Strahovský stadion otevře své brány. Lidé si prohlédnou jeho stav
 
                            Se začátky Sokola, s jeho rolí pro stát a místem konání několika jeho sletů se lidé mohou v nadcházejících dnech seznámit při komentovaných prohlídkách strahovského stadionu v Praze. Během nich se dostanou do tamního prezidentského salonku, na tribuny nebo do míst, kde kdysi stávala Brána borců a odkud novináři později komentovali program na cvičišti.
Prohlídky pro zájemce připravila při příležitosti 17. všesokolského sletu nezisková organizace Open House Praha a konat se budou od neděle do pátku.
Jak dnes vypadá Strahovský stadion
"Připomeneme si slety, které se tu v minulosti uskutečnily, a také se podíváme na některá nová místa," uvedl Michal Šedivý z Open House Praha. Podrobné informace o termínech prohlídek a vstupenkách jsou na webu společnosti.
Téměř sto let
Návštěvníci se od průvodců podle organizátorů dozvědí mnoho zajímavostí o stadionu, který se otevřel před 98 lety, 4. července 1926, kdy se zde konal VIII. všesokolský slet. Později hostil spartakiády, vojenské přehlídky, mši papeže Jana Pavla II. nebo koncerty, mimo jiné i koncert skupiny Rolling Stones. "Příběh velkého strahovského stadionu zrcadlí dějiny 20. století a vzpomínky na tento zčásti chátrající kolos zůstávají v mnohých lidech dodnes velmi živé. Pamětníci tak mají jedinečnou příležitosti vrátit se v čase do míst, kde se psala sokolská historie," uvedla průvodkyně Martina Dvořáková.
Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka. 
	Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy
		Reality
		
Stadion byl vystavěn za účelem konání všesokolských sletů, v roce 1926 ale měl písčité cvičiště, hliněné valy a dřevěné tribuny pro diváky. Původní stadion projektoval architekt Alois Dryák. Později byl několikrát dostavován, třeba v letech 1932 až 1938 byla vybudována západní tribuna a v letech 1960 až 1975 byl areál dostavěn pro potřeby národních spartakiád.
Poslední spartakiáda se na stadionu, který byl s kapacitou 220.000 diváků jedním z největších stadionů světa a dostal se i do Guinnesovy knihy rekordů, konala roku 1985. Největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci 1938, kdy tehdejší Masarykův státní stadion hostil protiválečný X. všesokolský slet.
Václav Aulický patří k nepřehlédnutelným postavám české architektury. A jako takový se snažil vytvářet stavby, které přetrvají věky. Jeho nejznámější budova, sídlo Transgasu na pražských Vinohradech, šla k zemi před pár lety, aby na jejím místě mohla vzniknout budova velmi podobná. Jeho další legendou je Žižkovský vysílač, který bývá označován za jednu z nejošklivějších budov nikoli Prahy, ale světa. „V Praze mi mrakodrapy nechybí,“ říká čerstvý osmdesátník Aulický.
	
Václav Aulický: Československé stavební firmy se nemohly rovnat těm ze Západu
		Leaders
		
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
 
				 
                             
		 
		 
		 
 
 
 
 
 
 
