Zajímá nás
Čeští genetici šlechtí v Saúdské Arábii superodolné plodiny. Využití najdou i u nás
Je tam extrémní horko, extrémní sucho a ještě k tomu půda zasolená mořskou vodou. Saúdská Arábie je místem, kde čeští výzkumníci mohou zkoumat plodiny, které ve vyhrocených podmínkách přežijí a ještě dají úrodu. Poznatky se, bohužel, mohou kvůli změně klimatu hodit i u nás.
Rýže, kterou je možné zalévat slanou vodou, kvalitnější datlovník nebo vylepšená obilovina – to jsou příklady cílů spolupráce rostlinných genetiků z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd s experty z Technické a přírodovědecké univerzity krále Abdalláha v Saúdské Arábii.
Zdá se, že postupující globální změnu klimatu půjde zbrzdit, ale ne úplně zastavit. Protože celkově přináší v průměru vyšší teploty a častější sucha, hodilo by se, aby zemědělci měli plodiny, které dají úrodu i v těchto podmínkách. Takové ovšem musejí teprve získat – i s pomocí moderní vědy.
Lepší zdroje potravin
Čeští vědci pomáhají kolegům ze Saúdské Arábie s výzkumem rostlin. „V tamním extrémním klimatu se rostliny musejí potýkat s vysokými teplotami a suchem. Proto je zásadní vyšlechtit plodiny, které si s takto složitými podmínkami poradí a které by se mohly stát dalšími zdroji potravin,“ vysvětluje rostlinný genetik Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky.
Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.
Rostou z vody nebo ze vzduchu a oživují potravinový trh
Zprávy z firem
Profesor Doležel je světově uznávaným odborníkem, vymyslel způsob určení velikosti genomu (souboru dědičných vlastností) rostlin – přitom tyto genomy mohou být výrazně větší než genom člověka. Jeho tým se podílel na mezinárodních projektech mapování genomů pšenice, ječmene a žita, tedy obilovin, které jsou klíčové pro výživu lidstva (obzvlášť pšenice).
Nyní se svými spolupracovníky mapuje například geny datlovníku, jehož plody se využívají v potravinářství i ve výživě zvířat, olej z nich v kosmetice a v chemickém průmyslu, a ještě dává dřevo. Zkoumanou rostlinou je také rosička útlá, což je obilovina a pícnina, o níž v Evropě ví málokdo, ale z jejíchž zrníček lidé zejména v západní Africe získávají mouku a připravují kaše.
Prvním cílem českých a saúdskoarabských vědců tedy je pomoci vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy těchto rostlin. Současně se však také dozvídají, které geny ovlivňují jejich vlastnosti. A to je podstatné.
Luštěniny slavily 10. února svůj světový den, letos už podesáté. Ustanovila ho Organizace spojených národů v roce 2013. Mnoho takto poctěného jídla není. Luštěninám se tohoto privilegia dostalo z prostého důvodu, bylo třeba je zpopularizovat. Tahle nepříliš sexy skupina potravin má totiž obrovský potenciál: jde o výživově velmi hodnotné suroviny, z nichž se dá připravit takřka jakýkoli pokrm.
Proč jsou luštěniny potravinou budoucnosti? Jsou superzdravé, chutné a navíc levné
Enjoy
Bez nových plodin se zemědělství ve světě neobejde
Aby rostlina zvládla sucho, hodí se jí například, když má menší počet průduchů v listech a také povrch jejích listů je tužší, míň prostupný, protože tím se zpomaluje odpařování vody. Výhodou mohou být i delší kořeny, které umožňují vysát více vody i ze suché půdy.
Je také dobré, pokud zemědělské plodině tolik nevadí slaná půda. I když u nás určitě nebudeme zavlažovat mořskou vodou, v ornici se stejně hromadí sůl i při našem systému zavlažování, to v důsledku odparu nadbytečné vody, v níž je sůl v malém množství vždy obsažena. Přílišná slanost pak zhoršuje kvalitu zemědělské půdy. (Tady mohou být řešením i úsporné postupy zavlažování, při nichž se voda přivádí přímo ke kořenům a co nejvíce se omezuje její odpařování.)
Jak tedy nové potřebné vlastnosti vedoucí k odolávání horku a suchu předat rostlinám, které je nemají, ale budou je zřejmě brzy potřebovat, aby přežily i na polích mírného klimatického pásma?
Transplantace orgánů geneticky upravených prasat nemocným lidem mohou zase o kousek posunout vývoj léčebných postupů tak, aby byly individuální pro každého pacienta přesně podle jeho potřeby. Odborná média probírají souvislosti nynějších případů přenesení orgánu z geneticky modifikovaného prasete do lidského organismu, takzvané xenotransplantace. Do tohoto oboru se zapojují i další firmy a některé věří, že operace, byť velice nákladné, mohou být ekonomicky návratné.
Orgány geneticky upravených zvířat? Cesta k transplantacím „na míru“
Money
Genetika pomáhá
Osvědčenou možností je samozřejmě klasické šlechtění, při němž (jednoduše řečeno) šlechtitelé kříží dvě rostliny a doufají, že získají rostlinu, která převzala od rodičů požadované dobré vlastnosti a ideálně žádné vlastnosti nechtěné. U tohoto postupu ovšem může trvat i dlouhé roky, než šlechtitelé zjistí, co se jim vlastně povedlo.
Dnes pomáhá genetika: Když šlechtitelé vědí, které geny způsobují požadované vlastnosti u rostlin, mohou využít genetických testů. Ty piplavou práci o něco urychlí, protože určí, do kterých vyšlechtěných rostlin se požadované geny přenesly. Jim se pak mohou šlechtitelé více věnovat, zatímco nevhodné rostliny hned vyřadí a postup tím urychlí.
Ještě rychlejší způsob nabízí genetické inženýrství. V tomto případě se do rostlinného zárodku požadované genetické vlastnosti vloží cíleně v laboratoři. Technika přenosu genů se v posledních letech výrazně vylepšila.
Geneticky upravené zemědělské plodiny běžně rostou na polích ve Spojených státech i v dalších částech světa už po tři desetiletí. Jenom Evropa je k nim stále nedůvěřivá. Nicméně pokud se bude podnebí u nás i nadále měnit tak, jak klimatologové předpokládají, bude se genetické inženýrství určitě hodit. Tedy i znalost, které geny řídí požadované vlastnosti rostlin. Právě takové poznatky olomoučtí vědci získávají v horké Saúdské Arábii.
„Zázračné“ prostředky zaručující nový růst vlasů na plešaté hlavě už celé věky nabízela a stále nabízí spousta podvodníků. Teď se však zdá, že biologové pracující pro několik nových startupů jsou blízko reálnému postupu, který by mohl zcela novou čupřinu skutečně vytvořit. A metoda může fungovat nejenom pro růst vlasů, ale i pro opravy lidských orgánů.
Kosmetické firmy zpozorněly. Genetičtí inženýři našli cestu od pleše k bujné kštici
Money
Jsme zase o rok starší, zkušenější a nejspíš i o rok tlustší. Gastronomie a jídlo obecně patří mezi oblasti, na nichž se takřka dvouletá pandemie podepsala nejcitelněji. Změnili jsme svoje stravovací návyky i způsob nakupování. Více vaříme, častěji jíme doma, více o jídle přemýšlíme. Co nám to v příštím roce přinese? Na co bude zaměřená pozornost a o čem se mluví nejen mezi šéfkuchaři? Nechte se inspirovat deseti trendy pro letošní rok.
Trendy v jídle pro rok 2022. Co nám bude chutnat, jak, kde a co se bude vařit
Enjoy
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
