Zajímá nás
Šéf programu ČT Fridrich: Docent je hit, už chystáme druhou řadu. Maďaři natočili vlastní Most
Fenomén Případů 1. oddělení vynesl Českou televizi v roce 2022 k dalšímu titulu nejsledovanější tuzemské televizní skupiny. Podle ředitele programu ČT Milana Fridricha za tím stojí zejména správně nastavený systém kontroly, díky němuž dokáže veřejnoprávní stanice konkurovat komerčním televizím i nové konkurenci ze strany streamingových služeb. Ty podle Fridricha pak nejsou jen konkurencí, ale také partnery. Detaily ale zatím zveřejnit nesmí.
Rok 2022 v České televizi otevřel a zároveň uzavřel fenomén Případů 1. oddělení. Promítl se jejich úspěch do celkových čísel veřejnoprávní televize?
Celý rok 2022 byl z pohledu České televize hodně úspěšný. A to právě i z hlediska čísel. Popáté v řadě jsme se stali lídrem trhu, byli jsme nejvyhledávanější i nejsledovanější televizní skupinou. Přitom množství možností pro diváka se neustále rozšiřuje. Na jedné straně rostou investice do původního obsahu komerčních televizí, na straně druhé to jsou streamovací služby, které investují nemalé prostředky jak do původní tvorby, tak do koprodukčních filmů. Lidé tak mají mnohem větší výběr, co se týče trávení volného času u televize či displeje. A to s sebou nese vysoké požadavky na původní tvorbu. Strategie České televize se opírá o důraz na kvalitu, nikoli kvantitu. Musíme hledat, vyvíjet a pak vysílat originální, inovativní pořady a hodně sledovat měnící se potřeby obyvatelstva. Role veřejné služby se nezměnila. Lidé na ní mají stále vysoké nároky.
Co vám fungovalo víc? Původní tvorba, koprodukce či nakoupené pořady?
U každého televizního programu je to jinak. V případě ČT1 se diváky dařilo oslovovat nejvíce skrze naše původní pořady – dramatiku, seriály, publicistiku nebo zábavu. Když budeme konkrétní: Devadesátky byly nejsledovanějším seriálem na všech televizích od roku 2004 a staly se společenským fenoménem. Seriál sledovalo přes 2,2 milionu diváků. Uspěly rovněž Případy 1. oddělení III. Kriminálek je spousta, ale tato díla byla výjimečná.
Již za pár hodin se na obrazovkách veřejnoprávní televize objeví 13. epizoda třetí série kriminálky Případy prvního oddělení. Podle vyjádření všech zúčastněných to bude naposledy, co se s populární pražskou mordpartou setkáme. Z hlediska televizní branže to je úplný nesmysl, protože seriál patří k nejsledovanějším dílům posledních let. Naučíme se v Česku konečně správně nakládat s televizní tvorbou?
Stanislav Šulc: ČT dělá velkou chybu. Případy 1. oddělení nemají končit
Názory
Čím si ten úspěch vysvětlujete?
Autorům Josefu Marešovi a Janu Malindovi se povedlo přenést skutečné, známé i méně známé, případy na obrazovku velmi kultivovaně, tvůrčí, ale zároveň dokonale sdělnou formou. U Devadesátek se přidal návrat do dnes už mytické doby, kterou generace současných třicátníků a čtyřicátníků zažila jako děti a pro zbytek to byl čas neuvěřitelných politických a ekonomických změn, se kterými se museli popasovat. Mimochodem, my jsme paralelně s Devadesátkami vysílali dokumentární sérii Polosvět, která byla faktografickým doplňkem hraného seriálu. A v premiéře na ČT2 ni koukalo 500 až 600 tisíc diváků.
Dalšími úspěšnými novinkami byly loni Stíny v mlze, Špunti na cestě, Pozadí událostí, Vražedné stíny nebo minisérie Podezření, která už má Cenu české filmové kritiky. V zábavě třeba Peče celá země 2.
Fridrich: Pokračování Devadesátek? To se zeptejte Mareše
Případy 1. oddělení se na konci roku uzavřely, respektive se uzavřela jejich hlavní linka. Ale ČT s tímto fenoménem nekončí, ne?
Případy 1. oddělení se završily, ale nikoliv scénáristická práce tandemu Josef Mareš a Jan Malinda. Na začátku února se rozjela třídílná minisérie Docent, na jejíž první díl přišlo přes 2 miliony diváků, téměř 50 % všech lidí u televizních obrazovek. Režie se tentokrát ujal Jiří Strach, v hlavní roli se objevuje Ivan Trojan, Tereza Ramba nebo Ondřej Vetchý. Už nyní je ve výrobě druhá řada této minisérie.
