Biohacking: Jste pořád unavení? Tělo vám možná vysílá důležitý signál

Nadledviny hrají důležitou roli v reakci organismu na stres, kolem jejich fungování ale vznikla řada zjednodušení. Populární pojem „únava nadledvinek“ dostupné vědecké důkazy jako samostatné onemocnění nepotvrzují. Jak ve skutečnosti funguje stresová osa, co s ní může dělat dlouhodobý stres a jak její zdravé fungování podpořit?

Nadledviny jsou dvě malé žlázy posazené na ledvinách a hrají důležitou roli v tom, jak tělo reaguje na stres a udržuje vnitřní rovnováhu. Jejich kůra produkuje mimo jiné kortizol, zatímco dřeň uvolňuje adrenalin a noradrenalin. Tyto hormony se podílejí na různých aspektech stresové odpovědi: kortizol pomáhá regulovat dostupnost energie, krevní tlak, metabolismus a imunitní reakce, zatímco adrenalin a noradrenalin připravují organismus na rychlou reakci. Produkci kortizolu řídí osa hypotalamus–hypofýza–nadledviny, označovaná zkratkou HPA. Při stresu hypotalamus uvolňuje látku, která stimuluje hypofýzu k produkci adrenokortikotropního hormonu (ACTH). Ten následně podněcuje kůru nadledvin k uvolňování kortizolu. Jakmile jeho hladina stoupne, působí prostřednictvím glukokortikoidních receptorů také na hypotalamus a hypofýzu a omezuje další aktivaci osy. Tato zpětná vazba pomáhá regulovat stresovou odpověď a vracet organismus do rovnováhy a klidu.

Při dlouhodobém stresu se může regulace této osy měnit. Za určitých okolností pak kortizol nemusí na úrovni tkání působit tak účinně, jak by odpovídalo jeho koncentraci v krvi, což může přispívat k narušení regulace zánětu. Neznamená to však, že se tento mechanismus rozvine u každého člověka vystaveného dlouhodobému stresu nebo že stres vždy vede k nadbytku či nedostatku kortizolu. Přehled publikovaný v roce 2025 popisuje propojení stresové osy, signalizace kortizolu a imunitní regulace zejména v souvislosti s chronickým zánětem a autoimunitou. Vztah je navíc obousměrný, kdy chronický zánět, infekce i některé léky mohou citlivost na glukokortikoidy ovlivňovat také.

Biohacking: Vědci opět zkoumají nejstarší lék lidstva

Enjoy

Med se používá jako lék už čtyři tisíce let, dnes ho ale vědci zkoumají u kašle, popálenin i při radioterapii. Zdravější než cukr být snad může, jenže 46 procent vzorků dováženého medu budilo při unijní kontrole podezření z falšování. Jak poznat kvalitní med a kdy se kazí? Přinášíme přehled toho, co o medu skutečně víme a co zůstává jen tradicí.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Trendy pojem „únava nadledvinek“ vychází z představy, že dlouhodobý stres nadledviny postupně vyčerpá, sníží produkci kortizolu a způsobí únavu, nedostatek energie nebo potíže se soustředěním. Přestože se tento pojem hojně používá v populárních textech o zdraví, dostupné vědecké důkazy jeho existenci jako samostatného onemocnění nepotvrzují. Tento pojem je důležité odlišit od skutečné adrenální nedostatečnosti, například Addisonovy choroby, při níž nadledviny nedokážou vytvářet dostatek potřebných hormonů. Únava, mozková mlha a nedostatek energie, které lidé připisují vyčerpaným nadledvinkám, jsou rovněž reálné potíže; mohou však mít mnoho různých i kombinovaných příčin.

Výzkum vyhoření ukazuje, proč je potřeba rozlišovat mezi subjektivním vyčerpáním a funkcí nadledvin. Systematický přehled z roku 2011, který porovnával biomarkery u lidí s vyhořením a u zdravých jedinců, nenašel u kortizolu ani jeho ranního vzestupu po probuzení konzistentní rozdíly. V experimentální studii z roku 2015 vědci vystavili lidi s klinickým vyhořením i zdravé dobrovolníky akutnímu psychosociálnímu stresu. Celkové hormonální odpovědi ACTH a kortizolu se mezi skupinami významně nelišily.

Biohacking: Spánek hlídá imunitu líp než vitamin D, kratší noci zvyšují riziko infekce o třetinu

Enjoy

S příchodem podzimu přibývá virů, ale imunitu podle nejnovějších studií nejlépe podporují obyčejné věci. Kratší spánek zvyšuje riziko infekce přibližně o 30 procent, pomáhá i pravidelný pohyb a vláknina. Vitamin D před nachlazením nechrání a zinek nemoc zkrátí jen při užití hned na začátku.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Na co se zaměřit?

Jak tedy podpořit zdravé fungování stresové osy? Největší smysl má zaměřit se na podmínky, které ovlivňují každodenní stresovou zátěž a regeneraci, to je na kvalitu spánku, přiměřený pohyb, psychickou pohodu, pravidelný režim a stravu. Jedním z důležitých faktorů je spánek. Metaanalýza 24 studií z roku 2024 zjistila, že akutní nedostatek spánku nevede k jednotné a statisticky významné změně kortizolu napříč všemi zahrnutými měřeními. Dlouhodobě nedostatečný nebo nekvalitní spánek však může přispívat k horší regeneraci, změnám stresové odpovědi a potížím s regulací nálady a energie. V praxi proto dává smysl usilovat o pravidelný režim, dostatek spánku a podmínky, které umožňují skutečně odpočívat.

Z psychologických přístupů se poměrně dobře zkoumá meditace založená na všímavosti, tedy mindfulness. Prakticky může jít o několik minut denně věnovaných všímavému dýchání, meditaci nebo vědomému vnímání těla. Podstatná je také možnost pravidelně přerušit dlouhé období soustředění či pracovního tlaku, věnovat se činnostem, které přinášejí pocit bezpečí a uspokojení, a podle možností omezovat dlouhodobé zdroje přetížení. V souvislosti se stresem se často zmiňují také doplňky stravy, zejména ašvagandha, která se řadí mezi adaptogenní rostliny. Metaanalýza publikovaná v roce 2025 zahrnula 15 studií s celkem 873 účastníky a zjistila, že užívání ašvagandhy bylo po osmi týdnech spojeno s poklesem kortizolu, vnímaného stresu i úzkosti oproti placebu.