Historik a filosof Yuval Noah Harari parří k nejvlivnějším myslitelům současnosti. Ve svém loňském bestselleru Nexus, který nyní vychází česky v nakladatelství Jan Melvil Publishing, vykresluje dějiny lidstva jako historii takzvaných informačních sítí. V nich přitom to, co většina lidí považuje za „pravdu“ nemusí hrát až takovou roli, což se v historii ostatně ukázalo mnohokrát. A nyní znovu.

Co spojuje existenci peněz, bible, internet, dnešní vzestup pravicového populismu a umělou inteligenci? Po přečtení nejnovější knihy filosofa a historika Yuvala Noaha Harariho Nexus vám bude jasné, že všechny toto zdánlivě odlišné fenomény lze vnímat jako takzvané informační sítě, tedy příběhy, které mezi sebou všichni sdílíme a vztahujeme se k nim.

Harari to ve své novince ukazuje na jednoduchém příběhu. Multimiliardář nasedne do svého private jetu někde v Indii s kufrem plným peněz. Jeho letadlo ale ztroskotá a on se i s tímto kufříkem plouží po ostrově, kde žijí jenom opice. Papírky reprezentující peníze, za které by si ve své domovině pořídil třeba další private jet, jsou najednou bezcenné, opice jim nerozumějí a nejsou ochotny pro miliardáře za tyto papírky nic udělat ani vyměnit.

Opice nesdílejí „příběh“ peněz, nejsou součástí jednoho z nejúspěšnějších příběhů, kterému lidstvo věří a jehož součástí jsme my všichni. A stejně tak to je s biblí, kde je zhruba 1,4 miliardy osob součástí této sítě a ostatní nikoli.

Filozof Harari: Trumpův svět je jednoduchý, slabší mají poslouchat silnějšího

Enjoy

Vlivný filozof a autor řady bestsellerů Yuval Noah Harari sepsal pro list The Financial Times esej o problémech, které současný americký prezident může přinést světu. „Jediné překvapivé na Trumpově politice je, že ještě stále někoho dokáže překvapovat,“ začíná svou esej Harari. Podle něj je přitom svět, který si vysnil nejmocnější muž světa docela prostý a fungoval tu tisíce let – silnější má prostě pravdu a právo činit cokoli.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Proč homo sapiens porazili neadrtálce

Harari poměrně přesvědčivě ukazuje, že právě schopnost vyprávět příběhy, tedy tvořit takto složité abstraktní informační sítě byla ta klíčová vlastnost homo sapiens, díky níž naši předci porazili neandrtálce. Díky těmto příběhům totiž dokázali homo sapiens vytvářet skupiny mnohem větší a diverzifikovanější než neandrtálci se svými tlupami. Příběhu peněz rozumí zhruba osm miliard lidí na planetě a díky tomuto příběhu může existovat mezinárodní obchod, lety do vesmíru, výzkum schopný editovat DNA.

Podle Harariho však tato paradigmatická změna s sebou nesla ještě jednu zásadní novinku. Do té chvíle existovaly jen dvě skutečnosti – objektivní a subjektivní. Fakt, že se k Zemi blíží meteorit je objektivní bez ohledu na to, jestli o tom někdo ví. Naopak neexistuje nic jako neprožívaná bolest, píše Harari. Vyprávění příběhů a budování informačních sítí ale přineslo novou podobu reality – intersubjektivní, tedy sdílenou.

Účinná práce s umělou inteligencí vyžaduje kritické myšlení, říká vědec

Zprávy z firem

K efektivní práci s nástroji generativní umělé inteligence, jako je například ChatGPT, potřebují mít lidé kritické myšlení. V rozhovoru to řekl Marek Urban z Psychologického ústavu AV ČR. Hlavní riziko práce s generativní umělou inteligencí podle něj spočívá v tom, že vytváří informace, které mohou být zavádějící.

ČTK

Přečíst článek

Trojí pohled na pravdu

Než se vrátíme k intersubjektivním realitám, musíme udělat odbočku k teorii informace, na níž Harari své závěry staví. Sám filosof přiznává, že definovat tak všeobecný a často užívaný termín jako informace je téměř nemožné. Raději se soustředí na to, co právě šíření informací může způsobovat.

V knize Nexus definuje tři pohledy na informace. Prvním je takzvaně naivní pohled. Přenos informace jako směřování k pravdě. A vést k ní může stejně tak pravdivá informace jako i falešná, která se dříve či později vyjeví. Tento stále ještě dominantní pohled na šíření informací obluzuje stamiliony dnešních lidí i institucí, vede k domněnkám, že například nekontrolovaný informační tok nakonec přinese „pravdu“ a ta povede k takzvané modrosti, na jejímž základě rozhodujeme. Druhým efektem přenosu pravdy pak je moc. Model můžeme zjednodušit následovně: Informace – Pravda – Moudrost a Moc.

Druhý pohled na informace Harari označuje za populistický. Je mnohem přímočařejší: Informace – Moc. Jde o situaci slavně popisovanou Georgem Orwellem v románu 1984 a ve své extrémní podobě podle Harariho populistický pohled vychází z představy, že neexistuje žádná objektivní realita a vše je jen mocenským bojem, v němž se prosadí ten nejsilnější. Jde o přístup dnes velmi často používaný politiky, ale také marketéry, kteří podobu politického diskursu výrazně ovlivňují.

Třetí pohled na informace pak tyto dva přístupy jednak syntetizuje, navíc přidává podstatný rozměr společnosti a toho, proč se v ní vlastně informace šíří – udržování řádu. Harari ukazuje, že prosazovat pravdu za každou cenu nemá a nemůže být „svaté tele“, protože může vést k rozpadu řádu. Právě vyvážit touhu po objevování pravd a zároveň používat tyto pravdy k posílení koherentnosti společnosti by měl být ideál, nikoli opovrhovaná ctnost.

Lidé mají před sebou poslední dekádu, kdy budou chytřejší než AI

Zprávy z firem

Nástroje umělé inteligence využívá stále více lidí. Ke zvýšení efektivity práce, pro rychlejší vyhledávání, ke kreativní činnosti. Důvodů je spousta a lidé už začínají za tyto AI nástroje platit i poměrně vysoké měsíční poplatky. A i když je vývoj umělé inteligence pořád teprve na začátku, odborníci už začínají tvrdit, že lidstvo má před sebou posledních pár let, kdy si může říkat, že je člověk inteligentnější než AI.

fry

Přečíst článek

Ježíš jako modelový příběh pro masy

Chce-li někdo začít chápat současnost, musí chápat termín intersubjektivní reality v co možná nejširším pojetí. Velká část knihy Nexus je právě o různých podobách intersubjektivní skutečnosti a o tom, jaké dopady má na společnosti a lidstvo jako celek.

Jednoduchým příkladem je pro Harariho figura Ježíše a jeho příběh. Za svého života byl podle Harariho Ježíš průměrným rabínem, který chodil od domu k domu, léčil lidi, pokoušel se o zázraky a kázal. Jako spousty rabínů té doby. Až po jeho smrti se začal rodit příběh Ježíše, jak jej známe dnes. U poslední večeře bylo dvanáct lidí, přesto ji dnes umí znovu prožívat stamiliony lidí. Vědí, co se při ní údajně řeklo, dělo, říká Harari. A emočně se s ní umí propojit každý věřící křesťan. Klíčové tedy není to, že se věřící vztahují k objektivní realitě Ježíše, ale že se vztahují k onomu příběhu.

Tvůrcem onoho příběhu přitom nebyla žádná objektivní pravda, ale budovali jej apoštolové, svatý Pavel, svatý Augustin a další vlivné figury křesťanství. Pro chápání dneška je opravdu zásadní pochopit, že veškeré střety a konflikty, ať už ve společnostech nebo v politice nejsou o objektivní skutečnosti, ale právě o rozvoj těchto velkých příběhů a o nadvládu v jejich interpretaci pro současnost.

Již třetina Američanů aktivně používá aplikace s umělou inteligencí. Utrácejí za ně stovky dolarů měsíčně

Zprávy z firem

Zvýšit efektivitu a produktivitu práce, hledat nové zdroje příjmů, vydělávat výrazně víc peněz nebo si jen nechat naplánovat dovolenou. To je část příkladů činností, pro které stále více lidí využívá aplikace umělé inteligence, jako je ChatGPT nebo Gemini. Každý týden je cíleně používá více než třetina lidí, a ten zbytek o tom jenom neví, vyplývá z průzkumu agentury Gallup. Podle Bloombergu pak roste podíl lidí, kteří za možnosti AI platí. A to docela vysoké částky.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Počítače a AI mění hru

Druhou polovinu knihy pak Harari věnuje tomu, jak existence počítačů, jejich zapojení do sítí a vznik sociálních médií mění pravidla tvorby informačních sítí. Až do začátku internetu neexistovala situace, kdy by interpretaci reality ovlivňoval kdokoli jiný než člověk. S nástupem internetu se toto mění. Algoritmy sociálních sítí totiž na základě parametrů naprogramovaných lidmi již vstupují do vytváření příběhů posléze sdílených lidmi.

Harari to ukazuje na příkladu, kdy zejména Facebook v roce 2017 výrazně podpořil nárůst nenávisti v Myanmaru vůči etnické menšině Rohingů. Ti se stali cíli násilí ze strany zradikalizovaných budhistů, kterým se na sociálních sítích masivně zobrazovaly příběhy podporující negativní stereotypy spojované s Rohingy.

Harari opatrně říká, že samozřejmě zodpovědnost je většinově na tvůrcích nenávistných sdělení a na těch, kdo se nakonec násilí dopustili. Nicméně připomíná, že algoritmus Facebooku na základě obecného parametru navyšovat engagement uživatelů sám vybral a naplňoval strategii zobrazování jednotlivých postů konkrétním uživatelům.

Co algoritmy sociálních sítí započaly, bude masivně rozvíjet umělá inteligence a velké jazykové modely. A podle Harariho tak nelze opomíjet možnost, že jednou se na z lidstva jako tvůrce příběhů stane již pouhý divák příběhů.

Nebezpečná premiéra. V Česku se objevil nový typ podvodu přes WhatsApp

Money

Kybernetická bezpečnost se stává největší výzvou bank a dalších institucí. Jejich klienti totiž často čelí stále sofistikovanějším podvodům, které je mohou připravit o značné množství peněz. Případy již řeší policie.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

České technologické startupy už zase mohou dobývat svět. Investoři jsou připraveni

Money

Po letech útlumu česká startupová scéna znovu ožívá. Růst investiční aktivity, úspěšné exity a zájem o AI ukazují na zřetelnou změnu sentimentu. Po propadu posledních let nacházejí investoři opět důvěru v technologické projekty, což startupový ekosystém výrazně posiluje.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek