Reklama

Jiří Hlavenka: Technická tradice a vzdělání dává Česku šanci prosadit se ve výrobě čipů

Jiří Hlavenka
Libor Fojtík
Jan Žižka

Česko má šanci se výrazně prosadit v polovodičovém průmyslu, tedy ve vývoji a výrobě čipů i navazujících oborech. „Je to příležitost, která se objeví jednou za století,“ tvrdí v rozhovoru pro Export.cz investor a podnikatel Jiří Hlavenka.

Reklama

Přirovnáváte budoucí roli polovodičového průmyslu k tomu, jaký význam pro českou ekonomiku dosud měl automobilový průmysl. Jak hodnotíte nynější vývoj? Jsme na cestě k tomu, abychom se v polovodičových čipech opravdu uplatnili?

Máme potenciál, máme možnost se v tomto odvětví prosadit. Jsme součástí tradičně industriální, technologické středozápadní Evropy, což je perfektní – máme blízko k Německu, Nizozemsku, high-tech regionům Evropy. Jsme spojeni s nejsilnějšími západoevropskými hráči v oboru. Máme poměrně technicky nadanou, a řekl bych, že i vzdělanou populaci. Můžeme se pochlubit určitou tradicí techniky. Na druhou stranu oproti automobilovému průmyslu, který stále navazuje na originální české fabriky, tu žádnou bohatou historii polovodičového odvětví nemáme. Není tu žádný originální český výrobce čipů.

Je tady ale tradice Tesly v Rožnově pod Radhoštěm…

To je opravdu dobrý příklad. Tesla byla obří podnik v někdejším sovětském bloku, výrobce elektroniky, který zaměstnával obrovské množství inženýrů. Přes všechny nepřízně a rány osudu, které na Teslu dopadly, se tato tradice naštěstí ani v době nových vlastníků nevytrácí. Skoro bych řekl, že lidé to tam mají v genech. Tesla prošla sice divokou, ale nakonec v podstatě úspěšně završenou dráhou. Nakonec ji získal americký, globální výrobce polovodičových čipů onsemi a postavil tam fabriku, která produkuje skoro 10 milionů čipů denně. Když si představíte, že denně je to tolik čipů, kolik má republika lidí… Firmě onsemi se zde daří také v inovacích, v Brně má 300 zaměstnanců, kteří se věnují výzkumu a vývoji. A rožnovská fabrika patří ve svém oboru mezi nejvýznamnější v Evropě.

Čím si vysvětlujete, že onsemi je v Česku poměrně málo známá? V minulosti se o této firmě příliš nemluvilo…

Drží si low-profile, nedávají o sobě moc vědět. A svou roli hraje také to, že do Rožnova je dost daleko z metropole. Než tam dojedete…Daleko od centra bývají fabriky, o kterých se moc neví, nemluví, celostátní média tam příliš nedělají reportáže. I ten obor se může někomu zdát nudný.

Soumrak německého průmyslu

Soumrak německého průmyslu. Jeho slavné dny se velmi rychle chýlí ke konci

Německý průmysl skomírá. Ani poslední zveřejněná čísla nedokázala navrátit optimismus do kdysi silného odvětví českého souseda.

Přečíst článek

Jaké jsou podle vás další předpoklady pro rozvoj polovodičového průmyslu v Česku?

Zkusme tedy namalovat celý obrázek. Na Brněnsku působí výrobci elektronových mikroskopů, které jsou zásadním nástrojem pro kontrolu kvality v polovodičovém průmyslu. To neznamená, že koupíte mikroskop a na něco koukáte, důležité je ladění těchto mikroskopů, k nimž přidáváte spoustu modulů a dovyvíjíte software podle konkrétních potřeb zákazníků. Je tu také tradice Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR a Středoevropského technologického institutu CEITEC, kde jsou velmi slušné vědecké kapacity. Když si poskládáte celou mozaiku, zjistíte, že na tom vůbec nejsme špatně. Nikdo v polovodičovém oboru nemá úplně kompletní dodavatelský řetězec. A dokonce se tvrdí, že jihovýchodní Morava je jediný evropský region, který paradoxně ten skoro kompletní hodnotový řetězec má – od vývoje, výzkumu, návrhu čipu až po jeho výrobu. Chybí nám packaging, tedy kompletace a balení čipů.

Packaging se často realizuje v zemích jako Filipíny nebo Malajsie. Berete ho jako činnost s menší přidanou hodnotou?

To bych neřekl, není to jenom nějaké zabalení do krabice. Packaging je poměrně významná a sofistikovaná činnost. Řekl bych, že pokud by tady byl i packaging, byli bychom rádi.

Jiří Hlavenka Libor Fojtík

Americký výrobce čipů Intel před časem oznámil investici do výrobního závodu v Magdeburku, tchajwanská TSMC v Sasku. Zdá se, že minimálně Sasové nás hodně předběhli. Jak to vidíte vy?

Také bych mohl zmínit ohlášenou investici Intelu právě do packagingu v Polsku. Kdybych to řekl diplomatičtěji, Sasové jsou vpředu. Přirovnání k poli závodníků rozhodně není přesné, protože různé regiony se mohou doplňovat komplementární technologiemi. Když se přesto dopustím takového zjednodušení, v Evropě je úplně vpředu Silicon Saxony, křemíkové Sasko. Dále nizozemský Eindhoven a celá oblast Severního Brabantska – díky firmě ASML, která ve svém segmentu ovládá 90 % světového trhu. Jejím produktem jsou stroje pro výrobu waferů, polovodičových desek. Dá se říct, že když vám ASML nedodá mašinku, nevyrobíte čip.

Jak vnímáte polovodičové investice ve východním Německu? Je škoda, že je nedokážeme získat my? Nebo je to pro nás spíš příležitost? Anebo riziko, protože kapacity v celém odvětví jsou omezené a firmy se budou přetahovat o odborníky?

Z dnešního pohledu bych mohl říct, že je škoda, že se podobné investice nechystají na té naší      straně hranic. Možná kdyby někdo prozíravý před dvaceti lety usoudil, že čipy budou novým automobilovým průmyslem a věnoval jim peníze i úsilí, mohly časem stát podobné fabriky v Česku. Nebo spíš na obou stranách hranice. Němci mají Drážďansko, my máme Ústecko, což jsou relativně lidnaté regiony, které k sobě mají pár desítek kilometrů. Protéká jimi Labe a vodu potřebujete na chlazení. Nemůžeme ale podceňovat ekonomickou sílu Německa, která je dvacetkrát větší. Potřebujete silný impuls, hodně peněz a samozřejmě i kvalitu a množství lidské síly.

Muskova firma Neuralink implantovala mozkový čip prvnímu člověku

Muskova firma Neuralink už dloube lidem do hlavy. První člověk dostal mozkový čip

Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska oznámila, že v neděli byl prvnímu člověku implantován její mozkový čip. Pacientovi se daří dobře, napsala firma podle agentury Reuters v pondělí na síti X. Čipy mají umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat.

Přečíst článek

V konkrétním případě také silnou investiční pobídku. Otázkou je, jestli teď kvůli problémům německého rozpočtu není zpochybněna, když tamní Ústavní soud zatáhl za dluhovou brzdu…

Upřímně řečeno, nevím. Mně přijde, že to jsou vnitropolitické německé hrátky, které se uklidní. Pro Němce je zdraví německého hospodářství úplně na prvním místě. Nevěřím, že si Německo podřízne vlastní ekonomiku. Během jedné z návštěv Německa jsem v Drážďanech sledoval, jak se tam domlouvají hlavní aktéři – zástupci lokální vlády, centrální vlády, firem, odborových organizací, které jsou tam silné, univerzit a výzkumných institucí, aby společně orchestrovali rozvoj tamní ekonomiky. To v Česku nevidíte. Přitom bychom přivítali, kdyby česká vláda v takové orchestraci hrála silnější roli. Polovodičový průmysl má potenciál obřího byznysu. Je to příležitost, která se objeví jednou za století – vybudovat odvětví, které může postupně doplňovat těžké průmysly.

