Ta otázka se objevuje už několik let. Pokusí se Andrej Babiš dobýt také Pražský hrad? Pokud by stávající premiér jasně vyhrál i poslední sněmovní volby, mohlo to být i pravděpodobné. Jenže situace se změnila. Za jakých podmínek by se přesto Babiš mohl stát prezidentem?
Desítkám milionů návštěvníků se tu představí například úspěšný start-up Prusa Research nebo unikátní technologie S.A.W.E.R. vyrábějící vodu ze vzduchu. Již nyní o něj má zájem celá řada vlád, které svádí boj se suchem.
Nedělní německé volby skončily poměrně vyrovnaným výsledkem pro vládnoucí strany – CDU/CSU a SPD. Novým premiérem proto zřejmě bude jeden z kandidátů těchto subjektů: sociální demokrat Olaf Scholze nebo Armin Laschet, předseda CDU. A nová vláda bude široká koaliční.
Kancléřka Angela Merkelová, jedna z nejvlivnějších, ale v některých věcech i hodně kontroverzních osobností světové politiky, odchází. Do Bundestagu už v nedělních volbách nekandidovala a až se ustaví nová německá vláda, předá žezlo, které třímala dlouhých 16 let. Jaká vlastně kancléřka byla?
Pokud nějaká strana uspěje v nastávajících volbách do Poslanecké sněmovny, je to celkem slušný byznys. Protože za čtyři roky odejde ze státního rozpočtu všem úspěšným celkem kolem 1,5 miliardy korun.
V posledních letech prochází Česko v případě tabákových výrobků nebývalou změnou, která se dá přirovnat k tiché revoluci. Stále více se na úkor klasických cigaret prosazují technologicky modernější alternativy – zařízení na zahřívaný tabák nebo elektronické cigarety a vaporizéry. Je tomu tak zejména u lidí do 35 let.
Jednou z nejdiskutovanějších otázek současnosti je, jakými auty budeme jezdit v budoucnosti. Na rozdíl od jiných věcí se to totiž týká úplně všech. „Auta budou hybridní, vodíková i plně elektrická, ale změní se jejich užívání. Doprava bude více kombinovaná,“ myslí si Martin Peleška, ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus v České republice.
Exprezident Václav Klaus je jednou z klíčových postav vzniku moderní České republiky. V útlé knížce popsal svůj pohled na ekonomickou transformaci. Čtenář si znovu uvědomí, v čem bývala síla architekta ekonomických základů země.
Nejenom Německo nebo Česko čekají volby. Blíží se také hlasování do ruské Státní dumy (dolní komora parlamentu). Není překvapením, že opět vyhraje Jednotné Rusko, tedy strana stvořená k reinkarnování moci Vladimira Putina. Problémem pro Rusko ale je, že jeho ekonomika se nedokázala pod Putinem nijak změnit, pořád hodně zaostává za moderním světem a část národa strádá.
Pozoruhodná kauza se v minulých dnech rozpoutala kolem Credit Suisse a čínského umělce, disidenta a aktivisty Aj Wej-weje. Banka totiž hodlá zrušit účet jeho nadace založené na podporu umění a lidských práv ve Švýcarsku. Odůvodnění? Aktivista má v Číně zápis v „rejstříku trestů“. Jenže nic takového není pravda.
Politika je i hra symbolů. Když člověk získá vítězství, nebo utrpí porážku, má to velký symbolický význam pro veřejnost i média. Je ale nepochopitelné, že si jde někdo pro porážku dobrovolně. Jako šéf Pirátů Ivan Bartoš na Ústecku, kde téměř jistě prohraje v říjnových volbách s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Česká strana sociálně demokratická už léta marně hledá své ztracené voliče. Hrozí jí po říjnových volbách vypadnutí z Poslanecké sněmovny, a ČSSD proto v zoufalství vystrčila v kampani do popředí ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Ta zahájila socialistický džihád a rozhodla se vyvolat ducha někdejšího komunistického třídního boje.
Film Zátopek režiséra Davida Ondříčka má našlápnuto stát se nejnavštěvovanějším filmem letošního roku. Ani to ale nebude stačit, aby se zaplatil. Musí se prodat do zahraničí.
Přestože od ledna 2017 v Česku existuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který dohlíží i na financování volebních kampaní, politikům je to jedno a kvůli nízkým pokutám, které jim hrozí, velmi často jeho pravidla obcházejí.
O Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán, se ví, že je vydatným zdrojem mědi, lithia, bauxitu, železné rudy, ropy, drahokamů a vzácných kovových prvků, které jsou žádané na světových trzích. Kvůli nestabilitě se je ale zatím nedaří moc těžit. Může se to změnit?
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
