PROHLÉDNĚTE SI: Pribináček slaví sedmdesátiny. Jak se dřív vyráběl?
Mléčný krém Pribináček se v mlékárně v Přibyslavi - Hesově vyrábí už 70 let. Sladký krém z tvarohu a smetany byl na trh uvedený v roce 1954, aby dětem po válce dodal potřebnou výživu. Ze závodu, který teď patří společnosti Savencia, se Pribináček vyváží i na Slovensko.
Pribináček se vyrábí jen v Hesově. Na produkci závodu se skoro 400 zaměstnanci se podílí přibližně 30 procenty. V minulém roce bylo Pribináčku vyrobeno přibližně 4800 tun. Na Slovensku se prodává pod stejnou značkou a je tam nejprodávanější značkou mléčných dezertů, jak vyplývá z údajů poskytnutých generálním ředitelem společnosti Alešem Malenkou.
Mimo území bývalého Československa sladký tvaroh nikdo nezná, říká Vladimír Čejna, manažer firmy pro gastrovýrobky. Limitem pro export do vzdálenějších zemí je podle něj i trvanlivost Pribináčku, která je něco přes měsíc.
Společnost Savencia je držitelem ochranné známky Pribináček a jeho grafických prvků. Snaží se rozšiřovat portfolio výrobků s touto značkou. Do odborné soutěže Mlékárenského dne, který bude v sobotu v Přibyslavi, poslal výrobce banánový Pribináček. Na druhou stranu zůstává věrný klasickým recepturám a příchutím, jako je vanilka a kakao.
Nejvýraznější změnou bylo podle Čejny zavedení termizace krému v 90. letech, která podstatně prodloužila jeho trvanlivost. Výroba Pribináčku se už díky automatizaci uskutečňuje téměř bez dotyku lidské ruky, krém se do kelímku plní ještě horký. Obsah zavřeného kelímku kontrolují detektory a rentgen.
Pribináček se dlouho prodával v kelímcích se sloganem Pramen zdraví z Posázaví. Tento slogan zazněl i v komedii režiséra Oldřicha Lipského Ať žijí duchové z roku 1977, k níž složil hudbu Jaroslav Uhlíř. „Chcete-li prospěti dítěti bledému, kupte mu pramen zdraví z Posázaví,“ zpívá Lubomír Lipský v roli vedoucího samoobsluhy. V roce 1994 se na obalu Pribináčku poprvé objevil kocourek.
Poslední roky už slogan na obalu Pribináčku není. Čejna to zdůvodnil tím, že stoupl počet nutričních údajů, které se na něm musí uvádět. „Druhá věc, to souvisí i s exportem na Slovensko, že jsme potřebovali dát větší důraz na logo kocourka, který byl trochu v záplavě textu upozaděný,“ řekl.
Mezi značky vyráběné v Hesově patří i Lučina, Král Sýrů a Sedlčanský Hermelín. V Česku má Savencia druhý závod v Hodoníně. Podle naposled zveřejněné výroční zprávy firmy v roce 2022 činil její čistý obrat 3,5 miliardy korun. V ČR a na Slovensku Savencia zaměstnává přes 800 lidí, patří do francouzské skupiny.
Do českého mlékárenství přišla francouzská skupina Bongrain v roce 1993, kdy získala majoritu v hesovské mlékárně Pribina. Následovala akvizice Povltavských mlékáren Sedlčany a TPK Hodonín. Skupina vstoupila také do mlékáren v Liptovském Mikuláši na Slovensku. V roce 2015 změnila název na Savencia Fromage & Dairy, změna se týkala i dceřiných firem v ČR a na SR.
Lidé je buď milují, nebo nenávidí, takzvané syrečky. V roce 1924 se v loštické továrně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra, aromatického tvarůžku. 
PROHLÉDNĚTE SI: Olomoucké tvarůžky slaví sto let. Jak se dělaly dříve?
Zprávy z firem
Kalifornská Tesla je nejdražší automobilkou světa a stala se ikonou. Přitom v roce 2010 sjel z její výrobní linky teprve tisící kousek sportovního modelu Roadster a měla jen pár showroomů v Kalifornii.
Retro: Jak vypadala Tesla, když ji skoro nikdo neznal
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
