Škod v zemědělství v loňském roce ubylo, neznamená to ale obrat trendu extrémních výkyvu počasí. Vyplývá to z vyjádření pojišťoven. Zatímco největší škody způsobily v roce 2024 zemědělcům jarní mrazy, loni představovaly největší problém srážky a krupobití, uvedly pojišťovny. Více než v předchozích letech se loni pojišťovny zabývaly také nákazami hospodářských zvířat, což zvýšilo zájem o jejich pojišťování.
Rajčata, původně označovaná jako rajská jablka, jsou pro gurmeta Pavla Maurera něco jako pozemský zázrak, rostou téměř všude a v kuchyni umí udělat velkou parádu. Má to ale háček, při pěstování jsou náročná na přísun vody. A ta se s postupující klimatickou změnou stává stále vzácnější. Vědci nelení a šlechtí odrůdy, které tolik závlahy nepotřebují. Co myslíte, ztratí takové nežíznivé rajče na chuti? přemítá Maurer.
Nejen lidé, také zemědělské plodiny chodí na rentgen. Pomáhá to při jejich přípravě na budoucnost, kdy budou muset uživit další miliardy strávníků. Nasazení rentgenu je přitom pouze jedním z prostředků vývoje moderního zemědělství, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.
Ukrajina zatím osela jarními plodinami sedm milionů hektarů, což je o 25 až 30 procent méně než loni. Informoval o tom ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Země podle něj navzdory ruské invazi v dubnu vyvezla více než jeden milion tun obilí. Ukrajina byla v loňském roce čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým největším vývozcem pšenice.
Je tam extrémní horko, extrémní sucho a ještě k tomu půda zasolená mořskou vodou. Saúdská Arábie je místem, kde čeští výzkumníci mohou zkoumat plodiny, které ve vyhrocených podmínkách přežijí a ještě dají úrodu. Poznatky se, bohužel, mohou kvůli změně klimatu hodit i u nás.
Americké akciové trhy dnes prudce oslabují po výrazném středečním růstu. Za poklesem stojí zejména akcie technologických podniků, například výrobců čipů pro umělou inteligenci (AI). Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, ztrácí zhruba pět procent.
Španělští výrobci olivového oleje Acesur a Dcoop podepsali závaznou smlouvu o převzetí společnosti Deoleo. Firma je největším světovým výrobcem olivového oleje a vlastníkem značek Carbonell a Bertolli. Hodnota transakce činí asi 520 milionů eur 💶 (12,6 miliardy Kč). Obě společnosti získají v Deoleu poloviční podíl, píše agentura Reuters.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) zlepšila 📈 odhad letošního růstu německé ekonomiky na jedno procento z dříve předpokládaných 0,3 procenta. Upozornila však, že za hospodářským růstem stojí především veřejné výdaje financované pomocí půjček.
Google kvůli AI riskuje příjmy z vyhledávání, upozorňuje Bloomberg. Jeho nástroje umělé inteligence (AI) oslabí dosavadní obchodní model internetového vyhledávání, tvrdí agentura a odvolává se na výsledky firmy za třetí čtvrtletí, které odhalily horší než očekávané tržby z vyhledávání. Funkci režim AI, jejíž popularita roste, Google ji v tuto chvíli nedokáže tak dobře zpeněžit.
Premiér Andrej Babiš ANO ❌ odmítl tvrzení, že urážel protestující proti zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Uvedl to ve Sněmovně. Opozici, která podle dřívějšího vyjádření premiéra rozeštvává společnost, přičemž protestující studenti se jí nechali zneužít a obelhat, obvinil z manipulace s fakty. Babiš zopakoval, že od rušení poplatků koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů neustoupí.
Vedení největších tuzemských bank a České bankovní asociace při dnešní schůzce s premiérem 👴 Andrejem Babišem (ANO) nejednali o zavedení sektorové daně na banky, uvedl šéf komunikace asociace Radek Šalša. O možném zavedení sektorové daně na banky, energetické společnosti, rafinerie, telekomunikační společnosti či obchodní řetězce v poslední době kvůli vysokému deficitu rozpočtu spekulovala média.
Česká národní banka 👎 zhoršila výhled vývoje české ekonomiky. Podle dnes zveřejněné prognózy letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,7 procenta. V srpnové predikci čekala růst 2,2 procenta. Průměrná inflace by letos měla být 2,1 procenta, v srpnu očekávala dvouprocentní růst spotřebitelských cen.
Bankovní rada ČNB 📈 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,00 procenta. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,00 procenta a lombardní sazby na 5,00 procent. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 6. listopadu 2026, uvedla ČNB.
Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 7️⃣9️⃣ procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun.
Pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v pátek zrychlí. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku 📉 sníží o 88 haléřů na 47,91 korun za litr. Benzin budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 41,84 koruny, což je o 80 haléřů méně než dnes. Cenové stropy klesají po celý tento týden.