Reklama

Šéf odborů Středula: Nesvalujme inflaci jen na válku, rostla už před ní. Milionu Čechů hrozí chudoba

Odborový šéf Josef Středula
Dalibor Martínek / Newstream
Dalibor Martínek

Blíží se doba, kdy řada lidí nebude mít na nenadále výdaje. A začne se to týkat i střední třídy, tedy lidí, kteří by se za chudé rozhodně neoznačili. Myslí si to šéf odborů Josef Středula, podle něhož by se firmy měly o své zisky dělit se zaměstnanci. Jinak hrozí, že veškerá tíha inflace dopadne právě na ně. „Nejde všechno hodit na válku, propad životní úrovně tu byl už předtím,“ říká dlouholetý odborář. Majitelé firem si podle něj vždy najdou peníze na luxusní služební auto, ale na adekvátní odměny zaměstnancům už nikoliv.

Reklama

Někteří ekonomové tvrdí, že v Česku neexistuje ani chudoba, ani krize. Hrozí Česku chudoba?

Řeknu to na příkladu. Někdo říká, že lidé nemají kouřit. Nebo že nemají pít. Nebo že nemají topit. Říkají to lidé, kteří mají dost peněz, a říkají to jako radu lidem, kteří mají peněz málo. Považuji to za nebezpečnou společenskou aktivitu, která vede spíš k tomu, že se lidé dostanou k ještě většímu nesouladu s oficiálními postoji. Tady se hodí příklad lodi s mnoha patry, kde nahoře je bál, ale dole je úplně jiná situace a jiná nálada. To se teď děje ve společnosti. Když se říká, že si utáhneme opasky, tak to je jen pro některou část společnosti. Jiní si opasky utahovat nemohou. A teď dochází ke změně. Kdo se dřív považoval za střední třídu, už také nebude schopen zvládnout veškeré výdaje. Po třiceti letech dochází k velké novince pro velkou část společnosti. Lidé, kteří se nepovažovali za chudé, najednou nezvládají své výdaje.

Vláda zvedla příspěvky pro sociálně slabé. Je to dostatečné?

Myslím, že vláda nedělá dostatečné kroky, aby lidi ochránila. Začnu důchody. Vláda nezvedá důchody, protože by sama chtěla. Je to její povinnost při dosažení určité výše inflace. A jestliže mluví o třetí valorizaci, tak bude muset zvýšit důchody. Ne, že je chce zvýšit. Bude muset. Problém je, že další část společnosti má zchudnout. A ta říká, zcela logicky, zvyšte dávky. Lidé s postižením, nebo rodiny s dětmi, ty budou velmi zasaženy. Česko má jednu z nejvyšších inflací v Evropské unii. To znamená, že nejde jen o inflaci dovezenou, ale že se děje i něco u nás. Elektřina se vyrábí za mnohem nižší ceny, než se prodává. A vláda nedělá vůbec nic. Když rostly ceny pohonných hmot, vláda nereagovala v dostatečné rychlosti a tak dále.

Kdo obsadí Pražský hrad na dalších pět let jako prezident, rozhodnou čeští voliči na jaře roku 2023.

Kandidáti na prezidenta ČR. Babiš, Pavel, Nerudová, Středula a další – kdo je kdo a jaké mají šance?

Neúspěšní kandidáti z prezidentské volby v roce 2018, aktivní i vysloužilí politici, byznysmeni, osoby známé i neznámé, uznávané i kontroverzní, i jeden komik. Seznam potenciálních kandidátů na prezidenta ČR čítá na desítky jmen a další přibývají. Co jsou zač a jak jim věří sázkové kanceláře? Bookmakeři v červnu nejvíce věří Andreji Babišovi a Petru Pavlovi. Babiš kandidaturu zatím neoznámil, a učiní tak zřejmě na státní svátek 28. října, v médiích se však vyjádřil, že kandidátů za ANO je více. Pavel již zahájil prezidentskou kampaň 6. září.

Přečíst článek

Reklama

Češi mají úspory v hodnotě asi tří bilionů korun. Během covidu naspořili asi tři sta miliard korun. Takže nejsou chudí…

To číslo znám. Ale těch zmíněných 300 miliard za dobu covidu připadá jen na pětinu obyvatel České republiky, těch nejbohatších. Ti mohou spořit. Ostatní už ne. To je problém. Osmdesát procent populace není schopna si takto spořit. Data z doby konjunktury ukazovala, že dvě z pěti domácností mají obrovský problém, když jim odejde pračka nebo lednička za řádově deset tisíc korun.

Češi nemají být levnou pracovní silou

Jedním z argumentů, který zaznívá, je, že by Češi měli pracovat sami na sobě, měli by se vzdělávat, učit se jazyky. Nečekat, kdo jim co dá. To by mohlo pomoci zabránit chudobě…

To vůbec není pravda. I zahraniční investoři oceňují, jak je česká populace vzdělaná. Jedna velká japonská firma, která přišla mnohem později než v devadesátých letech, říkala: Jsme v šoku, nejsme zvyklí na to, že zaměstnanec umí číst výkresy. Všeobecná vzdělanost je tady mnohem výše, než investoři očekávají. Ale když se podíváte na trh práce, 73 procent zaměstnavatelů požaduje lidi se základním vzděláním. To jsou ty montovny. Není problém v tom, že by zaměstnanec nechtěl uplatnit své vzdělání.

