PROHLÉDNĚTE SI: Olomoucké tvarůžky slaví sto let. Jak se dělaly dříve?
Lidé je buď milují, nebo nenávidí, takzvané syrečky. V roce 1924 se v loštické továrně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra, aromatického tvarůžku.
Od pleskání přes klapačku až po formovací stroj. Společnost A. W., výrobce tradičních Olomouckých tvarůžků, slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 tisíc tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků.
Historie výroby tvarůžků sahá až do 16. století, kdy se formovaly ručně v malých domácích dílnách. „V devatenáctém století došlo k rozvoji průmyslové výroby a v roce 1876 Josef Wessels založil první tvarůžkárnu v Lošticích. Jeho syn Alois Wessels se stal v tomto oboru průkopníkem a v roce 1897 založil firmu, která dodnes nese jeho jméno,“ popisuje vznik výroby tvarůžků v Lošticích Michal Pavelka, šéf společnosti A. W.
Před zavedením strojů se tvarůžky formovaly ručně, pleskáním mezi dlaněmi, nebo později i pomocí klapačky. Skutečným zlomem ve výrobě se stala až strojová výroba. „Technologickým inovátorem byl, nástupce a zeť Aloise Wesselse, Karel Pivný a jeho manželka Františka, kteří v roce 1924 zakoupili v Německu první formovací stroj na výrobu tvarůžků pro loštickou továrnu. Nový stroj zvládl vyrobit až 10 tisíc kusů za hodinu,“ doplňuje Michal Pavelka.
Porodnost klesá a Nestlé coby globální gigant v oblasti kojenecké výživy se tomu musí přizpůsobit, řekl ředitel této firmy Financial Times.
Lidstvo stárne, zaměříme se na jídlo pro starší, řekl šéf gigantu Nestlé
Zprávy z firem
Kromě dramatického nárůstu produktivity přinesla strojová výroba i další benefity. Standardizovaný tvar a velikost usnadnily balení a přepravu tvarůžků a zároveň se zlepšila i hygiena výroby. Karel Pivný o budoucnosti strojní výroby nepochyboval a v roce 1929 investoval do dalšího strojního vybavení, takže se postupně mechanizovaly všechny fáze výrobního procesu tvarůžků od zpracování tvarohu až po sbíjení beden sloužících k jejich přepravě.
Za sto let od prvního formovacího stroje technologické možnosti pokročily a výrobce Olomouckých tvarůžků, společnost A. W., již používá moderní potravinářské stroje přizpůsobené dnešním nárokům na výrobu Současný formovací stroj je v provozu podle využitelných kapacit sušárny a jeho denní produkce je až 15 tun tvarůžků.
Dlouhá moravská tradice
Jak již bylo uvedeno, manufakturní výrobu tvarůžků v Lošticích založil Josef Wessels s manželkou. Název současné společnosti A. W. získala firma podle Aloise Wesselse (syna zakladatelů) v roce 1897 a do roku 1914 se stala největším výrobcem tvarůžků. V roce 1930 byla realizována velká přestavba a rozšíření tvarůžkárny na moderní výrobnu pod vedením Karla Pivného (zeť Aloise Wesselse).
V roce 1991 byla tvarůžkárna v restituci vrácena potomkům původních majitelů. K zásadní obměně technologického zařízení ve výrobě došlo v roce 1997. Evropská komise udělila v roce 2010 Olomouckým tvarůžkům chráněné označení původu. V roce 2014 bylo otevřeno nové Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích jako jediné muzeum svého typu v České republice.
Nyní A. W. zaměstnává okolo 180 lidí, každoročně vyrobí přibližně 2 200 tun tvarůžků ve více než třiceti tvarových, chuťových a hmotnostních variantách a provozuje čtyři podnikové prodejny v Lošticích, Olomouci, Brně a Ostravě.
Olomoucké tvarůžky se vyrábějí z netučného kyselého tvarohu a jsou charakteristické nezaměnitelnou chutí a typickou vůni. Při jejich výrobě se nepoužívají žádná syřidla, barviva, aromata ani stabilizátory. Obsahují bílkoviny, vápník a díky malému obsahu tuku mají nízkou energetickou hodnotu. Olomoucké tvarůžky jsou jediný původní český sýr a jsou řazeny mezi zrající stolní sýry.
Devět z deseti alergií na jídlo je způsobeno pouze osmi potravinami a kravské mléko jich způsobuje ze všech nejvíce. Co s tím, se dočtete v dnešním díle seriálu Biohacking o potravinách. 
Biohacking: Proč Afričané a Asiaté neumějí jíst mléko a sýry a jak vzniká intolerance
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
