Reklama

Čeští genetici šlechtí v Saúdské Arábii superodolné plodiny. Využití najdou i u nás

Profesor Jaroslav Doležel při praktické výuce v Saúdské Arábii
King Abdullah / University of Science and Technology / užito se svolením
Josef Tuček

Je tam extrémní horko, extrémní sucho a ještě k tomu půda zasolená mořskou vodou. Saúdská Arábie je místem, kde čeští výzkumníci mohou zkoumat plodiny, které ve vyhrocených podmínkách přežijí a ještě dají úrodu. Poznatky se, bohužel, mohou kvůli změně klimatu hodit i u nás.

Rýže, kterou je možné zalévat slanou vodou, kvalitnější datlovník nebo vylepšená obilovina – to jsou příklady cílů spolupráce rostlinných genetiků z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd s experty z Technické a přírodovědecké univerzity krále Abdalláha v Saúdské Arábii.

Zdá se, že postupující globální změnu klimatu půjde zbrzdit, ale ne úplně zastavit. Protože celkově přináší v průměru vyšší teploty a častější sucha, hodilo by se, aby zemědělci měli plodiny, které dají úrodu i v těchto podmínkách. Takové ovšem musejí teprve získat – i s pomocí moderní vědy.

Lepší zdroje potravin

Čeští vědci pomáhají kolegům ze Saúdské Arábie s výzkumem rostlin. „V tamním extrémním klimatu se rostliny musejí potýkat s vysokými teplotami a suchem. Proto je zásadní vyšlechtit plodiny, které si s takto složitými podmínkami poradí a které by se mohly stát dalšími zdroji potravin,“ vysvětluje rostlinný genetik Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky.

Společnost AppHarvest v americkém státě Kentucky provozuje obrovskou hydroponickou farmu o rozloze 25 hektarů zaměřenou zejména na pěstování rajčat.

Rostou z vody nebo ze vzduchu a oživují potravinový trh

Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.

Přečíst článek

Profesor Doležel je světově uznávaným odborníkem, vymyslel způsob určení velikosti genomu (souboru dědičných vlastností) rostlin – přitom tyto genomy mohou být výrazně větší než genom člověka. Jeho tým se podílel na mezinárodních projektech mapování genomů pšenice, ječmene a žita, tedy obilovin, které jsou klíčové pro výživu lidstva (obzvlášť pšenice).

Z malých zrníček africké obiloviny rosičky útlé se získává mouka a připravuje kaše. Plodina má geny, z nichž možná budou mít užitek i zemědělci v našich končinách. Institut de recherche pour le développement / užito se svolením

Nyní se svými spolupracovníky mapuje například geny datlovníku, jehož plody se využívají v potravinářství i ve výživě zvířat, olej z nich v kosmetice a v chemickém průmyslu, a ještě dává dřevo. Zkoumanou rostlinou je také rosička útlá, což je obilovina a pícnina, o níž v Evropě ví málokdo, ale z jejíchž zrníček lidé zejména v západní Africe získávají mouku a připravují kaše.

Prvním cílem českých a saúdskoarabských vědců tedy je pomoci vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy těchto rostlin. Současně se však také dozvídají, které geny ovlivňují jejich vlastnosti. A to je podstatné.

indický dhal

Proč jsou luštěniny potravinou budoucnosti? Jsou superzdravé, chutné a navíc levné

Luštěniny slavily 10. února svůj světový den, letos už podesáté. Ustanovila ho Organizace spojených národů v roce 2013. Mnoho takto poctěného jídla není. Luštěninám se tohoto privilegia dostalo z prostého důvodu, bylo třeba je zpopularizovat. Tahle nepříliš sexy skupina potravin má totiž obrovský potenciál: jde o výživově velmi hodnotné suroviny, z nichž se dá připravit takřka jakýkoli pokrm.  

Přečíst článek

Bez nových plodin se zemědělství ve světě neobejde

Aby rostlina zvládla sucho, hodí se jí například, když má menší počet průduchů v listech a také povrch jejích listů je tužší, míň prostupný, protože tím se zpomaluje odpařování vody. Výhodou mohou být i delší kořeny, které umožňují vysát více vody i ze suché půdy.

Je také dobré, pokud zemědělské plodině tolik nevadí slaná půda. I když u nás určitě nebudeme zavlažovat mořskou vodou, v ornici se stejně hromadí sůl i při našem systému zavlažování, to v důsledku odparu nadbytečné vody, v níž je sůl v malém množství vždy obsažena. Přílišná slanost pak zhoršuje kvalitu zemědělské půdy. (Tady mohou být řešením i úsporné postupy zavlažování, při nichž se voda přivádí přímo ke kořenům a co nejvíce se omezuje její odpařování.)

Jak tedy nové potřebné vlastnosti vedoucí k odolávání horku a suchu předat rostlinám, které je nemají, ale budou je zřejmě brzy potřebovat, aby přežily i na polích mírného klimatického pásma?

Průlom – prasečí srdce geneticky upravené tak, aby se dalo transplantovat lidskému pacientovi.

Orgány geneticky upravených zvířat? Cesta k transplantacím „na míru“

Transplantace orgánů geneticky upravených prasat nemocným lidem mohou zase o kousek posunout vývoj léčebných postupů tak, aby byly individuální pro každého pacienta přesně podle jeho potřeby. Odborná média probírají souvislosti nynějších případů přenesení orgánu z geneticky modifikovaného prasete do lidského organismu, takzvané xenotransplantace. Do tohoto oboru se zapojují i další firmy a některé věří, že operace, byť velice nákladné, mohou být ekonomicky návratné.

Přečíst článek

Genetika pomáhá

Osvědčenou možností je samozřejmě klasické šlechtění, při němž (jednoduše řečeno) šlechtitelé kříží dvě rostliny a doufají, že získají rostlinu, která převzala od rodičů požadované dobré vlastnosti a ideálně žádné vlastnosti nechtěné. U tohoto postupu ovšem může trvat i dlouhé roky, než šlechtitelé zjistí, co se jim vlastně povedlo.

Dnes pomáhá genetika: Když šlechtitelé vědí, které geny způsobují požadované vlastnosti u rostlin, mohou využít genetických testů. Ty piplavou práci o něco urychlí, protože určí, do kterých vyšlechtěných rostlin se požadované geny přenesly. Jim se pak mohou šlechtitelé více věnovat, zatímco nevhodné rostliny hned vyřadí a postup tím urychlí.

Ještě rychlejší způsob nabízí genetické inženýrství. V tomto případě se do rostlinného zárodku požadované genetické vlastnosti vloží cíleně v laboratoři. Technika přenosu genů se v posledních letech výrazně vylepšila.

Geneticky upravené zemědělské plodiny běžně rostou na polích ve Spojených státech i v dalších částech světa už po tři desetiletí. Jenom Evropa je k nim stále nedůvěřivá. Nicméně pokud se bude podnebí u nás i nadále měnit tak, jak klimatologové předpokládají, bude se genetické inženýrství určitě hodit. Tedy i znalost, které geny řídí požadované vlastnosti rostlin. Právě takové poznatky olomoučtí vědci získávají v horké Saúdské Arábii.

Laboratorní myši na části těla rostou vlasy z transplantovaných přeprogramovaných lidských buněk.

Kosmetické firmy zpozorněly. Genetičtí inženýři našli cestu od pleše k bujné kštici

„Zázračné“ prostředky zaručující nový růst vlasů na plešaté hlavě už celé věky nabízela a stále nabízí spousta podvodníků. Teď se však zdá, že biologové pracující pro několik nových startupů jsou blízko reálnému postupu, který by mohl zcela novou čupřinu skutečně vytvořit. A metoda může fungovat nejenom pro růst vlasů, ale i pro opravy lidských orgánů.

Přečíst článek

ilustrační foto

Trendy v jídle pro rok 2022. Co nám bude chutnat, jak, kde a co se bude vařit

Jsme zase o rok starší, zkušenější a nejspíš i o rok tlustší. Gastronomie a jídlo obecně patří mezi oblasti, na nichž se takřka dvouletá pandemie podepsala nejcitelněji. Změnili jsme svoje stravovací návyky i způsob nakupování. Více vaříme, častěji jíme doma, více o jídle přemýšlíme. Co nám to v příštím roce přinese? Na co bude zaměřená pozornost a o čem se mluví nejen mezi šéfkuchaři? Nechte se inspirovat deseti trendy pro letošní rok.

Přečíst článek

Reklama

Související

Listy stejné rostliny sóji mohou být ve stejný okamžik ve stínu i vystaveny slunci. Genová úprava umožňuje, aby rostlina rychleji reagovala, lépe využila sluneční záření a výrazně zvýšila úrodu.

Genová úprava zvýšila úrodu sóji o pětinu. A mohou se přidat další plodiny

Přečíst článek
kočka ilustrační foto

Připravuje se kočka, která nevyvolá u lidí alergie a otevře genovému inženýrství cestu na trh se zvířaty

Přečíst článek
Laboratorní myši na části těla rostou vlasy z transplantovaných přeprogramovaných lidských buněk.

Kosmetické firmy zpozorněly. Genetičtí inženýři našli cestu od pleše k bujné kštici

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme