Strahovský stadion otevře své brány. Lidé si prohlédnou jeho stav
Se začátky Sokola, s jeho rolí pro stát a místem konání několika jeho sletů se lidé mohou v nadcházejících dnech seznámit při komentovaných prohlídkách strahovského stadionu v Praze. Během nich se dostanou do tamního prezidentského salonku, na tribuny nebo do míst, kde kdysi stávala Brána borců a odkud novináři později komentovali program na cvičišti.
Prohlídky pro zájemce připravila při příležitosti 17. všesokolského sletu nezisková organizace Open House Praha a konat se budou od neděle do pátku.
Jak dnes vypadá Strahovský stadion
"Připomeneme si slety, které se tu v minulosti uskutečnily, a také se podíváme na některá nová místa," uvedl Michal Šedivý z Open House Praha. Podrobné informace o termínech prohlídek a vstupenkách jsou na webu společnosti.
Téměř sto let
Návštěvníci se od průvodců podle organizátorů dozvědí mnoho zajímavostí o stadionu, který se otevřel před 98 lety, 4. července 1926, kdy se zde konal VIII. všesokolský slet. Později hostil spartakiády, vojenské přehlídky, mši papeže Jana Pavla II. nebo koncerty, mimo jiné i koncert skupiny Rolling Stones. "Příběh velkého strahovského stadionu zrcadlí dějiny 20. století a vzpomínky na tento zčásti chátrající kolos zůstávají v mnohých lidech dodnes velmi živé. Pamětníci tak mají jedinečnou příležitosti vrátit se v čase do míst, kde se psala sokolská historie," uvedla průvodkyně Martina Dvořáková.
Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.
Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy
Reality
Stadion byl vystavěn za účelem konání všesokolských sletů, v roce 1926 ale měl písčité cvičiště, hliněné valy a dřevěné tribuny pro diváky. Původní stadion projektoval architekt Alois Dryák. Později byl několikrát dostavován, třeba v letech 1932 až 1938 byla vybudována západní tribuna a v letech 1960 až 1975 byl areál dostavěn pro potřeby národních spartakiád.
Poslední spartakiáda se na stadionu, který byl s kapacitou 220.000 diváků jedním z největších stadionů světa a dostal se i do Guinnesovy knihy rekordů, konala roku 1985. Největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci 1938, kdy tehdejší Masarykův státní stadion hostil protiválečný X. všesokolský slet.
Václav Aulický patří k nepřehlédnutelným postavám české architektury. A jako takový se snažil vytvářet stavby, které přetrvají věky. Jeho nejznámější budova, sídlo Transgasu na pražských Vinohradech, šla k zemi před pár lety, aby na jejím místě mohla vzniknout budova velmi podobná. Jeho další legendou je Žižkovský vysílač, který bývá označován za jednu z nejošklivějších budov nikoli Prahy, ale světa. „V Praze mi mrakodrapy nechybí,“ říká čerstvý osmdesátník Aulický.
Václav Aulický: Československé stavební firmy se nemohly rovnat těm ze Západu
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
