ANALÝZA: Co získají USA z obraného projektu Golden Dome za nejméně 175 miliard dolarů? Funkčně vlastně nic
O obranném systému umístěném ve vesmíru, který má podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ještě v jeho volebním období bránit území USA a možná i Kanady před vojenskými raketami, odborníci říkají: Určitě bude dražší, než Trump nyní říká, určitě nebude hotový za jeho vlády a dost pravděpodobně nebude ani později schopný ochránit před raketami. Pokud tedy samozřejmě vůbec vznikne.
Prezident Trump o vybudování protiraketového štítu umístěného ve vesmíru rozhodl už koncem ledna, a poněkud to zapadlo. Nyní oznámil podrobnosti a název: Golden Dome (Zlatá kopule). Vzhledem k jeho obdivu ke zlatu název ani nepřekvapí.
Peníze jsou až na prvním místě, tak jimi začněme. Obranný protiraketový systém umístěný ve vesmíru má podle Donalda Trumpa přijít na 175 miliard dolarů. Avšak Kongresový rozpočtový úřad USA hodnotil potenciální náklady na tento systém (ještě dříve, než na něj Trump strhl pozornost) během příštích dvaceti let až na 542 miliard dolarů (v cenách roku 2025).
Ale pozor, předpoklady Kongresového rozpočtového výboru platí za předpokladu, že by systém chránil před raketami útočícími pouze z jedné oblasti. Ve zprávě je konkrétně zmiňována Severní Korea. Avšak Donald Trump teď rovnou mluví také o obraně před raketami z Ruska nebo Číny, tedy odpálenými z obrovských území nebo přímo z vesmíru. To by muselo náklady skokově navýšit.
Radost z toho mohu mít potenciální dodavatelé. A protože rozsáhlé zkušenosti s rozmisťováním satelitů do vesmíru má společnost SpaceX Elona Muska, je zřejmé, že z tohoto lákavého koláče by si pořádně ukousl právě on.
Kongresovým úřadem zmíněných dvacet let je doba, o které se zatím uvažovalo, že by budování systému mohlo trvat. Trumpovo tvrzení, že by se to mohlo povést už do konce jeho funkčního období, tedy do ledna 2029, se mezi odborníky považuje za neuskutečnitelné.
Nápad však nespadl z nebe, na jeho rámcové podobě se pracuje už řadu let (o tom bude ještě řeč). Pravděpodobně tedy nebude problém během pár let poslat do vesmíru nové družice schopné sledovat cizí rakety. Ale bude to létající Potěmkinova vesnice, která případnému raketovému útoku nebude schopna zabránit.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vybudují vlastní vesmírný protiraketový štít Golden Dome (Zlatá kopule) v celkové hodnotě 175 miliard dolarů (zhruba 3,9 bilionu korun). 
Trumpův smělý plán. Chce vybudovat vesmírný protiraketový štít Golden Dome
Politika
Zatím „protirakety“, poté i lasery a mikrovlny
Před čím by podle Donalda Trumpa měla Zlatá kopule chránit? Jak před balistickými mezikontinentálními raketami, tak před střelami s kratším doletem, ovšem rovněž vybavenými jadernými hlavicemi. Specializované družice obletující Zemi by měly jejich let zjistit a tyto rakety zlikvidovat, a to v kterékoli fázi jejich letu.
Zpočátku se počítá se tím, že na útočící raketu bude z družice odpálena „protiraketa“, která ji pouhým nárazem okamžitě zničí. Při tom se rozpráší i v hlavici uložený štěpný materiál, takže se jeho nadkritické množství nedostane k sobě a jaderná exploze nemůže proběhnout. Trosky buď shoří v atmosféře, nebo se hodně rozptýlí. Proto by rozmetaný radioaktivní materiál neměl být nebezpečný.
Později by se zřejmě měly ke zneškodnění raket používat laserové paprsky či vysokovýkonné mikrovlnné záření, případně vysokoenergetické svazky atomových nebo subatomárních částic, což je dnes ovšem pouze sci-fi.
Tolik dosavadní teorie. V praxi je to ještě složitější.
Při pondělním inauguračním projevu americký prezident Donald Trump uvedl, že američtí astronauti „umístí hvězdy a pruhy (tedy vlajku USA) na planetu Mars“. Vedle sedící technologický miliardář a Trumpův sponzor Elon Musk to přivítal zvednutím obou palců nahoru. Koneckonců, jen on k tomu může dodat potřebnou techniku. Ale co vlastně prezident Trump zamýšlí?
Chce Trump dobýt i Mars? Časově to jaksi nevychází
Enjoy
Jen pár minut na zásadní reakci
Zřejmě největší hrozbu představují balistické rakety, které překonávají vzdálenost nad 5500 kilometrů a jsou schopny zasáhnout cíl na opačné zemské polokouli. Jejich let má tři fáze: start, let kolem Země v kosmickém prostoru a sestup na cíl.
Fáze startu trvá od jedné do pěti minut. Právě v tuto chvíli by bylo ideální raketu zničit. Může totiž nést i několik jaderných hlavic, z nichž každá po uvolnění z nosiče zamíří trochu jiným směrem. Při startu jsou však všechny v jednom nosiči a dají se zlikvidovat najednou. Jenomže je na to málo času. Rozhodovat o zničení střely nad cizím územím by musely počítače, případně vojenští dispečeři, politici by to nestihli. Protiraketa by musela být připravená k okamžitému startu a dostatečně blízko – její dolet dosahuje asi 850 kilometrů. A samozřejmě hrozí nebezpečí záměny vojenského cíle s civilním kosmickým strojem.
Raketové palivo dohoří v kosmickém prostoru, ve výšce 150 až 400 kilometrů (výška odpovídá zhruba třetině vzdálenosti od startu k plánovanému dopadu). Tam nastává střední fáze letu, která trvá dvacet až třicet minut. Jaderná hlavice se odděluje a pokračuje v letu setrvačností sama. Ovšem část s motorem také letí dál a stává se klamným cílem. Pokud raketa nesla více bojových hlavic, mohou při oddělování dostat impulz k letu každá trochu jiným směrem. K tomu může raketa nést i klamné cíle z kovové fólie, které ve vzduchoprázdnu letí stejně rychle jako hlavice. V tomto chaosu se musí protiraketový systém rychle zorientovat, určit správné cíle. To je stále velice obtížné. Na každý cíl pak potřebuje samostatnou protiraketu.
Konečná, sestupná fáze letu trvá asi dvě minuty a začíná ve výšce asi 100 kilometrů a končí jadernou explozí nad cílem. Tady už by mohl být obranný systém snad připravený a využít i protiraket z pozemních základen.
Nedostatek času na rozhodování a na reakci je problémem i při potenciálním ničení raket s kratším doletem, které navíc dokážou kličkovat a případně letí až pětinásobnou rychlostí zvuku. Systém Golden Dome by prý měl být schopen zasáhnout i proti případným útočným střelám vypuštěným z kosmických družic. To je ovšem zatím velká neznámá.
Podivné létající předměty na noční obloze nejsou lodě mimozemšťanů, ale družice telekomunikačního systému Starlink Elona Muska, jemuž teď chce konkurovat Evropská unie, Čína a další aktéři. Mají ještě šanci?
Mimozemšťané? Ne, to jsou záblesky družicové války mezi Muskem a zbytkem světa
Enjoy
Propadák, který pomohl vyhrát studenou válku
Systém Zlatá kopule navazuje na obdobně ambiciózní projekt ničení raket odpálených proti Americe, který vyhlásil v závěru studené války, v roce 1983, tehdejší americký prezident Ronald Reagan. Nazval jej Strategická obranná iniciativa, ale ujal se pro něj původně ironický název Hvězdné války (Star Wars).
Jeho cílem bylo rozmístit v kosmu družice, které by zničily vojenské rakety protivníka vysíláním laserových paprsků. Pak se ukázalo, že to technicky nejde, takže se měly z družic aspoň odpalovat protirakety k ničení letících nepřátelských raket. Ani to se nedařilo.
Po pádu komunismu se Hvězdné války přerodily do menších projektů, které předpokládají například vystřelení protiraket z pozemních základen nebo bombardérů. I tohle zatím funguje jen při simulovaných, předem připravených experimentech. Ostatně součástí tohoto systému měl být před dvaceti lety zvažovaný, ale nakonec nepostavený americký vojenský radar v Brdech jihozápadně od Prahy.
Čistě vojenské hodnocení Hvězdných válek tedy zní: propadák. Avšak strategické či politické hodnocení je úplně jiné.
Sověti se obávali, že pokud Američané rozvinou svůj protiraketový systém do opravdu funkční podoby, přestanou se bát sovětských raket a sovětská jaderná hrozba ztratí smysl. Naopak by Američané získali obrovskou převahu: mohli by zaútočit jako první a sovětský protiúder zneškodnit z vesmíru. A tak Sověti utráceli další peníze na vývoj vlastního protiraketového systému. Jejich ekonomika na to nestačila. I tohle částečně přispělo k ekonomickému vyčerpání Sovětského svazu a k jeho pádu.
Neboli: technicky neúspěšný projekt Hvězdných válek pomohl uzbrojit Sovětský svaz a úspěšně vyhrát studenou válku.
Nyní tedy má na systém Hvězdných válek navázat Zlatá kopule. Jestli už technika opravdu postoupila tak daleko, aby byla vojensky k něčemu, se teprve musí ukázat. Zatím o tom přesvědčivé zprávy nejsou.
USA nebudou sdělovat Světové zdravotnické organizaci žádné zprávy o šíření chřipky, rozhodla Trumpova administrativa. Možná tato zpráva zanikla v současném informačním chaosu, ale je další ukázkou, jak prezident Trump usilovně ničí rovněž americkou a zprostředkovaně světovou vědu. A tedy následně zdravotnictví a moderní ekonomiku, které se bez vědy neobejdou.
Trumpovy zmatky zasazují ránu americké i světové vědě
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
