PROHLÉDNĚTE SI: Olomoucké tvarůžky slaví sto let. Jak se dělaly dříve?

Lidé je buď milují, nebo nenávidí, takzvané syrečky. V roce 1924 se v loštické továrně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra, aromatického tvarůžku.

Od pleskání přes klapačku až po formovací stroj. Společnost A. W., výrobce tradičních Olomouckých tvarůžků, slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 tisíc tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků.

Historie výroby tvarůžků sahá až do 16. století, kdy se formovaly ručně v malých domácích dílnách. „V devatenáctém století došlo k rozvoji průmyslové výroby a v roce 1876 Josef Wessels založil první tvarůžkárnu v Lošticích. Jeho syn Alois Wessels se stal v tomto oboru průkopníkem a v roce 1897 založil firmu, která dodnes nese jeho jméno,“ popisuje vznik výroby tvarůžků v Lošticích Michal Pavelka, šéf společnosti A. W.

Před zavedením strojů se tvarůžky formovaly ručně, pleskáním mezi dlaněmi, nebo později i pomocí klapačky. Skutečným zlomem ve výrobě se stala až strojová výroba. „Technologickým inovátorem byl, nástupce a zeť Aloise Wesselse, Karel Pivný a jeho manželka Františka, kteří v roce 1924 zakoupili v Německu první formovací stroj na výrobu tvarůžků pro loštickou továrnu. Nový stroj zvládl vyrobit až 10 tisíc kusů za hodinu,“ doplňuje Michal Pavelka.

Lidstvo stárne, zaměříme se na jídlo pro starší, řekl šéf gigantu Nestlé

Zprávy z firem

Porodnost klesá a Nestlé coby globální gigant v oblasti kojenecké výživy se tomu musí přizpůsobit, řekl ředitel této firmy Financial Times.

nst

Přečíst článek

Kromě dramatického nárůstu produktivity přinesla strojová výroba i další benefity. Standardizovaný tvar a velikost usnadnily balení a přepravu tvarůžků a zároveň se zlepšila i hygiena výroby. Karel Pivný o budoucnosti strojní výroby nepochyboval a v roce 1929 investoval do dalšího strojního vybavení, takže se postupně mechanizovaly všechny fáze výrobního procesu tvarůžků od zpracování tvarohu až po sbíjení beden sloužících k jejich přepravě.

Za sto let od prvního formovacího stroje technologické možnosti pokročily a výrobce Olomouckých tvarůžků, společnost A. W., již používá moderní potravinářské stroje přizpůsobené dnešním nárokům na výrobu Současný formovací stroj je v provozu podle využitelných kapacit sušárny a jeho denní produkce je až 15 tun tvarůžků.

Dlouhá moravská tradice

Jak již bylo uvedeno, manufakturní výrobu tvarůžků v Lošticích založil Josef Wessels s manželkou. Název současné společnosti A. W.  získala firma podle Aloise Wesselse (syna zakladatelů) v roce 1897 a do roku 1914 se stala největším výrobcem tvarůžků. V roce 1930 byla realizována velká přestavba a rozšíření tvarůžkárny na moderní výrobnu pod vedením Karla Pivného (zeť Aloise Wesselse).

V roce 1991 byla tvarůžkárna v restituci vrácena potomkům původních majitelů. K zásadní obměně technologického zařízení ve výrobě došlo v roce 1997. Evropská komise udělila v roce 2010 Olomouckým tvarůžkům chráněné označení původu. V roce 2014 bylo otevřeno nové Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích jako jediné muzeum svého typu v České republice.

Nyní A. W. zaměstnává okolo 180 lidí, každoročně vyrobí přibližně 2 200 tun tvarůžků ve více než třiceti tvarových, chuťových a hmotnostních variantách a provozuje čtyři podnikové prodejny v Lošticích, Olomouci, Brně a Ostravě.

Olomoucké tvarůžky se vyrábějí z netučného kyselého tvarohu a jsou charakteristické nezaměnitelnou chutí a typickou vůni. Při jejich výrobě se nepoužívají žádná syřidla, barviva, aromata ani stabilizátory. Obsahují bílkoviny, vápník a díky malému obsahu tuku mají nízkou energetickou hodnotu. Olomoucké tvarůžky jsou jediný původní český sýr a jsou řazeny mezi zrající stolní sýry.

Biohacking: Proč Afričané a Asiaté neumějí jíst mléko a sýry a jak vzniká intolerance

Enjoy

Devět z deseti alergií na jídlo je způsobeno pouze osmi potravinami a kravské mléko jich způsobuje ze všech nejvíce. Co s tím, se dočtete v dnešním díle seriálu Biohacking o potravinách.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek