silný v určitých oblastech, například v databázích. Jenomže trh se proměnil a my také. Postupně jsme rozšiřovali portfolio a dnes umíme obsloužit daleko víc klientů a jejich různé potřeby.
Rozhovor vyšel v letním magazínu Newstream CLUB
Co konkrétně se změnilo?
Stále se zaměřujeme na data, ale nejde jen o jejich ukládání. Už to, že nás tak dlouhodobě trh vnímal, nám trochu komplikuje situaci, protože když přijdeme do nějaké nové společnosti, automaticky nás pošlou za lidmi, kteří řeší infrastrukturu. Změna jména na Everpure nám umožňuje mluvit nejen o úložištích, ale i o správě dat, bezpečnosti, AI nebo analytice. Otevírá nám to dveře k úplně nové skupině zákazníků.
Jak tato moderní datová správa probíhá?
Po desítky let firmy ve skutečnosti nespravovaly data. Spravovaly aplikace, které jejich data poháněla. Existovala aplikační architektura, síťová architektura, ale prakticky nikdo nevytvářel skutečnou datovou architekturu. Data byla vždy jen „ve službách“ aplikací. Dnes přitom všichni opakují, že data jsou nejcennější aktivum firmy. Jenže podniky s nimi stále zacházejí jako s vedlejším produktem aplikací. To je podle mě zásadní chyba. My chceme, aby se data stala primární vrstvou fungování organizací. To znamená mít katalog dat, datovou architekturu a schopnost spravovat data na úrovni dat samotných.
Když to člověk poslouchá, může mít pocit, že se trochu přibližujete hyperscalerům typu Amazonu a jeho Amazon Web Services. Je to správná interpretace?
Ne úplně. Amazon Web Services poskytují cloudové služby, což je v pořádku. Jenže naši zákazníci dnes mají data všude – ve vlastních datových centrech, v různých cloudových prostředích i v SaaS aplikacích. Každá transakce, každá objednávka, naskladnění nového produktu, to vše generuje obří množství dat. Aby firmy mohly tato data analyzovat nebo je třeba použít pro AI, často je zkopírují do jiného systému, který slouží pro analytiku. A tím vzniká problém.
Proč?
Protože zároveň existuje více kopií dat, které nejsou synchronizované. Organizace pak ztrácí jednotný „source of truth“ o jejich fungování. To vytváří obrovský chaos. Naší ambicí je vytvořit ontologii dat – pochopit vztahy mezi nimi a umožnit firmám používat co nejméně kopií. Zároveň chceme, aby si zákazníci data kontrolovali sami, místo aby je kompletně předávali hyperscalerům nebo SaaS firmám. Dnes totiž téměř každý velký cloudový nebo SaaS hráč říká: Dejte nám všechna svá data a my vám nabídneme AI nebo analytiku. Jenže zákazníci si stále častěji kladou otázku: Opravdu chceme dát kompletní kontrolu nad našimi daty někomu jinému?
A jaká je odpověď?
Podle nás chtějí firmy data vlastnit samy a externím službám poskytovat jen omezený přístup pro konkrétní účel. Ne všechno. Jen přesně to, co je potřeba.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průběžným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel obchodníka s elektřinou a plynem Amper Market. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Vedro už tlumí výrobu v jaderných elektrárnách, říká Jan Palaščák
Zprávy z firem
Kdo je tedy váš typický klient?
Máme zhruba 14 až 15 tisíc zákazníků. Patří mezi ně asi 60 procent firem z amerického Fortune 500 a přibližně 40 procent společností z Global 2000. Jsou to velké korporace, banky, zdravotní sektor, průmysl i komerční sektor.
Velkým tématem je dnes bezpečnost, kybernetická i geopolitická. Jak s ní můžete vy pomoct?
Začněme kyberbezpečností. Když se bavím s top manažery firem, jednou z prvních otázek bývá: Víte přesně, kde všude vaše data jsou? Odpověď je téměř vždy: Ne. A právě to je problém. Velká část dat, která uniknou při ransomwarových útocích, jsou data, o jejichž existenci firma vlastně ani nevěděla. Kopie vzniknou, zapomene se na ně a bezpečnostní postupy se už neaktualizují. Když ale máte kompletní katalog dat a správu politik přímo na úrovni datasetů, můžete zajistit, že bezpečnostní pravidla cestují s daty samotnými. Pokud se dataset zkopíruje, kopírují se s ním i pravidla. To výrazně pomáhá jak kyberbezpečnosti, tak regulacím typu GDPR.
A řeší firmy i geopolitickou kontrolu nad daty?
Rozhodně. Zákazníci chtějí větší kontrolu nad tím, kde jsou jejich data fyzicky uložena. Někdy jde o geografii – například že data nesmějí opustit EU nebo Německo. Jindy jde o interní pravidla typu: tato skupina zaměstnanců smí data vidět, jiná ne. Novinkou jsou pravidla ohledně vizibility dat pro jazykové modely – někdo chce být dostupný, někdo ne. Proto dnes mnoho firem chce mít vlastní kopii dat mimo cloudové služby, aby si zachovaly kontrolu.
Jak AI používáte uvnitř firmy?
Používáme ji mnoha způsoby. Především se snažíme zvýšit rychlost fungování firmy (z anglického termínu „velocity“ – pozn. red.), nejen na zvyšování efektivity. To je důležitý rozdíl. Když se zaměříte na efektivitu, často jen škrtáte náklady. Když se zaměříte na rychlost, zvyšujete kompetence a v důsledku toho můžete růst. A zároveň se zaměstnanci méně bojí o práci, protože cílem není propouštění. AI tedy používáme v HR, financích, sales, marketingu i vývoji. Upřímně ale musím říct, že ještě do konce minulého roku byly výsledky v oblasti vývoje softwaru poměrně slabé. AI sice generovala kód rychleji, ale často zhoršovala kvalitu. Teď se to začíná rychle zlepšovat. Poprvé vidíme skutečný potenciál produktivity.
Kybernetické útoky zesilují. A ačkoli jejich počet v posledních měsících mírně klesá, jsou daleko sofistikovanější, cílenější, potenciálně ničivější. I proto firmy i instituce nesmí podcenit tyto hrozby a hledat co nejlepší zabezpečení svých systémů. Jednou ze společností, které se daří nabízet top produkt globálním firmám, je Cato Networks, kterou založil úspěšný podnikatel a investor Shlomo Kramer. Společnost nyní rozšiřuje své vývojové centrum v Praze. „Našli jsme zde odborníky potřebných kvalit. Navíc Čechy s Izraelci spojuje i podobná mentalita,“ říká podnikatel v rozhovoru pro newstream.cz.
Shlomo Kramer: Z Prahy se stává Silicon Valley střední Evropy
Leaders
A co AI přímo ve vašich produktech?
Tam pořád vidíme slibný potenciál. Optimalizace obřího množství dat uložených po celém světě je extrémně složitá. AI jim pomáhá identifikovat problémy, analyzovat výkon a navrhovat řešení. Zatím nejde o autonomní rozhodování, ale o doporučení. Přesto to dramaticky zkracuje čas potřebný k identifikaci a opravě problémů.
AI ale zároveň dramaticky zvyšuje energetickou spotřebu datových center. Jak velké téma to pro vás je?
Obrovské. Jenže pro nás je to zároveň konkurenční výhoda. Naše storage systémy spotřebovávají výrazně méně energie než tradiční řešení. Ve srovnání s klasickými harddisky potřebujeme asi desetinu prostoru, energie a chlazení. Oproti běžným SSD systémům je to zhruba polovina. Harddisková úložiště dnes tvoří asi 25 procent energetické spotřeby běžného datového centra. Pokud se svět postupně přesune na flash technologie, může to znamenat zhruba 20procentní úsporu celkové spotřeby datacenter.
Praha je jedním z hlavních R&D center firmy. Proč jste vsadili právě na Česko?
Máme tři hlavní vývojová centra – Kalifornii, Bengalúru a Prahu, z nichž každé je zodpovědné za část produktu. Praha je dnes naše druhé největší centrum a roste zhruba o 25 procent ročně. Když jsme tu před pěti lety začínali, měli jsme jen Kalifornii. Dnes máme v Praze kolem 500 až 550 inženýrů a kvalita zdejších lidí je mimořádná. Výhodou Prahy je její poloha i schopnost přitahovat talenty z celé Evropy. Máme tu zaměstnance ze zhruba 55 zemí – Italy, Španěly, Nory, Francouze, Němce, Poláky, Ukrajince i mnoho dalších. Pražský tým je zodpovědný například za uživatelská rozhraní, management systémy a významnou část vývoje file systémů i object storage.
Před několika lety jste chválil české pracovní právo. Platí to stále?