Takže podle vás se Česko neposouvá mezi vzdělanostní ekonomiky, protože zaměstnavatelé chtějí levnou pracovní sílu?

Ano. Firmy chtějí dosáhnout nějakého zisku. V Česku je o dvacet procent větší ziskovost firem než v Německu. V Německu nebo v Rakousku jsou ale asi o pětačtyřicet procent vyšší personální náklady. Je tu tak velký prostor pro zvyšování mezd. Ale zadání zahraničních investorů zní, těžte rentu v České republice. Už mě to vážně štve. Teď přišel dotaz ze státní sféry, zda bychom neměli otevřít kvóty pro zaměstnance z Venezuely a z Kuby. Já říkám, pojďme lákat do Česka lidi z Německa, z Rakouska, Belgie, z Francie. To by bylo potvrzení, že česká pracovní místa mají hodnotu. Ale k tomu zatím nedochází.

Josef Středula, prezident ČMKOS

Šéf odborů Středula: Ukrajincům pomůžeme. Ale nikdo je nebude pracovně zneužívat

Rozhovor s šéfem odborů Josefem Středulou jsme měli domluvený několik dní dopředu. Chtěli jsme probrat platy, mzdy, inflaci a podobně. Ale v noci vtrhli Rusové na Ukrajinu, a téma se změnilo. V Česku pracuje podle oficiálních údajů asi 180 tisíc Ukrajinců. Ve skutečnosti asi mnohem více. „Aktuální je, že do Česka mohou z Ukrajiny bezvízově přijet lidé, kteří mají biometrické pasy,“ hlásil Středula po schůzce na vládě.  

Přečíst článek

Za posledních deset let se v Česku zvedla průměrná mzda o 56 procent, z 24 tisíc na víc než 38 tisíc korun. Kumulovaná inflace vzrostla za stejné období o 22 procent…

Ano, ale nepřiblížili jsme se západnímu standardu. Produktivita práce je vyšší než mzdová úroveň. Produktivitu práce máme na úrovni 66 až 68 procent Německa, ale mzdy jsou třetinové. Proto je tu daleko větší ziskovost. Nejde o jedno číslo, to nevypovídá o celkovém obrazu. I v nejhorším roce novodobé české ekonomiky, tedy v roce 2020, se z Česka vyvezlo 223 miliard korun na dividendách.

Počet aut v zemi nevypovídá o bohatství jednotlivých lidí

Češi se přesto nemají špatně. Například, před deseti lety bylo v Česku registrováno 4,5 milionu aut, loni to bylo 6,3 milionu. Kde je česká chudoba?

Opravdu chcete na autech hodnotit chudobu? Většina nově registrovaných aut jsou auta služební. Před dvěma lety jsme měli devět procent lidí ohrožených chudobou. Teď máme šestnáct procent lidí ohrožených příjmovou chudobou. Ještě nějaký údaj chcete slyšet? Je tady více než jeden milion lidí ohrožených chudobou. A jak se zvyšují náklady, tento počet se bude ještě zvyšovat.

Porovnáváte Česko s Německem. Co kdybychom se porovnávali s Českem před dvaceti lety. Tady nemůžete rozvoj popřít…

Šedesát pět procent populace je pod úrovní průměrného výdělku. Tito lidé se starají, aby zvládli běžné náklady života spojené s dětmi, s bydlením.

Sándor Bodnárz

Pandemie a migrační vlna zasáhly český pracovní trh. Práce na IČO je na vzestupu, míní odborník

Pracovní trh se dál přehřívá a stále je méně nezaměstnaných než volných míst. A to o několik desítek tisíc. Ukrajinští uprchlíci pomůžou jen někde, myslí si šéf agentury pro nábor specializovaných pracovníků Hays Sándor Bodnár. „Nejvíce volných pracovních míst je v sektoru výroby, dále můžeme zmínit sektor služeb včetně hotelnictví, s patřičným jazykovým vybavením pak také centra sdílených služeb nebo IT sektor,“ uvádí Bodnár.

Přečíst článek

Mají to řešit firmy, je to jejich starost?

Jistě. Kdo jiný. Majitelé firem vždy říkají, přidáme vám, až bude líp. Ale potom říkají, možná bude hůř, takže vám nepřidáme. České firmy mají skutečně velký prostor platy zvýšit.

Ziskovost firem nesmí jít na úkor růstu mezd

V letošním roce se čeká inflace v průměru kolem deseti procent, možná více. Říkáte, že tento růst cen by měli zaměstnancům kompenzovat jejich zaměstnavatelé?

Kdo udělal zvýšené ceny? Neudělaly to právě ty firmy? Zachovaly si ziskovou marži, zvýšily ceny. Zvýšily se jim vstupy, ale ne vstupy mzdové. Všeobecně je propad reálných mezd. Firmy si zabezpečují své zisky.

