Aprílový duben je historie. Vedra se budou střídat s bouřkami, říká šéf ČHMU Rieder
Není ještě možné říct, že letošní léto je extrémní. Až s odstupem času lze vyhodnotit, jak se současná vedra vymykají průměru, říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V každém případě však podle něj data potvrzují, že se v Česku velmi rychle otepluje. Přichází doba mírných zim, v létě veder a bouřek. Žádné jaro a žádný podzim.
Vláda vyhlásila boj se suchem. Vidíme vyschlé vodní nádrže, vysychající potoky. Jaká je realita kolem sucha z pohledu dat?
Asi nejlepší je podívat se na situaci z pohledu srážkového deficitu. Tedy, kolik chybí srážek proti standardním letům. Nyní je deficit kolem 130 až 150 milimetrů srážek. Sucho rozlišujeme na zemědělské, to je teď téměř všude. Potom hydrologické sucho, které se projevuje sníženými, minimálními nebo žádnými průtoky v tocích a poklesem hladin podzemních vod. Následuje takzvané socio-ekonomické sucho, které má dopady na fungování průmyslové výroby nebo výroby elektřiny. Úplně poslední fází je dopad na zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
Pojišťovnictví se připravuje na novou éru rizik kvůli neustálému růstu teplot, narušujícímu meteorologické vzorce. Extrémní horka nyní způsobují sucho, snižují úrodu i vedou k vysychání řek klíčových pro přepravu důležitých komodit, varují největší zajišťovny.
Evropa se otepluje dvakrát rychleji. A bude to chronické, varuje švýcarský gigant
Zprávy z firem
A v které fázi se v Česku nyní nacházíme?
V porovnání například s Maďarskem máme výhodu, že naše jaderné elektrárny stojí u přehradních nádrží. Nejsme tolik závislí na kolísání průtoků v řekách. V Maďarsku, když tam vznikala jaderná elektrárna, tak vymysleli chlazení z Dunaje. Nikdo si tenkrát neuměl představit, že by Dunaj mohl mít tak nízké průtoky.
Jak jsme na tom z hlediska pitné vody, máme dostatečné zásoby?
Asi 98 procent českých obyvatel je napojeno na hromadné zásobování pitnou vodou. A velké vodárenské systémy jsou vybudovány naprosto robustně. Tak aby jednoleté, dvouleté nebo i tříleté sucho nemělo vliv na zásobování. Dochází k poklesu hladin ve vodárenských zdrojích, ale není to ohrožení. Jsou případy menších vodárenských systémů, obcí s vlastními vrty, kde mohou nastávat problémy. Český masiv není úplně ideální hydrologická struktura pro zásoby podzemní vody. Zaznamenali jsme, že starostové v některých obcích nechávají navážet pitnou vodu do vodojemů, aby byli schopni zajistit zásobování svých obyvatel. Každopádně, velké vodárenské systémy žádné problémy nemají. Nevypadá to, že by se opakovala situace z přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy zhruba milion obyvatel republiky bylo zásobováno z cisteren a náhradních zdrojů.
Je letošní léto z pohledu srážek a teplot z vašeho pohledu extrémní?
Když se na situaci podíváme z pohledu srážek, srážkový deficit není extrémní. Je významný, ale ne extrémní. Takové deficity byly v minulosti celkem běžné. Stejně jako srážkové přebytky. A ony zase přijdou, a budeme řešit povodně. Letošní léto je výjimečné z pohledu teplot. Opakujících se a poměrně dlouhých vln veder. Což je hlavní příčina, proč má sucho tak dramatické projevy. Teplé slunečné dny způsobují výpar jak z hladin, tak z půdy. Odpar má na sucho mnohem větší vliv, než srážkový deficit.
Proč voda, která se vypařuje, nepadá zpátky, proč neprší?
Padá někde jinde. Systémy fungují na daleko větší vzdálenosti. Uvedu třeba srážkově významnou epizodu z roku 2024, tak to byl teplý a vlhký vzduch ze Středomoří. Ze Středozemního moře se vypařovala voda, horký a vlhký vzduch šel nad naše území, a jelikož tu byla tlaková níže, tak to tady „vypadlo“.
Atmosféra je chaotický systém, nečekejme od ní řád
V Česku však neobvykle dlouho neprší. Sledujete nějaké změny v globálním proudění vzduchu?
Určitě. Teď jsme zažili dlouhé období tlakových výší. Nad Evropou nebyly tlakové níže, které by ovlivňovaly počasí. Je to dáno celkovým prouděním v atmosféře. Je to situace, která se v minulosti zcela jistě stávala, ale jde o to, že se tyto „výjimečné“ situace stávají čím dál častěji. V tom je problém. Výjimečnosti chodily a chodit budou. Ale jsou čím dál častější. Co se nyní odehrává nad celou planetou je svým způsobem výjimečné. Teploty nad Severním ledovým oceánem, nad Grónskem, severní Afrikou, nad Středozemním mořem, jsou extrémně vysoké. Dochází ke změně v proudění, jetstreamech.
Je to jev dočasný, nebo trvalý?
