Zuckerbergova TL:DR, aneb přečetli jsme za vás
Jde naklonovat salát s prasetem a udělat z toho jídlo? Ano! Jde udělat z většiny lidí vynálezce, kteří se tím uživí přes sociální sítě? Minimálně Mark Zuckerberg si myslí, že ano.
Civilizační deník si tentokrát trochu ušetří vlastní práci a nechá za sebe psát Marka Zuckerberga. Jeden z nejznámějších podnikatelů světa, majitel Mety, tedy Facebooku, Instagramu, WhatsAppu, brýlí Meta a řady dalších projektů a firem, jeden z architektů současné technologické a AI revoluce, začátkem srpna pocítil potřebu podělit se o svůj pohled na svět. Vystupoval v médiích, dával rozhovory jako například do New York Times, a dokonce sám napsal sáhodlouhou esej s názvem Budoucnost je pro každého o tom, kam vede současný svět poháněný AI.
Že si hřál vlastní polívčičku, je vcelku nasnadě. Ve zkratce: Zuckerberg je nervózní ze současného vztahu k AI, rizikům a hrozbě její regulace, která by mohla vést k tomu, že se ta nejvyšší, nejinteligentnějí vrstva AI „uzamkne“ v několika uzavřených modelech firem, které jsou v této oblasti nejdál. To by byly majitel Googlu Alphabet, Open AI coby matka ChatuGPT a s ním úzce spojený Microsoft, a asi také Anthropic s nejpokročilejším programátorským modelem Claude. Samozřejmě také Čína, ale Zuckerbergovi jde hlavně o Ameriku a západní svět.
Korejci mají kosmetický hit - fluid z kůže mrtvých lidí. Jak vypadá kosmetická rutina třicetileté přítelkyně „nesmrtelného miliardáře“ Bryana Johnsona, kolik plastik má Laura Loomer a proč Elon Musk nepotřebuje peníze, se dočtete v novém díle seriálu Civilizační deník. 
Pro mladší obličej lidé udělají neuvěřitelné věci
Enjoy
Meta se na začátku AI éry vydala trochu jinou cestou, vsadila na otevřený model Llama, což je chvályhodné, ale prostě jí chybí nejvyšší, takzvaná proprietární vrstva AI. Zjenodušeně řečeno – pokud by se vývoj AI „uzamkl“ a stát jej kontroloval u těch zmíněných největších hráčů, Zuckerberg by si pro své platformy musel kupovat služby právně od nich. Hraje se hlavně o agenty. Majitel Mety předpokládá, že ve velmi blízké budoucnosti bude mít každý člověk superinteligentního agenta, který za něj bude řešit věci. A Meta nechce být od tvorby agentů odstavena. To je hlavní důvod Zuckerbergova masivního PR spree.
Ale pro běžného čtenáře je možná zajímavější, jak si tento vizionář představuje blízkou budoucnost a svět práce. Takhle: „Existuje několik důvodů k optimismu, že v budoucnosti bude pracovních míst dostatek. Bez ohledu na to, jak inteligentní bude AI, vždy bude existovat omezené množství výpočetní kapacity, a tedy i náklady obětované příležitosti spojené s tím, jak ji využíváme. Pokud budou lidé schopni prostřednictvím AI vynalézat mimořádně hodnotné nové věci, bude dávat větší smysl přidělovat výpočetní kapacitu právě k tomu namísto automatizování stávajících pracovních míst. Čím více bude superinteligence fungovat jako nástroj vynalézání, tím pravděpodobnější je, že schopnosti jednotlivců porostou rychleji než automatizace a budoucnost bude pro lidi příznivější.“
Osobní biolog, globální designér
„Lidé navíc neustále přicházejí s novými nápady, jak zlepšit svůj život, a vznikají nová zaměstnání potřebná k uskutečnění těchto myšlenek. Před jednou generací neexistovali vývojáři aplikací, tvůrci na sociálních sítích, technici elektromobilů ani operátoři datových center. V blízké budoucnosti vzniknou další profese, které dnes nejsou běžné – například jednočlenná produktová studia navrhující hračky, nábytek či oblečení na míru; tvůrci světů a designéři zážitků vytvářející hry, příběhy a dobrodružství; osobní biologové využívající superinteligenci k přípravě personalizované léčby; a mnoho dalších, které si zatím ani neumíme představit.