„Už tři roky se snažím vymanit z toho, aby mě lidé vnímali jako novináře,“ prozradil v rozhovoru pro Newstream TV Filip Horký, bývalý novinář a současný CEO technologické společnosti Flashnews. „Užívám si, že poprvé v životě nemusím mít neustálý přehled o tom, co se děje. Můžu se více soustředit na sebe a svůj život, než na životy jiných,“ dodal v pořadu Značka:Osobně, který moderuje Katarína Krajčovičová.
Jsem rychlý. U nových věcí chci být první, říká bývalý novinář Filip Horký
Newstream TV
A pokračování Devadesátek není na pořadu dne?
Na to by vám odpověděl Josef Mareš, zda ho napadá, jak tu dobu znovu uchopit. Ale vezměte si, že vzniklo 35 epizod Případů 1. oddělení, které volně na Devadesátky navazují a v nichž se objevily i případy třeba z nultých let. Vše záleží na autorech…
Ať pořád jen nechválíme, co považujete naopak za nepovedené z loňské tvorby?
V roce 2022 se veškerá premiérová tvorba setkala s mimořádně vřelou diváckou reakcí a zájmem. A dařilo se napříč žánry. Například vánoční pohádka Krakonošovo tajemství, která měla premiéru 25. prosince, byla vůbec nejsledovanějším pořadem odvysílaným v tomto dni za celou dobu měření. Úspěšné byly celé vánoční svátky, celoročně se podařilo zvýšit počet diváků u kanálů ČT2, ČT art nebo dětského Déčka. Věřím, že to je důsledek strategie, kterou jsme v programování jednotlivých sezon a kanálů nastavili a v níž si rozumíme jak s Divizí vývoje pořadů, tak výroby.
Co je pro veřejnou službu zásadní: rostly také kvalitativní parametry – spokojenost a zaujetí kanály a pořady České televize. Těžko hledat v loňské sezoně závažné chyby.
Zúročuje se tedy systém kreativních producentů?
Určitě. Systém, který zavedl v České televizi Petr Dvořák, je velmi účinný a funkční. Kreativní producent má vedle sebe výkonného producenta, který hlídá rozpočet. Scénáře čte spousta lidí, kteří k nim dávají připomínky. Je důležité, že se toho hodně odpracuje ve fázi vývoje, přípravy látky pro natáčení. Systém je nastavený efektivně. Do výroby tak jdou skutečně už věci zcela vycizelované. Jak u kreativní práce bývá zvykem, v průběhu realizace může dojít k určitým problémům. Netvrdím, že je vše nadprůměrné, ale drtivou většinu věcí se pořadí dotáhnout k dobrému konci.
Televize Nova a celá skupina CME se stále více orientuje na digitální službu Voyo. Za dva roky od nástupu nového týmu a nového pojetí služby se jí povedlo dostat mezi špičku na českém trhu streamovacích platforem, k čemuž jí dopomohlo zejména nasazení původních seriálů jako Případ Roubal či Iveta. „Tento segment se do pěti let zdvojnásobí a Češi budou mít předplacených celkem tři miliony služeb,“ předpovídá Chief Digital Officer skupiny CME Daniel Grunt.
Šéf Voyo Daniel Grunt: Chystáme další dvě série Ivety
Leaders
Fridrich: Nemůžeme fungovat jako v USA, na to nemáme peníze
Co kromě sledovanosti a řekněme divácké reakce ještě sledujete?
Významnější než sledovanost jsou kvalitativní parametry – spokojenost, zaujetí, originalita, inovativnost, ocenění na festivalech nebo u profesních cen. Potom také zájem o koprodukční vstup, zájem o dílo v zahraničí a v neposlední řadě také reprízový potenciál. Pro nás je hodně důležitý. ČT1 se bez reprízování původní tvorby neobejde, proto se snažíme, aby všechny věci, do nichž investujeme, fungovaly v dlouhém čase, aby měly co říct za dva roky, ale často i za pět a více let. Ostatně i proto se více soustředíme na originální příběhy s pořádnou výpravou, protože ty mají reprízový potenciál výrazně vyšší.
Jaký podíl máte mezi rozjetými a finálně realizovanými projekty?