Jak byste si takovou orchestrací představoval?

Nejdříve si položme základní otázky. Věříme tomu, že tady je reálná šance – nikoliv desetiprocentní, ale třeba sedmdesátiprocentní – vybudovat průmysl, který jednoho dne bude dělat pět, sedm nebo osm procent českého hrubého domácího produktu? Bude toto odvětví přinášet vysokou přidanou hodnotu vzhledem k tomu, že jde především o znalostní průmysl? Pokud si na tyto otázky odpovíme kladně, vytvořme malou pracovní task force, efektivní výkonnou skupinku odborníků na nejvyšší vládní úrovni, která bude celý proces orchestrovat.

Tato task force tedy bude stát nad jednotlivými resorty…

Bezpochyby. Máme před sebou obří úkol, jestli tady chceme vybudovat průmysl, který bude mít tržby na úrovni třeba deseti miliard dolarů. Task force se nejdříve zamyslí nad tím, co může stát udělat, aby se to opravdu stalo. Hodně záleží na firmách – musíme vědět, co firmy potřebují, aby sem přišly, aby se rozvíjely, co jim chybí, jak jim vyhovují naše zákony. A mají vysoké školy dostatek otevřených oborů, díky nimž zajistí dostatek kvalifikovaných pracovníků? Samozřejmě, že nemají. Jsou tady nějaké designové laboratoře? Jsou tady prototypové laboratoře s přístupem startupů, aby si mohly čip rovnou zkusit vyrobit? Musíme jít od pracovní síly, technologií, přes univerzitu, technologické instituty ke startupům a designu čipů.

Když mluvíme o polovodičových čipech, jedna taková laboratoř je na CEITEC.

Ano. Ale tato laboratoř není úplně otevřená. Navíc se nejspíš nebavíme o jedné, ale o různých technologiích, od tradičních křemíkových výrobků po ty, které využívají karbid křemíku. V Česku mohou vznikat malé týmy návrhářů čipů, kteří si ale potřebují výrobu čipu vyzkoušet. Už softwary pro navrhování čipů jsou extrémně drahé. Jde o to, aby tu takový software byl k dispozici a vývojáři měli vyhrazeny určité hodiny, kdy ho mohou využívat. A pak měli také vyhrazený čas v laboratoři. Tím pádem bychom byli úplně jinde, získali bychom potenciál pro vznik dalších firem, jako je třeba brněnský Codasip – už dnes světová špička v návrhu čipů.

Zaznamenal jsem, že se Codasip má podílet na vzniku švédského výzkumného polovodičového centra…

Codasip už je rodinné stříbro. Během naší cesty do Saska jsem mluvil se šéfem významné německé firmy Infineon, který o Codasipu velmi dobře věděl. Evropa potřebuje více výrobních kapacit, designových kapacit, ale také jí chybí intelektuální vlastnictví. Cestou může být právě rozvoj podobných startupů.

Onsemi podepsala memorandum s VUT

O miliardách do továrny na čipy Onsemi v Rožnově se rozhodne do února

Onsemi podepsala memorandum o spolupráci s brněnským VUT (na snímku).

Přečíst článek

Zmiňované investice v Německu jsou pro nás také příležitostí?

Rozhodně. A není to jenom Sasko, dalším centrem polovodičového průmyslu je Mnichov, Bavorsko. I s ním spolupracujeme. Čipový průmysl si můžeme představit jako ten automobilový průmysl – kolem čipů máte také mraky činností a kompetencí, které někdo musí dodat. Zmíním třeba téma čištění a měření vzduchu. Na to neexistuje nějaký jednotný postup typu, že koupíte jednu mašinku a máte vystaráno. Někdo musí neustále precizně monitorovat, jestli ve výrobních prostorách nejsou prachové částice. Dalším tématem je třeba chybovost čipů, odhalování chybových čipů.

