TEST: Lexus NX 450h+ v zasněžených horách ukázal silné stránky i limity dnešních SUV

Kolagen patří mezi nejprodávanější doplňky slibující mladší pleť a zdravější klouby. Nová rozsáhlá přehledová studie nyní odděluje marketing od reality. Potvrzuje zlepšení elasticity a hydratace kůže i úlevu při osteoartritidě, naopak redukci vrásek či vliv na sportovní výkon data nepodporují.

Kolagen se v posledních letech stal jedním z nejpopulárnějších doplňků stravy. Slibuje zlepšení vzhledu kůže, podporu kloubů a celkovou regeneraci těla. Vzniká tak dojem, že suplementace kolagenem dokáže zastavit nebo zvrátit proces stárnutí, zlepšit stav pleti a podpořit pohybový aparát. Nová rozsáhlá přehledová studie publikovaná v Aesthetic Surgery Journal Open Forum přináší komplexní pohled na to, co skutečně funguje a co po doplňcích s kolagenem chtít nemůžeme. Tato takzvaná umbrella review analyzovala 16 systematických přehledů zahrnujících 113 randomizovaných kontrolovaných studií s téměř 8000 účastníky.

Biohacking: Je vám venku pořád zima? Nebojte, i pocit tepla se dá natrénovat

Enjoy

Pokles teplot, kratší dny a absence zeleně v zimních měsících vytvářejí přirozený odpor k pobytu venku. Také nás může odrazovat představa, že chlad znamená vyšší riziko nemoci nebo že zimní pohyb venku je pocitově nepříjemný. Tělo ale disponuje sofistikovanými mechanismy termoregulace, které lze postupně trénovat, a vystavení chladnému vzduchu přináší pozitiva pro metabolismus, imunitní odpověď a náladu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Studie identifikovala několik oblastí, kde suplementace kolagenu vykazuje pozitivní efekty s vysokou mírou důvěryhodnosti. Prvním je elasticita kůže, tedy schopnost pokožky se po natažení vrátit do původního stavu. Výsledky naznačují, že pravidelný příjem kolagenových peptidů může tuto vlastnost zlepšit, což odpovídá teoretickému mechanismu, podle kterého se peptidy z hydrolyzovaného kolagenu dostávají do oběhu a mohou stimulovat fibroblasty ve střední kožní vrstvě dermis k produkci vlastního kolagenu.

Druhým průkazným benefitem je hydratace kůže, tedy schopnost pokožky udržovat vodu. Toto zlepšení může souviset s efektem peptidů na syntézu kyseliny hyaluronové, která váže vodu v kůži. Oba tyto efekty jsou závislé na dávce a trvání suplementace, což znamená, že delší užívání a vyšší dávky vedou k lepším výsledkům. Třetí oblastí s pozitivními výsledky je osteoartritida, kde kolagen prokazatelně snižuje bolest a ztuhlost kloubů. Mechanismus zde zahrnuje protizánětlivý efekt peptidů a možnou podporu regenerace kloubní chrupavky.

Zklamání v boji proti vráskám a při regeneraci

Na druhou stranu studie jasně identifikovala oblasti, kde kolagen neprokázal přesvědčivý efekt. Nejčastěji propagovaný benefit, tedy redukce vrásek, nesplnil očekávání. Data nepotvrzují, že by kolagen významně zlepšoval hloubku nebo množství vrásek. Podobně textura kůže nebyla ovlivněna suplementací. U sportovního výkonu a regenerace po cvičení studie také nenašla přesvědčivé důkazy. Metabolické zdraví, tedy vliv na hladinu cukru v krvi či cholesterol nebo rozložení tuku v těle, také zůstávají neprůkazné.

Z biologického hlediska je zajímavé, že doplňkový kolagen vůbec může mít nějaký specifický efekt, protože takový kolagen je trávicími enzymy rozložen na jednotlivé aminokyseliny a krátké peptidy.  Tyto fragmenty jsou absorbovány do krevního oběhu, ale tělo je nepoužívá selektivně k tvorbě kolagenu v kůži nebo kloubech. Místo toho jsou aminokyseliny použity podle aktuální potřeby organismu pro syntézu jakýchkoliv proteinů v tkáních, které vyhodnotí jako prioritní a to většinově nebude lépe hydratovaná a elastičtější pokožka.

Biohacking: Když stres vyhraje, aneb proč vás ani zdravý životní styl nezachrání

Enjoy

Stres patří k nejčastěji používaným pojmům v souvislosti se zdravím, zároveň však k těm, jejichž skutečný dopad a mechanismy bývají zjednodušovány. Často je vnímán jako něco, co je třeba eliminovat nebo snížit, či alespoň kontrolovat. Z biologického hlediska je stres základním adaptačním mechanismem, bez kterého by organismus nebyl schopen přežít. Problémem je jeho chronická, špatně regulovaná forma a prostředí, ve kterém se z krátkodobé adaptační reakce stává trvalý stav.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Hypotéza, která může vysvětlittyto překvapivé pozitivní efekty, spočívá vsignalizační roli určitých peptidů. Zatím však chybí srovnávací vědecké studie, které by potvrdily, zda jde skutečně o specifický efekt kolagenových peptidů, nebo zda by podobný benefit přinesl i individuální zvýšený příjem běžných proteinů.

Prakticky vzato, pokud je v případě suplementace cílem zlepšit elasticitu a hydrataci kůže, kolagenové peptidy mohou přinést mírné zlepšení, zejména při dlouhodobém užívání v dávkách kolem 2,5 až 10 gramů denně. U osteoartritidy může kolagen pomoci snížit bolest a ztuhlost, což je benefit podporovaný relativně robustními daty. Existují různé typy kolagenu, přičemž nejčastěji suplementované jsou typ I, II a III. Typ I je hlavní složkou kůže a kostí, typ II je dominantní v chrupavce a typ III se nachází v cévách a orgánech.

Často se zdůrazňují specifické typy pro různé účely, ale realitou je, že po strávení jsou všechny typy rozloženy na podobné peptidy a aminokyseliny. Dalším faktorem je biodostupnost a časování. Některé studie naznačují, že příjem kolagenu na lačný žaludek může zlepšit absorpci, protože minimalizuje konkurenci s jinými aminokyselinami z jídla. Podobně kombinace s vitaminem C může být užitečná, protože vitamin C je kofaktorem pro enzymy podílející se na syntéze kolagenu. Důležité je také zohlednit celkový kontext stravy a životního stylu, které jsou primárními faktory ovlivňujícími stav kůže a kloubů.

Velká část českých domácností nerozumí svým fakturám za energie. Největší nejasnosti jsou kolem struktury ceny energií, problémy mají lidé také s vypočítáním přeplatků či nedoplatků ze zaplacených záloh. I proto velká část domácností po obdržení vyúčtování nedělá žádné další kroky k úpravě svých plateb. Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury Ipsos pro energetickou společnost epet.

Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo 1036 respondentů, tak není pro většinu domácností hlavním kamenem úrazu ve fakturách samotná výše spotřeby, ale složitá struktura ceny. Právě v ní se lidé ztrácejí nejčastěji.

Téměř dvě třetiny dotázaných přiznaly, že se nevyznají v rozdílu mezi regulovanou a neregulovanou částí ceny energií. "Lidé mají často pocit, že celkovou výši účtu určuje dodavatel, ve skutečnosti je však významná část ceny regulovaná státem a dodavatel ji nijak neovlivní," uvedl obchodní ředitel epet Roman Šmíd.

Dominik Stroukal: Reformy bez kontinuity jsou jen drahé experimenty. Růst nepřinesou

Money

Česko není zemí bez strategií, ale bez kontinuity. Jedna vláda reformu prosadí, druhá ji zruší, aby si připsala politické body. Dopad to má na důchody, daně i podnikatelské prostředí. Bez stability pravidel se investovat nedá. Růst podkopávají politická diskontinuita a krátkodobé myšlení, říká v rozhovoru ekonom Dominik Stroukal.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Samotný rozdíl mezi regulovanou a neregulovanou složkou přirovnal k cestě po dálnici. "Cena silové energie je jako cena paliva. Zákazník si může vybrat, u které čerpací stanice natankuje, stejně tak jako kterého dodavatele energií si zvolí. Regulovaná část ceny je naopak jako dálniční známka. Její výši stanovuje stát a změnou dodavatele ji zákazník nijak nesníží. Právě tato nepřehlednost často vede k mylným očekáváním i zbytečné frustraci," popsal Šmíd.

Problémy s porozuměním ovšem lidé mají i s dalšími částmi vyúčtování. Například v distribučních poplatcích se neorientuje 47 procent domácností, jednotkovou cenu energie nezná 29 procent lidí a způsobu výpočtu přeplatku či nedoplatku ze zaplacených záloh nerozumí 17 procent Čechů. Asi 14 procent domácností pak nechápe rozdíl mezi zálohami a skutečnou spotřebou energií.

Raději to neřeší

Mezery v chápání vyúčtování následně posilují pasivitu českých spotřebitelů. Polovina Čechů totiž podle průzkumu po obdržení pravidelného vyúčtování nepodniká žádné kroky k úpravě záloh. Pokud se domácnosti rozhodnou reagovat, jejich aktivita podle šetření končí převážně u administrativních změn.

Nejčastějším skutečným krokem je pak úprava měsíčních záloh, kterou řeší zhruba čtvrtina respondentů. Ke kontrole smlouvy nebo porovnávání konkurenčních nabídek se odhodlá 13 procent lidí. Změna dodavatele je podle průzkumu spíše výjimečnou situací, ke které po obdržení vyúčtování přistoupí ani ne desetina zákazníků.

"Spotřebitelé se při vyúčtování často nechají ukolébat přeplatkem či možností snížit si zálohy a neřeší podstatu svého tarifu. Energie vnímají jako nutný náklad, ne jako službu, kterou lze optimalizovat. Brzdí je hlavně nedostatek času a obava ze složité administrativy,“ dodal Šmíd.