Rodina Agnelliů, která stála desítky let za automobilkou Fiat, prodává deník La Stampa. List patřil turínské průmyslnické dynastii téměř sto let. Vydavatelská skupina Gedi ho nyní prodá jinému italskému nakladatelství. Změna majitele v posledních měsících vyvolávala napětí i stávky v redakci.
Rodina italských miliardářů Agnelliů, která byla dlouhá desetiletí majitelem automobilky Fiat a dnes patří k hlavním akcionářům koncernu Stellantis, prodává deník La Stampa. Rodina průmyslníků z Turína list vlastnila zhruba jedno století. O transakci ve středu informovala vydavatelská skupina Gedi, která deník prodává dalšímu vydavateli.
Jeden z nejvlivnějších deníků severní Itálie
La Stampa stále patří k nejvýznamnějším deníkům v Turíně a severní Itálii. Deník funguje pod současným názvem od konce 19. století a od 20. let minulého století je mezi jeho majiteli rodina Agnelliů.
Právě kvůli majitelům list v minulosti často čelil výtkám, že není dostatečně objektivní například ve zpravodajství o automobilovém průmyslu.
V posledních letech má deník spíše liberální orientaci a bývá kritický k současné vládě premiérky Giorgie Meloniové, ve které převažují krajně pravicové strany.
Prodej vyvolal napětí v redakci
V roce 2020 Agnelliové, jejichž poslední generace dnes používá příjmení Elkann, koupili vydavatelství Gedi, jehož součástí je i další velký italský deník La Repubblica.
Skupina Gedi nyní oznámila, že La Stampa prodá italskému nakladatelství SAE, které vydává některé regionální deníky.
Možnost prodeje v posledních měsících vyvolala napětí v redakci turínského listu, která uspořádala i několik stávek. Obavy vzbudila především varianta, že by deník koupila skupina Antenna řeckého podnikatele Thodorise Kyriakoua.
Novináři upozorňovali, že nový majitel by mohl ohrozit redakční nezávislost listu.
Karel Pučelík: Takhle si Trump představuje spojenectví?
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Kontrolu nad Berlusconiho byznysovým impériem přebírají dva nejstarší potomci, Marina a Pier Silvio
Apple vyrazil do boje o další zákazníky. Představil svůj doposud nejlevnější notebook, který v základu vyjde na necelých 17 tisíc. MacBook Neo přitom cílí zejména na studenty, kteří se díky studentské slevě, kterou Apple nabízí po celém světě, dostanou na ještě příznivější cenu. Konkurence bude mít problém této taktice čelit.
Apple pokračuje v týdnu předvádění hardwarových novinek. Po úterní prezentaci nejvýkonnějších MacBooků Pro s novými čipy M5 Pro a M5 Max nyní vsadil na úplně jinou cílovou skupinu: na studenty a méně movité klienty, kteří si zatím nemohli počítače s logem jablka dovolit. To má změnit MacBook Neo, jehož cena v základu je necelých 17 tisíc korun. Se studentskou slevou dokonce 14 tisíc.
„Čip A18 Pro pomáhá uživatelům MacBooku Neo svižně zvládat každodenní úkoly od procházení webu přes streamování obsahu až po úpravy fotek, posouvat tvůrčí projekty na vyšší level a využívat v aplikacích možnosti pro AI. V porovnání s nejprodávanějším PC počítačem s nejnovějším procesorem Intel Core Ultra 5 je až o 50 procent rychlejší při každodenních úlohách, jako je procházení webu, a až třikrát rychlejší při spouštění AI úloh na zařízení,“ uvádí Apple v tiskové zprávě.
Zároveň by měl mít nový laptop baterii s dostatečnou kapacitou, aby vydržela uživateli celý den. Apple uvádí, že baterie vydrží až 16 hodin provozu.
„Máme velkou radost, že se nám s MacBookem Neo podařilo zpřístupnit uživatelům kouzlo Macu za převratnou cenu,“ říká John Ternus, senior viceprezident Apple pro vývoj hardwaru. „Je od základu navržený jako MacBook dostupnější pro ještě širší skupinu uživatelů,“ dodává Ternus.
Šetrné k životnímu prostředí
MacBook Neo je od základu navržený jako MacBook s nejnižšími emisemi uhlíku. Apple je tak o krok blíž ke splnění svého ambiciózního cíle dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality ve všem, co dělá.
Právě představená novinka bude v prodeji od 11. března, momentálně lze nové počítače předobjednávat.
AI vysává paměťový trh. Zdraží mobily, laptopy i auta
Umělá inteligence mění svět – a teď i ceny elektroniky. Výrobci čipů dávají přednost ziskovějším pamětem pro datová centra před těmi do mobilů a počítačů. Výsledkem je prudký růst cen a obavy z nové čipové krize.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Rozšíření války na Blízkém východě zatím finanční trhy příliš nerozhodilo. Ekonomové ale upozorňují, že rozhodující bude délka konfliktu. Pokud se boje protáhnou, mohou zdražit energie a zesílit inflační tlaky. Podle odborníků je přitom větším rizikem zemní plyn než ropa. Zaznělo to na Globálním Investičním Summitu, který se v těchto dnech koná v Praze.
„Nečekal jsem žádnou olbří reakci trhů, protože ta pravděpodobnost (vypuknutí konfliktu mezi USA a Iránem – pozn. red.) byla veliká. Bylo to vidět – když z ničeho jiného – z toho, jak ambasády vyzvaly zaměstnance, aby poslali své rodiny domů. Těžko si lze představit jasnější signál toho, že se něco stane,“ reagoval na úvodní téma makroekonomického bloku jubilejního pátého ročníku GIS Miroslav Singer, hlavní ekonom a ředitel institucionálních vztahů Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky.
David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu
Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.
„Klíčové je z hlediska ekonomického dopadu, zda to bude rychlá akce, šance na to stále ještě je. Anebo zda to přeroste v nějaký déletrvající konflikt, to by pak ekonomické náklady i pro Česko byly citelnější,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Následně dodal, že vliv na hospodářský růst i inflaci by zatím viděl jako minimální, i kdyby válečný konflikt přerostl délkou několika dní nebo několika málo týdnů. „Takže myslím, že zatím je to tak trochu bouře ve sklenici vody,“ poznamenal.
Ropa není hlavní problém
Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň vyjádřil údiv nad tím, proč všichni mluví o riziku růstu ceny ropy, když daleko větší riziko v sobě skrývá zdražování zemního plynu, na němž je svět závislejší a existuje méně alternativ, jak si jej opatřovat.
U ropy, kterou nespotřebováváme přímo, ale formou pohonných hmot a dalších výrobků, existuje širší škála, jak dodávky z Perského zálivu nahradit. K tomu se dovozní cena plynu do našich nákladů za plyn promítá 75 procenty, zatímco ropa do cen výrobků z ní jen 15 procenty. „To, co nás ovlivňuje z 15 procent, k dnešnímu dni na ceně vzrostlo o 15 procent. A to, co nás ovlivňuje z 75 procent, vzrostlo o 75 procent. Takže 15 procent z 15 procent je efekt války na naše pohonné hmoty. Zatímco 75 procent z 75 procent je navýšení ceny plynu,“ podtrhl Bartoň.
Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň
Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.
S názorem hlavního ekonoma Natland, že důležitější jsou ceny plynu, souhlasí také hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka. Pokud jde o ropu, dodává, že důležité bude, jak dlouho konflikt potrvá. „Pokud to bude pár týdnů, tak epizoda ceny ropy nad 80 dolary za barel nebude mít na trh zásadní dopad. Což vlastně potvrzují i některé akciové trhy,“ uvedl.
Ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa uvedl, že ekonomický dopad nejnovějšího válečného konfliktu bude kromě cen ropy záležet také na krocích centrálních bank. Neobával by se žádného tlaku na české veřejné finance, nicméně si dovede představit, že česká vláda by v případě výrazného zvýšení cen energií, pohonných hmot a tím pádem i bydlení přistoupila k tomu, že by – podobně jako o tom rozhodla v případě poplatku za podporované obnovitelné zdroje energií – vzala část nákladů na sebe.
Jak s investicemi?
Podle Michala Skořepy vytvoří situaci příznivé podmínky pro obranný průmysl. Zajímavou oblastí pro investory podle něj budou také akcie amerických energetických firem.
Podle Singera na válečném konfliktu vydělá „kdokoliv, kdo dělá cokoliv v oblasti bezpečnosti infrastruktury“. Připomněl, že Írán je významným hráčem v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti, „Ne nadarmo vznikla šachová hra v Íránu,“ podotkl. Prodělávat na situaci podle něj nemohou ani aerolinie, provozující linky z Asie, které stále ještě mohou využít část bezpečného vzdušného prostoru nad severní částí Kataru. „To jsou sektory, které na té situaci nemohou prodělávat. A to bez ohledu na to, zda se situace uklidní rychle anebo pomaleji“, dodal.
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka připomněl, že chytří investoři nekupují akcie, které rostou. „Pokud ten konflikt v Íránu skutečně nebude trvat dlouhé roky, ale spíše týdny či krátké měsíce, tak se evropské akcie ocitnou v zajímavých slevách,“ uvedl s tím, že v současnosti se akciové trhy globálně propadly o nějakých 4,5 procenta a že tedy mohou být zajímavým tipem pro nákup. Bude ale záležet na tom, jaké další kroky bude dělat americký prezident Donald Trump.
„Na druhou stranu chápu, že americký trh má svá specifická rizika a proto dává smysl mít minimálně nějakou geografickou diverzifikaci,“ podotkl Peterka. Je však podle něj třeba dodal jednu věc. Válečný konflikt delšího trvání se vždy přelévá do menšího zájmu o riziková aktiva, růstové typy akcií, zato však jde nahoru zájem o bezpečná aktiva typu zlato či některé měny. „Situace je ale velmi volatilní. Vlastně každou hodinu. Je možné, že tato diskuse skončí a vše bude jinak,“ uzavřel Peterka.
Petr Bartoň z Natlandu ovšem připomněl jednu důležitou věc. Každý konflikt, obzvlášť v takto citlivé oblasti, i když bude brzy ukončen, zvyšuje pravděpodobnost dalšího konfliktu. To se Íránu se současným politickým režimem samozřejmě týká dost intenzivně.
Kam půjdou úrokové sazby?
Důležitým faktorem, který ovlivňuje cenu dluhopisů, oblíbeného finančního instrumentu, je inflace. Podle Kovandy může nastat určitá „přetahovaná“ o ropu mezi Asií a Evropou, významný vliv na inflaci by ale mít neměla. „Před týdnem trhy očekávaly dvě snížení základní úrokové sazby ČNB v letošním roce,“ řekl. To bylo podle něj v souladu s tím, co komunikovali někteří bankovní radní koncem ledna. Dnes už ale trhy pro letošní rok vidí stabilitu sazeb.
Bývalý guvernér ČNB vyjádřil názor, že centrální banky by v této situaci neměly dělat nic, nýbrž jen vyčkávat.
Cena plynu pro Evropu kolísá. Po skoku přichází pád
Velkoobchodní cena plynu v Evropě po prudkém růstu začala opět klesat. Během dne se propadla téměř o deset procent a dostala se pod 50 eur za megawatthodinu. Ještě v úterý přitom vystoupala na nejvyšší úroveň za více než dva roky. Napětí kolem Hormuzského průlivu zvyšuje volatilitu cen energií.
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