Tohle je zase příležitost pro mikroskopy…

Pro mikroskopy, ale také potřebujete softwarový nástroj, který využívá třeba umělou inteligenci. Ta výkonná skupina, task force, o které jsem mluvil, by si měla zmonitorovat, kdo všechno už dnes v polovodičovém průmyslu působí. Nejsou to pouze firmy z jižní Moravy, jsou tu desítky aktérů, které se mohou podílet na té orchestraci. Je tu firma STMicro nebo designéři Tropic Square v Praze, určité aktivity v oboru má třeba Západočeská univerzita v Plzni. A v Česku je také spousta aplikátorů, velké množství firem, které na čipech staví svoje vlastní produkty, různé senzoriky a podobně. Je třeba zjistit, co všechno tito různí aktéři potřebují, co nabízí a co jim chybí. Musíme se zabývat vším.

Nehrozí, že přeceníme své možnosti?

Samozřejmě není reálné, že bychom v dohledné době v Česku postavili novou výrobní fabriku, ale vše ostatní kolem bychom dělat měli. Mít tady tři, čtyři nebo pět dobrých designových center rozhodně není mimo naše možnosti. Podobně tady můžeme mít garnituru drobných, menších a středních firem, podobně jako to dnes vidíme v automobilovém průmyslu. Škoda Auto je pro českou ekonomiku požehnáním ani ne tak kvůli samotné škodovce, ale kvůli stovkám lokálních firem, které živí. Nevýhodou je, že Česko není příliš otevřené. Nejsme moc otevření pracovní síle ze zahraničí, zatímco západní Evropa, země jako Francie nebo země Beneluxu s tím nemají problém.

Jak důležitá je pro rozvoj polovodičového průmyslu spolupráce s Tchaj-wanem?

Tchaj-wan je pro nás dobrý partner, máme se od něj co učit. Důležité je, aby spolupráce s ním byla oboustranně výhodná. Musí to být win-win, nemůžeme být naivní. Tchajwanci hledají výhodu především pro sebe a také my musíme mít jasno v tom, co je ten win pro nás. Dlouhodobě je důležité, abychom v Evropě snížili naši obří závislost v čipech na Tchaj-wanu a Americe.

Hraje roli to, že Tchajwanci nás mohou považovat za své významné politické spojence v rámci Evropy? Oceňují to?

To určitě ano. Tchaj-wan se samozřejmě a oprávněně cítí být brutálně ohrožený. Potřebuje politické, vojenské i ekonomické spojence. Potřebuje takové spojence, aby se Číně útok na Tchaj-wan nevyplatil. A v tomhle jsme samozřejmě s ním, to je reciproční.

Šéf společnosti OpenAI Sam Altman

Bude dostatek čipů pro AI? Altman už raději hledá sponzory na stavbu továren

Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se snaží sehnat miliardy dolarů na výstavbu sítě továren, které by vyráběly polovodiče. S odkazem na své zdroje o tom píše agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Máte zprávy, jestli se v případě onsemi rýsuje investice do rozšíření výroby v Rožnově?

Důležitá bude dostatečná výše dotace, to znamená pobídky českého státu. Vedení onsemi vybírá mezi Amerikou, Jižní Koreou a Českem, konkrétně Rožnovem. Pokud vím, líbí se jim Evropa, protože to tady mají blízko ke zdejšímu automobilovému průmyslu. Evropa není levná, je environmentálně opatrná a výroba tady není úplně legrace. To znamená, že klade docela dost překážek. A klíčovým faktorem je výše ekonomické pobídky. Americká vláda nabízí dvojnásobek nebo dvaapůlnásobek toho, co firma onsemi požaduje tady. Pobídky, které dává americká vláda domácímu oboru high-tech, jsou neuvěřitelné. Klidně dají 60-70 procent…

Museli bychom překonat americkou nabídku?

