Pavel: Jsem příznivcem eura, Česku by dlouhodobě prospělo
Prezident republiky Petr Pavel na debatě s občany v Šemberově divadle ve Vysokém Mýtě znovu řekl, že je příznivcem přijetí eura. Při zvažování této věci by ale podle něj měla rozhodovat fakta, nikoliv emoce. S uspořádáním referenda o přijetí eura by byl opatrný.
Podle Pavla by euro Česku dlouhodobě prospělo. Republika je svázána s eurozónou, česká ekonomika je exportní a propojená s Evropou, kam bude směřovat většina vývozu. Proto by bylo lepší, kdyby zástupci Česka „seděli s eurozónou u stolu“ a přijímali rozhodnutí, jakým směrem se eurozóna bude ubírat, než aby čekali, jak rozhodnou ostatní.
Dával i příklad Chorvatska, které nejdříve přešlo na euro spontánně, když se část transakcí v euru odehrávala, a vláda pak situaci vlastně jen formálně posvětila. V Česku by se mohlo podle prezidenta stát něco podobného. Chorvatsko nahradilo domácí kunu za euro v roce 2023, a stalo se tak dvacátou členskou zemí eurozóny.
Státy EU potvrdily shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení ČR při EU. Roční výnosy mají činit až tři miliardy eur (zhruba 74 miliard korun).
Dohodnuto. Za zmrazená Ruská aktiva v Evropě se nakoupí zbraně pro Ukrajinu
Politika
Lichá propaganda
Obavy z přijetí eura považuje za lichou propagandu, „Žádná země, která přešla na euro, nezchudla a nezaznamenala dlouhodobý vzestup cen,“ řekl Pavel.
Referendum o euru by však nedoporučoval. Ve Švýcarsku se sice tento instrument již dlouho využívá, na příkladu Velké Británie a brexitu je ale podle něj vidět, že i vyspělá demokratická společnost může být ve složité otázce zmanipulovaná.
Česko se zavázalo přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU. Žádný termín pro jeho zavedení ale stanoven není. Ministerstvo financí a ČNB očekávají, že letos by mohlo Česko splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, nadále ale nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko do ERM II zatím nevstoupilo, experti ministerstva i České národní banky doporučují, aby v systému bylo jen nezbytně dlouhou dobu před zavedením eura.
Vláda se letos v únoru rozhodla zatím nestanovit termín pro vstup Česka do eurozóny ani do ERM II. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.
Už poněkolikáté se prezident Petr Pavel veřejně vyjadřuje k tématu euro. Prý ho chce. Naposledy se za jeho přijetí přimlouval na konferenci reVize Česka 2024. „Ekonomická budoucnost a prosperita jsou výrazně provázány s eurozónou,“ prohlásil na besedě Pavel.
Proč prezident Pavel tolik lobbuje za euro. Vymyslel to sám, nebo jsou za tím jeho poradci?
Money
Diskuse o přijetí společné evropské měny se v Česku zintenzivnila po Pavlově novoročním projevu. Tehdy uvedl, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou. Většina vládních stran zavedení eura podporuje, zdrženlivě se k takovému kroku ale staví nejsilnější ODS. Sněmovní opozice, tedy hnutí ANO a SPD, se zavedením eura nesouhlasí. Z lednového bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál vyplynulo, že víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny.
Řada studií většinou odhaduje jednorázový inflační dopad přistoupení k euru na 0,1 až 0,4 procenta. Většina přechodů na euro se ale uskutečnila v prostředí nízké inflace.
Euro se v bezhotovostním platebním styku začalo používat 1. ledna 1999. O tři roky později se do oběhu dostaly bankovky a mince.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
