Čeští baťůžkáři, horalové a dobrodruzi objevují Gruzii už nějaký ten pátek. Malebná země na Kavkazu ale okouzlí i svými nekonečnými písečnými plážemi táhnoucími se podél Černého moře. Nemusíte tak být duší zrovna objevitelé. Gruzie je bezpečná volba i pro rodiny s dětmi. Odjíždět odtud budete s kufrem plným gruzínských specialit a pocitem příjemně strávené dovolené. Gruzínci si vás získají svojí pohostinností, výborným jídlem a vínem.

Chorvatsko, Itálie, Španělsko, Řecko, Egypt, Turecko. Všude tam proudí davy turistů. A pak je tu jedna neobjevená popelka. Gruzie, země sevřená v náručí Kavkazu, nabízí dechberoucí přírodní scenérie od zasněžených vrcholků hor po úrodná údolí a subtropické pobřeží Černého moře. To vše jen tři hodiny letu z Prahy, nebo levněji z Vídně.

Galerie: Krásy Gruzie

Las Vegas Černého moře

Gruzie je rájem pro dobrodruhy toužící objevovat východní nespoutanost na vlastní pěst. Je však přístupná i lidem, kteří si chtějí užít klidnou dovolenou u moře, kde není hlava na hlavě. Necelé dvě hodiny od mezinárodního letiště Kutaisi je letovisko Batumi. Pro množství barů, diskoték, kasin a světelných neonů se mu přezdívá Las Vegas Černého moře. Kromě krásných písečných pláží, teplého moře a bohaté historie, je to i architektura, která přitahuje pozornost. 

Srdcem starého města je Piazza Batumi, náměstí postavené v italském stylu. Nesmí tak chybět ani unikátní mozaika, která je považována za největší figurální mramorovou dekoraci svého druhu v Evropě. Náměstí lemují obchody, hotely i kavárničky s venkovním posezením, které přímo vybízejí k zastavení a vychutnání si italského espressa nebo sklenky gruzínského vína.

REPORTÁŽ: Víno z pravěku. Gruzínci ho vyrábějí po tisíce let stejně

Enjoy

Víno z Gruzie je skrytý poklad. Dlouhé měsíce zraje v hliněných amforách (zvaných kvevri) zakopané v zemi. Získává tím jedinečný charakter a hloubku. Kvevri víno překvapí minerálními tóny, zemitým aroma, bohatou strukturou a jantarovou barvou. A oproti běžným vínům evropského typu má jednu nesporou výhodu, ani po dvou vypitých lahvích se na druhý den nedostaví kocovina. Odzkoušeno za vás.

Veronika Kudrnová

Přečíst článek

Poněkud „načančaný“ evropský styl jen pár desítek metrů dál střídá ten „gruzínský“. Míjíme polorozpadlé domy s dřevěnými balkony či celými verandami. Ty, které nejsou prázdné, jejich majitelé různě „vylepšují“ a na estetiku při tom moc nehledí.

Během sovětské éry bylo v Batumi postaveno také mnoho brutalistních budov, které dnes stojí v přímém kontrastu s mrakodrapy i budovami nejroztodivnějších tvarů, jako je třeba kousek od přístavu stojící Věž abecedy ve tvaru dvoušroubovice DNA. Na dohled od ní se do nebe tyčí budova Technické univerzity, která tvarem připomíná vesmírnou raketu s jedním úsměvným detailem, zlatým ruským kolem vklíněným přímo do fasády. Tento „vyhlídkový kolotoč“, dozvídám se, ale nikdy nebyl funkční.

Pohled na celé Batumi z 80metrové výšky jsme si tak mohli vychutnat až z ruského kola umístěného přímo na promenádě. Cestou k němu míjíme pohyblivou sochu milenců, která vypráví dojemný příběh nenaplněné lásky mezi muslimským chlapcem Alim a gruzínskou princeznou Nino. Dvě ocelové sochy se každý večer na okamžik prolnou, splynou v jednu, aby se pár okamžiků na to znovu rozdělily.

Batumi přes den je jen poloviční zážitek. Po západu slunce se město rozzáří miliony světel a jeho atmosféra se stává až magickou. Nejživěji je v přístavu. Desítky restaurací lákají návštěvníky na rybí speciality a „oranžové“ víno, které v Gruzii vyrábějí prastarou metodou. Promenádou se nese halas z barů a diskoték. Hudba, tanec, zábava i hazard. To je noční Batumi.

Fotogalerie: Víno a jídlo. Už proto stojí za to navštívit Gruzii:

Magnetické písky 

Po ty, kteří hledají více klidu, můžeme doporučit krásné a cenově dostupné letovisko Kobuleti. Nachází se necelých 30 kilometrů severně od Batumi a na své objevení západními turisty teprve čeká. Žije v pomalejším rytmu a je proto ideálním cílem pro rodiny s dětmi.

Pláž v Kobuleti je proslulá magnetickým pískem, který se používá v řadě léčebných procedur. A žádné boje o lehátko, jak je tomu v některých evropských destinacích, tady neprobíhají ani ve vrcholu sezóny.

Mnohem přívětivější než jinde jsou i ceny za ubytování. Týden v apartmánu u moře může čtyřčlennou rodinu podle nabídek na portálu AirBnB nebo Booking vyjít klidně i na méně než 10 tisíc korun. Vyberou si ale i náročnější cestovatelé. V nabídce totiž nechybí ani luxusní hotely. Za jedním takovým je i česká stopa.

Češi staví u Černého moře

Před dvěma lety v Kobuleti otevřel apartmánový hotel Miramare Magnetic Beach Hotel. Postavili ho tam manželé Zapletalovi z Prostějova a loni jej převzala do provozu hotelová síť Czech Inn Hotels Jaroslava Svobody. Dvě moderní desetipatrové budovy stojí hned v první linii, hosté tak usínají za uklidňujícího šumu lámajících se vln a ráno se probouzejí s pohledem přímo na moře. Hotel, jehož výstavba přišla na 800 milionů korun, je postavený v nejvyšším evropském standardu a totéž platí o úrovni služeb.

Od hotýlku v Krkonoších k prestižní Corinthii. Teď hoteliér Svoboda zamířil do Gruzie

Reality

Jaroslav Svoboda začal s malým hotýlkem v Krkonoších, po 30 letech jich jeho síť spravuje zhruba tři desítky v Česku i v zahraničí. Nejvíc jich pod značkou Czech Inn funguje v Praze, naposledy přibyla Corinthia v Praze 4. Ve velkém pak Svoboda zamířil do Gruzie.

Petra Nehasilová, Dalibor Martínek

Přečíst článek

Sky bar v nejvyšším patře hotelu naskýtá příležitost vychutnat si koktejl i západ slunce těsně nad obzorem, kdy se slunce odráží na hladině moře. Pro někoho kýč, pro autorku reportáže magické panorama, pro jehož impozantnost úplně zapomněla fotit. Snímek této scenérie by ale neměl chybět ve fotoarchivu zádného z hostů. V Kobuleti jsou ještě další dvě pětihvězdy, noc v nich ale vyjde v lepším případě na dvojnásobek. Příjemným bonusem českého hotelu je i česky mluvící obsluha. Obavy, že se v Gruzii nedomluvíte, tak můžete hodit za hlavu.

V hotelu vám zajistí také transfer z/na letiště. Není samozřejmě problém si půjčit auto. Řízení v Gruzii je ale jen pro otrlé. Silnice mají sice krásné, široké a opravené, alespoň ty, po kterých jsme měli možnost jet, ale účastníky provozu tady nejsou pouze auta, tu dáváte na „kruháči“ přednost stádu krav, tu vepř přebíhá dálnici a o kus dál na vás v zatáčce vybafne toulavý pes. A těch je tu opravdu hodně.

Gruzínci nejenže jsou ostřílení řidiči, ale jsou také velmi přátelští. Ke všem turistům. Nestane se, že by po nich házeli rajčata, jako se tomu aktuálně děje třeba ve Španělsku. A k Čechům chovají obzvlášť vřelý vztah, znají Prahu, Škodu a české výrobky v jejich očích splňují všechny známky kvality. Se starší generací se domluvíte rusky, mladí pak spíše preferují angličtinu. Kdo se ale chce domluvit, ten se tady domluví i česky. 

Řeckým ostrovům hrozí kolaps. Chybí voda a nezvládají turistickou invazi

Enjoy

Od pandemie v letech 2020 až 2022 se cestovní ruch v celé Evropě znovu zrychluje. V přímořských letoviscích se tak zhoršily problémy se zásobováním, ulice jsou ucpané turisty i automobily a vznikají i další problémy. Některá oblíbená turistická místa se proto pokoušejí zmírnit tlak turistů poplatky, návštěvnickými stropy a dokonce dočasnými zákazy. Známky úspěchu jsou zatím nejasné, protože rekordní léto teprve začíná.

Michal Nosek

Přečíst článek

Pověstná gruzínská pohostinnost je znát na každém kroku. Na městském trhu v Kobuleti nám trhovkyně dává ochutnat sýry. Poté, co odkrojí štědrý kus, kterým nás podělí, přechází k sušenému ovoci a ořechům máčeným ve vinné šťávě (čurčchela). Nesmíme odejít, dokud neochutnáme i její kaštanový med, a taky gruzíňák! A další asi tři druhy pálenky. Cítíme, že máme v hlavě ještě dřív, než jsme vůbec vytáhli peněženky z kapsy.

U vedlejšího stánku už trhovec balí jednomu z naší skupiny cigaretu, prý aby posoudil, kdo má lepší tabák. 100 gramů za 10 lari (v přepočtu asi 86 korun) je cena natolik bezkonkurenční, že si gruzínský tabák někteří z nás odvážejí domů jako suvenýr. V obchůdku s víny a čačou (pálenka na způsob slivovice, ale z hroznů – pozn. red.) to probíhá obdobně. Kalíšek střídá kalíšek a my máme za chvíli rozostřené vidění a problém sejít tři schody vedoucí z krámku. Naštěstí nás večer zachrání pověstné chačapuri, placka z kynutého těsta plněná sýrem a syrovým žloutkem.

Cestou tam jsme cestovali na lehko, pouze s příručním zavazadlem. Na cestu zpátky jsme si za babku koupili kufr a až po vrch ho nacpali gruzínskými dobrotami. Nejvděčnějším dárkem se ukázalo být kilo svanské soli a adžiky, koření, které masu i polévkám dodává ten správný gruzínský šmak. Troškou jsem podarovala asi desítku přátel a vrací se mi jen pozitivní ohlasy.

Gruzie je kouzelná nejen pro své přírodní krásy ale také pro vřelost svých obyvatel. 

REPORTÁŽ: Jak nejlépe poznávat fascinující městské horizonty i chutě malebného Porta

Enjoy

Kachlíky azulejos na fasádách štíhlých pestrobarevných domů i kostelů. Vůně koláčků, vypraného prádla a všudypřítomné portské i vinné sklepy. Turistická vozítka TukTuk a historické tramvaje, úzké strmé uličky či impozantní mosty se žlutými vlaky a asi nejslavnější knihkupectví světa, které proslavily příběhy J. K. Rowlingové s Harry Potterem. Taková je nejznámější tvář dnešního Porta, metropole severního Portugalska. Město je ale půvabné z mnoha dalších stránek. "Čím více jím budete procházet a ochutnávat jej, tím více vás uchvátí," říká Petra Sochorcová z českého zastoupení Turismo de Portugal. 

Věra Tůmová

Přečíst článek

REPORTÁŽ: Terceira, ostrov, kde kotvily lodě se zlatem a kořením. Dnes tam jsou stíhačky, krávy a božský klid

Enjoy

Bývalo to důležité centrum světového obchodu. Dnes tento ostrůvek najde na mapě jen málokdo. Je přitom věčná škoda jej nepoznat, protože oplývá kouzlem dávné slávy, překrásnou patchworkovou krajinou i neuvěřitelnými jeskynními útvary. A najdete ho i na seznamech UNESCO kvůli historii a unikátní přírodě. Řeč je o Terceiře, tedy o třetím ostrově podle okamžiku objevení i velikosti z celkem devíti Azorských ostrovů, které leží v Atlantiku mezi Amerikou a Evropou.

Věra Tůmová

Přečíst článek

REPORTÁŽ: Podmanivý ostrov São Miguel. Místo, ze kterého se nikomu nechce pryč

Enjoy

Je to poklad uprostřed Atlantiku. A to jak pro námořníky, tak i pro zasněné cestovatele. Řeč je o Azorských ostrovech, které jsou na polovině cesty mezi Evropou a Amerikou. V souostroví jich je devět obydlených a každý z nich oplývá jinak podmanivou krajinou s celoročně příznivým klimatem. V první reportáži si představíme kouzlo toho největšího z nich – zeleného ostrova São Miguel.

Věra Tůmová

Přečíst článek