Určitě je to jev dočasný, situace se zase změní. Ale je otázkou, kdy tato situace nastane znovu. Nedokážeme v tuto chvíli říci, že to, co teď zažíváme, je důsledkem změny klimatu. To budeme moci říct za deset, patnáct let, s jistou dávkou pravděpodobnosti, až budeme vyhodnocovat četnost výskytu jednotlivých „mimořádností“. Nyní, vzhledem k faktu, že těchto extrémů je relativně málo, to nedokážeme říct. Na druhé straně, když se podíváme na klimatické modely, a my modelujeme, jak se bude projevovat změna klimatu na území Česka až do roku 2100, tak ze všech scénářů vychází, že by měla narůstat četnost výskytu mimořádných událostí. Ať jsou to vlny veder, nebo extrémní srážkové úhrny. Co jsme zažívali v průběhu letošního roku přesně odpovídá tomu, jak by se podle matematických modelů měla klimatická změna projevovat.
Jak je možné, že letošní rok je extrémně teplý a suchý, ale loni to takto vůbec nebylo?
Jevů, které mohou počasí ovlivňovat, je celá řada. Mohou to být jevy opakující se, nebo náhodné. Atmosféra je chaotický systém. Očekávat od takového systému, že se bude chovat nechaoticky, je pošetilé.
Váš ústav vydal srovnání červencových teplot z měření v Klementinu za 252 let. Třetí nejteplejší červenec byl v polovině devatenáctého století. Otepluje se tedy?
Když někde zaznamenali rekord ještě neznamená, že celkově to období bylo teplé. A také neříkáme, že obdobné teploty tady nebyly před mnoha staletími nebo tisíci lety. Víme, že na našem území byly teploty vyšší, třeba ve druhohorách. Ale to se nebavíme o situaci, která by odpovídala dnešku, počtu obyvatel, jejich životní úrovni, infrastruktuře.
Vnímáte nějak dopad sucha a tepla na přírodu, na život rostlin a živočichů, jejich druhové složení?
Důležité nejsou jednotlivé teplotní rekordy nahoru nebo dolu, ale průměrné roční teploty. Trend je naprosto zřejmý, dramaticky rostoucí. Roste mnohem rychleji, než všichni předpokládali, že tady poroste. Máme jako hydrometeorologický ústav také fenomenologickou síť. Sledujeme takzvané fenofáze rostlin, kdy pučí, kdy rostou listy, kdy kvetou. Což je projevem vnějších podmínek, teplot, srážek. Trend dřívějšího nástupu kvetení je zřejmý. Když na jaře ovocnáři naříkají, že jim pomrzly sady, je to důsledek nárůstu průměrných ročních teplot. Stromy začínají kvést mnohem dříve. Tím větší je riziko, že přijde vpád studeného vzduchu. Když bylo dříve chladné počasí delší, stromy kvetly později, a riziko umrznutí bylo menší.
Jak je to z pohledu průměrných teplot a ročních období? Otepluje se léto, otepluje se zima?
Určitě se situace mění. Vyhodnocujeme si to měsíčně, čtvrtletně i celoročně. Nárůsty teplot jsou poměrně velké, byť se může zdát, že je to málo. Letošní průměrná teplota za červen byla asi 2,6 stupně nad dlouhodobým normálem. Může se to zdát být málo, ale je to strašně moc. Trendy jsou naprosto zřejmé. Jak u zimy, tak u jara. Jaro a podzim, ta meziobdobí kompletně mizí. Říká se aprílové počasí. Že by se v dubnu střídalo teplé počasí se sněžením, to už nebude. Teploty jsou úplně někde jinde. Osobně bych byl nejspokojenější, kdybych mohl říct, vůbec nic se neděje. Teploty a srážky jsou tak, jak mají být. Bohužel to říct nemohu. My neprofitujeme z boje proti klimatické změně. My se jen snažíme sdělovat veřejnosti fakta bez emočního nádechu. Neřekneme, že letošní sucho je největší za posledních pět set let. Když bychom měli dát informacím emoční náboj, musel by to být doopravdy průšvih. Nechceme strašit. Strašení klimatickou změnou je tak intenzivní, že lidé ztrácejí důvěru v informace. My dáváme jenom fakta.
Držme se vašich dat. Dejte prognózu, co se v oblasti počasí, teplot, bouří, srážkového úhrnu, uděje v Česku do roku 2100?
Změny teplot jsou rychlé a dramatické. Nikdo nepředpokládal, že by tyto změny mohly na území České republiky nastupovat takto rychle. Máme několik scénářů. Když bych použil ten střední, tak budeme o stupeň, stupeň a půl ročního průměru výše. Kdybychom šli do pesimistického scénáře, budeme o dva, dva a půl stupně výš. To říkají modely. Modely nám také říkají, že roční úhrn srážek, a to je dobrá zpráva, bude nad územím České republiky pořád stejný. Což je skvělá zpráva, protože kdyby nám přes nárůst teplot ještě přestalo pršet, byl by to velký problém. Nám bude pršet. Změní se charakter srážek. Budou kratší, daleko intenzivnější. Už to nebude týden nebo dva srážek, kdy jsme na dětském táboře strávili dva týdny v pláštěnkách a v holinkách. Bude se měnit charakter počasí. Musíme se připravit na to, abychom byli schopni vodu zadržet a udržet. Další okolností je, že se bude muset začít jinak hospodařit na zemědělských plochách. Očekávat, že Vysočina bude nadále bramborářskou oblastí, je iluzorní.
Vysočina bude sušší, teplejší?
Ano. Byla to bramborářská oblast, protože byla nehostinná, nic jiného než brambory tam nerostlo. Teploty tam budou takové, že se region může proměnit na centrum pěstování pšenice. Zvyšování teploty bude znamenat změnu hospodaření na zemědělské půdě, ale i změnu hospodaření s vodou, budeme se muset snažit ji tady zadržet.