To nepřekonáme. Rozhoduje ale více faktorů. V mnoha ohledech jsme lepší – máme levnější pracovní sílu, blízko k zákazníkům. Na výši pobídky, kterou nabízejí Spojené státy, nedosáhneme, ale měla by být dostatečná, abychom uspěli v celkovém součtu různých faktorů.

Schválit takovou pobídku bude složité…

Vláda by měla vysvětlit, že jde o ekonomicky návratnou investici. Říkám, že český rozpočet by měl rozlišovat provozní a kapitálové výdaje, tady OPEX a CAPEX. Kapitálové investice by měly být oddělené, je možné se kvůli nim i zadlužit, pokud bude zajištěna jejich návratnost. Je třeba vysvětlit – stavíme něco, co se nám za pět nebo sedm let vrátí na daních. Zvýší se nám export, bilance zahraničního obchodu.

Rozhovor vyšel také na serveru Export.cz

Proč Češi skvělí tvůrci produktů, ale mizerní obchodníci? Dočtete se v první části rozhovoru s Jiřím Hlavenkou, který vyšel nejen v magazínu Moderní ekonomická diplomacie vydávaném ministerstvem zahraničí, ale též na webu Newstream.cz.

Magazín Newstream CLUB

Tématem druhého čísla byznysově - lifestylového čtvrtletníku je návod, jak globálně uspět, jak dobýt svět a užít si ho.

Na titulní straně představujeme neurologa Martina Tolara. Jeho společnost Alzheon je nejblíž ze všech farmaceutických firem světa k dosažení schválení léku na Alzheimerovu nemoc. Co všechno musel obětovat a jak těžké bylo prosadit se v USA?

„Amerika je kouzelná v tom, že když máte chuť něco dělat, máte výdrž a nadšení, tak vám pomůže. Ona je to země plná lidí, kteří tam přišli s jedním kufrem a vybudovali si tam z ničeho, jen ze svých snů, celý život,“ říká Tolar v hlavním rozhovoru magazínu.

A magazín dále přináší řadu příběhů osobností, kterým se ve světě podařilo uspět. Eduard Kučera například vypráví, jak těžké bylo hledat vhodného správce majetku a vysvětluje, proč se nakonec rozhodl většinu investic mít v USA.

Architekt Petr Štefek pracoval v Londýně u Normana Fostera a popisuje rozdíly mezi globální londýnskou scénou a Prahou.

Legendární investor Gabriel Eichler pak popisuje svou cestu z USA zpět do Československa a jak tu jeho know-how pomáhalo budovat svobodnou ekonomiku.

Jak dostat dítě na Oxford?

Připravit svým potomkům ty nejlepší startovní podmínky pro život, kariéru a úspěch ve světě je snem každého rodiče. Stojí to však peníze a čas. A také je k tomu potřeba učinit celou řadu správných rozhodnutí od volby střední školy přes kroužky a další mimoškolní aktivity. Odměnou ale může být studium na některé z nejprestižnějších univerzit světa na obou březích Atlantiku i Pacifiku. Jak ta správná rozhodnutí skutečně učinit poradí nejpovolanější odborníci ve druhém čísle magazínu Newstream CLUB, který právě vychází.  K dostání je v síti trafik Lagardère i online

Příští číslo magazínu Newstream CLUB vyjde již v březnu. 

Související témata

Miliardáři

Vzdělávání

Biohacking

  •  
Reklama

Související

dvousetkoruna

Lepší rating Česka? Ne díky konsolidačnímu balíčku, ale velkému odběru ruské energie

Přečíst článek
Špatný stav německého hospodářství ohrožuje Českou republiku a Maďarsko

Varování pro Česko a Maďarsko. Špatný stav německého hospodářství je ekonomicky ohrožuje

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme