Šéfkuchař Marcel Ihnačák: Souboj na talíři vyhrávají Češi
Pochází z Popradu a na Slovensku patří Marcel Ihnačák mezi nejznámější kuchaře. Snaží se tamní gastronomii vylepšit. Žije a podniká na jižní Moravě. „Česko je napřed před Slovenskem. Vždy o pár let bylo,“ říká šéfkuchař v rozhovoru pro nové číslo magazínu Newstream CLUB, které je věnováno Česko-Slovensku.
Kdy poprvé jste se uvědomil, že z vás jednou bude kuchař?
Začalo to odmalička. Asi to hodně souvisí s tím, že u nás bývalo zvykem navařit jídlo v jednom velkém hrnci praktiky na celý týden. Hodně mi chyběla pestrost a začal jsem v kuchyni experimentovat. Zpočátku to byla hodně jednoduchá jídla složená z vajíček. To mi bylo asi sedm let, o rok později jsem upekl svoji první bublaninu. Vaření a pečení mě provázelo až do puberty. Jednoduše řečeno, když jsem měl chuť na něco pestřejšího musel jsem si to uvařit sám.
Tématem nového vydání magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem dvě země, jeden trh. Hvězdami jsou lidé, co se pohybují v obou světech: marketér a podnikatel Karel Vágner, miliardář Igor Rattaj, mladý William Rudolf Lobkowicz, spisovatel Jozef Karika, šéfkuchař Ihnačák a investorka Andrea Ferancová Bartoňová.
Kupte si elektronickou verzi magazínu Newstream CLUB s byznysmenem Karlem Vágnerem
Zprávy z firem
A co se v tom velkém hrnci vařilo nejčastěji?
Protože pocházím z velmi skromných poměrů, byla to třeba kroupová polévka s uzeným masem. Tu jsem vyloženě nesnášel. Navíc byla v množství navařeném klidně i na týden.
Českým národním jídlem je svíčková. Za vlajkovou loď slovenské gastronomie považuji halušky. Mýlím se?
Česká i slovenská kuchyně jsou si hodně podobné. Mám rád obě, ale vlastně přesně nevím, co kterou tvoří. Jsou pečená žebra nebo skopové polské, nebo slovenské jídlo? Můžeme se přetahovat i to, zda pečený králík je typicky český, nebo slovenský. Protože faktem je, že na východoslovenských vesnicích ho pěstuje téměř každá rodina, podobně jako v západních Čechách. Stejně tak brynza, může být slovenská, rumunská i polská.
A já měla zato, že slovenská kuchyň se přeci jen od české alespoň v něčem liší, a považovala jsem ji za bohatší a za více „zeleninovou“.
A vidíte, není to tak. Spíš naopak. Slovenské gastronomii, stejně jako té české, zelenina výrazně chybí. Myslím si, že ji většina domácností běžně do jídelníčku nezařazuje.
Považujete to za chybu?
Určitě. Až příliš jsme si zvykli jíst maso. Není přeci nutné ho mít každý den. Podíváte-li se do historie, nikdy to tak nebývalo. Souviselo to samozřejmě i s finanční stránkou. Málokdo si maso mohl dovolit, chudší lidé maximálně jednou za týden a pochybuji i o tom, že by ho každý den nechala servírovat šlechta.
Takže maso je něco bez čeho se vaše kuchyně obejde?
Tak jsem to nemyslel. Spíš jde o to, že ho nemusím mít denně. A když už ho vařit tak pak třeba i řešit odkud pochází a samozřejmě preferovat lokálnost. Zkrátka kvalita v případě masa, ale i uzenin, musí výrazně převyšovat nad kvantitou. Zdravé a chutné jídlo se dá uvařit i bez něj, stačí zapojit fantazii a někdy i trochu experimentovat.
FOTOGALERIE: Ihnačák a další hvězdy magazínu Newstream CLUB 4
Je tedy podle Marcela Ihnačáka lepší česká, nebo slovenská kuchyně? A proč? Jak se mu daří prosazovat zdravější jídlo ve školních kuchyních? A kde se můžete setkat s jeho kuchařským umem?
Přečtěte si celý rozhovor s vynikajícím šéfkuchařem Marcelem Ihnačákem v magazínu Newstream CLUB, který právě vyšel a věnuje se Česko-Slovensku.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
