Praha není všechno. Brno má šanci stát se novým magnetem pro firmy, říká developer

Provozní ředitel CTP pro Českou republiku Tomáš Partsch věří, že Česko už dávno nestojí jen na levné výrobě. Jeho silou jsou technický talent, univerzity a firmy, které dokážou růst i globálně. Brno podle něj může být místem, kde se tahle sázka na Česko může ukázat nejviditelněji.

Polsko roste, rychleji povoluje a láká velké investice. Proč má podle vás pořád smysl sázet na Česko?

Česko má podle mě pořád velmi silnou pozici. Není to jen o tom, že by sem firmy chodily kvůli nižším nákladům. To už dávno není celý příběh. Přicházejí kvůli talentu, technickému vzdělání, kvalitě lidí a schopnosti rozvíjet tady sofistikovanější výrobu, výzkum i technologie. Vidíme to u našich klientů. Velkou část tvoří výrobní, výzkumné a technologické firmy od farmacie přes high-tech až po polovodičový sektor. Tyto firmy potřebují inženýry, technology, chemiky, vývojáře a další kvalifikované profese. A právě v tom má Česko velkou výhodu. Zároveň tady firmy nacházejí dobrý mix nákladové konkurenceschopnosti, kvalifikovaných lidí a dobré podpory ze strany veřejného sektoru. Samozřejmě že máme co zlepšovat, například v rychlosti povolování, v dostatku kapacity elektřiny nebo infrastruktuře. Ale pokud se bavíme o tom, proč sem firmy přicházejí a proč tu chtějí růst, hlavním důvodem je pořád kvalita lidí.

Na co dnes CTP v Česku nejvíc sází? Je to talent, technologie, inovace, nebo kombinace všeho dohromady?

Sázíme především na firmy, které do Česka přicházejí a chtějí tady dlouhodobě růst. Naší ambicí není jen postavit jim halu nebo kancelář, ale vytvořit prostředí a řešení, které pro svůj byznys skutečně potřebují. CTP od začátku fungovalo tak, že klientům nepomáhalo jen s budovou, ale i s tím, aby se jim v Česku dobře podnikalo. To znamená networking, komunikaci s veřejnou správou, podporu při povolování a propojování s dalšími firmami nebo institucemi. I proto dnes zhruba 70 procent našeho růstu pochází od stávajících klientů. Když v Česku každý rok přidáváme přibližně 400 tisíc metrů čtverečních nových prostor, většinu z toho tvoří firmy, které už s námi jsou a dál expandují. To je podle mě důkaz, že Česko pro ně není jen jednorázová výrobní základna, ale místo, kde chtějí růst.

Jak se v tom liší Brno a Ostrava? Přitahují jiný typ firem?

Částečně ano, každé město má trochu jiný charakter. Z pohledu CTP jsou ale v mnoha ohledech srovnatelné. Firmy z oblastí, jako jsou polovodiče, farmacie, biotechnologie nebo další high-tech obory, vidíme v Brně i v Ostravě. Rozdíl je spíš v tom, jakým směrem se daný ekosystém vyvíjí a v jaké fázi rozvoje se nachází. Brno má velmi silné univerzitní a technologické zázemí. Ostrava vyniká průmyslovou tradicí a potenciálem pro moderní výrobu a technologie. V obou případech ale platí, že Česko je pro firmy zajímavé hlavně tam, kde se potkává talent, infrastruktura, kapitál, podpora veřejného sektoru a schopnost spolupráce.

Proč je pro CTP tak důležité právě Brno?

Je to dané historicky. CTP se kdysi strategicky zaměřilo spíše na regiony než na Prahu a Brno v tom hrálo zásadní roli. Působíme tam od roku 2001, CTP tam vyrostlo a máme k tomu městu velmi silný vztah. Dnes je to zároveň místo, kde máme mnoho klientů. Brno má podle mě specifickou energii a jasný směr. Nechci tím říkat, že Praha nemá své kvality, ale Brno má jiný typ potenciálu, a to hlavně díky univerzitám, talentu, technologickým firmám a startupové scéně. Často ho přirovnávám k Eindhovenu. Amsterdam byl vždy hlavním centrem Nizozemska, ale Eindhoven se díky technologiím a inovacím stal místem, kde se dnes hodně investuje a kde vznikají nové příležitosti. Mám pocit, že Brno může jít podobnou cestou. My tomu chceme jít co nejvíce naproti. Chceme vytvářet prostředí, kde se mohou potkávat firmy, talent, kapitál a lidé, kteří umějí spolupráci propojovat. Čím víc se tyto prvky budou v Brně kombinovat, tím silnější pozici město získá.

Je hlavní výhodou Brna univerzitní zázemí a technické obory?

Technické obory jsou velmi důležité, ale není to jen o nich. Brno má širší univerzitní základnu. Například Mendelova univerzita je dnes silná v tématech, která souvisejí s environmentálními vědami, technologiemi a inovacemi. A právě v tom je síla celého ekosystému. Startupy a scaleupy nepotřebují jen technické talenty. Potřebují také kvalitní právní, finanční a další odborné služby. V Brně se tyto profese postupně propojují, a proto tam podle mě ten systém opravdu funguje.

Vidíte v Brně firmy a startupy, které mají potenciál prorazit i mezinárodně?

Určitě ano. Máme několik příkladů firem, které jsou úspěšné, například Y Soft, Whalebone nebo například Tescan. V Brně často vznikají firmy, které neřeší na první pohled úplně obecně známé nebo „sexy“ problémy, ale najdou si svůj specifický trh a dokážou na globální úrovni dodávat produkty, které mají úspěch. A právě to je na Brně zajímavé. Nejde jen o to mít dobrý nápad, ale najít oblast, kde může firma skutečně růst a prosadit se i mimo region.

Jak může developer takový ekosystém v praxi podporovat, když ho zároveň nemůže řídit?

Ekosystém se podle mě nedá vytvořit shora ani naprogramovat. Nedá se říct: tady bude inovace, tady bude startup, tady bude kapitál. Spíš musíte vytvářet podmínky, aby se věci mohly přirozeně potkávat a růst. Mně se líbí přirovnání k pralesu. Když necháte prostředí žít, vyroste v něm spousta různých věcí a některé z nich mohou mít nakonec mimořádnou hodnotu. Role CTP je v tom, že vytváříme místa a příležitosti, kde se lidé potkávají. V industriálních a technologických parcích to mohou být restaurace, kantýny, komunitní prostory, konference, eventy nebo showroomy, kde se ukazuje, co v areálu vzniká. Organizujeme také setkání s klienty, kulaté stoly, propojujeme firmy s komorami, ambasádami nebo dalšími institucemi. Důležité je, aby lidé z různých firem měli důvod se potkat, mluvit spolu a sdílet zkušenosti. Právě z toho pak může vznikat network efekt a z něj nové nápady, projekty nebo spolupráce.

Souvisí s tím i vaše investice do venture fondu JIC Ventures?

Ano. Je to rozvoj regionu, ale zároveň i snaha vrátit Brnu něco z toho, co nám samo dalo. Řada investorů ve fondu má k městu silný vztah, často odtud pochází nebo tam podnikatelsky vyrostla. Chtějí proto část svého úspěchu vrátit zpět do prostředí, které jim pomohlo. Na tom fondu je podle mě mimořádně zajímavé, že propojuje kraj, město Brno, univerzity, soukromý sektor i lokální firmy. To je kombinace, která může mít skutečný dopad. My chceme být u toho, protože věříme, že i relativně malý příspěvek do takového systému může spustit mnohem větší synergii, nové projekty, nové firmy a novou přidanou hodnotu pro celé město.

Co dnes brněnským firmám a startupům nejvíc chybí? Je to kapitál?

Nemyslím si, že by brněnským firmám něco zásadního chybělo. Talent, nápady i kvalitní technologické zázemí tam jsou. Často se zmiňuje kapitál. Je pravda, že pokud se podíváme na rozdíl mezi Amerikou, Evropou a Českem, ve venture kapitálu jsou obrovské disproporce. V USA připadá na podobné investice násobně více peněz než v Evropě. A i v českém kontextu platí, že velká část kapitálu zůstává v Praze, zatímco do Brna se ho dostává jen část. Dobrý nápad v Brně může získat výrazně méně prostředků než srovnatelný projekt ve Spojených státech, a tím pádem se rozvíjí pomaleji. Neznamená to, že nemá šanci uspět, jen mu cesta k růstu trvá déle. Pomohlo by, kdyby se i v Česku více kapitálu přesouvalo do inovativních firem a projektů, nejen do tradičních investic, jako jsou nemovitosti. Je to generační změna, která nepřijde ze dne na den, ale věřím, že se postupně odehraje. Nemyslím si ale, že to je to, co chybí. Spíše potřebujeme více podnikatelů a startupů.

Jak silně se CTP do fondu zapojuje? Je to jednorázová investice do Brna, nebo začátek širší strategie ve venture kapitálu?

Fond JIC Ventures má objem 400 milionů korun. CTP je jeho největším investorem. Vkládáme tři miliony eur, tedy něco přes 70 milionů korun. Neznamená to ale, že bychom měnili strategii a stávali se venture kapitálovým investorem. Hlavní investice CTP dál směřují do našeho růstu, developmentu a rozvoje portfolia. Tahle investice je specifická tím, že je úzce spojená s Brnem a s tím, co tam dlouhodobě děláme. Zapadá do širší skládačky aktivit, kterými podporujeme regiony, místní ekosystémy, asociace nebo vzdělávání. V tomto případě nám dávalo smysl být součástí iniciativy, která může Brnu pomoct posunout se dál.

Jde o nový fond, nebo už má za sebou první investice? A jak dlouhý má investiční horizont?

Je to novinka a zároveň podle mě unikátní projekt. Jde o fond unikátního typu při této velikosti – vznikl v široké spolupráci veřejného sektoru, univerzit, města, kraje a privátních investorů. Fond vznikl v dubnu a má před sebou desetileté investiční období. Zaměřovat se bude především na brněnské spin-offy, zejména ty univerzitní. V Brně je podle mě dostatek potenciálních projektů a firem, do kterých má smysl investovat, a další budou přibývat. Nemyslím si proto, že objem 400 milionů korun musí být konečný. Vnímám ho spíš jako první krok, na který mohou navázat další investice.

Může do fondu investovat i běžný člověk, nebo je určený hlavně pro institucionální investory?

Myslím, že tento konkrétní fond je určený především pro institucionální investory. Druhým velkým investorem je například Česká spořitelna, takže nejde o produkt, do kterého by běžný člověk jednoduše vstoupil jako drobný investor. To ale neznamená, že se podobné možnosti časem neotevřou širšímu okruhu lidí, například přes fondy nebo investiční produkty finančních institucí. Obecně si myslím, že cest, jak investovat do českých nebo brněnských technologických firem, bude přibývat. A právě změna přístupu k investování může být pro celý ekosystém velmi důležitá. Pokud se část kapitálu začne přesouvat nejen do nemovitostí, ale i do inovativních firem a nápadů, může to výrazně pomoct jejich růstu.

Vychází letní magazín Newstream CLUB se Sarou a Teem Sandevovými. Tématem je Česko jako investice

Enjoy

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu se Sarou a Teem Sandevovými na obálce.

nst

Přečíst článek

Když se vrátíme k vašemu hlavnímu byznysu. CTP je tradičně vnímané jako industriální developer. Jak silnou roli dnes hrají kanceláře?

CTP je samozřejmě v první řadě známé jako industriální developer, hlavně když se podíváme na celé naše portfolio napříč zeměmi. V Česku jsme ale zároveň největším vlastníkem a developerem kanceláří. Máme přibližně 300 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch. Celé naše portfolio v Česku je kolem pěti milionů metrů čtverečních včetně industriálních prostor, takže kanceláře jsou v rámci celku menší část. Zároveň už ale představují poměrně významnou nohu našeho byznysu. Jen letos půjde přibližně polovina peněz, které investujeme do nové výstavby, do mixed-use projektů, tedy do kanceláří nebo budov rezidenčního charakteru. V Brně budeme mít bezmála 250 tisíc metrů čtverečních kanceláří a zároveň tam letos výrazně naroste i počet ubytovacích jednotek. Pro nás je to důležité i proto, že můžeme klientům nabídnout různé typy prostor. Industriální klient může potřebovat kanceláře. Kancelářský klient se zase může časem přesunout do výrobních nebo výzkumných prostor. V Brně to umíme nabídnout například na Ponávce, kde může mít firma kanceláře, showroom i další zázemí v rámci jednoho prostředí.

Praha řeší nedostatek moderních kanceláří. Platí totéž i pro Brno?

Brněnský trh vnímám jako velmi silný a zdravý. Nabídka prostor je široká, od nových budov až po starší objekty, do kterých dlouhodobě investujeme. Pro CTP je důležité, že budovy nejen stavíme, ale také je vlastníme a budeme je vlastnit dál. To zásadně ovlivňuje způsob, jakým se o ně staráme. Neřešíme jen samotnou budovu, ale i celé okolní prostředí. Někdy to znamená investice do technologií, jindy třeba péči o zeleň, vodní prvky nebo veřejný prostor v areálu. I u starších budov proto dbáme na to, aby odpovídaly standardům, které dnes nadnárodní společnosti požadují. Pak už je to spíše otázka volby klienta. Někdo chce nejmodernější lokalitu, jiný preferuje místo mimo centrum nebo prostředí, kde už dlouho sídlí podobné mezinárodní firmy. V Brně je ta škála poměrně široká.

Čím dnes kancelář vyhraje nad home officem?

Často si potvrzujeme, že to není jen o tom, jak kancelář vypadá nebo jaký má design. Velmi často jde o služby a prostředí. Místo klasického meetingu v zasedačce se můžete jít projít kolem jezera, dát si kávu a potkat se jinak. Firmy zjišťují, že když se lidé potkávají, vznikají dobré nápady a dobré diskuse. Aby se ale lidé potkávat chtěli, musí mít důvod chodit do místa, kde k těm setkáním dochází. Proto je důležité, aby tam byla zeleň, lavičky, jezírko, dobrá kavárna nebo kvalitní jídlo. To jsou věci, které dnes lidi a firmy opravdu zajímají. Firmy vědí, že zaměstnanci budou raději chodit do kanceláře, když se tam budou cítit dobře. A to je dnes priorita.

Ukazuje se tedy, že hybridní práce kanceláře nenahradila, ale spíš změnila jejich roli?

Určitě. I když já vlastně nevím, jak dnes přesně definujeme hybridní způsob práce. Nemusí to nutně znamenat jen to, že člověk je buď doma, nebo v kanceláři. Hybridní práce může znamenat, že je chvíli doma, potom v kavárně, potom se potká s kolegy v kanceláři, pak jdou třeba společně do posilovny a večer si dají něco dobrého k jídlu. Tím, jak je dnes všechno digitální, nemusíte sedět pořád u stolu. Práci můžete dělat různými způsoby a na různých místech. A přesně po tom je dnes poptávka. Kancelář už není jen místo, kde člověk sedí osm hodin u počítače. Je to místo pro setkávání, spolupráci, kulturu firmy a sdílení nápadů.

Kdo dnes táhne poptávku po kancelářích v Brně – globální firmy, lokální byznys, nebo startupy?

Je to kombinace všeho. Máme coworkingové prostory, kde jsou firmy třeba se dvěma nebo třemi zaměstnanci. Máme střední lokální a české firmy i velké nadnárodní společnosti. Mezi naše klienty patří například SAP, Atlas Copco Services nebo Lufthansa. Právě tím, že je naše portfolio tak komplexní, je i škála klientů velmi široká. A to je pro Brno dobře. Silný ekosystém podle mě nestojí jen na jednom typu firmy, ale na kombinaci menších, středních i velkých hráčů.

CTP rozšiřuje záběr: inovuje průmyslové areály a propojuje průmysl s městským životem

Reality

Developerská společnost CTP, jeden z nejvýznamnějších hráčů na trhu průmyslového developmentu v Evropě, posouvá své aktivity směrem k udržitelným a architektonicky kvalitním projektům. Kromě výstavby moderních výrobních a logistických hal se zaměřuje i na městský development. V Brně, na místě bývalé textilky Vlněna, CTP kombinuje ubytování, kanceláře a služby do funkčních celků, které reagují na měnící se potřeby trhu. „V Brně chceme do příštího roku nabídnout zhruba 650 ubytovacích jednotek a dlouhodobě plánujeme kolem tisíce,“ říká Zbyněk Jendryka, ředitel výstavby CTP. 

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Může Brno díky dostupnějším a kvalitním kancelářím začít konkurovat Praze v přetahování firem?

Nemyslím si, že by Brno Praze přetahovalo firmy jen kvůli kancelářím. Brno je jiný ekosystém. Má vlastní potenciál, vlastní talent a pro některé firmy už dnes dává větší smysl být právě tam. Naším úkolem je být tomuto vývoji napřed – mít připravené kanceláře, které firmy využijí, i bydlení pro lidi, kteří za prací a příležitostmi do Brna přicházejí. Základ ale podle mě vytváří samotné město, hlavně díky kvalitě talentu, který produkují tamní univerzity, nebo celkovému ekosystému jednotlivých hráčů, které z Brna dělají atraktivní lokalitu.

Jak do této strategie zapadá rezidenční část? V Brně budujete stovky jednotek pod značkou Domeq.

Zapadá do toho velmi přirozeně. Nechceme stavět jen izolované průmyslové nebo kancelářské areály. V Brně se nám daří vytvářet skutečné mixed-use komplexy – místa, kde se pracuje, podniká i žije. Vedle kanceláří a industriálních prostor proto vznikají i stovky jednotek pod značkou Domeq. Ta má vlastní identitu, marketing i přímý vztah ke koncovým zákazníkům, takže je to pro nás úplně jiný typ byznysu než klasické B2B.

Proč nejde o klasické byty, ale o ubytovací jednotky?

Nejde o klasické byty určené k prodeji, ale o koncept flexibilního ubytování, který reaguje na to, jak dnes lidé skutečně žijí a pracují. Mnoho lidí, zejména mladí profesionálové, studenti nebo lidé přicházející za prací, dnes hledá kvalitní, plně vybavené bydlení, do kterého se mohou nastěhovat okamžitě a bez nutnosti řešit zařízení nebo dlouhodobé závazky. Právě na to tento model odpovídá. Nabízí moderní studiové jednotky připravené k okamžitému užívání, doplněné o služby a společné prostory, které podporují komunitní život i každodenní komfort. V Brně tento koncept rozvíjíme pod značkou Domeq jako součást našich mixed-use projektů. Nejde přitom jen o samotné jednotky, ale o vytváření prostředí, kde lidé mohou zároveň pracovat, potkávat se i trávit volný čas. Například na Ponávce vznikne 255 colivingových jednotek doplněných o sdílené kuchyně, studovny, kino nebo komunitní zóny. Vnímáme to jako přirozené doplnění trhu s bydlením, zejména ve chvíli, kdy roste poptávka po dostupnějším, flexibilnějším a servisovaném typu nájemního bydlení.

Míříte tím na studenty, expaty a mladé profesionály?

Ano, částečně. Studentů je u nás ubytováno hodně, ale necílíme jen na ně. Brno je technologický hub, přitahuje expaty, mladé profesionály i lidi, kteří do města přicházejí za prací nebo na určitou životní etapu. Právě pro ně dává tento typ ubytování smysl. Často jde o lidi, kteří jsou mobilní, cestují, mění práci nebo místo pobytu a nechtějí hned řešit klasický dlouhodobý nájem. Zároveň ale chtějí být součástí komunity a mít kolem sebe služby i prostředí, které jim usnadní život. Vidíme, že poptávka po takovém bydlení roste. A pro nás velmi dobře zapadá do celkové filozofie mixed-use projektů, tedy míst, kde se pracuje, bydlí, potkává a žije.

Může se z rezidenční části stát časem významnější pilíř vašeho byznysu?

Zatím ji vnímáme spíš jako doplňkový produkt. CTP dlouhodobě dělá věci, které dávají smysl našim klientům, a bydlení je jednou z nich. Velmi dobře zapadá do toho, jak přemýšlíme o našich projektech. Zároveň je pravda, že když máte tisíc jednotek, už to není úplně okrajová aktivita. V kontextu celého CTP je to pořád menší část byznysu, ale je pro nás velmi zajímavá. Umožňuje nám lépe chápat trh nejen z pohledu firem, ale i z pohledu jednotlivých lidí. Často se navíc stává, že lidé, kteří se u nás ubytují, pracují pro naše klienty v kancelářích nebo industriálních objektech. Tím se celý koncept přirozeně propojuje – práce, život, služby i komunita.

Tisíc jednotek už je ale na brněnský trh výrazné číslo. Nepřestává to být jen doplněk?

Je to určitě významné číslo. Uvidíme, kam se tento segment posune. Dnes ho pořád bereme jako součást širšího produktu CTP, ne jako samostatnou hlavní divizi. Ale kdybyste se mě zeptala za rok, možná už bych odpověděl jinak.

Tomáš Partsch Provozní ředitel CTP pro Českou republiku. Ve firmě se zaměřuje na rozvoj portfolia, vztahy s klienty a podporu regionálních ekosystémů. Dlouhodobě se věnuje tématům průmyslového developmentu, kanceláří, mixed-use projektů a roli Brna jako technologického a inovačního centra.

Peřka z CTP: Polsko nám konkuruje levnějšími cenami, my jemu kvalifikovanou pracovní silou

Reality

Česko je sice malá země, ale nejenom díky výhodné pozici ji zahraniční firmy neustále vyhledávají, říká Vojta Peřka z developerské společnosti CTP. Peřka vyhledává nové akviziční příležitosti, zároveň se stará i o stávající klienty. Ve společnosti CTP působí již sedmým rokem a v rámci své pozice se rovněž poohlíží po nových pozemcích vhodných pro výstavbu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek