Přes den kalorický svatoušek, večer hříšník. Proč mozek po setmění velí „Nacpi se!“
Celý den ukázková disciplína, večer malá gastronomická anarchie. Žaludek má po večeři splněno, ale mozek už plánuje výpravu za čokoládou, chipsy nebo alespoň kousíčkem sýra. A věda má pro tohle noční řádění překvapivě dobré vysvětlení. Za večerními chutěmi totiž nestojí jen slabá vůle, ale také biologické hodiny, hormony a touha mozku po odměně.
Je devět večer. Kalorické tabulky hlásí pro dnešní den splněno. Jenže... Stačí okem zavadit o lednici a o minutu později s výčitkou ukrajuji opravdu „poslední“ kousíček sýra. Znáte to taky? Večerní mlsání je běžný rituál, který má podle vědců mnohem hlubší příčiny než pouhou slabou vůli.
Jak upozorňuje britská BBC, touha po jídle může být večer silnější, přestože jsme během dne přijali dostatek energie. Odborníci poukazují na souhru biologických hodin, hormonální regulace hladu, psychologických návyků a mozkového systému odměny. Jinými slovy, naše tělo se neřídí jen tím, kolik jsme snědli. Záleží také na tom, kdy jíme, jak spíme a s čím máme určité potraviny spojené.
Že večerní výpravy za kouskem sýra, čokolády, nebo čehokoli nemusí být jen selháním pevné vůle, naznačuje například studie publikovaná v roce 2025 v prestižním vědeckém časopise PNAS. Američtí vědci totiž zjistili, že do našeho apetitu výrazně promlouvají vnitřní „biologické hodiny“. Tělo má svůj vlastní rytmus, který ovlivňuje nejen to, kdy se nám chce spát, ale také kolik a kdy toho sníme. V kontrolovaném experimentu se ukázalo, že samotný biologický rytmus podporuje vyšší příjem kalorií v pozdním odpoledni a podvečer než ráno, a to nezávisle na běžném režimu spánku a jídla. U účastníků s nadváhou nebo obezitou se navíc větší část energetického příjmu přesouvala do ještě pozdějších hodin.
Nadledviny hrají důležitou roli v reakci organismu na stres, kolem jejich fungování ale vznikla řada zjednodušení. Populární pojem „únava nadledvinek“ dostupné vědecké důkazy jako samostatné onemocnění nepotvrzují. Jak ve skutečnosti funguje stresová osa, co s ní může dělat dlouhodobý stres a jak její zdravé fungování podpořit?
Biohacking: Jste pořád unavení? Tělo vám možná vysílá důležitý signál
Enjoy
Hormon hladu. Seznamte se
Aby toho nebylo málo, do večerního apetitu promlouvá také ghrelin, kterému se přezdívá hormon hladu. Produkuje se především v žaludku a vysílá do mozku signály, že je čas se najíst. Jeho hladina obvykle stoupá před jídlem a po nasycení klesá. Jenže ani tento mechanismus nefunguje po celý den úplně stejně.
Jak v článku BBC vysvětluje profesor James Betts z britské Univerzity v Bathu, hladiny ghrelinu bývají v pozdějších hodinách dne obecně vyšší. A není to jen teorie. Studie zveřejněná v odborném časopise International Journal of Obesity ukázala, že hladina aktivní formy ghrelinu byla v kontrolovaných laboratorních podmínkách během biologického večera vyšší než ráno.
Na druhou stranu není fér svádět každý večerní nájezd na ledničku na jediný hormon. Podle Bettse záleží také na tom, co jsme během dne snědli. Pokrmy bohaté na bílkoviny a vlákninu zasytí zpravidla na delší dobu, zatímco po málo vydatné večeři se může hlad brzy vrátit. A to už nemusí být žádný rozmar mozku, ale docela obyčejná potřeba doplnit energii.
Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.
Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny
Enjoy
Mozek volá po odměně
Hlad a chuť na něco dobrého nejsou totéž. Zatímco hlad signalizuje potřebu doplnit energii, chuť může souviset s očekáváním potěšení. A právě večer podle vědců může zesilovat obliba energeticky vydatných potravin, zejména těch s vyšším obsahem tuku. Tento takzvaný hedonický apetit dokáže někdy převážit nad signály sytosti, upozorňuje v rozhovoru pro BBC dietoložka Kristine Beaulieuová.
Na sociálních sítích jeho profil sleduje asi sto tisíc lidí. Jeho příspěvky o složení potravin budí nevídané vášně. Na jedné straně stojí ti, kteří si nechtějí „nechat vzít“ Coca-Colu, energetické nápoje nebo točenou zmrzlinu, na straně druhé ti, kteří si po zhlédnutí jeho videí dost možná nic z toho už nikdy nekoupí. Martin, který stojí za projektem Pravda bez obalu, odkrývá skutečné složení obyčejných potravin, překládá etikety tak, aby jim rozuměl úplně každý, ukazuje realitu skrytou za líbivými obaly a učí Čechy, jak a proč konečně přestat jíst blbě.
Předražený cukr, „jedovatý“ chleba i šunka plná chemie. Pravda bez obalu ukazuje, co Češi jedí
Enjoy
Potraviny bohaté na cukr, tuk nebo sůl totiž dokážou aktivovat mozkový systém odměny. A zároveň probudit chuť na další sousto. Večerní nájezd na ledničku tak nemusí být důsledkem skutečného hladu. Někdy jde jednoduše o to, že mozek chce ještě něco příjemného. A chce to znova a znova.
Přes den kalorický svatoušek, večer hříšník
Své vysvětlení večerních chutí nabízí také česká psycholožka a nutriční poradkyně Zuzana Douchová. V nedávném rozhovoru pro iDNES.cz upozorňuje, že večerní přejídání často souvisí s tím, jak se stravujeme a fungujeme během celého dne. Pokud jíme málo, nepravidelně nebo si příliš mnoho potravin odpíráme, může nás to večer dohnat. „Tělo si večer jednoduše říká o energii, kterou během dne nedostalo,“ vysvětluje.
Roli ale hraje také psychika. Během dne býváme v jednom kole, řešíme práci, povinnosti a snažíme se mít všechno pod kontrolou. Večer konečně polevíme a jídlo se může stát snadno dostupnou odměnou, způsobem uvolnění nebo malou kompenzací za náročný den. Douchová navíc upozorňuje na paradox přísných diet: čím více si některé potraviny zakazujeme, tím větší přitažlivost pro nás mohou mít. A pokud své předsevzetí jednou porušíme, snadno podlehneme pocitu, že už je stejně všechno ztracené. Jedna sušenka pak může otevřít cestu k celému balíčku.
Obézní děti od 12 let by mohly mít moderní léky na hubnutí hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch očekává rozhodnutí o podmínkách do konce roku. Návrh přichází v době, kdy podle dat ministerstva roste počet českých dospívajících s nadváhou či obezitou a léčba obezity se stává jedním z nejrychleji rostoucích témat zdravotnictví.
Léky na hubnutí dětem zaplatí pojišťovny? Vojtěch čeká verdikt do konce roku
Politika
Jak tedy poznat skutečný hlad od pouhé chuti? Podle Douchové fyzický hlad obvykle přichází postupně a nemusí být spojený s konkrétním jídlem. Emoční chuť se naopak často objeví náhle a bývá velmi specifická. Nejde o to, že bychom se potřebovali najíst. Potřebujeme právě čokoládu, chipsy nebo jinou kaloricou dobrotu. A dopaminový rauš, který nám doručí.
Seriál, gauč a chipsy. Mozek spouští autopilota
Večerní mlsání může být také dokonale nacvičeným rituálem. Stačí se usadit na pohovku, zapnout oblíbený seriál a automaticky sáhnout po něčem dobrém. Mozek si totiž dokáže propojit konkrétní prostředí nebo činnost s očekávanou odměnou. A čím častěji se stejný scénář opakuje, tím samozřejmější se stává.
Že jídlo před obrazovkou není úplně nevinná záležitost, potvrzuje také metaanalýza publikovaná v lednu 2025 v odborném časopise Nutrients. Vědci v ní vyhodnotili výsledky 23 experimentálních studií a zjistili, že sledování televize může zvyšovat množství konzumovaného jídla.
Jedním z možných vysvětlení je také rozptýlená pozornost. Když se mozek soustředí na děj seriálu, věnuje méně prostoru tomu, kolik toho člověk právě snědl. A tak se z jedné hrsti chipsů snadno stane další a další, aniž bychom to pořádně zaregistrovali.
S přibývajícím věkem lidé ztrácejí svalovou tkáň. Dá se to zpomalit cvičením, ale není to moc pohodlné. Farmaceutické firmy však už testují nově vyvinuté látky, které by měly muskulaturu bezpečně posílit. A to bez namáhavého sportování.
Svaly bez cvičení už nejsou sci-fi. Vědci zkoušejí novou generaci léků
Názory
Čím později se jí, tím větší hlad
Zajímavé je, že pozdní stravování může samo o sobě ovlivňovat následný pocit hladu. A nejde přitom jen o množství snědených kalorií. Výzkumníci z Harvard Medical School a Brigham and Women’s Hospital ve studii publikované v roce 2022 v časopise Cell Metabolism porovnávali, jak lidský organismus reaguje na stejná jídla konzumovaná v různou denní dobu. Do kontrolovaného experimentu se zapojili dospělí s nadváhou nebo obezitou, kteří absolvovali režim časnějšího a pozdějšího stravování.
A výsledky byly pozoruhodné. Při pozdějším stravování účastníci pociťovali větší hlad, jejich organismus během bdění vydával méně energie a měnily se také hladiny hormonů podílejících se na regulaci hladu a sytosti. Vědci zaznamenali i změny v tukové tkáni související s ukládáním energie. Studie tak naznačuje, že pro metabolismus nemusí být důležité pouze to, co a kolik člověk sní, ale také kdy si jídlo dopřeje.
To ovšem neznamená, že po určité večerní hodině začne tělo automaticky ukládat všechno snědené do tukových zásob. Žádná magická hranice, po které se z obyčejného jogurtu stává kalorický nepřítel, prokázána nebyla.
Nejlevnější biohack proti mlsání? Možná obyčejný spánek
Večerní chutě navíc mohou souviset s tím, co se dělo předchozí noc. Ve studii zveřejněné v roce 2022 v časopise JAMA Internal Medicine sledovali výzkumníci 80 dospělých s nadváhou, kteří běžně spali méně než šest a půl hodiny denně. Část účastníků dostala doporučení, jak svůj spánek prodloužit. Během dvoutýdenního experimentu se jim podařilo spát v průměru o 1,2 hodiny déle než kontrolní skupině. Zároveň přijímali průměrně o 270 kilokalorií denně méně.
Finský startup Oura, který pravděpodobně brzy zamíří na burzu, se nově zaměřil na lidi využívající léky na hubnutí. Uzavřel spolupráci se společností Eli Lilly, která patří k předním výrobcům léků stojících na enzymu GLP-1. Majitelé chytrých prstenů Oura budou moci sledovat, jak se užívání těchto léků projevuje na jejich zdraví a kondici.
Chytré prsteny Oura spolupracují s výrobcem léků na hubnutí. Výsledkem mohou být přelomová data
Zprávy z firem
Nikdo jim přitom nenaordinoval speciální dietu ani nový cvičební plán. Výzkum sice neprokazuje, že každá hodina spánku navíc automaticky vede k určité kalorické úspoře, ukazuje ale, že spánek může být důležitou součástí regulace tělesné hmotnosti.
Na propojení spánku, chuti k jídlu a tělesné hmotnosti upozorňují také odborníci z České lékařské společnosti. Nedostatek nebo nepravidelnost spánku mohou podle nich vést ke zvýšenému energetickému příjmu. Unavený organismus se totiž může snažit nedostatek odpočinku kompenzovat jídlem. S krátkým spánkem navíc mohou souviset změny hladin hormonů regulujících hlad a sytost, například již zmíněného ghrelinu či leptinu. Výsledkem může být začarovaný kruh, v němž se nedostatek spánku, vyšší příjem kalorií a přibývání na váze vzájemně ovlivňují.
A tak má celý večerní souboj s ledničkou nakonec překvapivě prosté vyústění. Někdy pomůže vydatnější večeře, jindy delší spánek, méně bezmyšlenkovitého zobání před televizí nebo prosté uvědomění, že čokoláda nemusí být nejlepší odměnou za náročný den. Žádný revoluční biohack, jen několik drobných změn každodenního režimu.
A ten můj opravdu „poslední“ kousíček sýra? Nejspíš si ho občas ukrojím i příště.
Přihlaste se k odběru našeho Lifestream newsletteru
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