U společností, které mají tak desetinásobný rozpočet než Česká televize, se stává, že zastavují projekty při pochybnostech o diváckém výkonu. Většinou jich rozjíždějí větší množství s menším počtem epizod. Co se dramatiky týče. My si kvůli omezenému rozpočtu musíme odpracovat všechno ve fázi vývoje tak, aby na konci vše klaplo. Když už něco jde do výroby, musí tam být ohromná míra jistoty. Nesmíte si představovat, že vyrobit pilot představuje náklady na jednu běžnou epizodu. Pilot je nesmírně drahá věc, která se potom rozpouští v dalších epizodách. My si nemůžeme dovolit natáčet na zkoušku jako třeba v USA, kde se realizuje 10 % původních námětů a 30 % schválených scénářů. Tamní trh je s tím českým nesrovnatelný – nejen penězi, ale i počtem tvůrců v kreativě.
Na druhou stranu třeba ve Velké Británii se točí šestidílné série, u nás vznikají rovnou 12- až 13dílné seriály.
To souvisí s délkou jednotlivých sezon a rovněž s tradicí. Ale i v České televizi vznikají kratší minisérie. Třeba nyní Docent, loni Podezření, Pozadí událostí atd. Občas se naopak stane, že tvůrci přijdou s mnohem větším projektem. Třeba seriál První republika byl od začátku plánovaný na více řad, ale my natočili první a počkali na to, jak bude společností rezonovat. Až pak jsme rozhodli na Programové radě o dalších sériích… Ne, že bychom se za všech okolností vyhýbali riziku, ne že bychom nebyli v situacích, kdy jednoduše dáte důvěru tvůrcům, jejich nápadům, i to je součást programové strategie, ale jsou typy projektů, kde je opatrnost na místě.
Fridrich: Sledovanost se po pandemii vrátila do normálu
Ještě než se dostaneme k aktuální tvorbě, naposledy se vraťme k loňskému roku. Ten byl již méně poznamenán pandemií jako předchozí dva roky. Projevilo se to nějak razantně na sledovanosti?
Projevilo se to tím, že se mírně snížil čas, který každý jeden průměrný divák stráví u obrazovky. Ten se vrátil do předcovidových časů. Bavíme se zhruba o 3 hodinách a 45 minutách. Během covidu to bylo přes 4 hodiny, ale to byla anomálie, televize byla tehdy pro lidi jeden z hlavních prostředků zábavy.
Skupina Prima spustí od středy 8. února vlastní internetovou streamovací službu Prima+. Obsah bude dostupný buď s reklamami, nebo za měsíční předplatné. Do obsahu pro Prima+ skupina během tří let do roku 2025 investuje jednu miliardu korun. Uvedl to generální ředitel Primy Marek Singer. Konkurentem bude zejména služba Voyo další tuzemské komerční televize Nova.
Voyo bude mít konkurenci. Po Nově chystá vlastní streamovací službu i televize Prima
Zprávy z firem
Rok 2023 jste odstartovali druhými Kukačkami, Docentem. Co budou vaše hlavní letošní taháky?
Rozhodně k nim patří návrat Kukaček, klasický seriál na páteční večer, což je takzvané „feel good“ okno pro celou rodinu, v němž si všímáme zajímavých společenských fenoménů. V pondělí nyní vysíláme seriál „Místo zločinu České Budějovice“. Po Docentovi, který jsme nabídli v neděli, odvysíláme dohromady deset premiér distribučních filmů a pak původní minisérii Volha. Ta byla napsána podle stejnojmenné knihy někdejšího producenta Československé televize Karla Hynieho a odehrává se za normalizace. Děj je sice situován do provozu televize, ale jde především o obraz tehdejší doby. Minisérii odvysíláme v dubnu, v předvečer výročí 70. let zahájení televizního vysílání u nás.
Nesmíme ale zapomenout ani na pořady na ČT2 – Modrou krev 3, Příběhy starých hospod, Mistry medicíny nebo Po jedné stopě do Afriky. Rozběhl se také cyklus o pěstounech Plné hnízdo. Vše originální a původní projekty.
A podzim?
Na podzim do vysílání zařadíme nové vydání populárního StarDance a pak jeden detektivní projekt s Miroslavem Krobotem v hlavní roli, za kterým stojí Jan Pachl a Josef Viewegh, kteří mají na kontě Cirkus Bukowski, Rapla a zmíněnou Volhu.
Fridrich: Rozpočet nové Arabely by byl obrovský, museli bychom točit třeba s Němci
Dominantou ČT je dlouhodobě dětská tvorba. Jestli si to správně pamatuji, váš šéf Petr Dvořák sliboval, že vznikne velký dětský seriál typu Arabela. Je takový plán vůbec uskutečnitelný?
Ještě za minulého vedení začal vznikat seriál Špačkovi v síti času, který se dodělával po nástupu týmu současného generálního ředitele. Ambice stát se novou Arabelou seriál zcela nenaplnil. Což nemá vyznít, že byl nepovedený, ale zkrátka dvakrát vstoupit do téže řeky není možné. Snahu tvořit původní díla pro děti samozřejmě máme, na druhou stranu například Déčko je kanál především vzdělávací, tudíž tvorba pro Déčko vždy má i vzdělávací rozměr. Česká televize je nadále klíčový hráč u dětské animace, a to nejen Večerníčků. Na letošní Velikonoce například odvysíláme desítkami cen ověnčený film „Myši patří do nebe“, později „Moje slunce Mad“ atd.
Muž, který znovu vymyslel televizi. Nikým menším není Reed Hastings, který v roce 1997 založil poštovní videopůjčovnu Netflix. Z té je nyní největší globální televize světa s původním obsahem bojujícím o Oscary a bavící více než 230 milionů diváků ve 200 zemích světa. Nyní Hastings končí v každodenní operativě. Nová éra Netflixu tak odstartovala právě nyní.
Konec éry zakladatele Netflixu Reeda Hastingse. Muže, který změnil vnímání televize
Leaders
Takže další „Arabelu“ nyní očekávat nemáme.
Česká televize koprodukovala remake slavného „Pana Tau“ spolu s německou televizí. Ničemu se nebrání. Kdyby někdo s takovým projektem přišel, budeme se jím velmi vážně zabývat. Ale momentálně, pokud je mi známo, nic takového na stole není. Musíte si také uvědomit, že rozpočet na takové dílo jak v minulosti, tak nyní přesahuje možnosti jedné televize a nejspíš by se neobešel bez mezinárodní účasti. Ostatně ani Československá televize na seriály typu Arabely neměla peníze a natáčela je ve spolupráci s tehdy západoněmeckou televizí.
To vám ale v poslední době docela jde.
Ano, koprodukce zejména s okolními státy se v posledních deseti letech podařilo solidně rozpohybovat díky generálnímu řediteli a jeho mezinárodním konexím, řediteli vývoje Janovi Maxovi a jeho týmu kreativních producentů. Nejznámějším projektem je Marie Terezie, ale bylo jich výrazně víc. Loni například minisérie Ultimátum. Řadu projektů pak máme v přípravě a budou se teprve točit. Jsme pro zahraniční partnery zajímaví, protože jdeme cestou originálních příběhů zpracovaných hodně invenčně. Musíte zaujmout. Ono to dnes ani jinak nelze, protože konkurence zejména ze strany nových streamingových platforem je ohromná. Musíte jít stejnou cestou, jinak se neprosadíte. Ale daří se to. Podívejte se na Devadesátky, počkejte si na Volhu, asi si vzpomenete na Neviditelné, to jsou asi nejlepší příklady toho, o čem mluvím.
Fridrich: Maďaři koupili Most a natočili svůj vlastní
Daří se České televizi také prodávat do zahraničí? Jezdíte pořád do Cannes na veletrhy?
Trh se výrazně proměnil. Například veletrhy, které probíhaly vždy dvakrát do roka, během pandemie vůbec nebyly. Nyní se sice vracejí, ale otevřely se i jiné možnosti. Například velké televizní společnosti – především ze Spojených států nebo Británie – si pořádají vlastní akce a na veletrhy jezdí méně. Cannes se vrátilo, ale i tak ještě nějakou dobu trpělo tím, že tam nejezdily americké televize. Česká televize měla na podzim po letech covidu opět svůj stánek – spolu se slovenskou RTVS a Asociací nezávislých producentů v audiovizi. Daří se prodávat, ale musíme být nohama na zemi. Menších zemí typu ČR je mnoho a na trhu jsou tisíce hodin pořadů… Česká televize originální produkcí ale dokáže zaujmout. Daří se prodávat seriály i do Jižní Ameriky, do USA, dokud to šlo, obchodovalo se s Ruskem, kde byl zájem o pohádky. To je samozřejmě nyní zastaveno. A daří se prodávat také formáty.
I formáty?
Ano, třeba Spravedlnost, Rapl, do Maďarska jsme prodali komediální seriál Most. Už byl natočen a měl premiéru. Když jsem se na něj díval, pobavilo mě, jak věrně Maďaři zachovali půdorys původního Mostu. Prodali jsme také třeba zábavní formát Tajemství těla a další.