V mnoha ohledech jde o pokračování historických trendů. Před průmyslovou revolucí pracovalo 90 procent lidí v zemědělství a pěstovalo potraviny potřebné k přežití. Technologický pokrok postupně osvobozoval velkou část lidstva od soustředění na pouhé přežití a umožňoval lidem věnovat se činnostem, které si sami zvolili. V každém kroku lidé využili nově získanou produktivitu k tomu, aby dosáhli více než dříve, a také aby trávili více času kreativitou, kulturou, vztahy a užíváním si života.
Některé aspekty způsobu práce se samozřejmě změní – stejně jako se měnily s počítači, internetem a každou novou technologií. To znamená, že se lidé budou muset přizpůsobovat, což bude náročné. Čím více ale bude mít každý osobního agenta, který bude superinteligentní ve výuce nových dovedností a pomůže mu adaptovat se na změny, tím hladší tento přechod bude.
Velikost firem se může zmenšovat – podobně jako se zmenšila při přechodu od průmyslových gigantů k technologickým společnostem. To však neznamená celkově méně pracovních míst. Spíše to znamená větší počet firem s menším počtem lidí v každé z nich. Existuje mnohem více hodnotných firem a služeb, které by bylo možné vytvořit, než kolik jich lidé dnes dokážou vybudovat. Očekávám, že začneme vídat malé počty lidí, kteří budou s pomocí osobních superinteligentních agentů schopni provozovat firmy značného rozsahu. Malé podniky zůstanou i v budoucnu páteří ekonomiky, ale každý z nich bude schopen mít mnohem větší dopad."
Tak, to byl Mark Zuckerberg a to, jak vcelku růžově si představuje budoucnost práce a podnikání. Neboli, trochu cynicky: Pokud budete umět s AI vynalézat nové věci, z práce vás nevyhodí. Pokud ne, bude levnější vás nahradit agentem. Pokud vás i přesto vyhodí, můžete se pokusit podnikat, tedy prodávat služby přes platformy Zuckerbergovy sítě. A mnoho velkých zaměstnavatelů zkrachuje, nebo se výrazně zmenší. To samozřejmě neplatí pro velké technologické giganty typu Meta. Jinak Mark Zuckerberg ve své eseji zopakoval sdělení, které jsme již v Civilizačním deníku reflektovali, a sice že lidé, kteří konkurenci AI agentů v zaměstnání či podnikání neustojí, mohou se jít rekvalifikovat na montéry a elektrikáře pro stavbu obřích datových center.
Proteinový salát a tabák?
Abychom nekončili pesimisticky, zvlášť když léto ještě neskončilo. Výhodou dnešní přechodové doby je, že věda s pomocí umělé inteligence umí zázraky. A umí rychle reagovat na velké trendy, jako je třeba teď bílkovinová mánie. Třeba takový proteinový salát.
Tým vědců z Imperial College London, Bezos Centre for Sustainable Protein a biotechnologického startupu Kyomei vložil do rostlinných buněk prasečí gen pro myoglobin. Plodiny tak získaly schopnost vytvářet svalové bílkoviny, které by se v budoucnu mohly využívat při výrobě rostlinných náhražek masa. Rostliny rostly normálně, kvetly a své nově nabyté „masové“ geny dokonce předaly další generaci. Podle vědců to ukazjuje jejich potenciál jako udržitelnějšího a lépe škálovatelného zdroje bílkovin, jenž by mohl pomoci snížit naši závislost na živočišném zemědělství.
Takže ještě jednou. Vědci zkombinovali prasečí gen se salátem a tabákem. Asi si člověk dokáže představit, co si počít s hlávkovým salátem plným proteinu (dát tam zálivku, a je to). Ale s tabákem? Nějaký nápad?
Jak bude vypadat televizní reklama a filmy? Nic pro intelektuály, ale krátké shoty původem z Číny, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová. Také se dočtete, jak tráví léto nejbohatší lidé planety a jejich děti. Řekněme – vzdělávají se. 
Proč i televize jednou umře a jak vypadá kemp pro nejbohatší děti
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