Vždy jde o hledání rovnováhy. Firma potřebuje flexibilitu, zaměstnanci stabilitu. Pokud je systém příliš nakloněný jedné straně, vznikají problémy. My chceme být vůči zaměstnancům féroví a budovat dobrou firemní kulturu. Zároveň ale musí existovat možnost efektivně řešit situace, kdy někdo systému zneužívá.
Nedávno vzbudil velkou debatu nový AI model společnosti Anthropic zaměřený na kyberbezpečnost. Jak se na to díváte?
Myslím, že podobný vývoj byl nevyhnutelný. A vlastně oceňuji, že Anthropic nejprve poskytl model bezpečnostním firmám a infrastrukturním společnostem, aby si mohly otestovat vlastní zranitelnosti. Krátkodobě to samozřejmě vytváří nové riziko. Dlouhodobě je to ale podle mě pozitivní. Firmy díky tomu získají nástroje, jak své systémy posílit. Říkám často trochu provokativně, že kybernetické útoky vlastně Západ posilují. Když nejste testováni, neznamená to, že jste v bezpečí. Spíš naopak.
Lidé si často stěžují, že modely umělé inteligence „halucinují“, tedy že nabízejí chybná, případně zcela smyšlená fakta. Podle autorů aktuálního vydání magazínu The Economist však skutečný problém velkých jazykových modelů je někde jinde: ve světonázorech, na nichž algoritmy staví své výsledky. Magazín zkoumal 25 AI modelů a hledal sadu přesvědčení, na nichž modely své odpovědi staví. Výsledkem je fascinující série grafů, ale také zjištění, že modely vycházejí z výrazně odlišných postojů než jednotlivé světové národy.
The Economist zkoumal hodnoty modelů umělé inteligence. Zásadně se liší od hodnot lidských
Enjoy
Vy jste byl u počátků internetu. Máte rád dnešní digitální svět?
To je složitá otázka. Když jsme budovali raný internet, dokázali jsme předvídat spoustu věcí: že hlasové služby poběží přes internet, že tam bude video, e-commerce nebo kyberbezpečnostní problémy. Ale nedokázali jsme předvídat jednu věc. Víte, jakou?
Ne.
Vůbec nás nenapadly sociální sítě. Tenkrát bych nečekal, že lidé něco takového budou tak masivně používat. Digitální propojení pomohlo milionům lidí v chudších zemích ekonomicky vyrůst. Ale zároveň si myslím, že právě bohaté společnosti nesou velkou část negativních dopadů – polarizaci, úzkosti nebo psychické problémy. Ale platí, že internet je jako každý nástroj. Nůž můžete použít na steak nebo k tomu, abyste někomu ublížili.
Potřebují sociální sítě silnější regulaci?
Algoritmy sociálních sítí jsou dnes optimalizované čistě na kliky. Ne na duševní zdraví lidí. Otázka regulace je složitá, ale osobně třeba podporuji zákaz mobilních telefonů ve školách, který zavedla Austrálie. Myslím, že je to velmi zdravé rozhodnutí. Děti by měly být od sociálních sítí co nejdéle izolované. Místo neustálého sledování obrazovek by si měly hrát venku. Dnešní digitální prostředí v nich vytváří úzkost ze společnosti v době, kdy by ještě vůbec neměly řešit světové konflikty nebo polarizaci. To je můj názor.
Charles GiancarloAmerický technologický manažer a investor s více než čtyřicetiletou kariérou v IT. Dnes stojí v čele společnosti Everpure, dříve známé jako Pure Storage, která patří mezi klíčové hráče v oblasti enterprise datových úložišť a správy dat. Předtím působil patnáct let v Cisku, kde zastával pozici CTO a vedl vývoj řady zásadních síťových technologií včetně ethernet switchingu či Wi-Fi. Následně byl partnerem investiční skupiny Silver Lake a podílel se například na transformaci Skypu po odkoupení od eBay. Vystudoval Brown University, UC Berkeley a Harvard Business School. |
Provozní ředitel CTP pro Českou republiku Tomáš Partsch věří, že Česko už dávno nestojí jen na levné výrobě. Jeho silou jsou technický talent, univerzity a firmy, které dokážou růst i globálně. Brno podle něj může být místem, kde se tahle sázka na Česko může ukázat nejviditelněji.
Praha není všechno. Brno má šanci stát se novým magnetem pro firmy, říká developer
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.