Netflix představil již dříve oznámený zátah proti sdílení hesel k předplatitelským účtům, a to nejprve ve čtyřech zemích světa. Streamovací společnost tím otestuje zásah proti uživatelům mimo USA před spuštěním stejné akce na domácím trhu. Důvodem k poměrně tvrdému opatření je to, že na hlavním americko-kanadském trhu se Netflixu loni zastavil příliv nových uživatelů, napsal server CNBC.
Netflix spustí zátah proti sdílení účtů. Zatím jenom ve čtyřech zemích
Zprávy z firem
Stále aktivněji pracujete s digitální knihovnou iVysílání. Dokonce jste pro ni vytvořili i původní seriál. Jaké s ním máte další záměry.
Pro iVysílání vznikala původní tvorba již dříve, ale šlo spíše o dokumentární či publicistická díla. Loni jsme uvedli seriál Pět let, který se věnuje společensky závažnému tématu sexuálního obtěžování a setkal se s pozitivní diváckou i odbornou zpětnou vazbou. Samozřejmě neustále přemýšlíme, jak provazovat televizní vysílání s on-linem, ale nejen tím jedním směrem, nýbrž i opačným, takže například Pět let uvedeme na sklonku jara v televizi jako dvoudílný film.
Na iVysílání uspěly rovněž seriály jako TBH, RapStory, Na záchodcích, Kronika orgasmu nebo Protivný sprostý matky.
Dlouhá léta se vede debata o možnosti zavřít iVysílání pro předplatitele. Jaká je aktuální situace?
Stále jsme ve fázi, že zkoumáme různé možnosti a přístupy. V řadě ohledů je Česká televize navíc limitována stávající legislativou, která vznikala v době, kdy ještě nebylo možné počítat s takovým rozvojem internetu a internetové distribuce.
Fridrich: Netflix a spol. nejsou jen konkurenti, ale i partneři
Tím se dostáváme k závěrečnému, ale velmi důležitému tématu, kterým je konkurence ze strany nových streamovacích služeb.
Konkurenty jsou jen z jedné strany, ze strany druhé jsou to také partneři. V Evropě zcela běžně fungují koprodukce mezi místní televizí, třeba i veřejnoprávní, a například Netflixem, ale i jinými – více lokálními hráči. Vždy jde o správné nastavení podmínek uvedení, aby to byla vzájemně prospěšná spolupráce. V České televizi o tom mluvíme, ve vzduchu jsou nějaké možnosti vytvořit společné dílo, které u nás odvysíláme my a oni je nabídnou zbytku světa, přičemž náklady se rozdělí, ale vše je v zárodku. Konkrétní být nemůžu.
Netflix pravidelně zveřejňuje TOP 10 nejsledovanějších filmů a seriálů v jednotlivých zemích. Nejnovější žebříček nabídl velké překvapení. Na první příčku se během vánočních svátků dostalo pokračování krimi komedie Na nože s Danielem Craigem v hlavní roli. Až s druhou příčkou se musela spokojit vánoční klasika Pelíšky. Kde skončil Anděl Páně a kam se propadla komedie S tebou mě baví svět? 
Vánoční zázrak: Krimi komedie s Jamesem Bondem porazila i Pelíšky
Enjoy
Takže dystopické vize konce televize v kontextu nárůstu streamingu se nepotvrzují?
Řekl bych, že se stal pravý opak. Srovnáme-li dobu, kdy tu bylo pár televizních společností, se současností, byl čas strávený u televize nižší než nyní. Nabídka byla mnohonásobně nižší. Důvod zapnout si vysílání je dnes mnohonásobně vyšší. Jenom v České republice došlo k ohromnému rozmachu. Vznikla celá řada sportovních stanic, máme více než jednu zpravodajskou stanici, tematických kanálů je celá řada. Výsledkem je 30 až 45 minut denně, o které se lidé dívají na televizi déle než před dvaceti lety. Dnešní doba se označuje za éru totálního videa, což znamená, že lidé dávají přednost pohyblivým obrázkům, a to třeba i hrám, před čímkoli jiným včetně čtení či poslechu hudby. I proto neklesá ta celková sledovanost televizí. Už v roce 2010 jsem poslouchal, že klasická televize bude mrtvá do pěti let, nyní to je 13 let a výsledek je úplně opačný.
Milan Fridrich
Zkušený novinář, autor řady publikací, cestopisů. Ve veřejnoprávních médiích zastával různé pozice od zahraničního reportéra Českého rozhlasu přes vedoucí tamní zahraniční redakce až po šéfeditora ČT24. Na konci roku 2007 byl pověřen vedením zpravodajství České televize, ředitelem zpravodajství se stal v březnu 2008. Po svém nástupu jej do vedení programu vybral stávající generální ředitel ČT Petr Dvořák.
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