Takže chcete, aby firmy, když se zdražuje, přidaly adekvátně zaměstnancům…

Samozřejmě. Tam, kde je to možné, tak určitě. Proč by měla být inflace propsána jenom na zaměstnance? Všichni ostatní si udělají marže, a platit to mají zaměstnanci? Zaměstnanec může být i špičkový odborník, který najednou nebude schopen zvládat růst cen. Stát vám nepomůže, protože má stanoveny limity na daleko nižší hodnoty. Dosud se to týkalo lidí s nižšími příjmy. Ale nyní se to už začalo dotýkat lidí se středními příjmy. Pokud má firma výsledky, není důvod, aby zaměstnanec nebyl sanován.

vrtáky

Kyjovská firma končí, stěhuje se do Německa. Zaměstnanci jdou do stávky

Německá firma Ruko ruší výrobu v Kyjově na Hodonínsku, o práci tam do konce roku přijde skoro šest desítek zaměstnanců. Ti po neúspěšných jednáních o výši odstupného vstoupí v úterý do stávky. Oznámil to odborový svaz KOVO, TAJMAC-ZPS, který ve firmě působí.

Přečíst článek

Každou firmu nyní deptají drahé energie…

Žádáme vládu, aby to řešila. Je to otázka věcného usměrnění cen. Když to umí vyřešit jiné země, nechápeme, proč by to neuměla vyřešit česká vláda. Když se elektřina vyrábí za mnohem nižší ceny, než za které se prodává, najděme systém, aby se tak nedělo.

Klíčová otázka je nyní plyn. Co když ho Rus vypne?

Otázka plynu může zasáhnout celou ekonomiku. Musíte hledat způsob, jak nahradit plyn. A to je otázka několika let. Problém je natolik vážný, že jsme žádali, aby zdroje, které jdou z Evropské unie, byly přepólovány. Například z modernizačního fondu a jiných.

Neměli bychom zdražování a obavy o energie brát jako naši daň za válku na Ukrajině?

Do 24. února, kdy Rusové vtrhli na Ukrajinu, jsme měli inflaci 11 procent. Nyní máme inflaci 12,7 procenta. Takže musíme řešit nejen problémy spojené s válkou, ale i ty, které tu byly předtím. Pokud je budeme přehlížet, nevyřešíme je. Plyn i elektřina byly problémem ještě před válkou. Propad životní úrovně byl silný už před válkou, to nejde všechno hodit na válku. Válka problém ještě zhoršila.

Výslech VB, ptá se Viliam Buchert

Výslech šéfa odborů Středuly: Chci poznat peklo, po smrti v něm neskončím

Dokáže šéf odborů Josef Středula hovořit upřímně, či hodně fabuluje? Newstream.cz to u předsedy ČMOKS vyzkoušel netradiční formou a výsledek je překvapující.

Přečíst článek

Vidíte ve firmách problémy spojené s válkou na Ukrajině?

Určitě. A hrozí poměrně velké problémy. Ať už z titulu sankcí na výrobu, nebo na majitele. Žádali jsme, aby se to řešilo formou národního správce, pro což zatím není zákonný postup. Rozhodně se musí zamezit financování agresora. Ale není cílem, aby firmy přestaly fungovat. Mají spoustu dodavatelů, jsou historicky české. Koupil je ruský investor, ale firma jede, a my bychom ji neměli zničit. Mohl by to být problém pro celý subdodavatelský sektor.

Zaznamenali jste zneužívání Ukrajinců, kterých do Česka přišlo asi tři sta tisíc, ze strany zaměstnavatelů?

Už jsme předali informace Ministerstvu vnitra, aby konali. My na to nemáme dostatek kompetencí. Je to zneužívání uprchlíků, nabídky dlouhodobých víz, což nemůže nikdo nabídnout. Šlo o to, že lidem, kteří ještě ani nepřijeli do země, byla na uzavřených sítích nabízena práce šest dní v týdnu, dvanáct hodin denně za sto dvacet korun na hodinu. To už patří vyšetřovatelům, kteří mají na starost mafii.

Josef Středula (54)

Je český odborář. Od dubna 2014 také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, tuto funkci v roce 2018 obhájil. O Středulovi se také hovoří jako o možném kandidátovi na prezidenta republiky.

Ekonom Lubomír Lízal

Lubomír Lízal: Řešení závislosti na ruském plynu? Přestaňme ho využívat na výrobu elektřiny

Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.

Přečíst článek

Úřad práce - ilustrační foto

Pracují již všichni, kdo chtějí. Trh práce se dál přehřívá

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta. Bez práce bylo 252 873 lidí, zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci. Zaměstnavatelé nabízeli 360 168 volných míst, jejich počet tak mírně klesl. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v březnu byla nezaměstnanost v Česku 4,2 procenta.

Přečíst článek

Reklama

Související

Práce z domu - ilustrační foto

Tohle ženy neocení. Vláda schválila snížení teplot. V kancelářích může být jen 16 stupňů

Přečíst článek
Důchodkyně

Vývoj životní úrovně důchodců rekordně předčí životní úroveň pracujících

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme