Ve světě hladoví 733 milionů lidí a jejich počet se v posledních letech nedaří snížit, uvedla německá humanitární organizace Welthungerhilfe, která monitoruje hlad a podvýživu ve světě od roku 2000. Nejhorší situace je podle ní v afrických státech jižně od Sahary a v jižní Asii. Do svého indexu ale organizace zahrnula například i Slovensko a Maďarsko.
Loď Razoni s několikrát přeprodaným nákladem kukuřice, která vyplula z Ukrajiny jako první plavidlo po začátku ruské invaze v zemi, zakotvila v syrském přístavu Tartús. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z lodní dopravy a satelitní údaje. Poloha plavidla nebyla v posledních dnech jasná, protože posádka plavidla podle agentury AP vypnula monitorovací zařízení.
Světové náklady na potraviny podle předběžných odhadů OSN klesly v květnu oproti předchozímu měsíci o 0,6 procenta, zůstávají ale stále blízko svému březnovému rekordu. Hlavním důvodem je ruská invaze na Ukrajinu, která zásadně omezila export obilí z Ukrajiny, která je jedním z největších světových producentů, uvedla agentura Bloomberg.
Počet lidí, kteří ve světě trpí akutním nedostatkem jídla, roste alarmujícím tempem, varuje nejnovější zpráva OSN. Těch, kteří potřebují naléhavou potravinou pomoc už je na 193 milionů. A situace se bude v souvislosti s válkou na Ukrajině jen horšit.
Když mi dokážete, jak za šest miliard dolarů vymýtíte hlad ve světě, prodám akcie Tesly a přispěju na to. Organizaci spojených národů to vzkázal miliardář a vizionář Elon Musk v reakci na výzvu – či možná jen rýpnutí – ředitele Světového potravinového programu OSN Davida Beasleyho. Ten vyzval Muska a také druhého nejbohatšího muže planety a spolumajitele Amazonu Jeffa Bezose, že jen procento jejich majetku by pomohlo vyřešit světový hlad.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
