Reklama

Víte, kolik jídla během roku vyhodíte? Zkuste si tipnout

Plýtvání jídlem, ilustrační foto
Foerster / Creative Commons / CC0 1.0
Darina Křivánková

V USA mají hezký zvyk. V polovině listopadu pravidelně vyklízejí ledničky. Všichni. Je to takový logický úklid před Dnem díkuvzdání, aby se do ledničky vešel krocan. U nás by se něco takového mohlo zavést před Vánoci, kdy jsme zvyklí si dopřát a nakupujeme ještě víc potravin než obvykle. Tušíte, kolik byste toho vyhodili? A kolik jídla vyhodíte po vánočních svátcích? Nejspíš víc, než si myslíte.

Pokud existuje jednoznačný trend napříč spektrem „žánrů“ životního stylu, je to šetrnost a udržitelnost. Jídla se to týká v maximální míře. Proč? Protože vyhazovat jídlo nám stále přijde normální. U předmětů s trvalejší spotřební hodnotou se mnohem více rozmýšlíme, než je hodíme do kontejneru. Už jsme si zvykli „posílat je dál“, dávat druhý či třetí život oblečení, botám, spotřebičům, věcem do domácnosti. Jídlo takovou šanci nemá, jídlo se prostě musí sníst. Jakmile začne podléhat zkáze, nemá šanci. Abychom jídlo nemuseli vyhazovat, musíme s ním umět smysluplně hospodařit. A to nám zatím moc nejde.  

Jak si stojíme v porovnání se světem? 

Iniciativa Zachraň jídlo, která se u nás dlouhodobě věnuje prevenci proti plýtvání potravinami, se dlouho musela opírat o data z evropských a světových průzkumů. Ta říkají, že v popelnici končí jedna třetina vyprodukovaných potravin. Konečně máme výsledky i průzkumu v ČR a podle nich jsme se do tohoto čísla trefili s přesností na desetiny. 

Podle výzkumu, který prováděl tým z Mendelovy univerzity v Brně, každý z nás vyhodí ročně 33,3 kilogramu jídla. Řeč je o jídle, které by se potenciálně dalo sníst. Z celkového objemu popelnic tvoří takové jídlo 18,7 procenta. Kdybychom k těmto číslům přičetli i to, co se nejí (tzv. nevyhnutelný odpad jako jsou slupky nebo kosti), celkové množství potravin a jejich zbytků by se v černých popelnicích zvýšilo zhruba na 30 procent. 

Sbírka pro potravinovou banku

Pro jídlo z potravinových sbírek chodí více lidí. Kvůli pandemii

V sobotu 20. listopadu narazíte v nákupních centrech a supermarketech na dobrovolníky potravinové sbírky. Pokud máte možnost, udělejte jeden nákup navíc a darujte ho. Bude to jedna z nejsmysluplnějších věcí, které lze tento víkend vykonat. Pomoci můžete až do konce měsíce prostřednictvím online nákupu potravin. Má to smysl.

Přečíst článek

I zdánlivě nevyužitelné kosti a odřezky ve směsném odpadu je nutné brát v potaz, protože při rozkladu jakéhokoliv bioodpadu na skládce, bez přístupu vzduchu, vzniká kromě oxidu uhličitého i metan. Ten je dvacetkrát intenzivnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. S každým kusem vyhozeného jídla, vyhazujeme i energii na jeho výrobu spotřebovanou, lidskou práci a navíc přispíváme k zamořování planety. Zní to možná katastroficky, ale jedeme v tom všichni a dobrá zpráva je, že se s tím dá dost snadno něco dělat.

Pojďme ale ještě mrknout na průzkum. Výzkumníci z Mendelovy univerzity společně se zaměstnanci svozových firem analyzovali, co se nachází v černých popelnicích ve třech typech zástavby: na sídlišti, ve vilové čtvrti a ve venkovské zástavbě. Ano, znamenalo to, zanořit se do odpadků. 

Zaměřili se na Brno a počítali při tom s tím, že domácnosti na sídlištích budou mít ve svém odpadu více potravin a zbytků, protože nemají možnost kompostovat nebo dávat zbytky jídla zvířatům. Tento předpoklad se také potvrdil: domácnosti na sídlišti vyhodily do koše v prvním roce výzkumu pozoruhodných 53,6 kg na osobu. V dalším roce už to bylo ale „jen“ 39,4 kg. 

Učíme se šetrnosti

Měření se uskutečnilo ve dvou obdobích: od léta roku 2019 do jara 2020 a od léta 2020 do jara 2021. Zjistilo se také, že nejvíce jídla se vyhodí v letních a podzimních měsících, protože kupujeme více ovoce a zeleniny, které se rychle kazí. Což se dalo předpokládat. Pak v koši nejčastěji končí pečivo a jídlo, které jsme si doma uvařili.

David Petřík

Petřík z Together: Gastro scénu čekají velké turbulence. My věříme onlinu

Do gastronomické sítě Together přibyl před třemi týdny další podnik. „Optikou aktuální situace se další restaurace jeví jako šílenství, to uznávám,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz spolumajitel sítě David Petřík. Sektor gastronomie podle něj ještě čekají velké turbulence. V Together se proto víc zaměří na projekt „cloudové kuchyně” Wevar.

Přečíst článek

Alarmující čísla naštěstí výrazně snížila populace žijící blíže přírodě, ať to udělali jakkoli, dostali nás na přesně na evropský průměr. Je to logické, život na venkově vede k obecné šetrnost, už fakt, že platíte za svou vlastní popelnici, vás motivuje k tomu, abyste do ní dávali jen to nejnutnější. 

Pozitivní byl i progres ve druhém měření, které zahrnovalo i období lockdownu a práce z domova. Ukázalo se, že čím více jsme doma a více vaříme, tím víc toho sníme a vyhodíme méně. Své také udělala cílená informační kampaň, která ve zkoumaných oblastech proběhla. Součástí projektu byl i průzkum zvyklostí v jednotlivých domácnostech. Ukázal, že lidé jídlo vyhazují hlavně proto, že ho špatně uskladnili, nevyznají se v datech na obalech, nakupují příliš mnoho jídla a příliš mnoho jídla navaří. Když měli uvést, kolik si myslí, že ročně vyhodí potravin, pohybovaly se jejich odhady kolem 12 kg na osobu. Realita je ale někde úplně jinde. 

Když jsem se ptala šéfkuchaře pražské restaurace Eatery, Pavla Býčka, kolik potravin se u nich vyhazuje, odpověděl vcelku jednoznačně: „Vyhazujeme jen kosti z vývaru.“ V opravdu dobrých restauracích je to dnes standard, spotřebuje se každá slupka. Připravovat jídlo beze zbytku je ambicí dobrých šéfkuchařů a jeden z největších trendů současné gastronomie. 

Svatomartinská husa, ilustrační foto

Když se z tradice stane trend. Svatomartinská husa plní restaurace

Nestihli jste si dát na Martina husu? Ještě to můžete dohnat o víkendu. Restaurací, které připravují svatomartinské husí menu, je požehnaně. Spojení s husí pečínkou dělá ze svatého Martina možná nejpopulárnějšího světce v naší jinak velmi profánní společnosti.   

Přečíst článek

V domácnostech se to teprve učíme. I supermarkety se snaží: jídlo „v ohrožení“ se sváží do Potravinových bank, kde se obratem distribuuje potřebným. Řetězec Lidl začal s nabídkou bedýnek zeleniny a ovoce za symbolickou cenu, vybírá do nich třeba zdravé kousky z balení, které už nejsou kompletně v dobré kondici. Každá snaha se počítá. 

A co můžeme udělat my doma? Pro začátek si třeba psát nákupní seznamy. Věnovat pár desítek minut tomu, že si rozmyslíme, co budeme vařit. A kolik toho skutečně budeme potřebovat. Kolik jogurtů k snídani, kolik jablek k svačině… Tyhle úvahy by měly být součástí základní gramotnosti. Automaticky se předpokládá, že ji získáme v rodině. Co ale předají svým dětem rodiny, které mají zcela zjevně špatné návyky? A že jich není málo. Možná bychom s tím mohli začít na školách. Nejspíš by to byla jedna z nejužitečnějších dovedností, které by si děti ze školy do života odnesly.       

Restu

Rezervační platforma Restu končí. Neustála covid

Online rezervační platforma Restu po osmi letech ukončí ke konci roku svoji činnost. Společnost to uvedla na svém webu. 

Přečíst článek
              

Pražské restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise obhájila jednu hvězdu v gastronomickém průvodci Michelin.

Michelin ve stínu pandemie: Kratší menu a místo turistů Češi

Dvě pražské restaurace obhájily Michelinskou hvězdu. Kromě Fieldu Radka Kašpárka a La Degustation Bohême Bourgeoise ze sítě Ambiente se další tuzemské restaurace v prestižním gastronomickém průvodci neobjevily.

Přečíst článek

Klimatická konference Glasgow

Analýza: Do udržitelných investic tečou stamiliardy. Problémem je „lakování nazeleno”

Lídři celého světa nyní řeší, jak dosáhnout shody na klimatických cílech. Investiční mašina se mezitím už pořádně rozjela. Jen zmatek zůstává dál.

Přečíst článek

Reklama

Související

Když se novinářka rozhodne otevřít bistro: Host na prvním místě

Přečíst článek
Chleba

Když se novinářka rozhodne otevřít bistro: „A nemáte nějaké normální jídlo?“

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme