Reklama

Afghánistán: Jak 2,5 bilionu dolarů skončilo v islamistické díře

Bojovníci Tálibánu
ČTK
Viliam Buchert

Podle odborných odhadů stálo dvacet let snah mezinárodního společenství při pacifikaci, rozvoji a pomoci Afghánistánu celkem kolem 2,5 bilionu amerických dolarů. Český příspěvek se od roku 2002 do dnešních dní pohybuje mezi 18 až 20 miliardami korun. Kde peníze skončily? A mělo to vůbec nějaký smysl?

Reklama

Islamistické hnutí Tálibán bleskově ovládlo po odchodu mezinárodních sil Afghánistán. Vyvstává tedy otázka, kam obrovské investice do vojenských misí, ale i na velmi rozsáhlou humanitární a rozvojovou pomoc šly. Jedná se dohromady podle expertních odhadů za dvacet let až o 2,5 bilionu dolarů (objevuje se i částka tři biliony), tedy sumu, která nemá, pokud jde o jeden neuspořádaný stát kdesi na konci světa, obdoby.

Česká stopa

Českou republiku stály od roku 2002 vojenské mise našich vojáků (těch se v Afghánistánu vystřídalo na 11 500, někteří tam působili opakovaně), ochrana ambasády či nejrůznější rozvojové projekty a podpora neziskových organizací mezi 18 až 20 miliardami korun. Bohužel 14 našich vojáků zde také zemřelo, někteří při teroristických útocích rebelů. Desítky byly zraněných a následky si nesou dodnes. 

Část českých peněz šla na výcvik afghánské armády, která se ale v minulých týdnech vzdala, prakticky vůbec proti Tálibánu nebojovala a vlastně nikdo neví, kam všichni vojáci tak rychle zmizeli. Tisíce z nich se dokonce přidali k nepřátelskému Tálibánu. 

afghání

Lukáš Kovanda: Afghánská měna oslabuje. Chaos v zemi roste

Afghánská měna, afghání, znehodnotila na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru v historii.

Přečíst článek

Přitom i čeští vojenští instruktoři léta potvrzovali, že někteří Afghánci po výcviku ukradli zbraně i uniformy a se žoldem se vypařili. To se opakovalo mnoho let, ale peníze mezinárodních sil na to dál a dál bez rozmyslu plynuly. V tomto směru je to velké fiasko a potupa Západu, které navíc ochudilo veřejné pokladny mnoha demokratických zemí.

Reklama

Několik miliard korun pak odešlo z české státní kasy na rekonstrukční tým v afghánském Lógaru (v tom je započítána i jeho mohutná vojenská ochrana) a pro neziskovky, které v této zemi střední Asie působily. Tato práce po sobě zanechala pozitivní stopu. Jsou to farmy, školy, studny a další projekty, které snad budou Afgháncům dál k užitku. Ovšem teď i k užitku jejich islamistických vládců.

Americká a další díry

Český příspěvek ale není nijak rozsáhlý proti obří americké angažovanosti a příspěvcích mnoha dalších západních států. Samozřejmě po vítězství Tálibánu je na stole zásadní otázka, co se mělo udělat jinak a proč část vynaložených prostředků skončila v černé díře. Odpověď není úplně jednoznačná.

Afghánistán díky velké mezinárodní pomoci získal za posledních dvacet let nové silnice a letiště, nemocnice, školy, hospodářský růst byl velký, vznikly tisíce nových firem a firmiček, obchod rostl, a to vše ještě podpořila mohutná demografická exploze. To bylo pozitivní. Mělo a má to i ale stinné stránky, protože afghánská ekonomika je pořád velmi křehká, rozbředlá a byla především založená na zahraniční pomoci.

Afghánistán

Taktika vyhladovění. Tálibán při dobývání Afghánistánu tasí i ekonomické zbraně

Hnutí Tálibán se po odchodu zahraničních vojáků snaží rychle ovládnout Afghánistán a udělat z něj opět baštu radikálního islamismu. Na rozdíl od roku 1996, kdy se zde také chopilo moci, teď k tomu nepoužívá jenom zbraně, ale i ekonomické nástroje.

Přečíst článek

Země je navíc přes všechny snahy o změnu zvenčí pořád založena na klanovém myšlení, které provází nebývalá korupce a nepotismus (prosazování příbuzných na lukrativní místa). Mnoho miliard dolarů, které přišly z ciziny, zmizelo proto neznámo kam, kontrola jejich užití byla prachbídná a afghánské úřady, instituce i vláda se na loupežích za bílého dne přiživovaly. I to se dá považovat za nepochopitelnou chybu a ledabylost Západu.

Slabá konkurenceschopnost pak vedla v Afghánistánu ke strukturálnímu obchodnímu deficitu, který loni představoval 30 procent HDP a byl financován téměř výhradně z přílivu zahraničních dotací. Granty financovaly přibližně 75 procent všech veřejných výdajů. Přitom výdaje na armádu, policii a silnou tajnou službu představovaly v roce 2019 skoro 28 procent HDP. Bylo jasné, že to Západ donekonečna nemůže a nebude financovat.  

Přestože soukromý sektor zaznamenal v Afghánistánu v posledních dvou dekádách díky dotacím z ciziny evidentní oživení a rozvoj, je nadále extrémně úzce zaměřený a zaměstnanost je soustředěna do zemědělství s nízkou produktivitou (44 procent celkové pracovní síly pracuje v zemědělství a 60 procent domácností má určitý příjem ze zemědělství). Rozvoj podnikání vždy lemovala nejistota, politická a bezpečnostní nestabilita, slabá moc a vliv institucí, rozbujelá korupce a obtížné podmínky podnikatelského prostředí včetně slabé vymahatelnosti práva. Že západní aktivistická média a západní vlády o tom leckdy říkaly něco úplně jiného, je také na pováženou. Musela ale nějak omluvit v podstatě neomluvitelné množství peněz, které do Afghánistánu putovalo.

Tisíce Afghánců se snaží dostat přes hranice s Pákistánem.

Lukáš Kovanda: Pád Kábulu může oslabit euro a dát vydělat Erdoganovi

Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.

Přečíst článek

Několik příkladů: Jen USA daly za fiskální rok na humanitární pomoc Afghánistánu 543 milionů dolarů. Od roku 2002 celkem téměř čtyři miliardy dolarů. Připomínáme, že pouze na humanitární pomoc pro jedinou zemi, to nehovoříme o vojenských výdajích. Kam přesně ale humanitární pomoc šla? Skutečně doputovala k potřebným? Kolik z ní šlo na úplně jiné účely? Kdo všechno se na tom přiživil? Měl z toho peníze i Tálibán (podle všeho v některých provinciích ano)?

Je konec?

Střih. Dnes sedí v prezidentském paláci v Kábulu islamistické hnutí Tálibán a je proto otázkou, co se stane se zahraniční pomocí, protože ta bude zjevně oslabovat a místní ekonomiku postihnou prudké křeče. Být na někom životně závislý se v určitých chvílích nikdy nevyplácí.

Německo například oznámilo, že pokud Tálibán zavede některá opatření, které opět omezí postavení žen a bude pronásledovat své odpůrce, tak do Afghánistánu už nepošle „ani cent“. Podobný postoj se dá očekávat i od Spojených států a také Česka. Bude to mít fatální důsledky.

Jistě, najdou se i státy, které se nebudou rozpakovat vzniklé vakuum zaplnit a s pomocí přispěchají. Mohou to být například Katar a další muslimské státy, dále Čína nebo Rusko. Jenže po zkušenostech posledních let budou opatrnější a šetřivější, protože Tálibán je naprosto nevyzpytatelný partner. Dohody nedodržuje a dodržovat nebude.

vojenský evakuační letoun, ilustrační foto

V Praze přistálo letadlo s prvními evakuovanými z Afghánistánu

Na letišti v pražských Kbelích přistálo dnes ráno první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom Česká televize.

Přečíst článek

Všichni se totiž budou dál ptát, kolik miliard dolarů v Afghánistánu za posledních dvacet let bylo zcela neefektivně využito, kolik se rozkradlo a kdo to má na svědomí. Jasných odpovědí se zřejmě nikdy nedočkáme. Mezitím budou Afghánistán pod vedením Tálibánu čekat ekonomicky krušné časy. Ale široká vrstva těch, kteří kradli a upláceli, to zde bude dělat dál bez ohledu na to, kdo vládne. Je to prostě taková místní tradice. Západ stála za dvě dekády odhadem 2,5 bilionu dolarů…

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

zlato, zlaté slitky

Obavy investorů tlačí zlato nahoru. Jeho cena vzrostla za tři měsíce o 18 procent

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme