Pandemie a migrační vlna zasáhly český pracovní trh. Práce na IČO je na vzestupu, míní odborník
Pracovní trh se dál přehřívá a stále je méně nezaměstnaných než volných míst. A to o několik desítek tisíc. Ukrajinští uprchlíci pomůžou jen někde, myslí si šéf agentury pro nábor specializovaných pracovníků Hays Sándor Bodnár. „Nejvíce volných pracovních míst je v sektoru výroby, dále můžeme zmínit sektor služeb včetně hotelnictví, s patřičným jazykovým vybavením pak také centra sdílených služeb nebo IT sektor,“ uvádí Bodnár.
Pandemie měla přinést krizi, ta zase výrazný nárůst nezaměstnanosti. To vše navíc měla výrazně prohloubit migrační vlna způsobená válkou na Ukrajině. Nic z toho se však nestalo a český pracovní trh se nadále přehřívá. Naznačují to alespoň údaje o nezaměstnanosti za březen, podle nichž je stále více volných pracovních míst než nezaměstnaných na úřadu práce.
Důvody přetrvávající problematické situace na pracovním trhu? Patří k nim velkorysé podpory firmám v době pandemie. Firmy tak nebyly nucené propouštět. Podle Sándora Bodnára, ředitele Hays pro ČR, který se věnuje náboru specializovaných pracovníků, je to i díky tomu, že během pandemie řada firem zavedla takzvanou hybridní práci, tedy mix výkonu práce ze zaměstnání a z domova. A vrátila se také obliba kontraktorských smluv, tedy práce na IČO, jejich popularita v pandemii klesla.
Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.
Lubomír Lízal: Řešení závislosti na ruském plynu? Přestaňme ho využívat na výrobu elektřiny
Leaders
V posledních dvou letech se podstata práce zásadním způsobem proměnila, lidé přešli na home office. Čeká nás návrat do předpandemických let?
Práce z domova se stala pravděpodobně automatickou součástí našeho pracovního života. Mnoho společností uzpůsobilo i velikost kanceláří novým pracovním formátům, většině pracovníků flexibilnější režim práce vyhovuje, a pokud je po všech stránkách funkční a efektivní, tak není potřeba jej měnit. Na druhou stranu by měly firmy vyslyšet potřeby těch zaměstnanců, kteří z domova pracovat nemohou nebo nechtějí – a umožnit jim pracovat z kanceláře podle jejich potřeby.
Máte zjištěno, kolik firem to umožňuje?
Z našeho posledního mzdového průzkumu vyplynulo, že práci z domova na kvalifikovaných pracovních místech umožňuje 90 procent zaměstnavatelů, samozřejmě v různé míře a dle možností konkrétní pozice. Z domova nyní může pracovat většina kancelářských profesí, nevyjímaje samozřejmě oblast IT, financí, sektor sdílených služeb, obchodníků a marketérů a mnoho dalších. Ze strany uchazečů je pak flexibilita na předních příčkách požadavků, dle kterých se o přijetí nabídky rozhodují, hned po náplni práce a mzdě.
Projevují se v hybridní práci i nějaká negativa?
V tomto režimu obtížněji buduje firemní kultura a sounáležitost a teprve čas ukáže, jaký vliv bude mít vyšší poměr práce z domova na loajalitu zaměstnanců.
Jak se proměnila formální stránka pracovních úvazků? Mění se kvůli tomu smlouvy?
Firmy jsou nyní otevřenější flexibilním úvazkům, pozorujeme zvýšený zájem o dočasné zaměstnávání odborníků - na dobu konkrétního projektu, zástup za mateřskou či dlouhodobou nemoc. V tomto případě uchazeče často zaměstnává prostředník, obvykle personální společnost, firmě se tak nenavýší počet kmenových zaměstnanců.
Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta. Bez práce bylo 252 873 lidí, zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci. Zaměstnavatelé nabízeli 360 168 volných míst, jejich počet tak mírně klesl. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v březnu byla nezaměstnanost v Česku 4,2 procenta.
Pracují již všichni, kdo chtějí. Trh práce se dál přehřívá
Money
Tomu jsou Češi a Češky nakloněni?
Kandidáti na pracovní místa bývali k dočasným úvazkům skeptičtí, ale nyní objevují také jejich výhody, ať už to jsou možnosti poznat nové prostředí, dostat se k zajímavým projektům či náročnějším zodpovědnostem. Touto formou se nejčastěji obsazují pracovní místa napříč segmenty – v administrativě, ve financích, lidských zdrojích, IT či v logistice.
Zkrácené úvazky jsou sice nabízeny častěji, zaměstnavatelé takto mohou významně rozšířit okruh potenciálních uchazečů na svá volná pracovní místa, nicméně poptávka po nich je v této oblasti stále o něco vyšší než nabídka.
Reflektuje to nějak stát a pracovní právo? Jsou nějaké úvahy například o čtyřdenním pracovním týdnu?
Čtyřdenní pracovní týden zní sice krásně, ale má svá úskalí. Firmy, které ho v zahraničí zaváděly, se obvykle rozhodovaly, zda adekvátním poměrem pokrátí mzdu nebo zda navýší počet hodin, které je potřeba odpracovat v oněch čtyřech dnech. Existuje jen velmi málo „jednorožců“, kteří si mohou dovolit zachovat řekněme osmihodinovou pracovní dobu během čtyř dnů se zachováním stejné mzdy. Otázkou pak je, nakolik by byl čtyřhodinový pracovní týden za daných podmínek plošně proveditelný. Co se týká zkrácených úvazků, jakákoliv jejich podpora je samozřejmě vítána, aby zaměstnavatelé byli motivováni vypisovat více takových míst a podpořili tak zapojení více lidí na pracovní trh.
Ruskou ekonomiku čeká v nejbližší době další rána v podobě rekordní nezaměstnanosti. Ta podle prognóz agentury Bloomberg poprvé za deset let překročí devítiprocentní hranici. 
Devadesátky. Nezaměstnanost v Rusku bude katastrofální jako po pádu SSSR
Politika
Oficiálně nepříliš častým, ale reálně velmi zásadním je v Česku práce na IČO na konkrétním projektu. Projevilo se to v pandemii či nyní, kdy se čeká krize?
Zájem o práci na IČO se nyní opět stabilizoval. V uplynulých dvou covidových letech jsme pozorovali určitý pokles zájmu a uchazeči dávali přednost jistotě ve formě pracovní smlouvy a stálého zaměstnavatele. Nicméně počet volných pracovních míst stále výrazně převyšuje počet dostupné pracovní síly, obavy z projektové práce ustoupily. S růstem technologického odvětví přichází velké množství zajímavých IT projektů, kde se dodavatelé těchto služeb mohou velmi dobře uplatnit.
O českém pracovním trhu se říká, že je nezdravý, přehřátý. Navzdory pandemii je stále nízká nezaměstnanost, naopak je enormní tlak na mzdy, což žene nahoru inflaci. Začíná se to nějak měnit?
Růst mezd v posledních dvou až třech letech byl spíše opatrný a nízká nezaměstnanost na pracovním trhu přetrvává již delší dobu. Aktuální situaci ohledně inflace odstartovala spíše energetická krize a v důsledku růstu inflace vzniká tlak na růst mezd. Můžeme předpokládat, že tato situace pracovní trh rozhýbe a zaměstnanci se mohou z finančních důvodů poohlížet po lukrativnějších příležitostech, pokud nebude prostor k finančnímu růstu v jejich stávajícím zaměstnání.
V Česku už začal historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993.
Lukáš Kovanda: V Česku začal historicky rekordní pád životní úrovně
Názory
Je jednou z možných takových událostí přiliv statisíců uprchlíků z válkou zmítané Ukrajiny?
Toto nebudu komentovat, otázka se netýká přímo trhu kvalifikovaných pracovních míst.
Tak alespoň v jakých sektorech by se mohli kvalifikovaní uprchlíci nejvíce uplatnit?
Nejvíce volných pracovních míst je v sektoru výroby, dále můžeme zmínit sektor služeb včetně hotelnictví, s patřičným jazykovým vybavením pak také centra sdílených služeb nebo výše zmíněný IT sektor.
Sándor Bodnár
Dlouhodobě se věnuje náboru pracovníků. Vystudoval mezinárodní obchod na Budapest Business School. Pracoval pro Metis Consulting, poté nastoupil do společnosti Hays specializující se na kvalifikovanou pracovní sílu. V říjnu 2018 se stal ředitelem Hays pro Rumunsko, od roku 2020 je šéfem Hays pro Rumunsko a Českou republiku.
Pracovní úřad aktuálně eviduje téměř 30 tisíc volných míst vhodných pro ukrajinské občany prchající před válkou. Dalších minimálně deset tisíc jich může nabídnout i gastronomický sektor, který ale zpravidla zaměstnance hledá mimo úřady práce. 
Od začátku války našlo v Česku práci sedm tisíc Ukrajinců. Nejčastěji nastoupili na méně kvalifikované pozice
Money
Streamovací služba HBO Max přináší revoluci na televizní obrazovky. Nejnovějšího Batmana uvede už 18. dubna, 45 dní po jeho kino premiéře.
Distribuční revoluce. HBO Max uvede nového Batmana už 45 dní po filmové premiéře
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
