Zuckerbergova TL:DR, aneb přečetli jsme za vás
Jde naklonovat salát s prasetem a udělat z toho jídlo? Ano! Jde udělat z většiny lidí vynálezce, kteří se tím uživí přes sociální sítě? Minimálně Mark Zuckerberg si myslí, že ano.
Civilizační deník si tentokrát trochu ušetří vlastní práci a nechá za sebe psát Marka Zuckerberga. Jeden z nejznámějších podnikatelů světa, majitel Mety, tedy Facebooku, Instagramu, WhatsAppu, brýlí Meta a řady dalších projektů a firem, jeden z architektů současné technologické a AI revoluce, začátkem srpna pocítil potřebu podělit se o svůj pohled na svět. Vystupoval v médiích, dával rozhovory jako například do New York Times, a dokonce sám napsal sáhodlouhou esej s názvem Budoucnost je pro každého o tom, kam vede současný svět poháněný AI.
Že si hřál vlastní polívčičku, je vcelku nasnadě. Ve zkratce: Zuckerberg je nervózní ze současného vztahu k AI, rizikům a hrozbě její regulace, která by mohla vést k tomu, že se ta nejvyšší, nejinteligentnějí vrstva AI „uzamkne“ v několika uzavřených modelech firem, které jsou v této oblasti nejdál. To by byly majitel Googlu Alphabet, Open AI coby matka ChatuGPT a s ním úzce spojený Microsoft, a asi také Anthropic s nejpokročilejším programátorským modelem Claude. Samozřejmě také Čína, ale Zuckerbergovi jde hlavně o Ameriku a západní svět.
Korejci mají kosmetický hit - fluid z kůže mrtvých lidí. Jak vypadá kosmetická rutina třicetileté přítelkyně „nesmrtelného miliardáře“ Bryana Johnsona, kolik plastik má Laura Loomer a proč Elon Musk nepotřebuje peníze, se dočtete v novém díle seriálu Civilizační deník. 
Pro mladší obličej lidé udělají neuvěřitelné věci
Enjoy
Meta se na začátku AI éry vydala trochu jinou cestou, vsadila na otevřený model Llama, což je chvályhodné, ale prostě jí chybí nejvyšší, takzvaná proprietární vrstva AI. Zjenodušeně řečeno – pokud by se vývoj AI „uzamkl“ a stát jej kontroloval u těch zmíněných největších hráčů, Zuckerberg by si pro své platformy musel kupovat služby právně od nich. Hraje se hlavně o agenty. Majitel Mety předpokládá, že ve velmi blízké budoucnosti bude mít každý člověk superinteligentního agenta, který za něj bude řešit věci. A Meta nechce být od tvorby agentů odstavena. To je hlavní důvod Zuckerbergova masivního PR spree.
Ale pro běžného čtenáře je možná zajímavější, jak si tento vizionář představuje blízkou budoucnost a svět práce. Takhle: „Existuje několik důvodů k optimismu, že v budoucnosti bude pracovních míst dostatek. Bez ohledu na to, jak inteligentní bude AI, vždy bude existovat omezené množství výpočetní kapacity, a tedy i náklady obětované příležitosti spojené s tím, jak ji využíváme. Pokud budou lidé schopni prostřednictvím AI vynalézat mimořádně hodnotné nové věci, bude dávat větší smysl přidělovat výpočetní kapacitu právě k tomu namísto automatizování stávajících pracovních míst. Čím více bude superinteligence fungovat jako nástroj vynalézání, tím pravděpodobnější je, že schopnosti jednotlivců porostou rychleji než automatizace a budoucnost bude pro lidi příznivější.“
Osobní biolog, globální designér
„Lidé navíc neustále přicházejí s novými nápady, jak zlepšit svůj život, a vznikají nová zaměstnání potřebná k uskutečnění těchto myšlenek. Před jednou generací neexistovali vývojáři aplikací, tvůrci na sociálních sítích, technici elektromobilů ani operátoři datových center. V blízké budoucnosti vzniknou další profese, které dnes nejsou běžné – například jednočlenná produktová studia navrhující hračky, nábytek či oblečení na míru; tvůrci světů a designéři zážitků vytvářející hry, příběhy a dobrodružství; osobní biologové využívající superinteligenci k přípravě personalizované léčby; a mnoho dalších, které si zatím ani neumíme představit.
V mnoha ohledech jde o pokračování historických trendů. Před průmyslovou revolucí pracovalo 90 procent lidí v zemědělství a pěstovalo potraviny potřebné k přežití. Technologický pokrok postupně osvobozoval velkou část lidstva od soustředění na pouhé přežití a umožňoval lidem věnovat se činnostem, které si sami zvolili. V každém kroku lidé využili nově získanou produktivitu k tomu, aby dosáhli více než dříve, a také aby trávili více času kreativitou, kulturou, vztahy a užíváním si života.
Některé aspekty způsobu práce se samozřejmě změní – stejně jako se měnily s počítači, internetem a každou novou technologií. To znamená, že se lidé budou muset přizpůsobovat, což bude náročné. Čím více ale bude mít každý osobního agenta, který bude superinteligentní ve výuce nových dovedností a pomůže mu adaptovat se na změny, tím hladší tento přechod bude.
Velikost firem se může zmenšovat – podobně jako se zmenšila při přechodu od průmyslových gigantů k technologickým společnostem. To však neznamená celkově méně pracovních míst. Spíše to znamená větší počet firem s menším počtem lidí v každé z nich. Existuje mnohem více hodnotných firem a služeb, které by bylo možné vytvořit, než kolik jich lidé dnes dokážou vybudovat. Očekávám, že začneme vídat malé počty lidí, kteří budou s pomocí osobních superinteligentních agentů schopni provozovat firmy značného rozsahu. Malé podniky zůstanou i v budoucnu páteří ekonomiky, ale každý z nich bude schopen mít mnohem větší dopad."
Tak, to byl Mark Zuckerberg a to, jak vcelku růžově si představuje budoucnost práce a podnikání. Neboli, trochu cynicky: Pokud budete umět s AI vynalézat nové věci, z práce vás nevyhodí. Pokud ne, bude levnější vás nahradit agentem. Pokud vás i přesto vyhodí, můžete se pokusit podnikat, tedy prodávat služby přes platformy Zuckerbergovy sítě. A mnoho velkých zaměstnavatelů zkrachuje, nebo se výrazně zmenší. To samozřejmě neplatí pro velké technologické giganty typu Meta. Jinak Mark Zuckerberg ve své eseji zopakoval sdělení, které jsme již v Civilizačním deníku reflektovali, a sice že lidé, kteří konkurenci AI agentů v zaměstnání či podnikání neustojí, mohou se jít rekvalifikovat na montéry a elektrikáře pro stavbu obřích datových center.
Proteinový salát a tabák?
Abychom nekončili pesimisticky, zvlášť když léto ještě neskončilo. Výhodou dnešní přechodové doby je, že věda s pomocí umělé inteligence umí zázraky. A umí rychle reagovat na velké trendy, jako je třeba teď bílkovinová mánie. Třeba takový proteinový salát.
Tým vědců z Imperial College London, Bezos Centre for Sustainable Protein a biotechnologického startupu Kyomei vložil do rostlinných buněk prasečí gen pro myoglobin. Plodiny tak získaly schopnost vytvářet svalové bílkoviny, které by se v budoucnu mohly využívat při výrobě rostlinných náhražek masa. Rostliny rostly normálně, kvetly a své nově nabyté „masové“ geny dokonce předaly další generaci. Podle vědců to ukazjuje jejich potenciál jako udržitelnějšího a lépe škálovatelného zdroje bílkovin, jenž by mohl pomoci snížit naši závislost na živočišném zemědělství.
Takže ještě jednou. Vědci zkombinovali prasečí gen se salátem a tabákem. Asi si člověk dokáže představit, co si počít s hlávkovým salátem plným proteinu (dát tam zálivku, a je to). Ale s tabákem? Nějaký nápad?
Jak bude vypadat televizní reklama a filmy? Nic pro intelektuály, ale krátké shoty původem z Číny, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová. Také se dočtete, jak tráví léto nejbohatší lidé planety a jejich děti. Řekněme – vzdělávají se. 
Proč i televize jednou umře a jak vypadá kemp pro nejbohatší děti
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
